Jonáš Hájek. Básnický dialog plný ironie i hlubšího významu. Připravil Petr Gojda. Účinkuje Ondřej Novák. Režie Lukáš Hlavica.
Natočeno 2024. Premiéra 5. 5. 2024 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 14 min.) v cyklu Svět poezie.
5. 5. 2024
Úžasné životy – Karel Kachyňa podle Karla Čabrádka (2024)
Před 100 lety, na začátku května 1924 se narodil režisér Karel Kachyňa, který zanechal v české kinematografii výraznou stopu. Na filmové plátno převedl příběhy Oty Pavla nebo Škvoreckého Prima sezónu. Na filmech Počítání oveček, Kráva nebo Kožené slunce s ním spolupracoval scénárista Karel Čabrádek. Společně trávili čas v Písku při pracovních i soukromých víkendech na chalupě. Karel Čabrádek na něj v Úžasných životech na Dvojce vzpomíná jako na přítele i profesního guru, který ho v životě inspiroval. Autorka: Lenka Nechvátalová.
Natočeno 2024. Premiéra 5. 5. 2024 (ČRo 2 Praha, 8:04 h.).
4. 5. 2024
Host Radiožurnálu – Honza Křížek (2024)
Připravil Vladimír Kroc.
Hovoří Jan Honza Křížek.
Natočeno 2024. Premiéra 4. 5. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 27 min.).
Lit.: prh – Kroc, Vladimír: Je to zvukově nadupané, snažil jsem se nebýt zbytečný, přibližuje Honza Křížek novou desku. In web ČRo 1 Radiožurnál, 4. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od začátku jsem věděl, že ty třetí alba bývají jakoby rozhodující a chtěl jsem do něj nacpat to nejlepší ze sebe, ty nejlepší zkušenosti jak hudební, tak vlastně i životní, vypráví muzikant Honza Křížek, který vydává desku III.
„Muzika je pro mě něco jako obrovská terapie, jsem hodně pudový, energický a náruživý člověk,“ přiznává zpěvák, skladatel, multiinstrumentalista Honza Křížek, který vydává novou desku s názvem III. „Dneska se dějí šílené věci kolem nás. A já jsem asi dospěl do fáze, kdy jsem chtěl popsat právě temnější stránky, ale na druhou stranu vidíme vždycky nějaké východisko. A tím východiskem z temnoty většinou bývá láska.“ (..)
Noční Mikrofórum – Petr Třebický (2024)
Host: Petr Třebický, zpěvák, hudebník, skladatel a člen Kamarádů táborových ohňů. Jak vypadá současná tvář kapely KTO a co vše chystají k oslavě šedesáti let existence? Která z množství písní je Petrovou „srdcovkou“? A vzpomíná často na Waldemara Matušku? Moderuje Marta Marinová.
Natočeno 2024. Premiéra 4. 5. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Téma Plus – Amnestie pro válečné zločince (2024)
Mohli váleční zločinci uniknout spravedlnosti díky amnestiím? Mohli. Nad promlčením některých válečných zločinů se zamýšlí Lucie Korcová.
Natočeno 2024. Premiéra 4. 5. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Historie Plus – Politika a olympiáda – Německo 1936 (2024)
Politika do sportu nepatří, ale vždycky do něj zasahovala. Právě to je květnové téma Českého rozhlasu Plus. Politika neminula ani Olympijské hry, Typickým příkladem byly hry se konaly v roce 1936 v nacistickém Německu. O olympiádu v Berlíně se v cyklu Politika a olympiáda zajímal kolega Jiří Zeman.
Natočeno 2024. Premiéra 4. 5. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.; 25 min.). Repríza 3. 7. 2024 (ČRo Plus, 11:10 h.).
Lit.: Zeman, Jiří: Politika a olympiáda: Nacistickou olympiádu provázely první televizní kamery, dokonalá organizace i teorie o nadřazenosti árijské rasy. In web ČRo Plus, 4. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Olympijská myšlenka se opírá o tři hodnoty. O úsilí o dokonalost ve sportovním i osobním životě, o posilování přátelství mezi jednotlivci i národy a o úctu k pravidlům fair play a k sobě i k druhým. Ne vždy se ale daří držet těchto principů. Zvlášť když se olympiáda pořádá ve státě, kde vládne totalitní režim.
Jedny takové kontroverzní hry se konaly v roce 1936 v nacistickém Německu. Provázela je dokonalá organizace, první televizní kamery, nový stadion pro 100 tisíc diváků, ale také teorie o nadřazenosti árijské rasy, diskriminace sportovců židovského původu a propagace nacismu a Třetí říše.
