Robert Mugabe. Hrdina boje Zimbabwe za nezávislost na Velké Británii a současně symbol autoritářského, korupčního a diktátorského režimu v této africké zemi. Cestu Mugabeho od hrdiny k padouchovi připomene v Portrétech historik Jan Adamec. Připravil David Hertl.
Natočeno 2024. Premiéra 22. 2. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.) u příležitosti 100. výročí narození Mugabeho.
Připravila Jarka Vykoupilová.
Hovoří zpěvačka a houslistka Iva Bittová.
Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 21. 2. 2024 (ČRo Brno, 42 min.) v rámci pořadu Apetýt.
Lit.: Vykoupilová, Jaroslava: Tradice a lidová píseň je naše největší bohatství, identifikuje nás, myslí si Iva Bittová. In web ČRo Brno, 21. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Svébytná umělkyně, houslistka i lektorka zpěvu – tím vším je Iva Bittová. Zpěvačka, žijící od roku 2017 nedaleko New Yorku, má rozsah čtyři oktávy. „Když přijde fyzická únava nebo mnoho práce, tak ty vysoké tóny nejsou zpívané s takovou lehkostí. Musím se na to víc připravit a rozezpívat se,“ přiznává. Hlas podle ní prozradí hodně. „Se studenty se snažím najít takový ten mód bezbrannosti, uvolněnosti a hravosti, protože to nám pomůže vytvářet větší hodnoty,“ myslí si Bittová. (…)
Vleže, ve stoje u kůlu, za přítomnosti otce nebo na samotce. Lidstvo svou pestrostí překvapí i v takové záležitosti, jakou je porod novorozeněte. Třeba v Melanésii ženám pomáhají sestry, starší ženy nebo i tchýně, ale otec u toho obvykle nebývá. My máme blíže spíš některým severoamerickým indiánům, kde muži ženám dokonce pomáhají. A co když už je dítě na světě? Různá etnika velmi rozdílně přistupují například k době kojení. Kde kojí nejdéle a jak vlastně dlouho? Všem kolem narození nového života a poporodní péče proberou Martin Rychlík, Martin Soukup a prezidentka Unie porodních asistentek Magdaléna Ezrová. A dojde i na kultury, kde rodí muži. Nebo se tak alespoň tváří…
Natočeno 2024. Premiéra 22. 2. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.). Repríza 10. 7. 2025 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).
Hostem je Tomáš Prouza, bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti, nyní viceprezident Hospodářské komory a šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu. Sedláci z Česka i sousedních zemí protestují proti evropské zemědělské politice. Stojí za problémy agrárního sektoru opravdu Evropská unie? Pomohlo by zmírnění nebo dokonce zrušení tak zvaného Green Dealu? Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2024. Premiéra 22. 2. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Činoherák, lidovky i Grónsko propojuje Matěj Metoděj Štrunc. Herec, hudebník, cestovatel, autor scénické hudby, hráč na cimbál, kytaru, klavír, baskytaru a bicí, autor básnické sbírky a také čerstvý otec. Matěj Metoděj Štrunc má opravdu bohaté množství životních a profesních rolí. V ArtCafé moderátora Tomáše Klementa zkusíme na všechny nahlédnout. Zazní ukázky z nového alba Cuts&Lines i staršího CD Lidověk a nebudou chybět ani některé scénické skladby.
Natočeno 2024. Premiéra 22. 2. 2024 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.). Repríza 30. 5. 2024 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Vaše každodenní inspirace: Co můžeme dělat, než skončí dědické řízení. Host: Mgr. Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2024. Premiéra 22. 2. 2024 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Zítra si připomeneme sto let od narození architekta Karla Hubáčka, autora návrhu televizního vysílače a hotelu na Ještědu. Proč právě Ještěd zvolili odborníci českou stavbou 20. století? Čím dalším proslul Hubáčkův ateliér SIAL? Připravil Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Petr Kratochvíl, Václav Aulický a Petr Hubáček.
