Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

21. 5. 2025

Svědectví o životě v KLDR 2 1/16 (2025)

Nina Špitálníková. Knihu pro rozhlas připravil a režíroval Radim Nejedlý. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Účinkují Hana Kusnjerová, Zuzana Slavíková, Michal Bumbálek, Filip Kaňkovský, Eva Podzimková, Miroslav Krobot, Marika Šoposká, Vladimír Javorský, Jitka Schneiderová, Martin Hofmann.

Natočeno 2025. Premiéra 21. 5. – 5. 6. 2025 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Vydal Radioservis 20. 10. 2025 (1 CD MP3, CR1289-9).

Obsah: Část první: Manželka. Nebála se ani strany, ani vůdce, přesto se jednoho dne sbalila a s lahvičkou kyanidu utekla z KLDR. Důvodem byl manžel. Z jejího vyprávění se také dozvídáme, jaké bylo dětství a dospívání v době vlády Kim Ir-sena, když byl člověk z dobré rodiny a s hezkou tváří.

Část druhá: Manželka – pokračování. Manželství je v Severní Koreji téměř posvátné, manželství domluvená záležitost, manželka musí vydržet všechno i sexualizované násilí. Jak se plánuje útěk s malou dcerou?

Část třetí: Voják. Děti v KLDR nesní o tom, že budou lékařem nebo právníkem. Chtějí se stát vojákem, který ochrání vlast. Už ve škole si hrají na vojáky. Učitelé určují, kdo bude Američanem a kdo severokorejským vojákem. Přeživším Severokorejcem se přitom v takové hře může stát jen dítě z privilegované vrstvy. Středoškoláci absolvují vojenské cvičení v Rudé mládežnické armádě, kde dostanou nabité zbraně. Okouzlení je pak dokonalé.

Část čtvrtá: Voják – pokračování. Jaký je život severokorejského vojáka? Jeden velký hlad. Boj se vede i o brouky, pavouky a ještěrky. Velké tabu je homosexualita, která je ovšem na vojně všudypřítomná.

Část pátá: Prodavačka. I v KLDR se lze vdát z lásky. Svého muže poznala Jong Sun už ve dvanácti letech na střední škole. Jak vypadá svatba v Severní Koreji? Jezdí se na svatební cestu? A do čeho všeho mluví snoubencům a pak i manželům strana?

Část šestá – prodavačka – pokračování. Nakoupit si v KLDR v obchodním domě má být pro Severokorejce zážitek, někteří se tam totiž dostanou jen jednou za život. Jong Sun pokračuje ve vyprávění svého příběhu. Mluví nejenom o své práci, ale také o smrti své dcery, která se nakonec stala důvodem jejího útěku z Korejské lidově demokratické republiky.

Část sedmá – Pamětník. Narodil se po Korejské válce do rodiny budoucího vysokého stranického funkcionáře. Byl svědkem proměny KLDR za Kim Il-songa. Min-džun vysvětluje, jakým tlakům a stresu čelí vysocí straníci, zvlášť když se v nich probudí svědomí.

Část osmá – Pamětník – pokračování. Brát úplatky ve funkci vysokého státního úředníka je v KLDR běžná praxe. Min-džun o tom všem mluví, jako o naprosté nutnosti. Popisuje také období, kdy zemřel Kim Il-song a nastoupil Kim Čong-il. Devadesátá léta považuje za nejstrašnější, co v životě zažil, hlavně kvůli hladomoru.

Část devátá – Porodní asistenstka. Jaké to je být ženou v KLDR? O tom vypráví Han Či-min. Pokud se narodíte jako žena, je vaše místo naprosto jasně určené. O životním poslání „nemusí“ ženy v Severní Koreji přemýšlet. Jejich úkolem je starost o domácnost, rodinu i finance. Z oficiálního platu není možné rodinu uživit, proto si ženy přivydělávají, tím co umí. Han Či-min například poradenstvím pro těhotné nebo domácími porody.

Část desátá – Porodní asistenstka – pokračování. Jak probíhá v KLDR těhotenství a porody? A proč se raději ženy rozhodují rodit doma než v nemocnici, o tom vypráví Han Či-min.

Část jedenáctá – Železničář. Kim Min-su věděl od dětství, že bude železničářem. Nechtěl, ale musel. Jeho rodina se starala o nakládání, vykládání a hladký průběh jízdy vlaku. Proč je v KLDR tak těžké změnit práci, která se dědí po generace?

Část dvanáctá – Železničář – pokračování. Jak vypadá práce v KLDR? Jak se dá stihnout dvanáct hodin pracovat v zaměstnání a dalších dvanáct hodin dobrovolničit pro stranu a stát? Existuje dovolená nebo nemocenská? Na to odpovídá Kim Min-sun.

Část třináctá – Máma. Jak ženy v KLDR zvládají výchovu dětí? Lze vychovávat děti ve státě, který se neštítí po nich chtít, aby stranu oslovovali matko a vůdce otče. O tom vypráví Su Jon.