O pořádání her v Berlíně se rozhodlo ještě za Výmarské republiky. Po nástupu nacistů k moci sice některé země protestovaly, ale olympiáda už ve Třetí říši zůstala. Do Berlína přijely skoro čtyři tisíce sportovců ze 40 zemí. Byla to největší meziválečná olympiáda plná doprovodných akcí. (…)
Po Česku – Naše první značená turistická trasa mezi Štěchovicemi a Svatojánskými proudy (2024)
Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát se Zdeňkem Jiráskem z Kubu českých turistů na replice první značené turistické trasy u nás mezi Štěchovicemi a Svatojánskými proudy. Nebude chybět ani e-mailová soutěž.
Natočeno 2024. Premiéra 4. 5. 2024 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).
Odsunutá vzpomínka (1998)
Alena Wagnerová. Monolog z dokumentární knihy zachycující osudy sudetských Němců „druhé generace“, kteří odsun v roce 1945 zažili jako malé děti. Připravila Svatava Morávková. Režie Jaromír Ostrý.
Účinkuje Jana Hlaváčková.
Nastudovalo Brno v roce 1998. Premiéra 8. 5. 1998 (ČRo Brno, 9:05 h.; 23 min). Repríza 4. 5. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 5. 11. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Mačas, Dominik: A kohout třikrát zazpíval, Odsunutá vzpomínka. Příběhy Aleny Wagnerové z temných časů. In web ČRo 3 Vltava, 4. květen 2024 (článek). – Cit.: Vzpomínky německé ženy na dětství prožité před válkou a během okupace v Opavě a příběh z jara 1945, který se odehrává v terezínské Malé pevnosti. Dvě povídky spisovatelky, orální historičky a editorky Aleny Wagnerové, která se ve svém díle věnuje česko-německým vztahům, kulturním dějinám střední Evropy a postavení ženy v moderní společnosti. (…)
Alena Wagnerová (1936) se narodila v Brně, vystudovala biologii, pedagogiku a později divadelní vědu. Žije v Praze a v Saarbrückenu, píše česky i německy. Je autorkou biografie Sidonie Nádherné, monografie o rodině Franze Kafky V ohnisku nepokoje. Napsala také životopisnou knihu o novinářce Mileně Jesenské a další o spisovateli Jiřím Weilovi.
Odsunutá vzpomínka
Německá žena vzpomíná na své dětství prožité v Opavě v napjaté době před válkou, během okupace a po ní. Reflektuje společenské změny a s citem a silnou autenticitou vypráví o tom, co prožila. Přes temné dějinné pozadí je její příběh naplněn dobrotou těch, kteří se odvážili postavit svému strachu a obavám. (…)
Kady z konopí: jezuita Matěj Štajer a jeho hra o českém pravopisu z roku 1668 (2024)
Pořad představí jazykovou příručku z roku 1678, která se zkráceně nazývá „Žáček“. S jistou literární rozverností napsaný dialog mezi učitelem českého pravopisu a jeho žákem poskytuje vhled do dobové tiskařské a písařské praxe a umožňuje udělat si širší představu o jazykových a pravopisných otázkách českého 17. století. Matěj Štajer byl významnou postavou české literatury 17. století a praktické produkce knih v Praze. Připravil Ondřej Koupil. Spolu s autorem účinkují Vladimíra Bezdíčková a Lukáš Hlavica.
Natočeno 2024. Premiéra 4. 5. 2024 (ČRo 3 Vltava, 9:20 – 10:20 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Respekt podcast – Umělá inteligence luští v DNA kód života. Vyčte mezi řádky i lék na smrt? (2024)
Připravili Štěpán Sedláček a Martin Uhlíř.
Hovoří biologové a experti na AI Karla Plevová, Jan Pačes, Vojtěch Bystrý a Stanislav Fort.
Natočeno 2024. Webová premiéra 4. 5. 2024 (Respekt.cz, 93 min.).
Lit.: Uhlíř, Martin – Sedláček, Štěpán: Umělá inteligence luští v DNA kód života. Vyčte mezi řádky i lék na smrt? In web Respekt.cz, 4. 5. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Debata s vědci na festivalu AFO o prolínání biologie, genetiky a lékařství s umělou inteligencí. Pozvání přijali Vojtěch Bystrý, Stanislav Fort, Jan Pačes a Karla Plevová. (…)
Pokročilá umělá inteligence má potenciál změnit většinu oborů lidské činnosti. V biologii ovšem nemění nic menšího než náš přístup k proteinům a základnímu kódu života. Umělá inteligence odhaluje chyby v DNA, otevírá nové hypotézy, pomáhá ve vývoji nových léků, ale může posloužit i jako klíč k Pandořině skříňce s dosud netušenými biologickými zbraněmi v podobě smrtících virů a toxinů. Pochopí AI kód života? Co jí v tom může zabránit? Jaké nové možnosti, výzvy i hrozby tento dialog otevírá? A před čím by se měl zastavit? Na debatě s Respektem na festivalu AFO v Olomouci o tom diskutovali biologové a experti na AI Karla Plevová, Jan Pačes, Vojtěch Bystrý a Stanislav Fort. Moderovali Štěpán Sedláček a Martin Uhlíř. (…)