Poslední polyhistor, profesor Jaroslav Krejčí, zemřel před deseti lety (16. 2 2014). Z pamětí vědce, který výrazně zasáhl do několika oborů, a z vyprávění historika Josefa Tomeše připravila Jarmila Konrádová.
Natočeno 2024. Premiéra 24. 2. 2024 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Připravil Milo Juráni. Zvukový design Bolka. Zvuk David Fadinger.
Hovoří dramaturg Milo Juráni (1), umělecký šéf a režisér Ivan Buraj (1), režisér JQr alias Janek Růžička (2).
Natočeno 2023 – 2024. Webová premiéra 1. dílu 13. 11. 2023 (Google Podcasts, 36 min.); 2. dílu 19. 2. 2024 (Google Podcasts, 33 min.).
Obsah: 1. Konec iluzí a Jenom konec světa – 2. JQr a Quuer Runner –
Pozn.: Už i HaDivadlo má svůj podcast! Nové inscenace, dramaturgické spletitosti, esence procesu, tok souvislostí. Staňte se flanéry a flanérkami divadelních hloubek. V nové sérii podcastu HaDivadla budeme primárně diskutovat o aktuálních premiérách a tématech, která rezonují naším divadlem. Debatovat budeme (zpravidla v zastoupení režisérské a dramaturgické pozice) o kontextech, inspiracích i myšlenkách, které vytváří různorodý filozofický, politický, ideový či jakýkoliv jiný rámec inscenací. Přejeme příjemný poslech. (anotace)
Lit.: anonym: Konec iluzí a Jenom konec světa. In web Google Podcasts, 13. 11. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V prvním dílu podcastové série Ponor představují dramaturg Milo Juráni a umělecký šéf a režisér Ivan Buraj myšlenková východiska pro 49. sezonu HaDivadla nazvanou Konec iluzí. Jaké iluze nás bolestně i radostně opouštějí v době řetězících se krizí?
S tématem i názvem sezony rezonuje její první inscenace Jenom konec světa (1990) podle dramatu francouzského autora Jeana-Luca Lagarce. Intelektuál Louis v ní prožívá hlubinný návrat do kolektivní rodinné psyché a mapuje šrámy, které způsobil jeho odchod z venkova do městského prostředí. Při představování témat inscenace se Milo a Ivan zastavují u děl Didiera Eribona nebo Annie Ernaux, dojde také na propojení s myšlenkami Jamese Hillmana a Michaela Ventury z knihy rozhovorů Máme za sebou sto let psychoterapie a svět je stále horší. Jaké dopady má neustálá potřeba sebekontroly na vztahy a vazby, ve kterých se naše životy nevyhnutelně odehrávají? Jak upřímně hledat hybridní polohy v rodinných a kulturních systémech? V čem může být nápomocná imaginace, když racionální uvažování ústí v destruktivní soudy?
Lit.: anonym: JQr a Queer Runner. In web Google Podcasts, 19. 2. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ve druhém dílu podcastu se zaměříme na připravovanou inscenaci Queer Runner (labyrint citu / ráj mysli). Dramaturg Milo Juráni si tentokrát povídal s autorem textu a rovněž hostujícím režisérem JQr. Jak se z filmaře JQr stal dramatik, z Alana Turinga replikant a jak s tím souvisí Star Trek a politika „queerness“? (more…)
Historik umění Tomáš Murár o teoriích inspirace a tvůrčím elánu umělců od 15. století do současnosti.
Natočeno 2024-2025. Premiéra 24. 2. 2024 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 9:15 h.); 2. dílu 9. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 9:20 h.); 3. dílu 23. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 9:15 h.); 4. dílu 20. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:40 – 9:00 h.); 5. dílu 4. 1. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:55 – 9:15 h.); 6. dílu 11. 1. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:50 h.); 7. dílu 18. 1. 2025 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 9:20 h.); 8. dílu 25. 1. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:50 – 9:10 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Obsah: 1. Leon Battista Alberti. – 2. Leonardo da Vinci – 3. Albrecht Dürrer – 4. Michelangelo Buonarotti. – 5. Giorgio Vasari. – 6. Gian Paolo Lomazzo. – 7. Federico Zuccari. – 8. Giovanni Pietro Bellori.
