Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Moderuje Karolína Koubová.

Hovoří historici Antonie Doležalová, Petr Hlaváček a Petr Koura, psycholog Martin Mahler, publicistka Lucie Korcová a Paweł Ukielski z Muzea Varšavského povstání.

Natočeno 2024. Premiéra 20. 3. 2024 (ČRo Plus, 79 min.).

Lit.: Koubová, Karolína: Názorové fórum: Okupace-kolonizace. O paralelách mezi německou okupací v březnu 1939 a současným děním. In web ČRo Plus, 20. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pokud bychom měli vybrat nejtemnější dny naší historie, 15. březen 1939 mezi nimi bude mít čestné místo. Vyhlášení protektorátu Čechy a Morava vnímáme jako náhlý dějinný zlom, nacistické Německo se ovšem na převzetí moci a začátek okupace systematicky připravovalo. Čtvrté Názorové fórum pořádané Památníkem ticha se opět zaměří na méně připomínané vrstvy známých událostí, které ale mohou být důležitým mementem i pro současnost.

Připravil Jan Pokorný.

Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 14. 5. 2024 (ČRo Plus).

Obsah: 1. Jaké je zákulisí Evropského parlamentu? A jak strany své země reprezentují? (49:52) –  2.  Migrace i dezinformace. Co zaznívá v kampani před eurovolbami k tématu bezpečnosti? (25:34) –

Lit.: agf – Pokorný, Jan: Měsíc do eurovoleb: Jaká témata jsou pro voliče důležitá? A mají koho volit? Poslouchejte sérii Speciálů Českého rozhlasu. In web ČRo Plus, 14. květen 2024 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.: Jeden měsíc zbývá do voleb do Evropského parlamentu. Český rozhlas Plus a Radiožurnál zahajují sérii Speciálů. Nabídneme témata užitečná pro rozhodování, podíváme se i za kulisy evropských institucí, na podobu volební kampaně a na momentální nálady ve společnosti směrem k Unii. (…)

V úterý pokřtila v pražském Radiocafé svou knihu Red Tape skotská historička Rosamund Johnston. Vysvětluje v ní, jaký byl ve 40. až 60. letech vztah rozhlasových redaktorů, posluchačů a politiků. V Radiocafé o knize debatovali: autorka Rosamunda Johnston, historička Kateřina Lišková a Tomáš Dufka, vedoucí Archivu Českého rozhlasu. Moderovala Karolína Koubová.

Natočeno 2024. Premiéra 16. 5. 2024 (ČRo Plus, 19:05 h.).

Josef Nosál a Marcel Peterka napsali úspěšné rozhlasové komedie. Rozhovor s nimi připravila Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 18. 5. 2024 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 16 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Generační téma i vlastní neúspěch. Studenti Divadelní fakulty JAMU hovoří o tvorbě rozhlasových her. In web ČRo Brno, 16. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rozhlasové komedie Josefa Nosála Autoškola (2024) a Marcela Peterky Mimořádná schůze (2023), které s úspěchem odvysílal Český rozhlas Brno, se zrodily při výuce v Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU. V předmětu Tvorba rozhlasové hry vedeném Evou Schulzovou oba autoři nejprve odevzdali k posouzení náměty svých her. Proč si vybrali právě ta témata, která později zdařile rozepsali do scénářů?

„Byl jsem po čerstvém zápolení s autoškolou, vnitřním traumatu, a nenapadlo mě nic lepšího než vzít tuto svou zkušenost se závěrečnými zkouškami v autoškole. Chtěl jsem to přepsat do nějaké podoby, ve které se vyrovnám s tím, že jsem autoškolu nezvládl a zklamal sám sebe a své okolí,“ vysvětluje Josef Nosál. Student se svěřuje, že získal blok a bojí se teď za volant sednout. „Časem jej třeba odbourám a odhodlám se zkusit to znova.“

Také Marcel Peterka ve své hře Mimořádná schůze čerpal z prostředí, odkud pochází, ze svého okolí. „Dlouhodobě podporuju folklór a jižní Moravu. Je to volně inspirované skutečnou událostí, kterou jsem vyvedl do hyperboly, trošku ji přetvořil, rozkošatil. Snažil jsem se o rozbití obrazu vesnické idylky a vnesení pohledu nás mladých folklórního zaměření.“ (more…)

Erik Tabery, šéfredaktor týdeníku Respekt o situaci na Slovensku. Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2024. Premiéra 16. 5. 2024 (ČRo Plus, 11:34 h.; 25 min.).

Lit.: ert (= Erhart, Michael) – Bumba, Jan: Situace na Slovensku se vymyká kontrole a je to čistě vina vládních politiků, soudí šéfredaktor Tabery. In web ČRo Plus, 16. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Slovensko šokoval atentát na premiéra Roberta Fica. Přestože opoziční politici i média útok kategoricky odsuzují, někteří vládní představitelé jim připisují odpovědnost. „Atmosféra je mimořádně vyhrocená. Ministr vnitra říká, že se posílí ochrana politiků, ale i médií, o nichž titíž vládní politici říkají, že za ten pokus o vraždu mohou. Některé redakce už svým kolegům nařídili pracovat z domova,“ uvádí šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery.

