Marek Hilšer, senátor a Miroslav Bárta, egyptolog. Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 9. 2024 (ČRo Plus, 9:34 h.) místo pořadu Pro a proti.
23. 9. 2024
Osudy Cyril Höschl 1/5 (2024)
Rozhlasové vzpomínání uznávaného psychiatra, popularizátora vědy a vysokoškolského pedagoga. Připravila Magda Wdowyczynová. Technická spolupráce Jiří Flossmann.
Natočeno 2024. Premiéra 23. – 27. 9. 2024 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).
Ranní Plus – Rezignace vedení Pirátů, povodně a krajské volby, EDF zpochybňuje dostavbu Dukovan (2024)
Předsednictvo Pirátů po volebním neúspěchu rezignovalo. Kdy bude strana vybírat nové vedení? Volby do krajských zastupitelstev se o víkendu křížily s řešením často katastrofálních dopadů živelní pohromy. Mohly povodně krajským politikům i pomoci? Francouzská společnost EDF zpochybňuje vítěznou nabídku jihokorejské společnosti na dostavbu Dukovan. Obrátila se proto na antimonopolní úřad. O co svou stížnost opírá? Moderuje Martina Mašková a Pavlína Nečásková.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 9. 2024 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Mozaika Speciál – Josef Škvorecký 100 let (2024)
Pořad věnovaný 100. výročí narození Josefa Škvoreckého.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 9. 2024 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.).
Lit.: Vičíková Fleyberková, Klára: Tanec se slovy v rytmu jazzu. Oslavte s Vltavou 100 let Josefa Škvoreckého. In web ČRo 3 Vltava, 23. září 2024 (článek) – Cit.: Málokterý autor stojí tak pevně rozkročený mezi popularitou a intelektualismem. Josef Škvorecký nejen svými detektivkami zasáhl několik početných generací všech profesí i zaměření. Sto let od narození teď jeho osobitý svět připomínáme na Vltavě. (…)
Dva jeho světadíly tvořily Česko a Kanada, kde spolu se svou ženou Zdenou Salivarovou založil exilové nakladatelství ’68 Publishers. Oba dva ovšem nejen záslužně vydávali, ale také podobně záslužně sami psali. Z rozsáhlého díla Škvoreckého připomeneme sedmero povídek z rozhlasového archivu. V týdnu od 23. září poslouchejte Píseň zapomenutých let, Dokud nás smrt nerozloučí, Eine kleine jazzmusik nebo třeba Krpatovo blues.
Vltava ovšem připravila také premiérovou četbu. Rozsáhlý román Mirákl s podtitulem Politická detektivka pojednává o zázracích a víře, o politice a ideologii. Lukáš Hlavica ho začne číst přesně v den výročí.
Na osobnost, dílo i odkaz Josefa Škvoreckého ale nahlédneme i ve speciálních publicistických pořadech. V Akcentu se budeme ptát, nakolik je stále aktuální a jak je vnímáno ve světě. Na ráno 27. září pak připravujeme speciální vydání Mozaiky s archivními i novými rozhovory a do Vizitky přijal pozvání Michael Špirit z Ústavu české literatury a literární vědy FF UK, který se textům Josefa Škvoreckého soustavně věnuje už dlouhá léta. K oslavám se následně připojí i Víkendová příloha.
Protože je Škvorecký známý svou neutuchající láskou k jazzu, premiéra se chystá taky v Jazzovém podvečeru, který se zaměří právě na autorovy texty s hudební tamatikou. Pojďme si tedy na počest Josefa Škvoreckého tak trochu zajazzovat! Jistě by ho to potěšilo…
Reparát – Jak se daří ukrajinským dospívajícím v českých školách? (2024)
V Česku žije asi 27 000 ukrajinských dívek a chlapců ve věku 15 až 18 let a pouze třetina z nich studuje. Jak podpořit jejich integraci? Připravila Daniela Vrbová.
Hovoří ředitelka neziskové organizace Meta Zuzana Papáčková.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 9. 2024 (ČRo Plus, 11:10 h.; 26 min.).
Lit.: jud – Vrbová, Daniela: „Nemysleli si, že tu budou tak dlouho.“ Ukrajinští žáci v Česku se potýkají s jazykem i systémem. In web ČRo Plus, 23. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ukrajinští teenageři se potýkají při dalším vzdělávání v Česku s jazykovou bariérou. Velká část z nich navíc nepředpokládala, že v zemi zůstanou tak dlouho, aby mělo smysl hlásit se na zdejší střední školy. „Osvojit si akademický jazyk trvá pět až sedm let,“ upozorňuje v pořadu Reparát ředitelka neziskové organizace Meta Zuzana Papáčková. Na jaké další problémy tu mladí Ukrajinci narážejí? A jak jim pomoci?
Ukrajinští žáci byli v minulém školním roce nejpočetnější skupinou cizinců v českých školách. Ti starší se ale často ocitají v pomyslné pasti – na Ukrajině už odchodili devět ročníků školní docházky a z pohledu českého práva už nejsou dál školou povinní.
Ti, kteří chtějí pokračovat ve vzdělávání a hlásí se na české střední školy, musejí rychle překonat jazykové překážky. Jazyková zkouška probíhá často ústně. (…)
Noční Mikrofórum – Eva Eckertová (2024)
Host: Eva Eckertová, slavistka. Kdy ji osud zavál do Spojených států a jak těžké bylo stát se tam profesorkou? Jsou dnešní američtí studenti jiní, než byli ti, které učila kdysi? A proč ji zajímá historie migrace a jazyky přistěhovalců? Moderuje Tereza Boučková.
