Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Magdaléna Fajtová.

Natočeno 2024. Webová premiéra 19. 9. 2024 (Respekt.cz, 19 minut).

Lit.: Machálková, Zuzana: Explozi pagerů chystal Izrael už před 7. říjnem. Hizballáh se nechal obalamutit. In web Respekt.cz, 19. 9. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Přestože vzájemné téměř každodenní útoky mezi Izraelem a Hizballáhem přetrvávají od loňského 7. října, kdy hnutí Hamás, tedy spojenec libanonského Hizballáhu, zaútočilo na Izrael, tento týden konflikt eskaluje. V úterý v Libanonu explodovala zhruba tisícovka pagerů, což si vyžádalo několik obětí včetně dětí a tisíce zraněných. Libanon a Írán připisují útok Izraeli, který se k tomu ale jako obvykle nevyjadřuje. Světová média nicméně přišla s informacemi, že Izrael útok chystal už dlouhou dobu a firma, od které Hizballáh komunikační zařízení s výbušninou získal, byla nastrčená. „Předcházela tomu kromě samotné výroby dezinformační kampaň, kdy Izrael dlouho šířil informace o své naprosté technologické vyspělosti ve smyslu, že by dokázal ohrozit bezpečnost telefonátů a jiných služeb na normálních telefonech. To přivedlo Hizballáh k tomu, že své členy vybavil pagery,“ vysvětluje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. Zároveň izraelský ministr obrany oznámil, že se Izrael ocitá v nové fázi války. Znamená to ústup z Pásma Gazy, nebo rozšíření konfliktu? Co Izrael útokem skrze pagery vysílá za zprávu?

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří František Trojan.

Natočeno 2024. Webová premiéra 20. 9. 2024 (Respekt.cz, 19 minut).

Lit.: Machálková, Zuzana: Představa Senátu jako sdružení moudrých hlav s nadhledem se nenaplnila. In web Respekt.cz, 20. 9. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Kromě krajských voleb Češi také v 27 obvodech volí v pátek a sobotu do třetiny Senátu. Ani po téměř třech dekádách od jeho založení přitom z tuzemské společenské debaty nevymizely otázky, zda má horní komora smysl. Zatímco podle Václava Havla mělo jít o insituci, která je pojistkou demokracie, a komoru, jež má přihlížet i k tomu, jak se v zemi bude žít příštím generacím, jeho nástupce Václav Klaus nazval Senát nešťastnou institucí a nechtěným dítětem. Jak přitom připomíná František Trojan, za dobu existence horní komory byly momenty, kdy se ukázalo, jak je důležitá: „Vzpomeňme si na přelom roku 2021 a 2022, kdy byl prezident Miloš Zeman hospitalizován a my jsme neměli žádné informace, Hrad nechtěl veřejnosti nic sdělovat, ale bylo po volbách a bylo načase, aby se prezident scházel s vrcholnými politiky. V tu chvíli to byl Senát, který na rozdíl od Sněmovny nikdy není rozpušten, kdy jeho předseda Miloš Vystrčil a další skupina senátorů získali informace o zdravotním stavu Miloše Zemana a přišli na veřejnost se stručným vyjádřením. Najednou jsme se mohli k Senátu podívat a najít nějaké informace.“ Přesto – proč Češi horní komoře příliš nedůvěřují? Kam se poděla představa senátorů jako moudrých hlav, které vedou kultivovanou debatu? A jaký vliv mají aktuální senátní volby?

Moderuje Štěpán Sedláček.

Hovoří Ivana Svobodová, Ondřej Kundra, František Trojan, Filip Zelenka a Martin Štorkán.

Natočeno 2024. Webová premiéra 23. 9. 2024 (Respekt.cz, 54 minut).

