Brzy si připomeneme dva roky od začátku ruské invaze Ukrajinu. Jaké vyhlídky má země, která se brání agresi? Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS chce na neformální schůzce s evropskými kolegy probrat efektivitu financování obranného průmyslu. A v Česku Ukrajině pomáhají třeba i umělci. Včetně ženy, která ve prospěch bojující země sbírá peníze malováním ptáků. Moderují Lukáš Matoška a Martina Mašková.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 2. 2024 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Peder Carlquist a Dmitri Plax. Inscenované čtení nikdy nehrané hry založené na skutečných soudních jednáních. Režie Dmitri Plax. Překlad prosby Alexeje Navalného Kalle Kniivilä.
Účinkují Nina Fex, Gunnel Fred, Hannes Meidal, Christoffer Svensson a další.
Premiéra 17. 3. 2024 (Malá scéna, 16:00 h.).
Lit.: Törner, Lena: Navalnyj: Rättegången – en gestaltad läsning. In web Via.tt, 22. 2. 2024 (článek). – Cit.: Dramaten.Doc ger en gestaltad läsning av Navalnyj: Rättegången – en aldrig tidigare spelad pjäs baserad på faktiska domstolsförhandlingar. Söndagen den 17 mars klockan 16:00 på Lilla scenen.
När Aleksej Navalnyj 2021 återvände till Ryssland efter den ryska säkerhetstjänstens misslyckade mordförsök på honom och efterföljande rehabilitering i Tyskland, grips han på flygplatsen och ”ställs inför rätta”. Efter rättegången skickas han till straffkoloni där han den 16 februari 2024 dör, 47 år gammal.
Journalisten och tv-producenten Peder Carlquist och Dmitri Plax har skrivit pjäsen Navalnyj: Rättegången, baserad på inspelningar i domstolslokalen och andra vittnesmål. Pjäsen ges nu som en gestaltad läsning med skådespelare ur Dramatens ensemble. (…)
Dramaten.Doc startade våren 2023 under konstnärlig ledning av regissören och författaren Dmitri Plax och har hittills gett nio gestaltade läsningar. Den senaste läsningen gavs den 14 december då En alltför högljudd ensamhet av Bohumil Hrabal framfördes. Tidigare har texter av den ukrainske författaren och poeten Serhij Zjadans framförts, liksom en specialskriven text av den burmesiska journalisten och författaren Wendy Law-Yone, texter av ukrianske Stanislav Asejev, armeniska Lika Zakarjan, kurdiske Firat Ceweri, belarusiska Ales Bjaljatski och Maksim Znak, ryska Svetlana Petrijtjuk och filippinska Maria Ressa.
Moderuje redaktorka Forbesu a spoluautorka bestselleru Nevyhorení Zuzana Matuščáková.
Natočeno 2021-2024. Webová premiéra 1. dílu 29. 6. 2021 (Podcasts Google, 46 min.); 73. dílu 20. 2. 2024 (Podcasts Google, 55 min.). K poslechu zde.
Pozn.: Duševné zdravie, well-being, osobný rozvoj či zdravé pracovné prostredie. To sú oblasti, ktorým sa venuje prvá podcastová séria magazínu Forbes a úspešného projektu Nevyhorení. V hĺbkových rozhovoroch s odborníkmi či inými inšpiratívnymi hosťami tu nájdete odpovede na mnohé problémy, ktoré vás trápia. Ako sa o seba lepšie starať? Ako zvládať stres či prácu pod tlakom? Prečo nepodceňovať spánok? Či ako si budovať asertivitu a naučiť sa hovoriť nie? Podcast vychádza každý druhý utorok a moderuje ho redaktorka Forbesu a spoluautorka bestselleru Nevyhorení Zuzana Matuščáková.
Připravila Ivana Jachymová.
Hovoří restaurátor Peter Gomboš.
Natočeno 2023. Premiéra 30. 3. 2023 (SRo Rádio Devín, 8:30 h.).
Pozn.: Po 8.30 si nenechajte ujsť rozhovor s reštaurátorom Petrom Gombošom. Ak budete počuť, že má mimoriadne rád unikátny pás svätíc z Kostola Narodenia Panny Márie v Turni nad Bodvou, pozrite sa na fotografie odtiaľ… a celkom isto budete očarení tiež. (anotace)
Připravila Ivana Jachymová.