Salman Rushdie. Literatura a její úkoly v době zmatení hlasů, jazyků a fakt. Překlad Martina Neradová. Připravil Petr Gojda. Režie Petr Mančal.
Účinkuje Petr Stach.
Natočeno 2024. Premiéra 24. 2. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 10 min.) v cyklu Víkendová příloha a Esej.
Lit.: Gojda, Petr: Salman Rushdie: Pravda. Literatura a její úkoly v době zmatení hlasů, jazyků a fakt. In web ČRo 3 Vltava, 24. únor 2024 (článek). – Cit.: Ve své nové esejistické knize Jazyky pravdy (2021, česky 2023) se Salman Rushdie zabývá celou řadou témat – od literatury obecně přes konkrétní autory od Shakespeara po Vonneguta až po celospolečenské a politické otázky. (…)
V eseji Pravda se autor dotýká literatury a proměn psaní ve 20. století a v současnosti ve vztahu k době fake news a (nejen) politického matení veřejné debaty. Je nějaká cesta z všeobecného míchání fakt se lží? A jakou roli má sehrát v kultivaci veřejného prostoru literatura?
Připravil Štěpán Sedláček
Hovoří Martin Ožvold, Jan Němeček, Sofia Artemeva a Miloslav Chytil.
Natočeno 2024. Webová premiéra 24. 2. 2024 (Respekt.cz, 56 min.)
Lit.: Sedláček, Štěpán: Podcast – Každý zvuk je dobrý. Absolutní ticho je děsivá zkušenost. In web Respekt.cz, 24. 2. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Debata se skladatelem Martinem Ožvoldem z FAMU, designérem Janem Němečkem z UMPRUM a jeho studenty Sofií Artemevou a Miloslavem Chytilem o síle zvuku, ticha a experimentálních hudebních nástrojích. (…)
„Každý zvuk je dobrý. Otázkou je jak dlouho,“ říká se smíchem hudební skladatel Martin Ožvold, který učí na Katedře zvukové tvorby FAMU. „Já myslím zvukem. Když opustím přemítání nad kompozicí zvukových objektů, tak se pak cílem stává situace, kterou to vytvoří, i způsob, jakým budou výsledek lidé užívat a související hodnoty,“ vysvětluje Ožvold svůj přístup, který připodobňuje k uvažování produktových designérů. Ti ostatně také mnohdy musejí brát v potaz zvukové projevy navrhovaných děl. Své o tom ví spoluzakladatel designerského studia Olgoj Chorchoj Jan Němeček „Ve své praxi se zvukem setkávám nejčastěji jako s nepřítelem. Děláme hodně interiérů a tam to bývá zapeklitý problém, který zhoršuje užívání místností. Ale třeba u sklenic zase řešíme, jak znějí. Jestli mají tupý nebo radostný zvuk,“ popisuje pedagog z Ateliéru produktového designu UMPRUM jehož studenti také vytvořili sérii experimentálních hudebních instrumentů v rámci projektu UMPRUM.wav. Loni je vystavovali na Milan Design Weeku i Designbloku v Praze. Jak znějí? Má smysl vytvářet nové hudební nástroje? Jak o zvuku a jeho funkci přemýšlí produktoví a zvukoví designéři a proč se bojí ticha? (…)
Připravila Zuzana Machálková.
Hovoří Martin Uhlíř.
Natočeno 2024. Webová premiéra 23. 2. 2024 (Respekt.cz, 17:00 h.; 13 min.)
