Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

17. 8. 2024

Příběhy 20. století – Jiří Kolda (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:32

Sovětští okupanti ho v srpnu 68 postřelili a ještě lživě obvinili, že na ně útočil. Životní peripetie Jiřího Koldy. Připravil Adam Drda.

Natočeno 2024. Premiéra 18. 8. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 48 min.).

Lit.: Drda, Adam: „Uže padachnul?“ Příběh Jiřího Koldy, kterého těžce zranili sovětští vojáci v srpnu 1968. In web ČRo Plus, 18. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V knize Sedm pražských dnů 21. – 27. srpen 1968 stojí: „V noci z 24. na 25. srpna vnikli sovětští okupanti násilím do budovy ministerstva dopravy v Praze na Příkopech. Údajně hledali zbraně, ve skutečnosti však ničili technické zařízení a postřelili službu konajícího s. Koldu. Druhému pracovníku se podařilo uprchnout. Na tuto skutečnost přišla VB v neděli ráno při střídání služby. Téměř vykrvácený s. Kolda byl dopraven na Bulovku.“

Tzv. Černá kniha vyšla na podzim 1968 jako oficiální publikace ČSAV, do běžné distribuce se však dostalo až nové vydání v roce 1990.

Když jsem se s ing. Jiřím Koldou (označeným ve zprávě jako s., neboli soudruh, ačkoli v KSČ nikdy nebyl) sešel k rozhovoru, měl v ruce xerokopii příslušné stránky, přečetl výše citovaný záznam a s úsměvem říkal: „Prosím pěkně, ta zpráva, to je taková půlpravda. Celé se to odehrálo poněkud jinak…“ (…)

Moci bez nemoci – Nová léčba rakoviny prostaty (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:29

Další díl pořadu Moci bez nemoci se bude věnovat diagnóze rakovina prostaty. Její časná stádia obvykle nemají žádné příznaky. O to důležitější je prevence. Absolutní novinkou v léčbě rakoviny prostaty je terapie radiofarmakem. Svůj příběh přijde vyprávět Daniel, který se touto novinkou léčí. Pozvání autorky a moderátorky pořadu Šárky Volemanová přijala Doc. MUDr. Hana Študentová, Ph.D., zástupkyně přednosty pro léčebnou péči Onkologické kliniky FN Olomouc. Pořad o medicíně, novinkách v léčbě a naději na život. S lékaři a vědci včetně skutečných příběhů pacientů.

Natočeno 2024. Premiéra 31. 3. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Repríza 18. 8. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

Cizí svět (2024)

Filed under: Povídky — Premek @ 20:19

Oskar Baum. Hlas dívky, kterou slepý varhaník Konrád Eckmann následuje večerními ulicemi, slibuje neznámé a netušené. Povídka německy píšícího spisovatele narozeného v Plzni a blízkého přítele Franze Kafky. Pro rozhlas přeložila Ingeborg Fialová. Připravil Dominik Mačas. Účinkuje Miloslav König. Režie Izabela Schenková.

Natočeno 2024. Premiéra 18. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 23 min.) v cyklu Kafkovské léto.

Lit.: Mačas, Dominik: Povídky Oskara Bauma. Poslechněte si první české překlady próz slepého přítele Franze Kafky. In web ČRo 3 Vltava, 20. srpen 2024 (článek). – Cit.: Říká se o něm, že svá díla psal lehce, téměř bez korektur. V dětství přišel o zrak, ale nad svým osudem nikdy nenaříkal. Žil jako žijí jiní. Oskar Baum byl plzeňský rodák, pražský německy píšící spisovatel, varhaník, hudební kritik a blízký přítel Franze Kafky. Z jeho díla jsme pro vás vybrali patnáct povídek a drobných črt, z nichž naprostá většina byla do češtiny přeložena vůbec poprvé.  (…)

Devítidílný cyklus povídek, který představuje dosud neznámou tvorbu německy píšícího českého spisovatele Oskara Bauma (1883-1941), je součástí Kafkovského léta na Vltavě. Kafka byl velmi blízkým přítelem Oskara Bauma a společně s Maxem Brodem a Felixem Weltschem tvořili nejužší jádro tzv. Pražského kruhu.