Část čtrnáctá – Máma – pokračování. Když děti poslouchají a dělají, co se jim řekne, je to na jejich ochranu. Tím si Su Jon obhajuje všudypřítomné tělesné tresty při výchově. Daleko tvrdší ale je, když dítě odejde v 17 letech na vojnu.

Část patnáctá – Úředník. Nejtemnější místa severokorejského režimu odkrývá příběh Kim Song-ila.

Část šestnáctá – Úředník – pokračování. Co se děje, když je člověk zadržený severokorejskou policií? Jak vypadají výslechy? Jak potom převýchovný tábor? V závěrečné části líčí praktiky režimu úředník Kim Song-il. Není ale úplně jasné, jestli se popisované příkoří dělo skutečně jemu osobně.

Lit.: Špitálníková, Nina – Nejedlý, Radim: Nina Špitálníková: Svědectví o životě v KLDR 2. Severokorejci vypráví o životě a ideologii. In web ČRo Plus, 26. květen 2025 (článek). – Cit.: Velký vůdce. Drahý vůdce. Jakkoliv mohou v demokratickém světě taková přízviska znít člověku absurdně, každý Severokorejec si pod nimi představí konkrétní tvář. Kult osobnosti je jedním z prvků prostupujících celou společností. Oceňovaná koreanistka Nina Špitálníková ovšem přináší v Radioknize Svědectví o životě v KLDR 2 vhled do života obyčejných lidí. Také oni dostávají tvář – železničář, voják, prodavačka, porodní asistentka, matka nebo představitelé režimu. (…)

Velký vůdce Kim Ir-sen je zakladatelem severokorejského režimu, v jeho šlépějích pokračoval jeho syn, Drahý vůdce Kim Čong-il. Severokorejskou diktaturu nyní udržuje Kim Čong-un, tentokrát už pouze Vůdce.

„Dávat ze sebe vše pro dobro společnosti, kolektivu a soudruhů je radostí všech matek,“ prohlásil Kim Čong-il. „Jsou dny, týdny a měsíce, kdy dennodenně řešíte, že nemáte pro děti nic k jídlu nebo že nemáte čím topit,“ říká Han Či-min, která si před svým útěkem byla nucena přivydělávat jako porodní asistentka.

„Dobrý vůdce a dobrá strana vytvářejí dobrý lid,“ hlásal Kim Čong-il. „Když jsem se dostal ze Severní Koreje, postupně na mě všechno dolehlo. To, v čem jsme žili. A co jsme museli dělat, abychom přežili,“ svěřil se Nině Špitálníkové senior Min-džun. (…)

Eva 1/14 (2025)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 10:58

Verena Kesslerová. Příběhy čtyř žen s různým pohledem na mateřství. Překlad Kateřina Klabanová. Připravila Marina Feltlová. Hudba Ondřej Gášek. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkují Anita Krausová, Marie Štípková, Veronika Lazorčáková a Martina Hudečková.

Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 21. 5. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Pozn.: Novinářka, která touží po dětech, ale nemůže je mít, její sestra, která děti má, ale možná by byla šťastnější bez nich. Učitelka, která děti nechce programově, protože planeta už je beztak přelidněná, a matka, která se těžce vyrovnává se ztrátou jediného syna. Čtyři rozdílné pohledy na život, partnerství, rodinu a štěstí. (anotace)

Lit.: anonym: Verena Kesslerová: Eva. Čtyři ženy, čtyři různé pohledy na mateřství. Audiokniha oceňované autorky. In web ČRo 2 Praha, 27. květen 2025 (článek) – Cit.: Mateřství není jasná volba! Učitelka a aktivistka Eva v provokativní eseji napíše, že pro klima by bylo ze všeho nejlepší, aby lidé přestali mít děti. Co na to novinářka, která po dětech touží, ale nemůže je mít? Nebo její sestra, která děti má, ale možná by byla šťastnější bez nich? Anebo matka, která se musí vyrovnat s tragickou ztrátou jediného syna? Otázky, které autorka v knize klade, se týkají podstaty mateřství, bezmezné lásky i sebereflexe postojů k vlastnímu dítěti. (…)

Verena Kesslerová (1988) pochází z Německa a vystudovala německou literaturu. Její románová prvotina Demminští duchové (2020) byla nominována na řadu cen a oceněna Kranichsteinovým literárním stipendiem pro mládež. Eva (2023) je její druhý román. (…)

Hlasy paměti – Poválečné masakry německého obyvatelstva (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:56

Postoloprty nebo Ústí nad Labem – to jsou místa, kde se krátce po konci druhé světové války odehrály děsivé masakry německého civilního obyvatelstva. Připravili Lucie Korcová a Mikuláš Kroupa.

Natočeno 2025. Premiéra 21. 5. 2025 (ČRo Plus, 20:32 h.; 27 min.).