Lit.: Machálková, Zuzana: Výtah Respektu – Proč se Američané po více než 50 letech vrátili na Měsíc? In web Respekt.cz, 23. 2. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Modul Odysseus od americké firmy Intuitive Machines přistál na Měsíci a vysílá data k Zemi. Spojené státy se tak po více než padesáti letech vrátily na lunární povrch. Zároveň je to vůbec poprvé, kdy na něj dosedlo soukromé kosmické plavidlo; doposud veškeré pokusy selhaly. Spíše než o vědecký úspěch jde o technologický triumf, přestože Američané na měsíci přistáli už v roce 1969. Jak je možné, že cesta k tehdejší misi trvala jen pár roků, zatímco k té současné se USA dostávaly desítky let? A k čemu je vůbec lidstvu objevování Měsíce? (…)
Připravil Kamil Fila.
Natočeno 2024. Webová premiéra 1. dílu 2. 2. 2024 (Apple Podcasts, 46 min.). K poslechu zde.
Podcast je volně k poslechu. Pro předplatitele je určený bonusový obsah pod názvem Hodný, zlý a bonusový.
Pozn.: Ať už se vám nějaký film či seriál líbí, nebo nelíbí, po těchto rozborech si užijete ještě víc. Filmový teoretik a terorista se spolupachatelkou Alenou Julií Novotnou se noří do hlubin audiovize a vynášejí na povrch interpretační perly. (anotace)
Obsah: 1. Mamacruz. Místo krucifixu vibrátor – Bonus: Oscarové nominace 2024: Barbie – 2. Slunce, seno a Franta Mimozemšťan – Bonus: Komedie je nejhorší žánr! – 3. Sucho, Sláma, limonáda a české chcípáctví – Bonus: Zóna zájmu: Holokaust ve filmech. – 4. Matka v trapu: Nepříjemné feministické postoje
Spiklenci proti slasti. Webová premiéra 5. 11. 2024 (59 min.). K poslechu zde. –
Lit.: Fila, Kamil: Hodný, zlý a kritický – Spiklenci proti slasti. In web Apple Podcasts, 5. 11. 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: O podcastu Slast od Lindy Bartošové a týmu Radia Wave je nutné si v posledních dnech něco zásadního myslet. Tudíž i my se musíme vyjádřit, jinak jako bychom nebyli a zůstali stát opodál. Na jednu stranu je velice těžké uvěřit tvrzení, že chlapíkům 50+, jež tvoří 99 % kritiků (zaokrouhleno zcela přesně!), nevadí samo téma sexuality mladých žen, s nímž opravdu v praxi již mnoho let nepřicházejí do styku. A přestože by se vlastně mohli poučit a zjistit něco, co se v devadesátkách nenaučili v Bravíčku a Peříčku, tak urputně se nechtějí nic dozvědět, až je z jejich vyjádření zřejmé, že podcast vůbec neslyšeli.
Máme potom věřit oficiálně proklamovaným motivacím, že jim jde jen o to otvírat diskusi o podobě a financování veřejnoprávních médií? Je to podobné otvírání diskuse, jako když rasisté chtějí pogromy na černochy? Dozvíte se v našem rozboru, kde si dovolíme používat i čísla, kontexty a zeptáme se dokonce někoho fundovaného a dopouštíme se něčeho tak nevídaného, jako je ověřování si informací. Co to vlastně znamená podcast a jak tento formát souvisí s rozhlasovým médiem? Proč je kliterárnost veřejnoprávní? (…)
Pavel Molek. Seriál. Zvuk Jitka Špálová. Zvukový design Jakub Rataj. Produkce Dana Reichová. Odborná spolupráce Sandra Bergmannová a Lukáš Hurník. Dramaturgie Klára Novotná. Režie Lukáš Hlavica a Klára Novotná.
