Host: Václav Veselý, pořadatel kutnohorského Tyjátrfestu. Kdy ho napadlo zorganizovat tuto letní oslavu umění, dvoudenní přehlídku v zahradním „domácím“ amfiteátru? Jak dlouho pracuje na dramaturgii? A v čem bude jubilejní 25. ročník jiný? Moderuje Jan Burda.
Natočeno 2024. Premiéra 3. 5. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Miloš Urban. Rozverná oslava třiatřicátých narozenin v přírodě se spolužačkou ze střední se náhle změní v útěk před vlastní temnotou. Připravila Petra Hynčíková. Účinkuje Lukáš Červenka. Režie Tomáš Soldán.
Natočeno 2024. Premiéra 3. 5. 2024 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 25 min) v cyklu Hororové povídky.
Volnost coby podmínka nezávislé umělecké tvorby. A právě volnost se stala mottem a výzvou pro 27. ročník multižánrové přehlídky Divadelní Flora, která začíná 9. května v Olomouci. Jak se téma volnosti propsalo do dramaturgie festivalu? Jak s tématem polemizují a jak ho rozvíjejí představení a performance v letošním programu? Jak téma volnosti souvisí se situací žen v uměleckých profesích a vedoucích funkcích v kultuře? Hosty ArtCafé budou ředitel festivalu Divadelní Flora Petr Nerušil, dramaturgyně tanečně-performativního programu Jitka Pavlišová a režisérka Lucie Ferenzová. Moderuje Hanka Malaníková.
Natočeno 2024. Premiéra 3. 5. 2024 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Rozhovor s divadelním režisérem Michalem Hábou připravil Jarda Petřík.
Natočeno 2024. Premiéra 30. 4. 2024 (ČRo Rádio Wave, 30 min.).
Lit.: Petřík, Jarda: Celé české divadlo je v podstatě ochotnické, shrnuje podfinancovanost oboru režisér Michal Hába. In web ČRo Radio Wave, 30. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Přijde mi samozřejmé, že umělci mají levicové instinkty.“ (…)
Kontroverzní? Levicový? Nonkonformní? Ať už tyto přívlastky platí méně, nebo více, Michal Hába rozhodně patří mezi svébytné divadelní režiséry současnosti. Dvě z jeho inscenací, Ibsenův Peer Gynt a Büchnerův VOJCEK_jednorozměrný člověk, budou k vidění v květnu na festivalu Divadelní Flora v Olomouci. „Baví mě vyhmátnout klasického autora a ukázat, co je na jeho díle pořád platné,“ vysvětluje Hába a dodává, že chystá zpracování Čapkovy Války s mloky nebo opery La Traviata.
„Překvapilo mě, že nezaznělo slovo radikální, což slýchám docela často. Může to vypadat, že se snažím o radikální výklad, ale mně přijde, že to všechno sedí,“ reaguje Michal Hába na zmíněné přívlastky. Peer Gynt i Vojcek podle jeho slov ideálně zapadli do současného světa. „Všichni chtějí být svobodní, ale bez odpovědnosti. Pravda je taková, že všichni máme jednu svobodu – buď pracovat, nebo zemřít hladem, protože kapitalisty být všichni nemůžeme, tolik místa v kapitalistické třídě není.“ (…)
Vaše každodenní inspirace: Výsevy a výsadby zeleniny. Host: Ing. Pavel Matiska, Ph.D., Katedra zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2024. Premiéra 3. 5. 2024 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Jindřich Šimon Baar. Příběh o vzplanutí kaplana k mladé dívce. Připravila Martina Toušková. Mistr zvuku Ondřej Franěk. Režie Jakub Doubrava.
Účinkuje František Špaček.
Nastudovala Plzeň, léto 2020. Premiéra 9. 11. 2020 (ČRo České Budějovice) v cyklu Čtení na neděli. Repríza 3. 5. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Zajíček, Zdeněk – Toušková, Martina: Jindřich Šimon Baar: Oběť zákona. In web ČRo České Budějovice, 9. listopad 2020 (článek) – Cit.: Příběh o lásce dvou mladých lidí, jejímuž rozkvětu zabrání přísné a dogmatické zákony katolické církve. Povídka vyšla v roce 1983 ve výboru Hrnčená bába a jiné povídky. (…)
Před 95 lety – 24. října 1925 – zemřel v západočeském Klenčí pod Čerchovem katolický kněz a spisovatel Jindřich Šimon Baar. Byl nejpopulárnějším a nejuznávanějším knězem-beletristou v české literatuře.
Knězem se stal na přání matky, když rodina poté, co otec vážně onemocněl, neměla dost prostředků na jeho další studia. Sám prý toužil studovat filozofickou fakultu a poté učit. A také psát. Už v bohosloveckém semináři publikoval své první články pod pseudonymem Jan Psohlavý. Na kněze byl vysvěcen ve svých 23 letech v roce 1892.