Lit.: adr – Korcová, Lucie: „Neuměli jsme česky a matka nám řekla, že když promluvíme, zabijí nás.“ Vzpomínky na poválečnou mstu. In web ČRo Plus, 21. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Strašlivé vraždy a trýznění lidí.“ „Masakr na lidech. Pomsta.“ „Dodnes si vyčítám, že jsem se jich nezastal.“ Tak vzpomínají pamětníci na konec druhé světové války a poválečnou mstu Čechů vůči Němcům. Postoloprty a Ústí nad Labem mají jednu společnou věc. Krátce po osvobození v roce 1945 tady došlo k masakrům německého, převážně civilního obyvatelstva. Za většinu těchto zločinů nebyli pachatelé nikdy potrestáni.

V březnu 1965 stála před poslanci Bundestagu důležitá otázka – potrestat, nebo promlčet vraždy, kterých se dopustili Němci za druhé světové války?

Jedním z argumentů proti se stal zákon, který přijalo sousední Československo už v roce 1946. Ten zločiny spáchané na Němcích od konce války do 28. října 1945 označoval za takzvanou spravedlivou odplatu. Ze msty na německém obyvatelstvu se navíc pro samotné Čechy stalo na dlouhá desetiletí tabu.

„Po únoru 1948 to bylo úplně uzavřené. Diskuze byla později velmi bolestivá, protože ještě v 90. letech bylo neuvěřitelně náročné to téma vůbec otevřít,“ popisuje dokumentarista Adam Drda. „Dneska už je normální o těch věcech otevřeně mluvit.“ (…)

ArtCafé – Klidná hudební síla Ludovica Einaudiho (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:54

Itálie nemá jen Ennia Morriconeho. Na nedávno uvolněný trůn soundtrackového krále usedl Ludovico Einaudi – mistr klidné hudební síly a postupné gradace, kterému svět padl k nohám až po jeho šedesátých narozeninách. Profil a rozhovor s maestrem připravil v předvečer dvou pražských koncertů Pavel Zelinka.

Natočeno 2025. Premiéra 21. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Káva o čtvrté – Dejme si dobrý chleba (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:46

Vaše každodenní inspirace: Dejme si dobrý chleba. Host: Ing. Hana Střítecká, Ph.D., ředitelka spolku FÉR potravina. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2025. Premiéra 21. 5. 2025 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Akcent – Trnka: příběh legendy (2025)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 10:45

Ode dneška můžete navštívit v pražské galerii Villa Pellé výstavu s názvem Trnka: příběh legendy. Expozice přiblíží méně známé ilustrace knih Jiřího Trnky, loutky, dávné autorovy novinové anekdoty nebo obrazy. V Akcentu ale připomene Jiřího Trnku jako zakladatele českého animovaného filmu a studia Bratři v triku. Ptá se Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.

Hovoří Michaela Mertová a Tereza Brdečková.

Natočeno 2025. Premiéra 21. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.). Repríza 31. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).

Host Lucie Výborné – Vilma Cibulková (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:24

Vilma Cibulková, herečka, patronka festivalu Mezi ploty. Stala se patronkou festivalu Mezi ploty. Herečka Vilma Cibulková už tento hudební a divadelní festival zná desítky let. Kdy poprvé ho viděla a co ji zaujalo? Jak se pak zrodila spolupráce? Čím se jí daří získávat pro festival další účinkující a spolupracovníky? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2025. Premiéra 21. 5. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Interview Plus – Vít Hradil (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:22

Vít Hradil, hlavní ekonom investiční společnosti Investika. Podle Evropské komise neporoste česká ekonomika letos tak rychle, jak se předpokládalo. Co bude ekonomický vývoj u nás ovlivňovat a jak se v něm projeví například vysoké ceny elektřiny? Moderuje Šárka Fenyková.

Natočeno 2025. Premiéra 21. 5. 2025 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Blízká setkání – Alena Mornštajnová (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:09

Host: Alena Mornštajnová, spisovatelka a překladatelka. Kdy přesně nastává Čas vos? Proč názvy svých knih vymýšlí až nakonec? Jak se jí líbila divadelní zpracování jejího nejznámějšího románu Hana? Moderuje Adéla Gondíková. Pořad není vysílán živě.

Natočeno 2025. Premiéra 21. 5. 2025 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Osobnost Plus – Jiří Padevět (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:09

Spisovatel a nakladatel Jiří Padevět. „Únor 1948, o kterém dodnes komunisté mluví jako o vítězném, takový skutečně byl. Vyhrály lež, násilí, malost a zrůdná ideologie,“ napsal ve své nové knize Třísky svobody. Padesátá léta v ní popisuje jako střet zbabělosti a odvahy. Které z tehdejších známých i neznámých postav připisuje největší díl selhání? Jak těžké bylo tehdy být odvážný? A relativizuje dnešní doba význam slova odvaha? Ptát se bude Barbora Tachecí.

Natočeno 2025. Premiéra 21. 5. 2025 (ČRo Plus, 10:34 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress