Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Vědec Josef Šivic je expert na umělou inteligenci. Po 15 letech v zahraničí se vrátil do Prahy, kde pracuje v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky na interdisciplinárním výzkumu spolu s biology, chemiky a lékaři. Kromě jiného chtějí pomocí AI navrhnout vylepšený lék na rozpouštění krevních sraženin. Moderuje Tatiana Čabáková.

Natočeno 2025. Premiéra 15. 5. 2025 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Legendární hrdina druhé světové války z bitvy o Kyjev a muž, který nakonec skončil v exilu. Připomene ho pořad, ve kterém hovoří Jan Adamec a David Hertl.

Natočeno 2025. Premiéra 15. 5. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Velitelé. Repríza 27. 5. 2026 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Návraty časem.

Lit.: Hertl, David: Hrdina od Kyjeva Josef Buršík. Po únoru byl odsouzen za velezradu, unikl z vězení a emigroval. In web ČRo Plus, 15. 5. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jednou z nejslavnějších epizod československé vojenské jednotky v Sovětském svazu v letech druhé světové války bylo osvobození Kyjeva. Do centra města na březích Dněpru se 6. listopadu 1943 jako první probily tanky řízené Čechoslováky, kterým sekundovala československá pěchota. Mezi vojáky byl i Josef Buršík. Ačkoliv získal nejvyšší sovětské vyznamenání, po únorovém převratu byl zatčen a odsouzen za údajnou velezradu. Z vězení se mu podařilo uniknout a emigrovat.

Josef Buršík se narodil v září 1911 v Postřekově na Domažlicku. Z vlasti odešel v létě 1939 do Polska, kde vstoupil do československé vojenské jednotky, se kterou po pádu Polska přešel do Sovětského svazu. Tam se zúčastnil formování československého armádního sboru a vyznamenal se v bojích u Sokolova, Kyjeva a později u Dukly a Ostravy.

Se dvěma dalšími českými veliteli Richardem Tesaříkem a Antonínem Sochorem, s nimiž v listopadu 1943 odvážným tankovým útokem pronikl jako první do centra Kyjeva, byl oceněn nejvyšším sovětským vyznamenáním – titulem Hrdina SSSR s právem nosit Zlatou hvězdu a Leninův řád. (…)

V roce 1949 byl Buršík zatčen a odsouzen ke čtrnácti rokům vězení za údajnou velezradu.

Pravdou je, že Buršík skutečně věděl, že po únoru 1948 se v armádě připravoval protikomunistický puč. Sám se jeho příprav neúčastnil, ale některé z jeho aktérů pomohl seznámit.

Podle historiků mohl Buršíkovi hrozit i trest smrti a možná právě titul Hrdiny Sovětského svazu způsobil, že navržený a nakonec vynesený trest nebyl hrdelní.

Buršík, který během vyšetřování prošel i obávaným hradčanským „domečkem“ nedaleko pražské lorety, si trest odpykával ve vězení na Mírově. Po válce se ale potýkal s následky špatně léčené tuberkulózy a vzhledem k vážnému stavu byl zanedlouho z věznice odeslán do nemocnice v Olomouci.

Odtamtud se mu v roce 1950 podařilo za spolupráce mnoha ochotných přátel uprchnout a dostat se až do Anglie. Tam organizoval akce ve prospěch obnovy demokracie, aktivně vystoupil proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a na protest vrátil svá vysoká sovětská vyznamenání.

Zemřel 30. června 2002 v nedožitých 91 letech v anglickém Northamptonu. (…)

Jan Sedmidubský. Šestá epizoda z řady dokumentů založených na archivních materiálech, tentokrát o vzniku regionální studií Československého rozhlasu v Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové a Českých Budějovicích. Dramaturgie Marek Mojžíšek. Zvukový mistr Dominik Budil. Produkce Petra Petříčková.

V archivních záznamech hovoří archivářka ČRo Eva Ješutová, pamětníci Štěpán Plenta (HK), technik Slavibor Fuxa (HK), redaktorka Eva Zálešáková (HK), hlasatel Václav Piloušek (ČB), technik Zdeněk Čurda (ČB), hlasatelka Miloslava Čáchová (ČB), technik Karel Hebík (ČB), pamětník Karel Šindler (P), František Roček (ÚL), generální ředitel ČsRo Bohuslav Laštovička (v letech 1945-1948).

Natočeno 2025. Premiéra 15. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 57 min.) v cyklu Radiodokument.

Lit.: Sedmidubský, Jan: RADIOSTOPY. Jan Sedmidubský: Nultá hodina pravdy. O vzniku regionálních rozhlasových studií v roce 1945. In web ČRo 3 Vltava, 15. květen 2025 (článek). – Cit.: Další díl z cyklu RADIOSTOPY nás zavede do posledních dní druhé světové války, kdy se po celém území rozhoří spontánní povstání. Jak vypadaly první chvíle rozhlasového vysílání v Hradci Králové, Českých Budějovicích, Plzni a Ústí nad Labem? (…)

Prvního května 1945 v Přerově vypuklo dlouho očekávané protinacistické povstání a v následujících dnech se boj proti končící nacistické moci rozšířil po celém území dohasínajícího Protektorátu.