Oskar Baum se narodil v Plzni, kde také za dramatických okolností přišel o zrak. Od návratu z vídeňského internátu pro nevidomé v roce 1902 žil trvale v Praze. Zde se také seznámil s okruhem pražských německých literátů – Kafkou, Brodem a dalšími.

Traduje se, že Baum při jednom setkání s přáteli s velkým zanícením vyprávěl jeden ze svých příběhů. Max Brod ho zaznamenal těsnopisem a následně zveřejnil. Tak byl objeven Oskar Baum – spisovatel. Baum byl ovšem muž mnoha nadání, byl učitelem hudby a varhaníkem a také významným hudebním kritikem. Psal pravidelně do Prager Presse a dalších novin a časopisů, spolupracoval i s německým vysíláním Československého rozhlasu.

Český čtenář má k dispozici pouze nepatrný zlomek Baumova díla. Přeložen dosud není jeho stěžejní autobiografický román Život v temnotě, stejně tak i román Písmo, které nelhalo, za který byl vyznamenán československou státní cenou a řada dalších textů. (…)

Konrád Eckmann je chovancem zemského institutu pro slepce a jako talentovaný varhaník nyní zkouší s orchestrem na velký koncert. Na cestě městem ho doprovází vrátný Rudolf Kalk. Ten si ale rád přihne z lahve, a tak dříve než stačí Konráda vyzvednout ze zkoušky, zláká slepého varhaníka k nečekanému dobrodružství hlas mladé dívky. Slibuje neznámé a netušené a Konrád jej omámeně následuje večerními ulicemi.

Můžeme si jen domýšlet, je-li tato povídka autobiografická nebo je inspirovaná vyprávěním některého z Baumových přátel z vídeňského internátu Hohe Warte.

Povídka Cizí svět vyšla poprvé v německém kulturním měsíčníku Der Mensch v Brně v roce 1918. (…)

Úžasné životy – Dana Němcová podle Martina Věcheta (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:14

Dana Němcová patřila k výrazným osobnostem českého disentu a byt její rodiny v Ječné ulici v Praze byl jedním z klíčových míst, kde se scházeli alternativní umělci. Navštěvoval ho i zakladatel Open air festivalu Trutnoff Martin Věchet. Na jednu z prvních signatářek Charty 77 a členku Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných vzpomíná jako na statečnou ženu, kterou ani v těch nejtěžších chvílích neopustila odvaha a víra v Boha. Autorka: Lenka Nechvátalová.

Natočeno 2024. Premiéra 18. 8. 2024 (ČRo 2 Praha, 8:04 h.). Repríza 23. 8. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Noční Mikrofórum – Jan Herzig (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:06

Host: Jan Herzig, mladý astronom. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Jana Rychterová.

Natočeno 2024. Premiéra 30. 3. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). Repríza 17. 8. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Téma Plus – Showbusiness a socialismus (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:01

Showbusiness a socialismus. Jak přežít ve světě cenzury a přehrávek? Jak to šlo dohromady? O písničkách před rokem 1989 je pořad, který připravil Vít Pohanka.

Hovoří Petr Janda, Jan Neckář, Eva Hurychová, Michael Kocáb a Josef Melen.

Natočeno 2024. Premiéra 17. 8. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.).

Lit.: Kocáb, Michael: Populární hudba za komunismu: Jak přežít ve světě cenzury a přehrávek? In web ČRo Plus, 17. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Patří mluvené slovo do písničky? Může se na obalu desky objevit hovorové „Václavák“? A co vlastně chtěl autor říct veršem „Krysy už jsou tady, je plno všady“? Tyto otázky představují jen zlomek problémů, se kterými se potýkali umělci v předrevolučním Československu. Čím si museli projít zpěváci a hudebníci, kteří chtěli tvořit a vystupovat v době rozvinutého socialismu? Jak to bylo složité?