Osoby a obsazení: Bedřich Smetana (Jaroslav Plesl), Katy Smetanová (Andrea Elsnerová), Žofie Smetanová (Žofie Homolková / Kateřina Hrdinová), Bedřiška Smetanová (Žofie Hánová / Anežka Šťastná), Bettina Smetanová (Klára Suchá), František Smetana, otec (Jan Vlasák), František Dedera (Michal Isteník), Karel Havlíček Borovský (Petr Lněnička), Alexander Dreyschock (Otakar Brousek II.), hostinský (Tomáš Turek), pošťák (Ctirad Götz), žačka (Meda Folprechtová), flašinetář (Petr Šplíchal), Žofinka Smetanová (Uma Rataj Flores), Josef Čapek, houslista a dirigent (Jan Meduna), Fröjda Benecková (Magdaléna Borová), Benecke (Martin Zahálka), Ferenc Liszt (Kamil Halbich), Johann von Herbeck (Filip Kaňkovský), Ida, Smetanova žačka (Karolína Knězů), Alva, Smetanova žačka (Lucie Michálková), František Ladislav Rieger (Jaromír Meduna), Vítězslav Hálek (Václav Neužil II.), Karel Sabina (David Novotný), Jan Neruda (Ondřej Brousek), Franz Thomé (Jaromír Dulava), Jan Nepomuk Maýr (Lubor Šplíchal), švédský herec a švédský hlas (Martin Severýn), švédská herečka a švédský hlas (Petra Johansson), domovník (Tomáš Karger), hlasy (Kajetán Písařovic, Jaroslav Someš, Zdeněk Hruška a Petr Šplíchal), Josef Schwarz (Marek Lambora), Eliška Krásnohorská (Eliška Zbranková), František Pivoda (Libor Hruška), korunní princ Rudolf (Vojtěch Franců), flétnista (Matěj Převrátil), violista (Miloš Mazal), vrátný (Stanislav Lehký), služka u Smetanů (Dana Reichová), Richard Wagner (Roman Janál). . Spoluúčinkuje sbor Notre Dame a SOČR. V nahrávce jsou citována a interpretována díla Bedřicha Smetany Libuše, Má vlast, Hubička, Z mého života a další.
Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 3. 3. 2024; 2. dílu 10. 3. 2024; 3. dílu 17. 3. 2024, 4. dílu 24. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.) v cyklu Radioseriál. Repríza 1. dílu 4. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.) v cyklu Radioseriál.
Obsah: 1. Zazářit (53:59) – 2. Švédsko (54:09) – 3. Braniboři (50:25) – 4. Ticho (47:41).
Pozn.: Setkání s tvůrci se uskutečnilo 22. dubna 2024 od 18 hodin v prostorách expozice Muzea Bedřicha Smetany – vedle ukázek ze seriálu zněla i skladatelova hudba v živém podání. Seriál představili herečka Andrea Elsnerová, autor Pavel Molek a dramaturgyně Klára Novotná.
Lit.: anonym (= Novotná, Klára?): Pavel Molek: Smetana. Dramatická minisérie o životě v hudbě s Jaroslavem Pleslem v titulní roli. In web ČRo 3 Vltava, 24. březen 2024 (článek). – Cit.: Cestu od prvních skladeb k vrcholným dílům, zápas o podobu české hudby, úspěchy i osobní tragédie, nesnáze tvůrčí spolupráce i samotu v tichu vlastní hlavy – to vše sleduje čtyřdílná minisérie se skvělým Jaroslavem Pleslem jako Bedřichem Smetanou. Premiéru připravenou k 200. výročí skladatelova narození poslouchejte online do 11. května 2024. (…)
V roce 1847 je třiadvacetiletý Bedřich Smetana zmítán hned dvojí touhou – neopětovanou láskou ke krásné Katy Kolářové a přáním vyniknout jako hudebník. Je plný ctižádosti a vědomý si svého tvůrčího potenciálu. Když v květnu 1884 umírá, má za sebou posledních deset let života v hluchotě, která ho zasáhla na vrcholu skladatelských sil a v níž vznikla nemalá část jeho díla. (…)
Dramatický oblouk, který mezi těmito body vyklenou skladatelovy osudy, je příběhem výjimečné tvůrčí osobnosti, vystavené v průběhu let těžkým zkouškám – smrti tří dcer a milované ženy, odloučení od domova v dalekém Švédsku, nepochopení a osobní zášti, které přicházejí ruku v ruce s uměleckými úspěchy – včetně nejtěžšího soupeře v podobě ztráty sluchu.