Hovoří Miriam Hlavačková.
Natočeno 2023. Premiéra 30. 3. 2023 (SRo Rádio Devín, 7:40 h.).
Pozn.: Ak ste univerzitne vzdelaná žena, buďte rada, že žijete dnes, v stredoveku bolo univerzitné vzdelanie veľmi nákladné a pre ženy neprístupné. Hoci, jestvuje svedectvo istého nášho študenta z Krakova, že dlhšiu dobu mal spolužiačku – v prestrojení za muža. „Len“ ju poslali preč a možno takto sa do podmienok pre študentov medicíny dostalo, že majú mať neženský (pre istotu) vzhľad. Aj to sa dalo dozvedieť z nedávnej prednášky historičky Miriam Hlavačkovej o Univerzite Istropolitana. (anotace)
Rozhovor s badatelkou, překladatelkou a editorkou připravila Alena Blažejovská.
Hovoří Eleonora Jeřábková.
Připravilo Brno v roce 2023. Premiéra 11. 11. 2023 v pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 19 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Na počátku měla problémy, na konci čekalo uznání. Vyšel výbor z deníků Marie Ebner-Eschenbachové. In web ČRo Brno, 15. listopad 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Marie Ebner-Eschenbachová je rozená hraběnka Dubská a narodila se ve Zdislavicích, připomíná editorka Eleonora Jeřábková. Kurátorka Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea připravila pro knihu Láska je utrpení, neláska je smrt – listování v denících Marie Ebner-Eschenbachové, vydanou v nakladatelství BOOKS & PIPES, výběr z velkého množství spisovatelčiných deníkových záznamů. Sama je také přeložila z němčiny.
Jeřábkovou zaujalo, že Marie Ebner-Eschenbachová (1830-1916) měla sice nevalné vzdělání, protože se počítalo s tím, že se provdá a povede domácnost, ale něco ji stále vedlo k psaní. „V počátcích bylo mnoho problémů, protože rodina i manžel se postavili proti její tvorbě,“ vypráví editorka. „Ale v době kolem jejích šedesátin se to začalo lámat a začala být jednou z nejčtenějších autorek. Většinu svého díla za svého života vydávala v Německu, kde nebyla tak ostrá cenzura jako v Rakousko-Uhersku. Ale dosáhla toho, že jako první žena získala čestný doktorát na vídeňské univerzitě a byla nominována na Nobelovu cenu. Takže ve své době skutečně dosáhla velké slávy a uznání.“
Přesto byl soukromý život spisovatelky skromný a v podstatě neměnný: „Léto – Zdislavice, zima – Vídeň. Snad pár návštěv Říma,“ vypočítává Jeřábková. „Život věnovala literatuře, studiu a lásce k svým bližním.“
Po smrti spisovatelky uprostřed 1. světové války však byl osud jejího díla neradostný. V období nacismu a komunismu její literatura v podstatě mizí z německy mluvícího světa i z českých a moravských knihkupectví či škol. Německy píšící šlechtičně humanistického zaměření doba nepřála. U nás se zájem o Ebner-Eschenbachovou rodí znovu až v 90. letech 20. století. (…)
Připravil Filip Titlbach.
Hovoří prezidentský kandidát Ivan Korčok.
Natočeno 2024. Webová premiéra 22. 2. 2024 (Deník N, 13:12 h.).
Lit.: Titlbach, Filip: Studio N: „Slovensko ztratilo dech,“ říká prezidentský kandidát Korčok. In web Deník N, 22. 2. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Slovensko hledá novou hlavu státu. Průzkumy s velkým odstupem od ostatních favorizují dva muže: Petera Pellegriniho a Ivana Korčoka. Zuzanu Čaputovou tak s vysokou pravděpodobností nahradí buď předseda parlamentu nebo bývalý ministr zahraničí. Co chtějí z pozice prezidenta změnit? A do jakého hodnotového světa má podle nich Slovensko patřit? Do podcastu jsme pozvali oba nejsilnější kandidáty. Peter Pellegrini naše pozvání prostřednictvím své mluvčí odmítl, Ivan Korčok je hostem Studia N. (…)
241. díl podcastu. Záznam z besedy připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 14. 2. 2024 (Kulturní dům Ostrata, 18.00 hod.). Premiéra 23. 2. 2024 (Přepište dějiny).