Natočeno 2024. Premiéra 22. 9. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Příběhy 20. století – Jaroslav Grosman (2024)
V dnešních Příbězích 20. století se bude Adam Drda věnovat osudům Jaroslava Grosmana. Pocházel z Roztok u Jilemnice a za druhé světové války bojoval proti nacismu jako partyzán a později voják na východní frontě. Postavil se však i komunistickému totalitnímu režimu – a jako odbojář, spolupracující s americkou tajnou službou byl v Československu v roce 1949 odsouzen k dvaceti letům vězení. Jaroslav Grosman by letos oslavil sté narozeniny.
Natočeno 2024. Premiéra 22. 9. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 46 min.).
Lit.: Drda, Adam: Když vidíte mrtvé každý den, už vám to ani nepřijde. Příběh Jaroslava Grosmana, který se pokusil unést z Československa Prokopa Drtinu. In web ČRo Plus, 22. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V sobotu 5. října ve tři hodiny odpoledne bude v Roztokách u Jilemnice na domě č. p. 133 odhalena pamětní deska, oznamující, že právě zde žil Jaroslav Grosman, účastník druhého a třetího odboje, politický vězeň, kurýr a nositel řádu TGM z roku 2009.
Moci bez nemoci – Parenterální výživa (2024)
Pořad o medicíně, novinkách v léčbě a naději na život. S lékaři a vědci včetně skutečných příběhů pacientů. Připravila Šárka Volemanová.
Natočeno 2024. Premiéra 22. 9. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 35 min.).
Lit.: Volemanová, Šárka: Výživa infuzí a novinkový podpůrný lék. In web ČRo 2 Praha, 22. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Domácí parenterální výživa. Jedná se o přísun výživy infuzí do trávicího traktu při jeho nedostatečné funkčnosti. Zajistí přísun živin potřebných pro fungování organismu. Řeč bude o novinkovém podpůrném léku. Svůj příběh přijde vyprávět David, kterému pomáhá ke kvalitnějšímu životu. Pozvání Šárky Volemanové přijal i doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., vedoucí Centra výživy a přednosta Interní kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice. (…)
Pražská legenda, Dům na nábřeží (2024)
Paul Leppin. Dva baladické staropražské příběhy vypráví o krátkém štěstí chromého písaře Lenze a soužení lásky tří sester z domu na vltavském nábřeží. Překlad Jan Grmela a Ingeborg Fialová. Připravil Dominik Mačas. Účinkuje Jan Piskač. Režie Petr Mančal.
Natočeno 2024. Premiéra 22. 9. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.). Repríza 12. 4. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Mačas, Dominik: Marten, Przybyszewski, Kamínek, Šarlih nebo Leppin – povídky spisovatelů z okruhu Moderní revue. In web ČRo 3 Vltava, 22. září 2024 (článek). – Cit.: Na podzim roku 1894 vyšlo první číslo Moderní revue, významného kulturního časopisu spojeného s českou dekadencí a symbolismem. Letos tomu bude rovných 130 let. Na stránkách Moderní revue publikovala celá řada známých i dnes už zapomenutých autorů. Texty několika z nich vybíráme do vltavské Povídky. (…)
Na konci 19. století se přihlásila o slovo nová literární generace, která se ostře vymezila vůči „starým pánům“ z řad lumírovců i realistů. Jejich tribunou byla Moderní revue, kterou založili kritik a překladatel Arnošt Procházka a básník a spisovatel Jiří Karásek ze Lvovic.
K jejich souputníkům a přátelům tehdy patřili Karel Hlaváček, S. K. Neumann, Otokar Březina, Antonín Sova, Paul Leppin a také celá řada zahraničních autorů spjatých s dekadencí a symbolismem, ale později i novoromantismem a novoklasicismem. K časopisu se časem přidala i významná knižní řada.
Moderní revue nejednou ocitla „v nejradikálnějších proudech“, jak vzpomíná Jiří Karásek ze Lvovic. Musela čelit cenzuře a zákazům. Připomeňme například skandální oranžové číslo věnované Oscaru Wildeovi nebo Karáskovu básnickou sbírku Sodoma, která vyšla v Knihovně Moderní revue.
Vydávání časopisu ukončila až smrt Arnošta Procházky v roce 1925. (…)
Oba baladické příběhy se odehrávají ve staré Praze, kterou Leppin vášnivě miloval a svůj hold jí složil v mnoha svých prózách a básnických textech. Otto Pick dokonce Leppina nazval „trubadúrem staré Prahy“.
První povídka vypráví příběh jedné z postaviček starého města, chromého písaře Lenze. Navzdory postižení z něj sálá radost ze života, která jej nakonec neopouští ani když jeho domácnost stihne neštěstí.
V druhém příběhu se vypravíme do starého domu na vltavském nábřeží, kde po smrti rodičů spolu žijí tři sestry. Každá z nich je jiná, ale žijí v harmonickém souladu. Tragický obrat však nastává, když do jejich domu přichází mladý malíř a s ním i zhoubná láska.
Povídku Pražská legenda uvádíme v překladu Jana Grmely. Dům na nábřeží pro rozhlas přeložila Ingeborg Fialové a jde o první překlad této povídky do češtiny.
Ubíječ labutí (2001)
Ivan Martin Jirous. Rozhlasové pásmo připravil a uvádí Jaroslav Erik Frič. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Eva Řehořová.
Účinkuje Martin Havelka.
Nastudovalo Brno v roce 2001. Premiéra 13. 10. 2001 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.; 15 min.) v cyklu Svět poezie. Repríza 22. 9. 2024 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie k nedožitým 80. narozeninám Ivana Martina Jirouse.
Lit.: 
Frič, Jaroslav Erik: Poezie v rozhlase. Ubíječ labutí. In Týdeník Rozhlas 41/2001 (1. 10. 2001), s. 16 (článek).