Hosté: Tereza Brodská, herečka a Pavel Ondruch, dramaturg a umělecký šéf Divadla Ungelt. Proč podepsala smlouvu na zkoušení nové inscenace, aniž četla hru? Jaké to je Nadechnout se života v divadle Ungelt? A byla pro divadlo ona první a jasnou volbou? Přijďte i vy položit svou otázku do Radiocafé Vinohradská 12. Moderuje Tereza Kostková.
Natočeno 2024. Premiéra 11. 1. 2024 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Josef Holý, odborník na umělou inteligenci a spoluautor podcastu Kanárci v síti. Může zneužitá umělá inteligence zničit demokracii? Platí, že nikdy nebude schopna překročit stín svého naprogramování? A má šanci vzniknout umělá inteligence, která bude chytřejší než člověk? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2024. Premiéra 11. 1. 2024 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: lup – Tachecí, Barbora: Skutečným testem umělé inteligence budou už letošní americké prezidentské volby, tvrdí odborník Holý. In web ČRo Plus, 11. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Lidstvo by mělo mít obavy z ohrožení demokracie ze strany umělé inteligence. „Nechci nikoho strašit, ale v podstatě tyto obavy sdílím,“ říká v Osobnosti Plus odborník na umělou inteligenci a spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý. Nejde prý o to, aby například skupiny voličů uvěřily, že jen ten nebo onen vůdce je pro ně nejlepší.
„Také je můžete motivovat, aby nešli vůbec volit. Aby v určitou chvíli změnili vnímání nějakého fenoménu – ať už je to krize v Gaze, na Ukrajině, nebo dezinformační propagace o korupci na Ukrajině apod. Máte haldu různých strategií, kde jen stačí pohnout lidským vnímáním reality,“ doplňuje.
„Obecně řečeno: Nová technologie zefektivní, automatizuje, zlevní způsob interpretace dat o cílových skupinách a následně i vytváření propagandy nebo obsahu pro ně na míru,“ pokračuje Holý. (…)
Folklorní půlhodinka. Připravil Zdeněk Vejvoda.
Připravil ČRo Plzeň v roce 2024. Premiéra 10. 1. 2024 (ČRo Plzeň, 28 min.).
Lit.: Vejvoda, Zdeněk: Kulatá jubilea Vojtěcha a Jiřího Pomahače. In web ČRo Plzeň, 10. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vlastivědná sbírka při Obecním úřadu v Žinkovech na jižním Plzeňsku opatruje rukopisnou sbírku 470 lidových písní Vojtěcha a Jiřího Pomahačových. 11. ledna 2024 uplyne 150 let od narození učitele a sběratele lidových písní na Žinkovsku Vojtěcha Pomahače a 29. února si připomeneme nedožité 120. narozeniny jeho syna, pedagoga, hudebního skladatele a popularizátora folkloru Jiřího Pomahače.
Vojtěch Pomahač se narodil 11. ledna 1874 ve Lnářích v rodině zedníka, pokrývače a lidového muzikanta Jana Pomahače. Vojtěchova matka brzy ovdověla a znovu se provdala za svého švagra Antonína, výborného muzikanta. Také Vojtěch brzy ovládl hru na housle a výborně zpíval. Měl dokonce osobní doporučení mistra Antonína Dvořáka ke studiu na pražské pěvecké Pivodově škole. To si však rodina nemohla dovolit. Vojtěch ve dvanácti letech nastoupil na reálku do Blatné a v roce 1892 absolvoval na učitelském ústavu v Příbrami. (…)
Jeremy Clarkson. Kompletní audiokniha. Překlad Martin Urban.
Čte Zbyšek Horák.
Natočeno 2023. Vydalo Tympanum v roce 2023 (MP3, celková délka 3 hod. 50 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Od Top Gear k farmě aneb Od rychlých aut k největšímu traktoru. Pokračování knihy bývalého moderátora televizního pořadu Top Gear, který si během covidu pořídil farmu a místo prohánění rychlých aut začal řídit největší traktor na světě.
Pokračování první knihy sloupků slavného moderátora a novináře o jeho farmářských eskapádách. „Nadále miluju to, co dělám, ačkoli mi to moc nejde. Horší je, že teď mám něco, co je ze všeho nejnebezpečnější: trochu znalostí. Například poznám rozdíl mezi pšenicí a ječmenem… Ale ze všeho nejlépe vím, že farmaření je nesmírně náročná, i když nic moc placená práce.“ Clarkson píše s břitkým anglickým vtipem a nadhledem, humor ho však trochu přechází, když třeba glosuje vystoupení Velké Británie z Evropské unie, které kromě jiných důsledků silně poškodilo britské farmáře. Nepropadá však beznaději a dodává optimismus všem stejně postiženým, kteří rozjížděli nové projekty, ve kterých se měly otáčet peníze, aby pak jen s hrůzou sledovali, s jak nákladným neúspěchem končí. Ale i když se něco nedaří, alespoň nás Jeremy Clarkson pobaví. (anotace)
Vojtěch Zamarovský. Kompletní audiokniha.