Politici jako například předseda Slovenské národní strany Andrej Danko se prý snaží situace zneužít v politickém boji a cítí příležitost zatočit s médii. „Na tiskové konferenci ministři vnitra a obrany říkají: pojďme sjednocovat společnost a zbavit se nenávisti. A pak dodají, že za to můžete vy, vy máte krev na rukou,“ dodává. (…)

Záznam ze zahájení výstavy s písničkami dokumentujícími hudební historii brněnského rozhlasu. Připravili Miloš Šenkýř a Bořek Kapitančik.

Hovoří kurátorka výstavy Eliška Špinlerová.

Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 16. 5. 2024 (ČRo Brno, 51 min) v cyklu Den na Moravě.

Lit.: Šenkýř, Miloš – Kapitančík, Bořek: Brněnská vlna zní i z hradu Špilberku. Další výstava připomíná sté výročí rozhlasového vysílání. In web ČRo Brno, 16. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na brněnském Špilberku začala další z výstav věnovaných sto letům rozhlasového vysílání na Moravě. Stalo se tak stylově živě vysílanou vernisáží. (…)

Na historickém jižním bastionu i v části přilehlého křídla hradu najdou návštěvníci do 20. října 2024 nejen fakta, ale také unikátní nahrávky z historie a současnosti brněnské rozhlasové tvorby.

Podrobnosti přiblížili zástupci Muzea města Brna i brněnského rozhlasového studia Borku Kapitančikovi přímo ve vysílání, které doplnila hudba spojená s brněnským rozhlasem včetně jedné z prvních hudebních nahrávek Karla Gotta a dalších melodií. „Jedinečné zvuky najdou návštěvníci i v interaktivní části expozice,“ prozradila kurátorka výstavy Eliška Špinlerová. (…)

Dokumentární pásmo redakce umělecké publicistiky. Vyprávění o neobyčejném životě komunistky Terezie Kozderové napsala Věra Holá. Režie Jana Bezdíčková.

Účinkují Drahomíra Fialková, Bořivoj Navrátil, Marie Marešová, Josef Velda, Miriam Kantorková, Hana Houbová, Zdeňka Černá, Hana Brothánková, Ivo Gübel, Miloš Rozhoň a Stanislav Bruder.

Natočeno 1977. Premiéra 11. 3. 1977 (Vltava, 11:20 – 12:05 h.). Repríza 12. 5. 1977 (Vltava, 19:00 – 19:47 h.); 10. 3. 1978 (Vltava, 11:30 – 12:15 h.); 10. 5. 1985 (Vltava, 22:30 – 23:16 h.).

Lit.: TOM: Bloková Rézi. In Rozhlas 11/1977 (28. 2. 1977), s. 4 (článek).

Olympijské Portréty se vrátí do léta roku 1960. Na olympijských hrách se zrodila obrovská senzace – zlatou medaili vybojoval československý boxer Bohumil Němeček. Jaká byla cesta outsidera k olympijskému vítězství a jaký byl jeho životní příběh, to popíše bývalý boxer Svatopluk Žáček, kterého se ptá David Hertl.

Natočeno 2024. Premiéra 16. 5. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 23 min.). Repríza 14. 8. 2024 (ČRo Plus, 11:10 h.).

Lit.: Hertl, David: Olympijské Portréty: Bohumil Němeček byl tvrdý, zarputilý a odolný. Ideální boxer. In web ČRo Plus, 16. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Životní úspěch vybojoval 5. září 1960 na olympiádě v Římě český boxer Bohumil Němeček. Nezkušený 22letý mladík si mistrovsky poradil s celou světovou špičkou a v lehké welterové váze do 63,5 kilogramu dosáhl až na zlatou medaili. Příběh boxera, kterému se v Římě dařilo i později, připomene v Portrétech bronzový medailista z mistrovství Evropy v boxu v roce 1977 a pozdější reprezentační trenér Svatopluk Žáček.

Zlatou olympijskou medaili získal Bohumil Němeček teprve jako třetí československý boxer v historii – po Slovácích Júliu Tormovi a Jánu Zacharovi.

Sedm let poté, v roce 1967, se Němečkovi v italské metropoli podařilo získat i titul mistra Evropy. Byl rovněž mnohonásobným československým šampionem. Za svoji kariéru absolvoval téměř 800 zápasů a údajně nikdy neprohrál k.o.

Němeček, kterému se přezdívalo „boxerský Emil Zátopek“, se narodil 2. ledna 1938 v Táboře jako třetí z deseti dětí. Odmala byl talent na sporty, zejména na fotbal a hokej. Ve 14 letech začal drobný a hubený kluk trénovat box v Českých Budějovicích.

V rozhovoru pro časopis Box na to vzpomínal: „V roce 1955 jsem byl v Sovětském svazu a viděl borce boxovat osmnáct, pětadvacet kol. Řekl jsem si, že musím vydržet padesát! Oni běhali pět kilometrů. Já deset. Tenkrát jsem měl natrénováno, že bych mohl běhat maraton. V Českých Budějovicích jsem byl jediný boxer, který mohl naostro sparovat s těžkou váhou. Přitom jsem byl lehký welter. Ale já když upadl, tak jsem zase rychle vyskočil na nohy a rval se dál. Rozdal jsem třeba jenom čtyři údery, ale žádný nedostal. Podle dnešního bodování bych tedy vyhrál 4:0 na body.“ (…)