Česko o vysokorychlostních tratích diskutuje, Asie je staví. Síť těch čínských je aktuálně delší, než obvod rovníku. Přidávají se Indonésie, Jižní Korea, Thajsko, Vietnam. V těchto státech mají vysokorychlostní koridory často přednost před stavbou nových, velkokapacitních letišť. Kde berou asijské země peníze na gigantické dopravní stavby? A jaký boj svádí o stavby čínské a japonské firmy? Odpoví David Jakš.
Natočeno 2024. Premiéra 10. 4. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 26 min.).
Lit.: Jakš, David: Asie zažívá největší boom železniční dopravy na světě. Nové kilometry se budují obrovskou rychlostí. In web ČRo Plus, 10. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když ve druhé polovině 19. století pokládali francouzští, holandští a britští inženýři koleje na asijském kontinentu, jejich největším nepřítelem bylo okolní prostředí. Malárie, žlutá zimnice, tyfus. Někdy i nepřátelsky naladění domorodci. Ve Vietnamu, v Indonésii nebo na Srí Lance koloniální úzkokolejky slouží dodnes. Současně platí, že nikde jinde na světě nejde boom železniční dopravy tak rychle kupředu jako v Asii.
Dnes jsou největšími nepřáteli stavebních čet termíny, rozpočty a sem tam zemětřesení nebo povodeň. Ale i s těmi už si moderní technologie dokážou poradit.
„V Číně nemá žádná jiná stavba takový politický podtext jako právě vysokorychlostní železnice. Země je schopná mobilizovat takřka nevyčerpatelné lidské zdroje, zaplatit je a ještě to prodat ideologicky. Takhle prioritní zakázka může objednávat obrovské množství oceli, hliníku nebo karbonových materiálů za výhodné ceny, v naprosté většině od domácích výrobců. Tohle všechno hraje ve finální ceně stavby obrovskou roli,“ vysvětluje Cecilia Han, ekonomická poradkyně z Číny.
Státní železnice tam své vysokorychlostní soupravy provozuje v síti, která po celé zemi měří už více než 40 tisíc kilometrů. Na jednu jedinou zemi tak aktuálně připadají dvě třetiny všech vysokorychlostních železnic světa, a to i po započítání Japonska nebo států Evropské unie. (…)