Rozhovor na staveništi Betlémské kaple.
Hovoří ing. Alois Kubíček, dr. Zdeněk Wirth a profesor architekt Jaroslav Frágner.
Natočeno 1951. Premiéra 6. 7. 1951 (Praha, 15:30 – 16:00 h.).
18. 3. 2024
Šumavští bardi Fibich a Staněk se sešli v Literárním salónu (2024)
Dokument obsahuje ukázky z knihy Ondřeje Fibicha Za obzorem a také záznam z vystoupení v Kleinově paláci. Připravila Alena Blažejovská.
Ukázky čte Vladimír Hauser.
Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 16. 3. 2024 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 32 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Šumava přesahuje člověka a jeho život. Šumavští bardi Fibich a Staněk se sešli v Literárním salónu. In web ČRo Brno, 18. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Knihovna Jiřího Mahena pořádá množství literárních večerů a besed spisovatelů se čtenáři, některé z nich jsou označovány jako Literární salóny. Únorový salón se konal v Kleinově paláci na náměstí Svobody v Brně, kde se v působivém prostředí představili básníci Ondřej Fibich a Jiří Staněk. Oba autoři spolu s moderátorem večera Radkem Štěpánkem jako by levitovali nad rušným náměstím v proskleném výklenku, který se pro ten večer proměnil v jeviště.
Na plakátě byli uvedeni jako šumavští bardi, na Šumavě či v Pošumaví opravdu už dlouho žijí, pracují a tvoří. Oba ale mají moravské kořeny a do Brna přijeli představit své nové básnické sbírky. Ondřej Fibich knihu Anděl v cirkuse (vydalo nakladatelství Druhé město) a Jiří Staněk knihu Otevřely se dveře (vydalo nakladatelství Dobrý důvod).
Ondřej Fibich se narodil 27. ledna 1954 v Praze-Karlíně – před pár týdny tedy oslavil 70. narozeniny. Redaktorka Alena Blažejovská se s ním sešla už loni na Horské Kvildě. Na Šumavě totiž spisovatel nejen bydlí, ale Šumavu svým bytím i psaním spoluvytváří – tak jako kdysi prozaik Karel Klostermann. Ve své knížce Za obzorem – několik vzpomínek, kterou před časem vydal vlastním nákladem, v doslovu píše: „Přejdou tři generace a nade vším zvítězí čas. Vždyť něco jiného je si o té době číst, a něco jiného je prožívat ji na vlastní kůži.“
To jistě. Ale i čtení a poslouchání textů má velký význam. Samozřejmě, že důležité je znát nejen text, ale i kontext. A tak vězte, že Fibichově matce kdysi před smrtí utopením zachránil život básník a kněz Jakub Deml. Její rod pocházel z Bítova – později zatopené obce… Dva texty z Fibichovy knížky Za obzorem čte na nahrávce herec Vladimír Hauser.
V jednom z nich autor vysvětluje, že jeho předci mívali ve Starém Bítově hostinec U Fischerů a praděda býval ve vsi při soutoku Dyje a Želetavky starostou. Fibichova babička se vyučila v zámecké kuchyni bítovského barona Haase, mezi jehož nejoblíbenější jídla patřily kynuté bramborové lívance.
Další texty však už čte Ondřej Fibich sám na dokumentárním záznamu z vystoupení v Kleinově paláci. Jde o básně i prózy – nejen s cirkusovou tematikou. Autor zdůrazňuje, že je zapotřebí nezapomínat na svoje předky i literární předchůdce, a skládá poctu básníku Jaroslavu Seifertovi – jako umělci i jako člověku. (..)
Jan Hus (1936)
František Zavřel. Jednoaktová hra. Režie Vladimír Müller.
Osoby: Mistr Jan Hus – kardinál.
Natočeno 1936. Premiéra 6. 7. 1936 (Praha, 20:00 h.).
Lit.: r: O hrách, které uslyšíme. František Zavřel – Hus. In Radiojournal 27/1936 (4. 7. 1936), s. 10 (článek).
Pan Pickwick (1933)
Charles Dickens (Klub Pickwickův). Dramatizace František Langer. Režie ??.
Osoby: Samuel Pickwick – Augustin Shodgrass – Nathaniel Winkle – Tracy Tupman – Wardle, velkostatkář – Perke, advokát – Jingle, pobuda – Sam Weller, sluha – starý Weller, kočí – Joe Trotter, slha – Joe, tlustý hoch – Stiggins, kostelník – Rogger, žalářník – Fogg, advokát – Nupkins, starosta – Jings, písař – Grummer, strážník – nespokojený člen Klubu Pickwicků – předseda soudu – soudní sluha – nový porotce – pikolík – sklepník – 1. drožkář – 2. drožkář – vězni – Rachel, sestra pana Wardla – Isabela, dcera pana Wardla – Emilie, dcera pana Wardla – stará paní, matka pana Wardla, Bardellová, majetnice domu – Sandessová, její přítelkyně – Chluppinsová, její přítelkyně – Mary, hezká služka – Nupkinsová – paní Wellerová – dámy v pensionátě – členové klubu – slečna v pensionátě – služky v pensionátě – strážníci – obecenstvo v soudní síni – vězňové – žalářníci – hosté a služebnictvo na farmě Manor.
