Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

7. 4. 2024

Moci bez nemoci – Hidradenitida (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:05

Tématem dnešního pořadu je diagnóza, která nese název Hidradenitida. Jedná se o chronické kožní onemocnění, které se projevuje tvorbou zánětlivých ložisek především v podpaží a v tříslech. Biologická léčba je novinkou, která pacientům přináší úlevu a naději na kvalitní život. Svůj příběh onemocnění a léčby přijde vyprávět Petra. Pozvání autorky a moderátorky pořadu Šárky Volemanové přijal i Prof. MUDr. Petr Arenberger, Dr.Sc., MBA., FCMA – přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrady. Pořad o medicíně, novinkách v léčbě a naději na život.

Natočeno 2024. Premiéra 7. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Tiše, aby nás neslyšel… (2024)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 9:59

Ondřej Macura. Ze stejnojmenné sbírky básníka střední generace připravila Olga Stehlíková. Účinkují Roman Zach a Adéla Kubačáková. Režie Petr Mančal.

Účinkují Roman Zach a Adéla Kubačáková.

Natočeno 2024. Premiéra 7. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 14 min.) v cyklu Svět poezie. Repríza 31. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 14 min.) v cyklu Svět poezie.

Lit.: Stehlíková, Olga: Ondřej Macura: Tiše, aby nás neslyšel… Ze stejnojmenné sbírky básníka střední generace. In web ČRo 3 Vltava, 31. 5. 2026 (článek). – Cit.: Sbírka Tiše, aby nás neslyšel… vyšla v odeonské edici poezie Olgy Stehlíkové. Editorka připravila také rozhlasový výbor ze sbírky, která právem zaznamenala značné ohlasy v básnické obci. (…)

Tiše, aby nás neslyšel… je intimní a zároveň do krajiny zahleděná sbírka básníka, který žije velké i malé životní momenty s očima obrácenýma do krajiny i ke vzpomínkám; jeho hlas je přetvářející.

„Prohlédne přes proměnlivou a proměněnou krajinu, smutná dětská hřiště, vyhlížecí balkony, kapradiny k vytržení, přes uběhnuvší léta, doslovné kočičí symbolično a docela nesmiřitelně nahlédne do lidí a jejich rozmarného chování, krkolomných vyčerpávajících a možná vyčerpaných vztahů, sebe nevyjímaje.“

Host Radiožurnálu – Jiří Macháček (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:53

Hostem je archeolog Jiří Macháček. Patří k předním odborníkům v oboru raně středověké archeologie. Profesor Jiří Macháček je rovněž držitelem ocenění Česká hlava za invenci v archeologickém výzkumu. Co nového se dá zjistit o Velké Moravě? Může se lidstvo někdy poučit ze svého vývoje? A jak se inovuje archeologický výzkum? Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2024. Premiéra 7. 4. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 27 min.).

Lit.: prh – Strouhalová, Patricie: Jsme opak popelářů. Z odpadků po zaniklých civilizacích rekonstruujeme život, vypráví archeolog. In web ČRo 1 Radiožurnál, 7. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V nové laboratoři chceme popsat genetický základ lidstva hluboko do minulosti, popisuje archeolog a držitel ocenění Česká hlava za invenci v archeologickém výzkumu Jiří Macháček.

Archeologické památky neustále mizí, přesto přicházejí nové objevy. „Máme nové technologie, třeba skenování krajiny z letadla, které nám pomůže vidět nejemnější detaily, a třeba se objevují nová mohylová pohřebiště,“ vysvětluje vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity Jiří Macháček. K čemu všemu bude sloužit nová laboratoř archeogenetiky? (…)

V redakcii – Michal Vašečka (V redakci – Michal Vašečka, 2024)

Filed under: Podcast,Slovenské — Premek @ 9:37

Připravila Monika Tódová.

Hovoří sociolog Michal Vašečka.

Natočeno 2024. Webová premiéra 7. 4. 2024 (Denník N, 31 min.).