Pozn.: První letošní výjezd náš vedl do Ostraty u Zlína. A protože jen za kopcem leží Slušovice, téma se samo nabízelo. Ekonomika 80. let minulého století a s ní spojené fenomény jako černý trh, bony, veksl nebo právě Slušovice a jejich přidružená výroba. A ještě jedna omluva. Zvuk je tentokrát trochu slabší, ale říkali jsme si, že obsah to snad trochu vyrovná. Díky moc. (anotace)
Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Zuzana Marková. Sound design Jaroslav Pokorný. Hudba Martin Hůla. Multimediální spolupráce Martina Sedláková.
Hovoří Karel Svoboda, odborník na Rusko z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 2. 2024 (ČRo Plus, 10:10 h.; 23 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Tank jako investice a čachry s čísly. Tajemství růstu ruské válečné ekonomiky. In web ČRo Plus, 23. únor 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Putin se chvástá – Rusko kvůli svým expanzivním výpadům nezbankrotovalo, naopak jeho ekonomika roste. Jenže přesným číslům se nedá tak úplně věřit a počítat tank jako investici není úplně udržitelné. Téma pro Karla Svobodu z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. (…)
Kniha Katěriny Gordějevové Odnes můj žal může být velmi cenným vodítkem pro každého, kdo cítí potřebu poznat spletité předivo války mezi Ruskem a Ukrajinou nikoli z oficiálních zpráv a strategických úvah, ale přímo z hloubi každodenního života těch, jež poznamenává především. Připravil Libor Dvořák. Použity úryvky z recenze, kterou napsala historička a rusistka Jitka Komendová. Mistři zvuku Ivana Možná a David Dibelka. Dramaturgie Naďa Reviláková.
Ukázky čte Vladimíra Bezdíčková.
Natočeno 2024. Premiéra 20. 2. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.).
Lit.: Reviláková, Naďa: Odnes můj žal. Válka na Ukrajině očima žen. In web ČRo Plus, 20. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Válka je zasáhla zcela nepřipravené. I když tušily, že by se něco takového mohlo stát, realita je mimo lidské chápání. Která z nich stihla a mohla, opustila svůj domov. Často mezi padajícími bombami. S dětmi, alespoň těmi, které přežily. Bez mužů, kteří zůstali. Alespoň ti, kteří přežili. Zatím.“
Jak válku na Ukrajině prožívají ukrajinské ženy, které přímo zasáhla? Hovořila s nimi ruská nezávislá novinářka Katěrína Gordějevová a jejich příběhy vepsala do knihy Odnes můj žal, která u nás vyšla v roce 2023 v nakladatelství Maraton v překladu Václava Štefka.
„Víte, co je to trhlina v čase? To je, když se čas roztříští a vy jakoby padáte do propasti, ve které není ani čas, ani nic jiného. Bezčasí a já se do něj dostala. Poslední, co si ještě dobře pamatuju, je, jak jsme s Péťou pili kafe. Měli jsme v kuchyni na poličce dózu s rozpustnou kávou. Normálně jsem jako těhotná kafe nepila, ale to ráno jsem si s Péťou dala. Už se střílelo dost blízko a všude to dunělo. Vlastně to dunělo už několik dnů – jak přiváželi techniku. Ale najednou to začalo dunět hrozně blízko. Země se třásla. Nepřeháním. Neduní to nijak silně, spíš jen lehounce, ale jde z toho strach.“
Ženy, o kterých Katěrina Gordějevová píše, jsou různé jak věkově, tak sociálním postavením nebo vzděláním, ale i názory na přítomnost a budoucnost své země. Mají za sebou různé životní zkušenosti. Jedno je ve stejný okamžik spojilo – útok putinovského Ruska na nezávislou Ukrajinu. (..)
Powered by WordPress