Natočeno 1933. Premiéra 30. 12. 1933 (Praha, 20:30 – 22:00 h.).
Der Pickwick-Club (Klub Pickwickův, 1935)
Charles Dickens. Rozhlasová dramatizace Alfred Wolfenstein. Režie Viktor Sordan.
Osoby a obsazení: předseda klubu Pickwickova (Friedrich Richter), Pickwick (Willy Volker), Sam (Walter Valtr Taub), Snodgrass (Hans Fürth), Pott (Josef Bunzl), Jingle (Paul Lewitt), paní Pottová (Eva Maria Medak), paní Bardellová (Lilly Molnar), představená (Margarethe Schoder-Lichnowsky).
Natočeno 1935. Premiéra (?) 6. 1. 1935 (Praha I, 17:55 – 18:55 h.) v rámci pořadu Německé vysílání.
Obsah: 1. Volební boj – 2. Únos – 3. Vězení dluhů
Bardellová contra Pickwick (1960)
Charles Dickens (román Klub Pickwickův). Hra pro mládež. Dramatizace Karel Nešvera. Hudební spolupráce J. O. Karel. Režie Václav Špidla.
Nastudovala Plzeň v roce 1960. Premiéra 21. 6. 1960 (Praha III, 20:30 – 22:00 h.). Repríza 17. 3. 1962 (Československo I, 10:20 – 11:30 h.); 29. 9. 1963 (Československo II, 19:00 – 20:40 h.).
Alternativní verze názvu: Bardellová kontra Pickwick
Byla to hvězda bradatá a ocasatá (1986)
Jiří Navrátil. O komentách, objevování kosmu a lidské touze po poznání. Hudební spolupráce Iva Valentová. Režie Hana Kofránková.
Účinkují Josef Červinka, Ota Sklenčka, Jana Štěpánková, Rudolf Pellar, Ivo Gübel, Jan Faltýnek, Vladimír Fišer, Stanislav Fišer, Zdeněk Řehoř a Jiří Adamíra.
Natočeno 1986. Premiéra 12. 4. 1986 (Vltava, 22:30 h.) v cyklu Dramatický dokument. Repríza 17. 5. 1986 (Vltava, 22:30 h.) v cyklu Dramatický dokument; 14. 12. 1987 (Vltava, 13:00 h.) v cyklu Dokumentární pásmo.
Lit.: mh: Byla to hvězda bradatá a ocasatá. In Rozhlas 15/1986 (29. 3. 1986), s. 4 (článek).
Noční Mikrofórum – Matyáš Menšík (2024)
Host: Matyáš Menšík, prezident českého svazu surfingu a také právník. Jak se mu daří propojovat oba zmíněné světy? Mohou se Češi poměřovat v surfingu s nejlepšími, i když nemáme moře? A jak nebezpečné je sjíždět velmi vysoké vlny? . Moderuje Jan Smetana.
Natočeno 2024. Premiéra 18. 3. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Hovory Plus – František Kalenda (2024)
František Kalenda je kulturní antropolog a spisovatel, kterého fascinuje člověk a společnost středověkého světa: „Mám rád pestrost prožitků a různorodost zkušeností středověkých lidí i romantické představy o středověku,“ vysvětluje. „Společnost žila blízko smrti, lidé věděli, že člověk může zemřít v každém okamžiku. Dnes je to jinak,“ myslí si. Bádání a antropologické vědomosti využívá i pro psaní románů a detektivek. Kde vznikají fikční příběhy jeho knih? Proč pobýval v klášterech v Latinské Americe? A jak se žije ve Francii? Moderuje Naděžda Hávová.
Natočeno 2024. Premiéra 18. 3. 2024 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Portréty – Vilém Hejl (2019)
„Kdyby byl víc znám ve světě, a to mohl být, nepochybně by patřil k aspirantům na Nobelovu cenu. Je to velký spisovatel, podobně jako Nezval byl velký básník,“ řekl novinář Karel Hvížďala o spisovateli, překladateli a novináři Vilému Hejlovi. V lednu jsme si připomněli 35 let od jeho smrti v exilu v Mnichově, v září uplyne devadesát let od jeho narození. Jeho složitý životní příběh, ovlivněný všemi milníky dvacátého století, připravil David Hertl.
Účinkují historik Eduard Burget a publicista Jan Petránek.
Natočeno 2019. Premiéra 12. 7. 2019 (ČRo Plus, 24 min.). Repríza 22. 1. 2021 (ČRo Plus, 24 min.). 18. 3. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.
Lit.: Hertl, David: Vilém Hejl: Velký talent, ale to nejlepší by napsal, kdyby žil dál. In web ČRo Plus, 22. leden 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když 23. ledna 1989 v Mnichově nečekaně zemřel český spisovatel Vilém Hejl, zpráva o jeho úmrtí zapadla v záplavě informací z „domova“. Praha žila událostmi Palachova týdne, plného brutality komunisty ovládaných bezpečnostních složek. (…) (more…)