Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

272. díl podcastu se zaměřil na fenomén Čechů ve Vídni, zejména ve 20. století. Nebude chybět zlom roku 1918, ale samozřejmě také situace po roce 1945, 1948 či 1968. Připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 24. 5. 2024 (Vídeň, Velvyslanectví ČR ve Vídni, Penzinger Str. 11-13, 1140; 18:00 h.). Webová premiéra 12. 6. 2024 (84 min.).

Pozn.: Říká se, že Praha je hezčí Vídeň a Vídeň je fungující Praha. Bývalé hlavní město monarchie má k českým a moravským zemím ze světových metropolí rozhodně nejblíž, takže bylo na čase zajet se podívat mezi Čechy ve Vídni a trochu na toto téma podebatovat. Mimochodem, tušili jste, že ještě dnes je ve Vídni přes třicet českých spolků? (anotace)

Připravil Tomáš Linhart.

Hovoří redaktorka zahraniční redakce Deníku N Anita Haas Mejzrová a editorka serveru Voxpot Simone Radačičova.

Natočeno 2024. Webová premiéra 11. června 2024 (Deník N, 17:17 h.; 34 min.).

Lit.: Linhart, Tomáš: Studio N: Macron zariskoval. „Kluk z plakátu“ a Marine Le Pen míří k moci. In web Deník N, 11. 6. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Francouzský prezident Emmanuel Macron zariskoval, když po porážce od krajní pravice vyhlásil předčasné volby. Jak moc je reálné, že se Marine Le Pen dostane k moci, a kdo je Jordan Bardella, který pomalu vyrůstá v jejím stínu? Důsledky evropských voleb nejen ve Francii rozebírá ve Studiu N Tomáš Linhart s Anitou Haas Mejzrovou a Simone Radačičovou.

Připravil Štěpán Sedláček.

Hovoří Tomáš Brolík, Magdalena Fajtová, Martin Štorkán, František Trojan a Filip Zelenka.

Natočeno 2024. Webová premiéra 10. 6. 2024 (Respekt.cz, 53 min.).

Lit.: Sedláček, Štěpán: Babiš vyhrál, Macron rozpustil parlament, Orbán má důvod k obavám. Co ukázaly eurovolby? In web Respekt.cz, 10. 6. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Speciální Výtah Respektu: Souhrn výsledků voleb do Evropského parlamentu s Tomášem Brolíkem, Magdalenou Fajtovou, Martinem Štorkánem, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou. Moderuje Štěpán Sedláček.

Francouzští nacionalisté zřejmě získají více než 30 procent hlasů, díky mladému lídrovi kandidátky Jordanu Bardellovi (vpravo) dominují i mezi mladými voliči. Marine Le Pen (…) navrhla, aby se do dvou frakcí rozdělená krajní pravice v Evropském parlamentu spojila do jednoho silného uskupení, které by pak vystřídalo sociální demokraty v pozici druhého nejsilnějšího poslaneckého klubu…

Co v Česku přinesly evropské volby s rekordní voličskou účastí? Co se dělo ve volebních štábech vybraných politických stran? Kdo jsou hlavní vítězové a kdo spíše poražení? Jak může hlasování ve sedmadvaceti členských zemích ovlivnit další směřování Evropské unie? Jak dopadly volby u našich sousedů v Polsku a na Slovensku? (…)

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Jaroslav Spurný.

Natočeno 2024. Webová premiéra 10. 6. 2024 (Respekt.cz, 17:00 h.; 17 min.).

Lit.: Machálková, Zuzana: Výtah Respektu – Za pokusem o žhářský útok v Praze nejspíš stálo Rusko. In web Respekt.cz, 10. 6. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  (…) Za pokusem o žhářský útok v Praze, ke kterému došlo minulý týden a po kterém policie o víkendu zadržela šestadvacetiletého španělsky mluvícího muže, s největší pravděpodobností stojí Rusko. Po jednání Bezpečnostní rady státu to řekl premiér Petr Fiala. Policie zahájila úkony trestního řízení a už během víkendu zavedla v hlavním městě mimořádná bezpečnostní opatření. Podle ministra vnitra Víta Rakušana jsou však preventivní a občané žádné bezprostřední hrozbě nečelí. Přesto předseda vlády připomněl, že je tento případ součástí hybridní války, kterou Rusko s Českou republikou vede. „To nesouvisí jen s možným nebezpečím na ulicích nebo sabotážemi, ale také s hackerskými útoky, které se v případě Česka zdvojnásobily, jsou jich tu 2 tisíce týdně, je napadena každá desátá státní organizace, ty, které souvisejí s bezpečností státu, jsou napadány ještě častěji,“ shrnuje ve Výtahu Respektu Jaroslav Spurný. Co tedy mimořádná bezpečnostní opatření v praxi znamenají? Dotýkají se nějak běžného občana? A jak se evropské státy můžou těmto hrozbám ze strany Ruska bránit?