Čte Miroslav Černý.
Natočeno 2023. Vydalo Tympanum v roce 2023 (MP3, celková délka 3 hod. 7 min.). Ukázka k poslechu zde.
Edice Legendy
Pozn.: Nesmrtelnost člověka pochází z jeho činů. Slavný Epos o Gilgamešovi převyprávěl Vojtěch Zamarovský s respektem k úchvatným básnickým obrazům, dramatickým scénám a síle myšlenek. – Jedno z největších a zároveň nejstarších básnických děl světa Epos o Gilgamešovi, králi města Uruku v jižní Mezopotámii, převyprávěl Vojtěch Zamarovský s respektem k úchvatným básnickým obrazům, dramatickým scénám a síle myšlenek. Strach ze smrti a touha po nesmrtelnosti se prolíná všemi kulturami. „Smrti se nevyhneš,“ říká král Utanapištim zoufalému Gilgamešovi, truchlícímu po svém druhovi Enkiduovi. „Mladý či starý, pán nebo sluha – co naplat, když se osud naplní. Ve chvíli smrti jsou si všichni rovni, každý musí zemřít, jen neví kdy. Jen velcí bohové žijí věčně!“ Gilgameš však v bolesti a úzkosti odmítá osud člověka a touží stát se nesmrtelným. (anotace)
Pavel Pawlusha Novotný. Reportérem z válek, mešit i bazarů. Kompletní audiokniha.
Čte David Matásek.
Natočeno 2023. Vydalo Tympanum v roce 2023 (MP3, celková délka 9 hod. 30 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Autor se vrací k zážitkům z nedávných návštěv Izraele, Pásma Gazy, Pákistánu, Egypta a Afghánistánu. Jeho pohled na tamější vývoj rozhodně není černobílý.
Autor se vrací k zážitkům z nedávných návštěv Izraele, Pásma Gazy, Pákistánu, Egypta a Afghánistánu. Jeho pohled na tamější vývoj rozhodně není černobílý. V Pásmu Gazy hovořil s běžnými obyvateli i s mluvčím Hamásu. A potvrdil si názor, že pravda není jen na jedné straně. V Izraeli se setkal s vysloužilými generály letectva. „Brzy jsme zjistili, jak efektivní jsou sovětské rakety v arabských rukou,“ vzpomínali na jomkipurskou válku. A nikdy nezapomene na oči Egypťanů v den, kdy se poprvé v životě nadechli svobody. Zářili překvapeným nadšením a nepoznanou sebeúctou. Vedle toho Pavel Novotný líčí obrazy pákistánských a afghánských měst, jízdy vojenskými vozidly na tamějších ulicích nebo návštěvu školy Muslimského bratrstva. (anotace)
Lenka Horňáková – Civade. Kompletní audiokniha.
Čte Martina Hudečková.
Natočeno 2023. Vydalo Tympanum v roce 2023 (MP3, celková délka 7 hod. 45 min.). Ukázka k poslechu zde.
Edice Perlorodka
Pozn.: Prsty princezny, oči tygřice, rysy světice, pohled generála, úsměv přítelkyně… Čím platíme za zásadní životní rozhodnutí? Cena nemusí být tak vysoká, když v pravý čas potkáme svou dobrou vílu. Skvěle napsaný román plný tajemství od autorky žijící ve Francii.
Kdo je tajemná žena, která mladinké Aně řekne na hřbitově Père-Lachaise: „Postarám se, abys byla šťastná.“ Češka Ana v den svých osmnáctin rozhodne o svém životě a nenastoupí do vlaku, který ji po týdenním kolektivním pobytu ve Francii měl odvézt domů. Vezme si od zkoprnělých soudruhů pas a vlak se rozjede… Aniny kroky vedou na hřbitov, kde dojde k osudovému setkání s tajemnou, krásnou a rozporuplnou ženou, která si nechá říkat Grófka. Anina dobrá i zlá víla. Zaváže ji slibem mlčenlivosti, mnoho se ale od ní Ana nedozví. Přivede ji do baru, kde se Any ujmou majitel Bernard, malíř Albert a jeho kamarád Eugène. Ti všichni Anu provázejí na její cestě do dospělosti, jejím hledání sebe sama. Z nesmělé dívky v cizí zemi se stává mladá, sebevědomá žena, která nakonec může promluvit. (anotace)
Příběh politického vězně Petra Hauptmanna, a také Jiřího Gruntoráda a někdejšího bachaře Josefa Vondrušky. Připravil Adam Drda.
Ze záznamů hovoří Martina Mašková, Josef Vondruška, Petr Hauptmann a Jiří Gruntorád.
Natočeno 2023. Premiéra 7. 1. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 49 min.).