Lit.: Sedláček, Štěpán: Komunisté se vracejí, pirátský parník se potápí a Babiš pomrkává na Kubu. In web Respekt.cz, 22. 9. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hnutí ANO posílilo v krajských i senátních volbách. Zvítězilo v celkem deseti krajích s výjimkou Jihočeského, Jihomoravského a Libereckého. V senátních volbách získalo dvě křesla a dalších 19 kandidátů opozičního hnutí postoupilo do druhého kola. Nejvíc preferenčních hlasů v krajských volbách (celkem 46 tisíc) získal lidovecký hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. Volební účast dosáhla 32,91 %. Jak se na volbách podepsaly povodně? Co výsledky znamenají pro vládu a pro opozici? O čem vypovídá neúspěch Pirátů, kteří teď mají méně krajských zastupitelů než poslanců ve Sněmovně? Které krajské osobnosti ve volbách zazářily a jaký to všechno může mít vliv na parlamentní volby příští rok? Nejen o tom uslyšíte ve zpravodajském podcastu Výtah Respektu

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Jaroslav Spurný.

Natočeno 2024. Webová premiéra 23. 9. 2024 (Respekt.cz, 17:37 h.; 17 minut).

Lit.: Machálková, Zuzana: Piráty roztlačil se srdcem vlevo, časem přistoupil na systém. Po 15 letech Bartoš končí ve vedení. In web Respekt.cz, 23. 9. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  (…) „Série neúspěchů Pirátů v posledních dvou volbách je pro mě osobně velkou ránou a zároveň zprávou, že je potřeba nový vítr ve vedení strany. Proto jsem se rozhodl rezignovat na post předsedy a v nadcházející volbě se o tento post ucházet nebudu.” Tato slova v neděli večer zveřejnil předseda Pirátské strany Ivan Bartoš, který stejně jako zbytek vedení strany reagoval na výsledky krajských a senátních voleb. V nich totiž Piráti  – nedlouho po neúspěšných volbách do Evropského parlamentu – znovu výrazně propadli. Přišli o 96 krajských zastupitelů a budou mít jen tři v Plzeňském kraji. Z čela strany Bartoš odchází (s dvouletou pauzou) po 15 letech, za které se změnil nejen on, ale i Piráti obecně, říká ve Výtahu Respektu Jaroslav Spurný: „Když přišel, měl srdce nalevo, i když měl liberální rétoriku. Ne že by se z něj stal pravičák, ale začal přijímat instituce a uspořádání demokratického světa, které je logické. Od původního lehce anarchistického přístupu začal akceptovat potřebnost institucí, jako je NATO či EU, což vneslo svěží vítr do boje proti korupci. Pirátská strana proti tomu bojovala, dokázala to pojmenovat a dát do návrhů zákonů věci, které byly proti korupci účinné a jiní politici o nich nechtěli mluvit.“ S čím Ivan Bartoš do strany před lety vstupoval? Liší se to něčím od toho, co v současnosti prosazuje? A zvládnou se Piráti na tuzemské politické scéně udržet i bez své hlavní tváře?

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Filip Zelenka.

Natočeno 2024. Webová premiéra 24. 9. 2024 (Respekt.cz, 17 minut).

Lit.: Machálková, Zuzana: Maláčová chce do vedení SOCDEM. Pro komunisty to je naděje. In web Respekt.cz, 24. 9. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na sociálních sítích oznámila záměr kandidovat do vedení sociální demokracie. Podporu jí vyjádřil někdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který je místopředsedou SOCDEM, tedy strany, která se za poslední tři roky stala v podstatě neviditelnou, říká ve Výtahu Respektu Filip Zelenka. „Teoreticky jsou ideální podmínky pro to, aby uspěla nějaká levicová strana, protože od voleb v roce 2021, kdy Sociální demokracie poprvé v historii Česka vypadla z Poslanecké sněmovny, tak obyvatelé země chudnou. Takže ideální podhoubí pro levicovou stranu, která by měla být takzvaně na straně lidí. O Janě Maláčové spousta lidí vkládalo velké naděje, byla energická, zvedala autenticky levicová témata, nicméně po krachu před třemi lety se stáhla z politiky a ještě donedávna tvrdila, že zpět do ní se nechystá.“ Co se tedy u Jany Maláčové mohlo změnit? Co vůbec může SOCDEM, která v posledních sněmovních volbách nepřekonala potřebnou pětiprocentní hranici, Česku nabídnout? Mají sociální demokraté, kterým v minulosti šéfoval například Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Jiří Paroubek či Bohuslav Sobotka nějaké výrazné tváře? A proč je kandidatura Maláčové pozitivní zprávou pro předsedkyni koalice Stačilo! Kateřinu Konečnou?