Hezkým příkladem je písnička „Únos“ od Olympicu. Tahle skladba, nahraná v roce 1972, sice zazněla na Festivalu politické písně v Sokolově a mohla budit dojem, že byla napsaná na objednávku normalizačních kulturních orgánů.

Petr Janda, frontman kapely, však dnes po více než 50 letech vysvětluje, že to bylo úplně jinak. Píseň rozhodně nevznikla z popudu tehdejšího režimu a dokonce se nesměla hrát v Československém rozhlase.

Tehdejší strážci politické korektnosti v hudební produkci si nebyli tak úplně jistí, jestli se dá taková ozbrojená akce jednoznačně odsoudit, když například sérii únosů amerických letadel na Kubu na přelomu 60. a 70. let chápaly socialistické země jako projev oprávněného vzdoru a tleskaly mu. (…)

Historie Plus – Století příběhů: Zlomový rok 1969 1/3 (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:00

21. srpen není v našich dějinách spojen jen s rokem 1968. Co se dělo o rok později, v srpnu 1969? Připomene třídílný pořad z cyklu Století příběhů, který připravili Adam Drda a Mikuláš Kroupa.

Hovoří Vladimír Špidla a další.

Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 17. 8. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.; 26 min.); 2. dílu 24. 8. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.; 26 min.); 3. dílu 31. 8. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.; 27 min.).

Lit.: Drda, Adam: Století příběhů: Zlomový rok 1969. In web ČRo Plus, 17. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 55 lety československá státní moc brutálně potlačila protesty proti okupaci. V Praze byli zastřeleni tři lidé.

V roce 1969, především 20. a 21. srpna, proběhly v Praze, v Brně a v dalších městech masové demonstrace proti sovětské okupaci Československa. Bylo to první okupační výročí – a v zemi se za ten jeden rok od srpna 1968 všechno změnilo.

Občanské protesty tvrdě potlačila státní moc. Nikoli sovětská armáda, jak by se snad dalo čekat, ale domácí politické vedení státu a KSČ (včetně reformních komunistů) a československé ozbrojené složky: armáda, Sbor národní bezpečnosti, Lidové milice.

Zásahy proti protestujícím byly tehdy brutální: zůstalo po nich pět mrtvých a mnoho zraněných, na těle i na duši. Uvádí se, že proti demonstrantům nastoupilo 20 tisíc vojáků, 30 tisíc příslušníků Veřejné bezpečnosti a Státní bezpečnosti, desítky tisíc milicionářů.

V ulicích byly stovky tanků a obrněných transportérů. Asi 2,5 tisíce lidí bylo zatčeno, podstatná část z nich později dostala tresty na základě speciálního zákonného opatření, kterému se přezdívalo „pendrekový zákon“. (…)

Lit.: Drda, Adam: Století příběhů: Zlomový rok 1969. „Vedle mě padl na zem kluk. Zabili ho,“ vzpomíná svědkyně protiokupačních protestů v Brně. In web ČRo Plus, 24. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Utíkali jsme, protože jsme zjistili, že za esenbáky jdou ještě Lidové milice…  Otočila jsem se a viděla, jak jeden (milicionář) klečí, ruku měl opřenou o koleno a mířil. A já říkala: ‚Člověče, to je malér, oni snad chtěj střílet!‘ A skutečně začali střílet!“ říká na nahrávce Paměti národa veterinární lékařka Jana Drašnarová.

21. srpna 1969 se zúčastnila protiokupační demonstrace v Brně a stala se svědkyní brutálního zásahu příslušníků SNB a především Lidových milicí, po němž zůstali dva mrtví.