Lit.: anonym: Sociológ Vašečka: Väčšina ľudí je spokojná s takouto prázdnotou. In web PodBean, 7. 4. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Netrápi ma, že sa Peter Pellegrini stal prezidentom, ale to, medzi akými ľuďmi žijem, hovorí po volebnej noci sociológ Michal Vašečka v podcaste V redakcii. Rozprávala sa s ním Monika Tódová.

6. 4. 2024

Slovensko v otvíráku – Slovenské volby (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 21:04

Aktuální reportáže a nejrychlejší zpravodajství. Přenos sčítání hlasů prezidentského duelu Ivan Korčok – Peter Pellegrini moderuje Michaela van Erne.

Natočeno 2024. Premiéra 6. 4. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 22:00 h.).

Noční Mikrofórum – Jana Prchal Křepelková (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 21:01

Host: Jana Prchal Křepelková, architektka, básnířka a výtvarnice. Proč je zastánkyní sonických technologií? Kterak lze naučit děti pravidelné péči o chrup a zároveň jim hygienu nezprotivit? A jak se Jana cítí v roli moderátorky podcastu o správném čištění zubů? Moderuje Marta Marinová.

Natočeno 2024. Premiéra 6. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). Repríza 24. 8. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Téma Plus – Most starý i nový (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:56

Před šedesáti lety se rozhodlo o likvidaci starého města Mostu. Jak dnes vnímáme Most nový? Nad tím se zamýšlí Kateřina Gruntová.

Hovoří architekt Václav Krejčí, historik  a autor knihy Most do budoucnosti Matěj Spurný, architekt Jan Hanzlík.

Natočeno 2024. Premiéra 6. 4. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.). Repríza 12. 10. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.); 25. 4. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.); 26. 4. 2026 (ČRo Plus, 11:07 h.).

Lit.: Gruntová, Kateřina: Město Most je povedené, i tak by ho architekt Krejčí dnes postavil trochu jinak. In web ČRo Plus, 12. říjen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na konci 50. let se tehdy jednatřicetiletému architektovi Václavu Krejčímu nabídla jedinečná příležitost – navrhnout centrum nového města Most, které se teprve mělo stavět. Jak na to dnes vzpomíná? A dokážeme s odstupem času ocenit socialistickou architekturu?

Letos uplynulo 60 let od okamžiku, kdy vláda komunistického Československa rozhodla o zboření středověkého Mostu. Město totiž stálo na obrovských zásobách uhlí. (…)

Historie Plus – Pod vlivem kultu 1/? (2024-2025)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 20:34

Nový podcastový dokumentární cyklus, ve kterém reportér Adam Šindelář a religionista Zdeněk Vojtíšek vypráví o nových náboženských směrech, které slibovaly spásu a nabídly peklo.

Natočeno 2024-2025. Premiéra 1. dílu 6. 4. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.; 28 min.); 2. dílu 13. 4. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.; 27 min.); 3. dílu 20. 4. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.); 4. dílu 27. 4. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.); 5. dílu 31. 12. 2025 (ČRo Plus, 28 min.); 6. dílu 1. 2. 2025 (ČRo Plus, 17:33 h.); 7. dílu 8. 2. 2025 (ČRo Plus, 17:33 h.); 8. dílu 15. 2. 2025 (ČRo Plus, 17:33 h.); 9. dílu 22. 2. 2025 (ČRo Plus, 17:33 h.).

Repríza 24. – 27. 12. 2024 (ČRo Plus, 22:35 h.); 6. dílu 1. 5. 2025 (ČRo Plus, 22:35 h.); 8. dílu 16. 2. 2025 (ČRo Plus, 9:33 h.; 27 min.).

Obsah: 1.  Chrám lidu – 2. Davidiáni a jejich smrtelný Armagedon. – 3. Příběh Óm šinrikjó. – 4. Kolonie Dignidat. – 5. Colonia Dignidad: Zneužívání dětí a otrocké práce pod ochranou Pinocheta – 6. Synanon? Provozovali drsnou hru – a pak se to zvrtlo. – 7. Love Has Won? Prý byla Kleopatrou, Janou z Arku i Ježíšem – 8. OneTaste. Hlásila destigmatizaci ženské sexuality a spojovala orgasmus a meditaci. – 9. NXIVM. Jak si společnost, která nabízela osobní rozvoj, vysloužila označení sex-kult.