Lit.: Drda, Adam: Roky v Minkovicích. Příběh politického vězně Petra Hauptmanna a také Jiřího Gruntoráda a někdejšího bachaře Josefa Vondrušky. In web ČRo Plus, 7. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Letos uplyne deset let od chvíle, kdy se uzavřel soudní proces s bývalým bachařem (v dobové terminologii „vychovatelem“) z věznice v Minkovicích Josefem Vondruškou. Ve věznici pracoval v letech 1972-1990, po pádu komunismu působil jako poslanec a také komunální politik Komunistické strany Čech a Moravy.
Soudy, u nichž svědčilo několik politických vězňů, se táhly do dubna 2014, kdy byl Vondruška s definitivní platností osvobozen – podle posledního verdiktu se nepodařilo prokázat, že jako bachař týral vězně Jiřího Wolfa a že se dopustil zneužití pravomoci veřejného činitele. (…)
Minkovice patřily k nejhorším československým kriminálům a případ dobře ukazuje, jak nedůsledně a vágně se český právní systém po pádu komunismu vyrovnával s režimisty, kteří se ještě v 80. letech podíleli na perzekuci lidí pronásledovaných z politických důvodů.
O Vondruškově celkovém působení rozsudek nic neříká: soud zkoumal pouze jeden konkrétní případ jeho možné zvůle a rozhodl ve prospěch někdejšího bachaře kvůli nedostatku důkazů – šlo prý o tvrzení proti tvrzení. Jiří Wolf přitom se svým svědectvím nepřišel až dlouho po listopadu, sepsal je již v roce 1981.
Ředitel knihovny Libri prohibiti, někdejší disident, signatář Charty 77 a vězeň z Minkovic Jiří Gruntorád o Vondruškovi řekl: „Byl neuvěřitelně aktivní. Jeho smysl pro spravedlnost nelze pojmenovat jinak než šikana. Neustálými kázeňskými tresty zhoršoval život vězňů.“
Vondruška v roce 2006 prohlásil: „Nemám důvod se za cokoli stydět. Naopak jsem hrdý, že jsem chránil poctivé občany před různými parazity, a to mnohdy velmi společensky nebezpečnými.“
Závěr „causy“ je příznačný: v roce 2016 vysoudil Josef Vondruška odškodnění, podle ČTK mu Obvodní soud v Praze 2 přiřkl 51 tisíc korun kvůli „nesprávnému úřednímu postupu“ a dalších 70 tisíc za újmu, údajně způsobenou samotným trestním stíháním.
V Příbězích 20. století se věnujeme především případu Petra Hauptmanna, který byl v Minkovicích vězněn, zazní v nich i obsáhlejší vzpomínka zmíněného Jiřího Gruntoráda. (…)
Centrální banka začala s opatrným snižováním úrokových sazeb. Developeři i realitní makléři vyhlížejí zlevnění hypoték a oživení trhu s nemovitostmi. PR agentury mluví o tom, že se ceny odrážejí ode dna. Česko přitom patří mezi země, kde lidé na byt šetří nejdéle z celé Evropy. Jak rozhýbání trhu s realitami ovlivní dostupnost bydlení? A může bytovou krizi vyřešit trh? Hosty Pro a proti budou Petr Hána ze společnosti Deloitte a Jan Klusáček z Platformy pro sociální bydlení.
Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2024. Premiéra 11. 1. 2024 (ČRo Plus, 9:34 h.; 24 min.).
Lit.: Bumba, Jan: Státní podpora vlastnického bydlení nemá smysl, potřebujeme nájmy, říká analytik Klusáček. Investice do bydlení je správná, myslí si Hána z Deloitte. In web ČRo Plus, 11. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Centrální banka začala s opatrným snižováním úrokových sazeb. Developeři i realitní makléři vyhlížejí zlevnění hypoték a oživení trhu s nemovitostmi. PR agentury mluví o tom, že se ceny odrážejí ode dna. Česko přitom patří mezi země, kde lidé na byt šetří nejdéle z celé Evropy. Jak rozhýbání trhu s realitami ovlivní dostupnost bydlení? A může bytovou krizi vyřešit trh? (…)
Připravil Rastislav Šimášek.
Hovoří Rudolf Sikora.
Natočeno 2024. Premiéra 11. 1. 2024 (SRo Rádio Devín, 6 min.).
Lit.: anonym: Nová výstava Ruda Sikoru: Treťotriedna civilizácia. In web SRo Rádio Devín, 11. 1. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mnohí si k Novému roku dávajú rôzne predsavzatia a o niečo podobné sa dlhodobo snaží aj výtvarník Rudolf Sikora – prejsť od želaní, predsavzatí k činom. Od konca 60. rokov, najmä po záveroch Rímskeho klubu sa venoval ekologickým hrozbám a výzvam pre ľudstvo. Neopustil líniu landartových a akčných projektov a v priestoroch Galérie Art Capital na námestí SNP v Bratislave vystavuje staršie aj nové diela pod názvom Treťotriedna civilizácia s podtitulom od Varovania k agónii. S výtvarníkom Rudolfom Sikorom sa o jeho výstave na vernisáži porozprával Rastislav Šimášek (…).
Powered by WordPress