Byl pokrokovým členem katolické církve. Podporoval její modernizaci, kritizoval zkostnatělou církevní hierarchii, byl například toho názoru, že i kněz by měl žít v souladu se svojí přirozeností. Sám jako mladý student prožil nenaplněnou lásku k sestřenici Mařence. Ačkoliv Baar i ve svých literárních dílech reflektoval svět církve a nepřirozeně osamělý kněžský život, své vlastní kněžství nikdy nezpochybnil a o odchodu z katolické církve neuvažoval.
V roce 1919 odešel do penze a přestěhoval se zpátky do rodného Klenčí, kde v říjnu 1925 jako pětapadesátiletý také zemřel. Pochován je na zdejším hřbitově.
Miroslav Trnka, bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Jaké rostliny bude možné pěstovat v blízké budoucnosti na jižní Moravě, na kterých místech České republiky je naprosto nevhodné budovat další sjezdovky nebo jak navrhnout topnou soustavu v obchodním centru – k tomu všemu se dá použít nově zveřejněná mapa vývoje klimatické změny v Česku. Z čeho vychází a jaká budoucnost nás podle ní čeká? Moderuje Šárka Fenyková.
Natočeno 2024. Premiéra 3. 5. 2024 (ČRo Plus, 11:34 h.; 25 min.). Repríza 8. 5. 2024 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: ert – Fenyková, Šárka: Ovocnáře míjí úvaha, co bude za 10 let. Není pravda, že se na mrazíky nedá připravit, tvrdí bioklimatolog. In web ČRo Plus, 3. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jaké rostliny bude možné pěstovat v blízké budoucnosti na jižní Moravě nebo kde je naprosto nevhodné budovat sjezdovky? I k tomu lze využít nově zveřejněnou mapu vývoje klimatické změny, kterou vytvořili vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. „Naším cílem je poskytnout široké veřejnosti to, co máme k dispozici,“ uvádí bioklimatolog Miroslav Trnka.
Mapa vychází z dat sítě meteorologických stanic, která patří k nejlepším v Evropě a sahá až do roku 1961. Pro každý katastr je možné zjistit, jaké klimatické podmínky lze očekávat ve třech navazujících 30letých obdobích do konce tohoto století.
Vedle průměrných teplot a úhrnů srážek je třeba i rychlost větru či indexy vyjadřující možný výskyt sucha nebo množství a délku trvání sněhové pokrývky. (…)
Michaela Randusová, Barbora Kučerová a Adéla Kafoňková. Zvukové miniatury z dílny JAMU a rozhovor s autorkami připravil Jan Hanák.
Natočeno 2024. Webová premiéra 3. 5. 2024 (Spotify for Podcasters, 44 min.).
Lit.: Hanák, Jan: Zvukové miniatury Jak zachytit zvuk pocitu? In web Spotify for Podcasters, 3. 5. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Formy zvukového vyjádření jsou rozmanité. Není to zdaleka jen slovo či hudba, ale i ruchy, hluky, zvukové prostředí. Ruchy jako neartikulované zvuky, kterými jsme v životě obklopeni a sami je vytváříme a které nesou významy, aniž by bylo třeba je komentovat. Studenti rozhlasové tvorby se je učí používat, učí se jimi vyprávět. Výsledek práce tří z nich je možné slyšet v tomto dílu GenZ. Zvukové miniatury z dílny JAMU a rozhovor s autorkami Michaelou Randusovou, Barborou Kučerovou a Adélou Kafoňkovou uvede Jan Hanák.
Hostem je Jiří Kohutka, spoluautor knihy o vynálezci Josefu Sousedíkovi. Bez vynálezce a podnikatele Josefa Sousedíka by Slovenská strela nejezdila. Jiří Kohutka je spoluautorem knihy o jeho osudu i Slovenské strele. Ta v pátek 3. května pojede z Kopřivnice do Vsetína, aby mu vzdala poctu před odhalením sochy vynálezce na vsetínském nádraží. Jaktože měl Josef Sousedík už před desítkami let svůj elektromobil? A kde skončily jeho nepřihlášené patenty? Moderuje Jan Pokorný.
Natočeno 2024. Premiéra 3. 5. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Host: Ladislav Miko, přírodovědec. Díky čemu druhá expedice na nejvyšší horu Brazílie vyšla? Proč je pro současnou klimatickou změnu tak důležité věnovat pozornost půdě? A co si psali s Davidem Attenboroughem? Moderuje Tereza Kostková. Pořad není vysílán živě.
Natočeno 2024. Premiéra 3. 5. 2024 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Powered by WordPress