Ocenění: 2. místo v soutěži AudioReport 2024 v žánru Publicistika.

Lit.: Šindelář, Adam: Chrám lidu: Hledání utopického ráje skončilo největší masovou sebevraždou v moderních dějinách. In web ČRo Plus, 6. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bylo 18. listopadu 1978. V jihoamerické Guyaně ten den zemřelo 921 lidí. Byl mezi nimi kongresman USA Leo Ryan, několik novinářů, ale hlavně členové náboženské skupiny Chrám lidu.

Komunita pod vedením charismatického Jima Jonese přišla do povodí řeky Orinoko ze Spojených států amerických. Tam se cítila pro svoje přesvědčení pronásledována a navíc chtěla zkusit svůj zemědělský, utopický způsob života. Osadníci začali obdělávat nehostinnou džungli a tak vznikl Jonestown.

Jim Jones měl přitom na začátku ušlechtilé myšlenky. Stal se laickým kazatelem a s vizí integrace založil velkou „duhovou rodinu“. S ženou adoptovali korejskou dívku. Později se v Indianopolis stali prvním bílým párem, který adoptoval černé dítě.

V polovině 50. let Jones založil vlastní sbor. Vycházel z takzvaného pentekostalismu, velmi entuziastického křesťanského hnutí. Jenže Jim Jones si z nějakého přesvědčení moc nic nedělal.

Vysvětluje religionista Zdeněk Vojtíšek: „Všechny možné ideologie používal pro svůj účel a tím účelem bylo vytvořit rasově a sociálně spravedlivou společnost. Takže ten, kdo byl laděn křesťansky pentekostálně, tak se našel v církvi. Ten, kdo byl, jako mnoho bílých intelektuálů, laděn spíše do myšlenky socializmu, tak tomu Jones říkal, že Bible je vlastně kniha bílých mužů, kterou se udržuje dominance bílých nad černými a že bůh žádný není, že pokud je tady nějaký bůh, tak je to socialismus.  (…)

Lit.: Šindelář, Adam: Pod vlivem kultu: Davidiáni a jejich smrtelný Armagedon. In web ČRo Plus, 13. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 51 dní obléhali agenti amerického Úřadu pro záležitosti alkoholu, tabáku a střelných zbraní a FBI ranč Apokalypsa nedaleko texaského Waco. Na blížící se konec světa tu čekala náboženská komunita v čela s Davidem Koreshem. Při závěrečné přestřelce 19. dubna 1993 zemřelo 74  lidí, včetně 21 dětí.

Odnož Davidiánů – Branch Davidians věřila, že bitva o Armagedon – finální bitva mezi dobrem a zlem – přijde brzy. Koreshovi, který měl být mesiášem, bylo 33 let. Stejně jako Ježíšovi, když zemřel. A blížily se Velikonoce. Když je ozbrojené složky obklíčily,  jejich přesvědčení to jen potvrdilo. A „silám zla“ se nehodlali vzdát.

Koresh byl v pořadí čtvrtým vůdcem skupiny ve Waco, která vznikla odtržením se od Adventistů sedmého dne. Na vůdce se vypracoval z řadového člena. Své původní jméno Vernon Howell si změnil na David Koresh, jméno se silným biblickým významem.

A Bibli znal důkladně, vysvětluje religionista Zdeněk Vojtíšek. „Vykládal ji takovým fundamentalistickým způsobem, který předpokládá, že všechno souvisí se vším. A takovouto neuvěřitelnou kombinací těch biblických textů, které znal zpaměti, si prostě získal to fundamentalistické křesťanské publikum. Protože toto je přesně způsob, jakým fundamentalisté Bibli vykládají. A on v tom byl strašně dobrý.“ (…)

Lit.: Šindelář, Adam: Pod vlivem kultu: Óm šinrikjó – Od buddhismu k masakru v tokijském metru. In web ČRo Plus, 20. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je 20. březen 1995, pondělí ráno a v tokijském metru vrcholí dopravní špička. Nic nenasvědčuje tomu, že dnešek si připíše neblahé prvenství. Poprvé bude při teroristickém útoku použita chemická zbraň. Během pár minut začínají lidé kašlat, dusit se, zvracet a kolabovat. Metro zaplňují výpary sarinu. Otráví 5 tisíc lidí, 13 jich zemře. Dva měsíce trvá, než se veřejnost dozví, že za nevídaným útokem stojí radikální náboženská skupina Óm šinrikjó.