Před 55 lety proběhly velké výroční protesty proti sovětské okupaci po celém Československu. Státní moc je krutě potlačila, použila k tomu dokonce i československou armádu. Pět lidí přišlo o život, přinejmenším desítky utrpěly zranění.

Novou třídílnou sérii ze speciálního podcastového cyklu Století příběhů jsme věnovali těmto demonstracím, jejich obětem, a také zlomovému roku 1969, v němž se Československo po krátkém politickém uvolnění vracelo k tuhému totalitnímu režimu. (…)

Lit.: Drda, Adam: Století příběhů: Zlomový rok 1969. Armáda, která nebojovala proti okupantům, zato „zakročila“ proti vlastnímu národu. In web ČRo Plus, 31. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Demonstrace proti sovětské okupaci, které propukly v mnoha československých městech v srpnu 1969, byly nadlouho posledními masovými občanskými protesty proti totalitnímu režimu. Účastnilo se jich odhadem přes sto tisíc lidí a vedení státu a KSČ je s použitím Lidových milicí, Sboru národní bezpečnosti a Československé lidové armády brutálně potlačilo.

Výsledkem zákroků ozbrojených složek bylo pět mrtvých, vyšší desítky zraněných, dva a půl tisíce zatčených. Následovaly soudy a různé další persekuce, to všechno kvůli tomu, aby se země obsazená cizími vojáky vrátila k osvědčenému komunistickému pořádku.

„Razantní potlačení projevů občanské nespokojenosti očekávali a požadovali od československých komunistických kolaborantů jejich „sovětští přátelé“, ale hlavní odpovědnost za organizaci zásahu a za jeho podobu měli českoslovenští politici,“ říká publicista a spoluautor pořadu Adam Drda a dodává:

„Nově zvolený generální tajemník KSČ Gustáv Husák chtěl dokázat okupantům, že je muž na svém místě, ale poměrně hanebně se chovali i mnozí výraznější reformní komunisté, k nimž lidé získali důvěru během pražského jara. Najednou mohl každý vidět, že to nejsou stoupenci svobody a demokratizace, že v duchu svých stranických kariér půjdou proti vlastnímu národu, ale nikoli proti Moskvě.“

Dokládá to mimo jiné projev někdejšího reformisty a předsedy vlády Oldřicha Černíka. (…)

Po Česku – Buchlov (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:59

Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát na hradě Buchlov.

Hovoří kastelán Rostislav Jošek.

Natočeno 2024. Premiéra 17. 8. 2024 (ČRo 2 Praha, 15:30 h.).

Rána osudu (2024)

Filed under: Povídky — Premek @ 11:44

Oskar Baum. Arne Krinns je tichý hoch, který rád čte. Rvačka u synagogy mu ale navždy změní život. Částečně autobiografická próza německy píšícího spisovatele narozeného v Plzni a blízkého přítele Franze Kafky. Překlad Ingeborg Fialová. Pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Účinkuje Matyáš Darnady. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2024. Premiéra 17. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 28 min.) v cyklu Kafkovské léto.

Lit.: Mačas, Dominik: Povídky Oskara Bauma. Poslechněte si první české překlady próz slepého přítele Franze Kafky. In web ČRo 3 Vltava, 20. srpen 2024 (článek). – Cit.: Říká se o něm, že svá díla psal lehce, téměř bez korektur. V dětství přišel o zrak, ale nad svým osudem nikdy nenaříkal. Žil jako žijí jiní. Oskar Baum byl plzeňský rodák, pražský německy píšící spisovatel, varhaník, hudební kritik a blízký přítel Franze Kafky. Z jeho díla jsme pro vás vybrali patnáct povídek a drobných črt, z nichž naprostá většina byla do češtiny přeložena vůbec poprvé.  (…)

Devítidílný cyklus povídek, který představuje dosud neznámou tvorbu německy píšícího českého spisovatele Oskara Bauma (1883-1941), je součástí Kafkovského léta na Vltavě. Kafka byl velmi blízkým přítelem Oskara Bauma a společně s Maxem Brodem a Felixem Weltschem tvořili nejužší jádro tzv. Pražského kruhu.

