Magda Fajtová, reportérka týdeníku Respekt, toho času v Srbsku. Lidé v Srbsku už od loňského listopadu protestují proti vládě, kterou viní z odpovědnosti za tragédii v Novém Sadu, při níž přišlo o život 15 lidí. Premiér Miloš Vučevič v úterý odstoupil z funkce. Jaké cíle mají protestující, kteří jsou odhodláni pokračovat?
Václav Hybš pochází z Police nad Metují. Hudba ho provází od dětství. „Táta byl kapelník, děda taky – on hrál se skladatelem Juliem Fučíkem! U nás se všechno točilo kolem hudby. Tatínek byl zástupce firmy Petrof a prodával piana. Chtěl ze mě mít houslistu, ale to se nepovedlo. Děda mě potají učil na trumpetu.“
Dirigent, aranžér a trumpetista hrál na trubku v Lázeňském orchestru v Poděbradech už v osmnácti letech. Ve dvaceti měl vystudovanou konzervatoř a před třicítkou dirigoval vlastní orchestr. „Šlo to lehce. Mít orchestr mě nějak nenapadlo, i když jako študáci jsme hráli a já jsem byl takový šéfík. Když bylo potřeba, občas jsem mávnul rukou,“ usmívá se. „Ale nikdy jsem si nekladl podmínku, aby mě někdo oslovoval pane dirigente. A i mladým jsem hned navrhoval, aby mi tykali.“ (…)
Lit.: esta – Rozsypal, Michael: Evropa trpí syndromem Petra Pana. Aby byla konkurenceschopná, musí se nebát růst, tvrdí analytik Daněk. In web ČRo Plus, 31. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Evropská komise představila kompas konkurenceschopnosti, kterým chce řešit drahé energie, závislost na dovozech fosilních paliv nebo rostoucí vliv Číny. Jeho hlavní zásadou je méně byrokracie, více inovace. „Cíle jdou správným směrem, problém je, že papír snese hodně. A Evropa je dobrá v malování si velkolepých strategií,“ připomíná zástupce ředitele think-tanku Europeum a někdejší zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Viktor Daněk. (…)
Od osvobození koncentračního tábora v Osvětimi uplynulo 80 let. Řada státníků během pietních akcí připomněla nacistické hrůzy, ale také varovala před narůstajícím antisemitismem. Jsou události 20. století důležitým mementem i pro dnešní mladou generaci? Hosty jsou Zuzana Pavlovská ze Židovského muzea a učitel dějepisu Matyáš Borovský. Ptá se Jan Bumba.
Svět si připomněl 80 let od osvobození Osvětimi. Řada státníků během pietních akcí mimo jiné varovala před narůstajícím antisemitismem. Jak se proměňuje vnímání holocaustu a učí se o tom na školách dostatečně? „Učitelé k nám přicházejí často až v moment, kdy se ve škole objeví problém,“ popisuje pro Český rozhlas Plus Zuzana Pavlovská z Židovského muzea v Praze. „Antisemitismu je potřeba se bránit v každé době,“ dodává v pořadu Pro a proti učitel dějepisu Matyáš Borovský. (…)
Pozn.: Jakou roli hraje Wikipedie ve vnímání československé historie a dějin vůbec? Přepisuje nebo spoluutváří naši historickou paměť? A jakou roli v tvorbě historické paměti hrají encyklopedie obecně? V listopadu jsme na tato témata diskutovali s wikipedistou, členem spolku Wikimedia ČR a historikem Michalem Loučem. (anotace)
Jaké genderové stereotypy ještě převládají v mladé generaci a jak se dá kloubit studium na gymnáziu s neziskovými aktivitami? Rozhovor připravila Barbora Součková.
Hovoří Marika Anna Mlčková, zakladatelka projektu AcceCycle.