Oběti útoku v metru ale nebyly jediné. Následné vyšetřování dokázalo, že hnutí se násilně zbavovalo svých odpůrců nebo odpadlíků. Počet mrtvých se odhaduje na téměř stovku. Těla asi 21 lidí se vůbec nenašla. Patrně skončila ve vysoce výkonné mikrovlnné troubě, kterou Óm šinrikjó disponovalo.

Téměř nevidomý masér Šókó Asahara byl přitom na začátku oblíbeným propagátorem jógy a meditace. Častý host v televizním vysílání i na univerzitách.

Své hnutí považoval za buddhistické, ale ve skutečnosti do něj bylo přimíšeno mnoho jiných tradic, vysvětluje religionista Zdeněk Vojtíšek.

„Považoval se sice za Buddhu, ale považoval se zrovna tak i za vtělení boha Šivy. A neměli bychom také zapomenout na prvek západního ezoterismu, a totiž na Nostradamova proroctví… A také tento předpoklad apokalypsy v alternativním křesťanském vydání velmi silně společenství formoval.“ (…)

Lit.: Šindelář, Adam: Pod vlivem kultu: Colonia Dignidad. Zneužívání dětí a otrocké práce pod ochranou Pinocheta. In web ČRo Plus, 31. prosinec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když si v březnu 2005 přichází pro Paula Schäfera argentinská policie, nevypadá vůbec nebezpečně. Starý, šedivý muž na kolečkovém křesle, lahev minerálky v ruce a s mírným úsměvem na tváři. Má ale na svědomí stovky lidských životů. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v dubnu 2024.)

Bývalý člen wehrmachtu se stal po 2. světové válce kazatelem a vychovatelem mládeže. Inspirovaný americkým kazatelem Williamem Branhamem pak ale kolem sebe shromáždil skupinu věřících tak oddanou, že ho v 60. letech následovala z Německa do Chile. A tam, v nehostinném kraji, vybudovala Colonii Dignidad.

Schäfer totiž věřil, že brzy nastane konec světa a Sovětský svaz napadne v apokalyptické bitvě Německo.

To byl jeden z důvodů, proč opustil rodnou zemi. A druhý? Chtěl se vyhnout trestnímu stíhání pro zneužití několika nezletilých. Toho se pak dlouhé roky dopouštěl i v Chile.

„Tady se objevuje motiv, který ho provází téměř celý život: je kolem něj řada lidí, která oceňuje jeho charitativní sociální práci, práci s dětmi, sirotky, ale kvůli tomu zavírají oči před zneužíváním,“ vysvětluje religionista Zdeněk Vojtíšek důvody, proč Schäferovi zneužívání tak dlouho procházelo. (…)

Lit.: Šindelář, Adam: Pod vlivem kultu: Synanon? Provozovali drsnou hru – a pak se to zvrtlo. In web ČRo Plus, 1. únor 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Je říjen 1978. Advokát Paul Moranz se vrací domů. Sahá do schránky. Rukou mu projede prudká bolest.“ Ve schránce na něj čekal chřestýš, který nastražili lidé z organizace Synanon, příkaz dostali od svého vůdce Chucka Dedericha. Jak se z první terapeutické skupiny pro drogově závislé stalo společenství plánující vraždu odpůrců? O tom je další díl série Pod vlivem kultu.

Malá komunita pro drogově závislé vznikla v Kalifornii v roce 1958. Chuck Dederich, kterému pomohli Anonymní alkoholici, chtěl vytvořit podobný koncept pro závislé na heroinu a dalších látkách.
Pro okolí „sekta“ – pro ty uvnitř něco, co dává jejich životu smysl.