Oskar Baum se narodil v Plzni, kde také za dramatických okolností přišel o zrak. Od návratu z vídeňského internátu pro nevidomé v roce 1902 žil trvale v Praze. Zde se také seznámil s okruhem pražských německých literátů – Kafkou, Brodem a dalšími.

Traduje se, že Baum při jednom setkání s přáteli s velkým zanícením vyprávěl jeden ze svých příběhů. Max Brod ho zaznamenal těsnopisem a následně zveřejnil. Tak byl objeven Oskar Baum – spisovatel. Baum byl ovšem muž mnoha nadání, byl učitelem hudby a varhaníkem a také významným hudebním kritikem. Psal pravidelně do Prager Presse a dalších novin a časopisů, spolupracoval i s německým vysíláním Československého rozhlasu.

Český čtenář má k dispozici pouze nepatrný zlomek Baumova díla. Přeložen dosud není jeho stěžejní autobiografický román Život v temnotě, stejně tak i román Písmo, které nelhalo, za který byl vyznamenán československou státní cenou a řada dalších textů. (…)

Částečně autobiografická povídka situovaná do autorovy rodné Plzně. Arne Krinns studuje na gymnáziu a je to tichý hoch, který má rád knihy. Jednou si na lavičce u synagogy čte verneovku v němčině a to vyprovokuje partu českých kluků k tomu, aby ho napadli. Zranění, které v bitce utrží, fatálně ovlivní jeho celý další život.

Povídka je zcela zřejmě ovlivněná Baumovým zážitkem z dětství. I když dodnes není zcela zřejmé, jak k oné události přesně došlo, děj povídky se zdá být skutečnosti nejblíže. Rodiče pak Oskara Bauma poslali do vídeňského internátu Hohe Warte pro nevidomé děti a mládež.

Slepota, slepectví, pocity nevidomého člověka, bylo pro Oskara Bauma jedno z jeho hlavních literárních témat – připomeňme například jeho román Das Leben im Dunkeln – Život v temnotě, kde zpracoval zážitky právě ze svého pobytu ve vídeňském slepeckém ústavu.

Povídka Rána osudu vyšla poprvé ve 4. ročníku německého Židovského almanachu v Praze (1927/1928). (..)

Bylo… 1/13 (1990)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 9:01

Božena Obdržálková. Četba na pokračování. Připravila Alena Vostrá. Úvodní dopis napsal Jaroslav Seifert. Režie Michal Pavlík.

Čte Marie Marešová a Gustav Opočenský.

Natočeno 1990. Premiéra 1. dílu 19. 10. 1991 (Praha, 21:45 – 22:15 h.). Repríza 13. 9. – 1. 10. 2024 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.).

Pozn.: Vzpomínková próza evokuje atmosféru staré Prahy kolem Uhelného trhu na počátku 20. století, v době autorčina dětství. Otec autorky se jako zahradník usadil na počátku století v pražských Vokovicích a matka si zřídila květinový stánek na Uhelném trhu, kam s sebou posléze odvedla i děti. Autorka tak vyrůstala v blízkém i vzdálenějším okolí a navždy si vtiskla do paměti většinu jeho typických domů i s jejich svéráznými obyvateli – trhovci, drobnými řemeslníky a obchodníky. Díky spontánnímu vypravěčskému umění a intenzitě vzpomínek vyvolává knížka nejen plastický obraz zapomenutých časů, ale i úsměvnou pohodu a příjemný čtenářský zážitek. (anotace)

Lit.: Vostrá, Alena: Bylo… In Rozhlas 42/1991 (14. 10. 1991), s. 2 (článek).
Vostrá, Alena - Bylo... In Rozhlas 42-1991 (14. 10. 1991), s. 2 (článek).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress