E. Vyškovský. Přednáška.
Natočeno 1948. Premiéra 4. 5. 1948 v cyklu Odborářské zpravodajství (Praha II – Plzeň – České Budějovice, 12:15 – 12:30 h.).
6. 1. 2025
Hergot! – Lepra (2025)
Jaké náboženské a duchovní metody byly ve středověku považovány za prostředky, jak pomoci malomocným? Jak se náboženské instituce podílely na jejich péči? Jaký byl vztah Řádu svatého Lazara k malomocenství? Připravili Fatima Rahimi, Petr Wagner a Dominik Čejka.
Hovoří František Kalenda.
Natočeno 2025. Premiéra 5. 1. 2025 (ČRo Rádio Wave, 52 min.).
Lit.: Rahimi, Fatima – Wagner, Petr – Čejka, Dominik: O nejděsivější nemoci středověku s publicistou Františkem Kalendou. In web ČRo Radio Wave, 5. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Hrdina nového historického detektivního románu Františka Kalendy Mikuláš se v roce 1212 po letech vrací ze Svaté země do rodných Čech. Přináší si však nemoc, kterou část tehdejší společnosti vnímala jako boží trest – lepru. O této obávané chorobě středověku, péči o nemocné, fungování špitálů a lazaretů jsme hovořili s antropologem, publicistou a spisovatelem Františkem Kalendou.
Lepra, známá také jako malomocenství, je onemocnění způsobující závažné fyzické změny. Typickými projevy byly vředy, ztráta konečků prstů či odpadávání částí nosu a uší. Tyto příznaky vyvolávaly od antiky až po raný novověk hluboký odpor a strach.
Tehdejší společnost netušila, jak se choroba přenáší. Tradovalo se, že k nákaze dochází například dechem nebo dotykem, což vedlo k izolaci nemocných. Ti byli často vyčleňováni z běžného života a umisťováni do leprosárií, aby se zabránilo šíření nákazy.
Malomocní byli ve středověku vnímáni dvojím způsobem. Na jedné straně byli považováni za hříšníky, kteří svou nemocí trpěli jako důsledek božího trestu. Na druhé straně je nejen někteří církevní představitelé vnímali jako symboly Kristova utrpení. „Do jisté míry mohli být pokládáni za osoby s téměř heroickou úlohou,“ vysvětluje František Kalenda. (…)
Slovo života (1948)
Karel Beníško. Rozhlasová hra. Hudba Arnošt Střížek. Režie Miloslav Jareš.
Osoby a obsazení: Michal (Jaromír Spal), Pavlína (Jiřina Krejčová) Martinka (Otylie Beníšková), Martin (Vojta Plachý-Tůma), děda Lukáš (Viktor Očásek), organisátor (František Holar), bezradostný (Josef Chvalina), neveselá (Blanka Waleská), neúčastný (Felix Le Breux), Vašek (Jaroslav Mareš), Tonča (Lída Vostrčilová), nadporučík (Karel Houska), radiotelegrafista (Bedřich Kubala), strážmistři (Rudolf Böhm Hrušínský nejstarší, Karel Pavlík, Bedřich Bobek), lékař (Jiří Suk) a hlasy.
Natočeno 1948. Premiéra 2. 5. 1948 (Praha I, 21:00 – 22:00 h.). Repríza 9. 6. 1948 (Praha I, 20:00 h.).
Lit.: fk: Autor věrný rozhlasu. In Náš rozhlas 18/1948 (2. 5. 1948), s. 2 (článek). – Cit.: Posluchači si dobře pamatuji velký dojem, kterým na ně působila vítězná hra soutěže, Beníškova práce „Zadívejte se na hvězdy“. V hovoru, který jsme v „Našem rozhlase“ otiskli, se autor netajil potěšením nad opravdovým zájmem, s nímž je dramatik v rozhlase vítán, a výsledkem jeho vděčnosti byla brzy nová hra, znějící aktuálními motivy: „A taková je cesta“. Nemocný Karel Beníško, stále trpící následky věznění za okupace, musel v nedávných týdnech odjet znovu na léčení do Švýcarska, aby si zachoval aspoň zbytky zdraví. Zajímala ho naše nová soutěž na dramatický námět, ale z bohatých úvah a zejména z nových dojmů, mezi něž patři už také i první styk s emigranty v cizině, vznikla hned celá nová hra, která opět je zcela dnešní svým námětem a zajímavá způsobem zpracování. Poslal nám ji a my, abychom dali výraz potřebě her, hovořících k dnešku, zařazujeme ji v nejkratší možné lhůtě. 2. května uvede režisér Mil. Jareš novou Beníškovu dramatickou práci „Slovo života“, čestný a průbojný pokus, vyslovit uměleckým způsobem všechno, co nás v poslední době zajímá i zneklidňuje; i když námět sám — problém sabotáží a vítězného pracovního elánu — není Beníškovým objevem, je pozoruhodný sloh, v němž se Beníško ukazuje objevitelem, a i když jde spíš o kritiku, než o báseň, zasluhuje jeho vůle a hledačská snaha nejvyššího uznání.