Podobně jako u Anonymních alkoholiků, šlo jim hlavně o vzájemnou podporu a „vypovídání se“ z problémů se závislostí.

„Synanon se jako podpůrná skupina vyznačoval tím, že šel dál než Anonymní alkoholici – totiž to, co o sobě říkali závislí, mělo podobu takzvané Hry (The Game), a v této hře se nejenže k něčemu přiznávali, ale vlastně se vystavovali velmi silným emotivním útokům ze strany svých kolegů,“ vysvětluje religionista Zdeněk Vojtíšek. (…)

Lit.: Šindelář, Adam: Pod vlivem kultu: Love Has Won? Prý byla Kleopatrou, Janou z Arku i Ježíšem. Amy Carlsonová se považovala za Matku Boží. In web ČRo Plus, 8. únor 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Improvizovaná svatyně, mumifikované tělo ve spacím pytli, třpytivý make-up a vánoční světýlka. To objevila koncem dubna 2021 policie v americkém Coloradu. Tělo patřilo Amy Carlsonové, 45leté vůdkyni náboženské skupiny Love Has Won. O ní pojednává další díl série Pod vlivem kultu.

Kdysi pracovala jako manažerka v McDonaldu. Pak se začala zajímat o filozofii New Age. A za pár let si začala říkat Božská matka.

„Považovala za boha v ženské podobě, za bytost, která zachrání tuto zemi, za spasitele před zlými silami,“ vysvětluje religionista Zdeněk Vojtíšek. V minulosti prý byla Janou z Arku, Kleopatrou nebo Ježíšem. Její učení obsahovalo mimozemské poradce a konspirace o světovém spiknutí.

Společenství Love Has Won se živilo jako podnik s alternativní medicínou. Vědecké medicíně totiž nevěřilo. Kvůli propagaci koloidního stříbra jako léku na covid-19 se dostalo do sporu s americkými úřady. A jeho konzumace, spolu s alkoholem a poruchou příjmu potravy, nakonec stála i za smrtí Božské matky. (…)

Lit.: Šindelář, Adam: Pod vlivem kultu: Mým náboženstvím je orgasmus, hlásala Nicole Daedone z OneTaste. In web ČRo Plus, 15. únor 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hlásala destigmatizaci sexuality, především té ženské. Spojovala orgasmus a meditaci. Tvrdila, že vytváří bezpečný prostor, kde se lidé učili o intimitě a emocích. Své kurzy nabízela v Silicon Valley, v centru špičkových technologií a inovací. Teď zakladatelka firmy OneTaste Nicole Daedone čelí federálnímu obvinění ze spiknutí za účelem nucené práce. O tom, že se podnikání se seberozvojem může pěkně zvrhnout, je další díl série Pod vlivem kultu.

Nicole Daedone založila v roce 2004 v San Franciscu organizaci OneTaste. „Byla to jedna z pravděpodobně tisíců organizací, které používají něco náboženského, ale není to nějaká náboženská skupina. Spíš to funguje jako firma,“ vysvětluje religionista Zdeněk Vojtíšek.

Jde třeba o jógu vytrženou z indické tradice nebo mind-fulness z buddhistické meditace všímavosti. To vše může sloužit k seberozvoji nebo obchodu s ním. (…)

Lit.: Šindelář, Adam: Pod vlivem kultu: Členkám NXIVM vypalovali na tělo cejch s monogramem vůdce. In web ČRo Plus, 22. únor 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dohromady 120 let za mřížemi – takový trest si od newyorského soudu na podzim roku 2020 odnesl Keith Raniere, zakladatel organizace NXIVM. Nabízeli sice kurzy osobního rozvoje, ale Raniere byl odsouzený za obchodování s lidmi, sexuální zneužívání a další zločiny. Tříletý trest si ve stejné kauze odnesla i Ranierova pravá ruka a herečka Allison Macková. Jak si NXIVM vysloužila označení sex-kult? Poslechněte si nejnovější díl série Pod vlivem kultu.

NXIVM založil Raniere v roce 1998 spolu s Nancy Salzmanovou, která se prezentovala jako expertka na neurolingvistické programování.