Lit.: Součková, Barbora: Menstruujeme od začátku lidstva a pořád se o tom nedokážeme normálně bavit, říká zakladatelka projektu AcceCycle. In web ČRo Radio Wave, 30. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Marika Anna Mlčková je sedmnáctiletou studentkou třetího ročníku pražského gymnázia a zakladatelkou projektu AcceCycle. Ten se snaží bojovat s menstruační chudobou na školách. K tématu provedla i vlastní výzkum a sama aktuálně spolupracuje s několika pražskými školami, kam menstruační potřeby dodává ve spolupráci s neziskovou organizací Sola pomáhá.
Zároveň se Marika Mlčková taky dvakrát zúčastnila kulatého stolu v Poslanecké sněmovně a zasazuje se o to, aby došlo ke změně hygienické vyhlášky a menstruační potřeby byly ve školách volně dostupné stejně jako je třeba mýdlo nebo toaletní papír. (…)
Erszébet Galgócziová. Hra. Překlad Anna Rossová. Rozhlasová úprava Jiří Souček. Výběr a úprava hudby Jiří Žižka. Dramaturg Dušan Všelicha. Režie Miroslav Buriánek.
Osoby a obsazení: Andriš (Ivan Gübel), velitel (Tomáš Šolc), Žofka (Martina Samková), Maté (Jan Gross), Růženka (Daša Neblechová), Gönci (Jaroslav Choc), výčepní (Milan Vlachovský), řidič (Josef Nechutný), župní velitel (Václav Neužil I.), muž (Miroslav Popek), nováček (MIroslav Krejsa).
Nastudovala Plzeň v roce 1987. Premiéra 2. 4. 1987 (Vltava, 20:05 h.).
Lit.: duša (= Všelicha, Dušan): Čí je to zákon? In Rozhlas 14/1987 (23. 3. 1987), s. 4 (článek). – Cit.: Mladý policista zastaví zřetelně opilého řidiče a žádá řidičský průkaz. Řidič odmítne, nastartuje svůj luxusní automobil a s úsměvem odjede. Tak vypadá první kolize hry maďarské spisovatelky E. Galgócziové Čí je to zákon? Příznačné je, že to není kolize opilého řidiče se zákonem, ale kolize mladého policisty s významným funkcionářem, zasloužilým předsedou družstva a tedy prvním mužem ve vsi. Každý přece známe řadu současníků, kteří prožívají konflikty, ač by je vůbec prožívat neměli, a zároveň známe i současníky opačného typu. Takže je nám stará hra velmi blízká. Nezbývá než doufat, že stejně blízká je nám i tvrdohlavost mladého hrdiny, který se svého přesvědčení, že zákon platí pro všechny, nevzdá. Hru E. Galgócziové Čí je to zákon nastudoval v plzeňském studiu režisér Miroslav Buriánek.
Onelio Jorge Cardos (kubánské pohádky z knihy Bílý koníček). Překlad Ivan Jergl. Dramatizace Alena Riegerová. Zvuk ing. Tomáš Gsöllhofer a Z. Bezdíčková. Dramaturgie Eva Vondrová.
Osoby a obsazení: vypravěč (Pavel Soukup), had (Tomáš Töpfer), želva (Jana Andresíková).
Natočeno 23. 7. 1990. Premiéra 11. 6. 1991 (Praha, 12:15 – 12:30 h.) v cyklu Malá pohádka. Repríza 26. 10. 1992 (Praha, 12:15 – 12:30 h.).
Lit.: anonym: Odposlech – Callisto: Nepodařené podnikání nebo podvod? In web PodBean, 30. 1. 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Projekt Callisto známého kryptotěžaře Vladimíra Vencálka se měl stát českým digitálním impériem. Stejnojmenná kryptoměna a její blockchain měly být provázané se sítí nových datových center i s obchodem s digitálním uměním. Hlavním investorem se stala firma MTX miliardáře Petra Otavy.
Po sérii problémů kryptoměna ztratila důvěru a přišla o svou hodnotu, některé firmy skončily v insolvenci, majetek jiných se prodával. Spory se vedou o to, za šlo o investiční podvod Vladimíra Vencálka nebo o tunelování firem ze strany MTX Group, která z celého projektu odešla se dvěma rozsáhlými datovými centry. Adély Gajdicové se na souvislosti sporů ptal Petr Gojda.