Ivan Medek, muž staré občiny (2025)
Karel Hvížďala. Komentář.
Natočeno 2025. Premiéra 5. 1. 2025 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Ivan Medek, muž staré občiny. In web ČRo Plus, 5. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přesto, že Ivan Medek, původním povoláním muzikolog a novinář, působil jako relikt staré občiny, měl velký smysl pro humor. Zemřel před patnácti lety, 6. ledna 2010 v Praze.
Když jsem s ním seděl krátce před smrtí u jednoho stolu na Amálii, diskusním večeru, které pořádával Václav Havel a Bořek Šípek mu nabízel na cestu domů láhev vína Chateauneuf du Pape, odmítl ji se slovy: „Děkuji, teď už potřebuji jen teplé pyžamo, aby mi nebylo v hrobě zima.“ (…)
Den Československého rozhlasu (1948)
Tvůrci nezjištěni. Úvodní projev Kazimír Stahl, náměstek generálního ředitele Čs. rozhlasu.
Natočeno 1948. Premiéra 5. 5. 1948 (Praha I – Praha II – Bratislava – Košice – Banská Bystrica – Tatry – Brno I – Brno II – Ostrava – Plzeň – České Budějovice, 20:00 – 21:30 h.).
Československý rozhlas v květnu 1945 (1948)
Jaroslav Krása. Přednáška.
Čte autor.
Natočeno 1948. Premiéra 5. 5. 1948 (Praha I – Plzeň – České Budějovice, 18:00 – 18:15 h.).
I děti bojovaly (1948)
Štábní kapitán Felix Zbořil. Skutečný příběh osmiletého chlapce z Rusavy pod Hostýnem. Použitá hudba J. Brahms (Tragická předehra). Inspicie Eduard Kašpar. Režie Oldřich Hoblík.
Osoby a obsazení: Vypravěč (Josef Červinka), učitel (Antonín Zíb), Jarka (Jaroslav Hofman, DRDS), otec (Bedřich Bobek), matka (Štěpánka Holečková), Josef (Bohumil Švarc), Lojza (Richard Lederer, DRDS), babička (Gabriela Kaulfusová), 1. Němec (Jaroslav Orlický), 2. Němec (Eduard Kašpar), 1. hlas (Artuš Kalous), 2: hlas (Václav Piskáček), 1. partyzán (Josef Vinklář), 2. partyzán (Josef Frič), lékař (Ludvík Řezníček), děti (Jiří Starec a Jan Vyšata, DRDS).
Natočeno 1948. Premiéra 5. 5. 1948 (Praha II – Brno I – Ostrava – Plzeň – České Budějovice,16:30 – 17:00 h.) v cyklu Besídka pro děti.
Rok 1848 na českém venkově – Vysoké nad Jizerou (1948)
Josef Matouš. Přednáška.
Čte Karel Třešňák.
Natočeno 1948. Premiéra 5. 5. 1948 (Praha II – Brno I – Ostrava – Plzeň – České Budějovice, 15:30 – 15:40 h.).
Ústup z hranice (1948)
Jaroslav Truhlář. Přednáška.
Čte hlasatel Hušek.
Natočeno 1948. Premiéra 5. 5. 1948 (Praha II – Brno I – Ostrava – Plzeň – České Budějovice, 13:45 – 14:00 h.).
Co uvidí žák zemědělských škol na Slovanské zemědělské výstavě (1948)
Ing. Antonín Langer. Přednáška.
Čte Sýkora.
Natočeno 1948. Premiéra 5. 5. 1948 (Praha II – Brno I – Ostrava – Plzeň – České Budějovice, 10:25 – 10:32 h.) v cyklu Zprávy pro zemědělské školy.