Miroslav Froyda v devatenácti letech utekl přes hranice do Rakouska. Psal se rok 1953. V uprchlickém táboře přijal nabídku americké zpravodajské služby a stal se tajným špionem. A vrátil se zpátky do komunistického Československa. Za to mu hrozil trest smrti. Jeho vzpomínky zaznamenala nezisková organizace Post Bellum v rámci projektu Paměť národa. A právě z těchto unikátních nahrávek vznikají pořady z cyklu Příběhy 20. století. Připravil Mikuláš Kroupa.
Natočeno 2025. Premiéra 2. 2. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 47 min.). Repríza 21. 6. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.; 47 min.).
Lit.: Kovářová, Martina – Kroupa, Mikuláš: Rozmlátil klubovny svazáků, chtěl ukrást stíhačku, stal se americkým špionem. Život agenta Froydy. In web ČRo Plus, 2. únor 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Devatenáctiletý Miroslav Froyda v roce 1953 utekl na Západ během obědové pauzy na svazácké brigádě v JZD při žních u Vranova nad Dyjí. Tři týdny se na tuto chvíli připravoval. V přesnou chvíli střídání pohraničníků na věži s kamarádem vystartovali a metelili přes pole na hranici. Pomocí dřevěného žebříku od posedu zdolali ostnaté dráty s vysokým elektrickým napětím a šťastně se dostali do Rakouska. Zpět se vrátili jako američtí špioni. Jenže je zatkli a putovali za mříže.
Elegantní pan Froyda se narodil roku 1933 v Plzni. Jeho tatínek, cukrář a fotbalista, měl v nájmu místní restauraci. Zemřel ale náhle na zápal plic, když byly Miroslavovi čtyři. Maminka musela do práce, nastoupila do zámečnické dílny, později se stala uvaděčkou v plzeňském divadle.
Z dětství za války si Miroslav Froyda pamatuje nálety, hukot a hvízdání leteckých bomb, výbuchy, schovával se pod peřinou. Druhý den s kluky hledali šrapnely, které si schovávali do sbírky.
Vzpomíná, jak se v deseti letech surově popral s partou stejně starých členů Hitlerjugend. Jeden z nich ho bezdůvodně chytil a nadával mu.
„Nazval mě českou sviní! Dodnes na to vzpomínám. Já mu tak rozmlátil hubu. Strhal jsem jim tašky a naházel je přes plot. Vyšetřovalo se to. Spolužáci mi ale dosvědčili, že jsem byl napaden. Ředitel školy Ulč to zahrál do autu,“ vzpomíná na drama z dětství. (…)