„To používá rádoby vědecký jazyk. A mnoho lidí to zmate. Zdá se jim to jako věda, ale přitom je to víc náboženství,“ vysvětluje religionista Zdeněk Vojtíšek.

Výnosný byznys rostl a NXIVM si poměrně rychle vybudovalo dobrou pověst. Mezi zákazníky patřili miliardáři, dcera bývalého mexického prezidenta, propagátor vesmírné turistiky Richard Branson a mnoho hereček.

„Podobných firem, které obchodují s osobnostním růstem, jsou ve světě tisíce, a to i u nás. NXVIM by bezpochyby mohl dál existovat mnoho let,“ uvažuje religionista. (…)

Po Česku – Dobříšský zámek (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:29

Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát Pavel Krejcárek a Daniela Vondráčková na zámku rodiny Colloredo Mansfedů v Dobříši. Nebude chybět ani pravidelná e-mailová soutěž.

Natočeno 2024. Premiéra 6. 4. 2024 (ČRo  2 Praha, 15:04 h.).

Hlasy proměny 1/8 (2024)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 20:27

Klimapodcast. Mění se klima, měníme se i my – to je podcast organizace Člověk v tísni, který se zaměřuje na klimatickou změnu a život lidí, kteří s ní musí žít. První příběh osmidílné série se zaměří na sucho. A na to, co s ním mohou dělat obce. Dokumentem vás provede Magdaléna Trusinová (1), Filip Rambousek (2), Jiří Slavičínský (6), Martina Pouchlá (7). Zvukový mix Tomáš Tkáč. Hudba Tomáš Pernický. Dramaturg Filip Rambousek. Odborná spolupráce Jakub Zelený, Veronika Ambrozy. Vizuál Kateřina Čiberová.

Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 6. 4. 2024 (ČRo Plus, 14:34 h.), 2. dílu 13. 4. 2024 (ČRo Plus, 14:34 h.), 6. dílu 11. 5. 2024 (ČRo Plus, 14:33 h.); 7. dílu 18. 5. 2024 (ČRo Plus, 22 min.).

Obsah: 1. Najít v krajině rovnováhu pro všechny – 2. Ve druhé epizodě podcastu Člověka v tísni Hlasy proměny navštívíme dvě lokality, ve kterých se hospodaří velmi odlišným způsobem. Zatímco na rodinném statku nedaleko České Lípy v severních Čechách se rodina Vodňanských snaží vytvářet pestrou zemědělskou krajinu, široké lány v okolí středočeských Velvar vypovídají spíše o průmyslovém přístupu k zemědělství. Proč v Česku dodnes dominují obří zemědělské podniky? Jak zemědělce motivovat, aby hospodařili šetrněji? A jak vlastně vypadá zemědělská krajina odolná vůči změnám klimatu? Odpovědi hledá Filip Rambousek. – . Energetická chudoba v souvislostech. Premiéra 20. 4. 2024 – 4. Komunitní energetika . Premiéra 27. 4. 2024 – 5. Ne/spravedlivá transformace po Česku. Premiéra 4. 5. 2024 – 6. Kam s odpadem. Ptáme se, kdy začneme odpad vnímat jako něco užitečného, co se dá znovu využít. Navštívíte pražírnu kávy, která pro pražení používá bioplyn z vlastního bioodpadu. Uslyšíte o situaci v západní Zambii, kde organizace Člověk v tísni staví bioplynky v rodinách místních zemědělců. A také to, co se s bioodpadem děje, když se dostane na skládku a jak nakládání s bioodpady souvisí s klimatickou krizí.

Lit.: Trusinová, Magdaléna: Sucho aneb Jak najít v krajině rovnováhu pro všechny? In web ČRo Plus, 6. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: To, že se v Česku projevuje sucho, většina tuzemských obyvatel ví. Fenomén sucha ale dopadá na různé skupiny lidí a regiony různě. V prvním díle klimatického podcastu Člověka v tísni, který se věnuje tomu, jak se vyrovnáváme s následky klimatické změny, se podíváme do Šakvic na jižní Moravě, kde se suchem a půdní erozí bojují výsadbou alejí a obnovováním mokřadů.