Natočeno 2024. Premiéra 22. 2. 2024 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.)
Připravila Hana Rodová.
Natočeno 2004. Repríza 24. 2. 2024 (SRo Rádio Devín, 12:00 h.).
Pozn.: Dramatik, prozaik, teatrológ a pedagóg Karol Horák oslávil pred časom životné jubileum. Pri tejto príležitosti sme pre vás pripravili jeho rozhlasový portrét, ktorý sa sústredí na Horákovú tvorbu za ostatných 20 rokov. Dôvod je jednoduchý. Po dvadsiatich rokoch, opäť pri životnom jubileu, osemdesiatinách, sa s Karolom Horákom v štúdiu stretla a zhovárala Hana Rodová. V relácii nazvanej Rozhlas ako priestor na hru zaznejú aj ukážky z jeho rozhlasovej tvorby po roku 2004. (anotace)
Připravila Zora Ježková.
Hovoří zemědělec Michal Hrdlička.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2024. Premiéra 21. 2. 2024 (ČRo Olomouc, 30 min.).
Lit.: Ježková, Zora: Jsem spokojený. Hospodařím udržitelně, ale tak, abych se nesedřel, říká zemědělec Michal Hrdlička. In web ČRo Olomouc, 21. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Michal Hrdlička je hospodář a majitel Ofčího statku Brníčko. Pochází z kraje Eskymo Welzla, ze Šumperska a taky ho to vždycky táhlo do světa. Šest let strávil v Austrálii a dále na Novém Zélandu, ve Francii, Skotsku či Německu.
Na jeho farmě najdete ovce, krávy, koně, pastevecké i honácké psy, je tam krajina, která láká ptáky, zvířata a hmyz a kterou se dobrý hospodář snaží zvelebovat. „Hospodařím udržitelně, abych se nesedřel, měl radost z dětí, zaměstnal lidi a krajina po mně byla ještě lepší. Je to dřina, ale jsme páni svého osudu a to nám za to stojí,“ popisuje. (…)
Apolena Rychlíková. Komentář.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 2. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Už zase ty přijímačky. České děti drtí jednotné testy i roky špatná vzdělávací politika. In web ČRo Plus, 21. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Minulý rok byl pro velkou část rodičů deváťáků studenou sprchou. Navzdory varováním, že se na střední školy budou hlásit populačně silné ročníky, se stát na tuto situaci nepřipravil. A vypukl tak nevídaný chaos. Bylo by to možná úsměvné – přeci jen jsme v Česku zvyklí na ledacos – kdyby toto diletantství negativně neovlivňovalo budoucnost desítek tisíc dětí.
Situace, k níž došlo minulý rok, byla však jen vyvrcholením roky trvajícího neutěšeného stavu v oblasti českého základního a středního školství.
A důvod, proč se kolem loňského fiaska spustilo takové haló, byl jednoduchý: Problémy se dotkly městských rodičů a jejich dětí, lidí z motivovaného prostředí.
Najednou se děti s dobrými známkami nemohly dostat ne třeba přímo na vysněnou školu, ale ani na jakoukoliv školu se všeobecným vzděláváním. A společnost si uvědomila, jak velký tu máme problém.
Příběhy, kterak zoufalí rodiče jedničkářů a jedničkářek přihlížejí, jak jejich dítě odchází na učňovské obory, nebo musí strávit rok na jazykovce, plnily přední stránky novin.
Skutečnost, že pro nižší vrstvy a děti z méně motivovaných rodin funguje české školství značně nespravedlivě po dlouhá léta, zůstávala v pozadí a neřešená.
Přitom je to právě velká úroveň nerovností a nahodilosti v kvalitě škol, co trápí české školáky a školačky, potažmo celé školství. A nezdá se, že by to politikům docházelo. (…)
Powered by WordPress