Pro Pavla Molka jsou Smetanovy osudy ale také obrazem emancipace české kultury, tak jak ji formovaly přední osobnosti společenského života od Karla Havlíčka Borovského a Františka Ladislava Riegra k Janu Nerudovi či Elišce Krásnohorské.
Bůhví, jaké to podivné kouzlo je ve Smetanově hudbě! Slzy vyhrknou člověku při místech něžných a při jiných vstaneš ze sedadla svého a ani nevíš, že jsi již vstal… Jan Neruda, 1868
A nad tím vším zní známými i nečekanými tóny Smetanova hudba jako doklad jedinečného talentu a jako základ novodobého českého hudebního myšlení. Jakub Rataj bohatě a nápaditě cituje z hudebních děl – od prvních opusů až k vrcholným operním a symfonickým skladbám – a právě hudba přebírá často v dramatickém vyprávění klíčovou úlohu, myšlenkovou i emoční. Velký podíl na celkovém hudebně zvukovém řešení má také mistryně zvuku Jitka Špálová.
Ztvárnění Smetanova mnohovrstevného charakteru, navíc ve věkovém rozpětí od prudkého mladíka po starého nemocného muže bylo pro Jaroslav Plesla velkou hereckou výzvou. Ujal se jí s mimořádnou vnímavostí pro Smetanův vnitřní svět a hudební cítění, s pevným gestem i smyslem pro proměnlivost v detailu.
V únoru 2019 zemřel Miroslav Kusý. Někdejší československý disident, slovenský politolog a filozof se v únoru 1977 stal v pořadí třetím slovenským signatářem Charty 77. Novinář Martin M. Šimečka napsal, že to byl člověk, který natolik překračoval hranice běžné lidské odolnosti, že komunistický režim proti němu vlastně neměl šanci – proti Kusého tvrdohlavosti se prý nedalo bojovat. Pozoruhodnou osobnost připomene v pořadu Archiv Plus publicista Jan Sedmidubský.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 2. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus.
Lit.: Sedmidubský, Jan: Miroslav Kusý: Chartistou v Bratislavě. In web ČRo Plus, 23. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Prošel si klasickou cestou od reformního komunisty přes disidenta k obhájci demokracie. Politolog, filozof, publicista, vysokoškolský pedagog, rektor Univerzity Komenského v Bratislavě a jeden z nemnoha signatářů Charty 77 na Slovensku Miroslav Kusý zažil leccos z historie moderního Slovenska.
Bratislavský rodák a později pražský student Filozofické fakulty Karlovy Univerzity (obor marxistické filozofie – jiná tehdy ani nebyla k dispozici, jak později Kusý podotýkal) pocházel z levicové rodiny. V 60. letech působil na Univerzitě Komenského v Bratislavě jako odborný asistent, později docent a od roku 1967 jako profesor. (…)
Připravil Filip Titlbach.
Hovoří zahraniční reportérka Deníku N Petra Procházková.
Natočeno 2024. Webová premiéra
Lit.: Titlbach, Filip: Studio N: Dva roky války na Ukrajině? Ne, deset. In web Deník N, 23. 2. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: V sobotu 24. února uběhnou dva roky od chvíle, kdy Rusko znovu napadlo Ukrajinu. Vladimir Putin z touhy po území a moci posílá do sousedního státu vojáky, kteří ve velkém vraždí i umírají. V jaké fázi je po dvou letech válka, ve které padly už statisíce lidí? A netrvá náhodou už deset let? (…)
Powered by WordPress