Bylo životně důležité dostat k lidem zprávy o tom, co se děje. Kde se bojuje, jak se bránit posledním německým útokům, jak daleko jsou spojenecké tanky. Nebylo žádné médium té doby, které by to dokázalo tak jako rozhlas.

Klíčovou roli rozhlas nesehrál jen při Pražském povstání, které vypuklo 5. května 1945, ale také v mnoha českých městech. Některá z nich si v roce 1945 splnila svůj sen o vlastním rozhlasovém vysílání.

Hradec Králové – České Budějovice – Plzeň – Ústí nad Labem – Teplice – tam nás zavedou RADIOSTOPY ve vzpomínkách a autentických záznamech. Jak se odbojáři dostali k vysílacím zařízením? A jaké byly osudy lidí, kteří se o první hodiny vysílání zasloužili?

Oděv má plno funkcí, zdaleka nejen ochrannou, ale i statusovou, estetickou, rituální anebo ryze praktickou. O jeho vývoji napříč dobou a všemi kontinenty si budou povídat autoři Člověčin Martin Soukup a Martin Rychlík. Dramaturgie Magdalena Šorelová.

Hostem je expertka na marketing, ale i módu a „brands“ Denisa Hejlová.

Natočeno 2025. Premiéra 15. 5. 2025 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Hostem je Tomáš Kopečný, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny. Mají jednání o míru na Ukrajině v Istanbulu naději na hmatatelný výsledek? Blokuje pokrok v jednání nepřítomnost ruského prezidenta Putina? Má Evropa počítat s pokračováním bojů? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2025. Premiéra 15. 5. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Hudební dramaturg Josef Sedloň přináší pravidelný výběr toho nejzajímavějšího ze současné zahraniční alternativní hudby. Těšit se můžete na ukázky z nových alb norské experimentálně popové zpěvačky Jenny Hval, britského elektronicko-downtempového projektu Fthmlss, německého producenta Sierena či japonského acid-folkového počinu Satomimagae. Zazní také tvorba dánského neoklasického pianisty Henrika Lindstranda, irské písničkářky Marie Somerville, německého producenta Fejká, skotského indierockového dua Cloth a amerického indiepopového hudebníka quickly, quickly.

Natočeno 2025. Premiéra 15. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Vaše každodenní inspirace: Obávaná klíšťata. Host: RNDr. Kateřina Kybicová, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoř pro lymeskou borreliózu Státního zdravotního ústavu. Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2025. Premiéra 15. 5. 2025 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Připravil Joža Kolář.

Hovoří majitelka restaurace Schweizerhaus Lýdie Kolaříková.

Připravil ČRo Vysočina v roce 2025. Premiéra 14. 5. 2025 (ČRo Vysočina, 17 min.).

Lit.: vhrdlick – Kolář, Joža: Restaurace s českým srdcem. V rakouské Vídni ji vede už čtvrtá generace rodiny Kolaříků. In web ČRo Vysočina, 14. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rodinný podnik spolumajitelky Lýdie Kolaříkové ve vídeňském Prátru servíruje české speciality tisícům hostů denně. „Základem je láska k jídlu,“ říká majitelka.

V srdci vídeňského Prátru, mezi pouťovými atrakcemi a stoletými kaštany, stojí restaurace Schweizerhaus, největší podnik v Rakousku. Denně tu obslouží až 1400 hostů a vládne tu jedno jídlo, a to vepřové koleno připravované podle staré rodinné receptury.

Za úspěchem podniku stojí jeho spolumajitelka Lýdie Kolaříková, která navazuje na více než stoletou tradici své rodiny. Její dědeček se do Vídně přistěhoval už v roce 1895 z Vysočiny, a právě v Prátru se seznámil se svou budoucí ženou. Od té doby je srdcem rodiny i podnikání v restauraci Schweizerhaus. (…)

Pamětníci vzpomínají na jaro 1945. Bonusové vydání pořadu Hlasy paměti připravili Adam Drda, Lucie Korcová a Mikuláš Kroupa.

Natočeno 2025. Premiéra 14. 5. 2025 (MujRozhlas, 5:00 h., 26 min.).

Lit.: Drda, Adam – Korcová, Lucie – Kroupa, Mikuláš: BONUS: Jako kdyby v květnových dnech vjel do lidí démon, vzpomínají pamětníci na jaro 1945. In web ČRo Plus, 14. květen 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Krvavě potlačené povstání v Přerově, tragický příběh pošťáka Šimka na konci války nebo masakr v Javoříčku. Ale také česká odplata a násilí vůči Němcům. Květen 1945 přinesl nejen radost z osvobození, ale na mnoha místech také smrt a zoufalství. Další střípky do mozaiky květnového povstání přidávají Adam Drda, Lucie Korcová a Mikuláše Kroupa.