Marta Buchaca. Superprodukce. Překlad Blanka Stárková. Redakce překladu Petr Gojda. Dramaturgie a úprava textu Tereza Nováková. Použitá hudba audiobanka Pond5. Mistr zvuku Bojan Bojič. Asistent zvuku David Šindelář. Sound design a postprodukce Bojan Bojič. Produkce Lucie Laňková. Šéfproducent Michal Sieczkowski. Režie Jaku Šmíd.
Osoby a obsazení: Julia (Martha Issová), Toni (Jakub Žáček).
Natočeno pro společnost Audiotéka ve studiu BeLoud v roce 2024. Vydala Audiotéka, červenec 2024 (MP3, 60 min.). Teaser zde.
Pozn.: Tragikomedie o dvou sourozencích, přátelství, rodině, životě a smrti. A o tom, že někdy je třeba zabalit život do eufemismů, zatímco jindy je nutné odvážně čelit pravdě.
Toni a Julia jsou dva sourozenci, které spojuje mnohem víc než jen umírající matka. Během svých setkání vzpomínají nejen na dětství a rodiče, ale rozebírají také chyby, kterých se oni sami dopustili, nebo kterých se teprve dopustí. Toni je z návštěvy matky, která slaví narozeniny, špatný, protože matka své narozeniny ani jejich přítomnost už zřejmě vůbec nevnímá. A rozmýšlí se nad tím, za jakou cenu má člověk držet svého milovaného při životě. Julia, která se živí jako doktorka, má v této otázce poměrně jasno: tou hranicí je utrpení. A také proto bratra přemlouvá, aby svou starou nemocnou fenku nechal utratit. Jak ale poznat, když jeden začne trpět? A kdo má vlastně právo rozhodovat o životě ostatních? (anotace)
Marta Buchaca – katalánská dramatička a televizní a filmová scenáristka z Barcelony Marta Buchaca se věnovala psaní už od útlého věku. Vystudovala humanitní vědy a zúčastnila se dramatických workshopů v Centre dÉtudes de Théatrales Louvain-la-Neuve v Belgii a LObrador de la Sala Beckett ve Španělsku. Za své divadelní hry, které se dávno hrají i mimo její rodnou zem, získala řadu prestižních ocenění. U nás uvedl v dubnu 2023 Činoherní klub scénické čtení právě její hry Rita (v režii K. Volánkové). Fanoušci hororů si od Marty Buchacy mohou pustit například film Jevy a příznivci peprnějších komedií zase třeba film Klíč k sexu.
Lit.: Novotná, Iveta: Audiodramatická jednohubka o umírání a schopnosti nechat své blízké odejít. In web Naposlech.cz, 27. 9. 2024 (recenze). – Cit.: Vedle Českého rozhlasu, respektive Radioservisu, patří Audiotéka k předním vydavatelům audiálních her. Kromě děl vzniklých přímo pro ni přichází také velice často s adaptacemi známých původně divadelních her. V poslední době to byly například díla Agathy Christie nebo Goldoniho Sluha dvou pánů. Tentokrát však Audiotéka zabrousila do zcela jiných vod a nabídla posluchačům spíše neznámou tragikomedii Rita z roku 2019 od španělské autorky Marty Buchacy.
Děj hry je velice jednoduchý a přitom otevírá témata, o kterých je třeba hovořit v širším měřítku. Dva sourozenci Toni a Julia se setkávají v nemocnici u své umírající matky. Ta má narozeniny, ale ve svém stavu už vůbec nevnímá jejich přítomnost. Ve stejné době onemocní Toniho fenka Rita (která se mimochodem jmenuje stejně jako matka sourozenců) a veterinář doporučí utracení, aby se zvíře netrápilo. Stejný názor zastává i Julia, která je lékařkou. Tato situace výborně parafrázuje hlavní příběh, ve kterém jde vlastně o umírající matku a celý princip paliativní péče, což je akcentováno nejen stejným osudem ale zejména shodným jménem obou umírajících. Toni se na základě zkušenosti s fenkou Ritou ptá své sestry, zda by podobným způsobem nemohli ulevit i matce a pokládá zcela zásadní otázku – proč můžeme ulevovat od bolesti zvířatům na pokraji smrti, ale našim nejbližším ne. Ptá se své sestry, jaký je v obou umíráních rozdíl, a dokonce ani ona, lékařka, mu není schopná dát adekvátní odpověď. Jak toto dilema dopadne ve hře Rita, to už si ale musíte poslechnout sami…
Hra má vzhledem ke komornímu obsazení (pouze dva herci), jednoduchému ději, který je zacílen na ústřední motiv smrti nejbližších, a formě konverzační hry, pro níž není důležitá akce ale naopak slova, velký audiální potenciál. Ostatně čeští diváci se s Ritou mohli zatím setkat pouze v podobě scénického čtení v pražském Činoherním klubu, tedy také „jen“ v audiální podobě. Plnohodnotný zážitek a dosah témat však přineslo až zpracování, které vyšlo o prázdninách pod hlavičkou Audiotéky.
Protože se původně jednalo o divadelní hru, bylo nutné text citlivě upravit pro čistě audiální verzi. O to se postarala dramaturgyně Tereza Nováková. Bez dobré znalosti původní hry lze těžko soudit, do jaké míry byl text upravován, každopádně je třeba říct, že divadelnost, respektive práce s vizuálními vjemy, není v audiální verzi vůbec znát a celkově hra vyvolává dojem, že byla napsána přímo pro médium vyjadřující se pouze hlasy, zvuky a ruchy.
Režisér Jakub Šmíd do rolí dvou sourozenců obsadil Marthu Issovou a Jakuba Žáčka a oba herce vedl k co nejcivilnějším výkonům. I když by Toniho neustálá přehnaná obava o zdraví své a svých blízkých a zejména téma umírání mohlo svádět k určité teatrálnosti, dokázal režisér oba interprety udržet v mezích uvěřitelnosti. Jejich hlasy jsou věcné a interpretují zásadnost tématu tak, jako by se jím právě sami zaobírali.
Neviditelnost interpretů se v audiohře Rita stává zcela jednoznačným kladem. Tím, že posluchač nemá před sebou hercův obličej, mají myšlenky a otázky, které autorka Marta Buchaca ve svém díle nastoluje, mnohem větší dosah. Hra u recipientů vyvolává další a další otázky a nutí k zamyšlení nad chodem zdravotnictví a celé paliativní péče. Rita je prostě dílem, o jehož poselství budete ještě dlouho přemýšlet. S takovým tématem se v komerční audioknižní produkci často nesetkáváme, a i když tato hra nemá tak masivní reklamu (na rozdíl od jiných titulů z produkce Audiotéky), rozhodně by neměla uniknout vaší pozornosti. Byla by to totiž velká škoda.