Širší kontext doplňuje Jakub Zelený, poradce Člověka v tísni pro změnu klimatu, a antropoložka Markéta Zandlová, vedoucí týmu projektu Příběhy sucha.

Sucho u Novomlýnské nádrže? Opravdu?

Šakvice u Novomlýnské nádrže na jižní Moravě si možná se suchem nespojujeme, jenže velká vodní plocha před suchem automaticky nechrání. Starostka Šakvic Drahomíra Dirgasová nás provází po okolí a podotýká, že právě oni v obci řeší dopady sucha velmi intenzivně. (…)

Vesnice a okolí navíc trpí větrnou erozí. Místní si v rámci jednoho projektu nechali zpracovat doporučení metodou scénářů budoucího vývoje. Vyšly z nich mj. možnosti pěstovat lanýže nebo sóju, starostka Dirgasová však doufá, že k tomu nedojde: „Já doufám, že ne. Vysazujeme tu tolik zeleně. Obnovujeme rybníčky a lužní lesy. Pořád přemýšlím, kam ještě něco zasadit. Snad se to projeví.“

Před čtyřmi lety obec obnovila rybníček – vycházela přitom ze starých map, vzpomínek pamětníků a pozorování v krajině. Kolem něj se najednou objevily dávno vyhynulé druhy slanomilných rostlin, jako je kuřinka solná nebo bahenka šášovitá. U dalšího rybníku se zvedají hejna ptáků, mezi nimi čejky a pisily čáponohé.

Lit.: Slavičínský, Jiří: Odpad jako zdroj aneb Jak se dají využít slupičky z kávy nebo kravský trus. In web ČRo Plus, 11. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V šesté epizodě podcastu Hlasy proměny se zaměříme na odpad. Na odpad jsme zvyklí dívat se jako na něco zbytečného, nečistého, jako na něco, čeho se musíme zbavit. Co se ale stane, když ho začneme vnímat jako užitečnou věc, která se dá znovu využít, jako zdroj nebo surovinu?

Na příkladu bioodpadu a jeho využití jako zdroje bioplynu to probereme s Hanou Potměšilovou ze spolku Revenium, která provozuje bioplynku při pražení kávy, Štěpánem Bubákem z Člověka v tísni, který instaluje bioplynky v Zambii, a Soňou Klepek Jonášovou z Institutu cirkulární ekonomiky. (….)

Lit.: Pouchlá, Martina: Nezájem i strach. Mluvit o klimatické změně znamená výzvu pro žáky i vyučující. In web ČRo Plus, 18. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V sedmé epizodě podcastu Hlasy proměny se vydáme na dvě brněnská gymnázia, která k výuce o klimatické změně přistupují aktivně, a budeme pátrat po tom, jak toto téma co nejcitlivěji předat nastupující generaci. Klimatické vzdělávání si totiž postupně nachází cestu na všechny stupně českých škol, ať už je to při projektových hodinách, ve volitelných seminářích, nebo během přestávek.

O nejlepších cestách, jak toto složité téma ve výuce pojmout, se pobavíme s Denisou Hobžovou, učitelkou Biskupského gymnázia v Brně, Irenou Ivičičovou, učitelkou z brněnského Gymnázia Slovanské náměstí, a Ondrášem Přibylou, zakladatelem platformy Fakta o klimatu.

Studenti si často myslí, že nic nezmění

Na jednu stranu sedí v lavicích angažovaní a environmentálně citliví mladí lidé, na druhou stranu ale také ti méně zapálení. (…)

„Ze začátku to téma odmítají, buď jej považují za nudné, už o tom hodně slyšeli, nebo k tomu mají postoj – stejně nic nezměníme. Ale jak se postupně dostáváme do hloubky, tak se to mění. Ale počáteční reakce bývá někdy odmítavá,“ sdílí svou zkušenost učitelka Denisa Hobžová, která se klimatické změně věnuje v rámci projektové výuky na Biskupském gymnáziu v Brně.

Její studenti nicméně také zakládají na škole ekoknihovničky, zelené stěny a pořádají swapy, aby poukázali na zhoubnost fast fashion neboli rychlé módy pro naši planetu. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress