Vrah, který 21. prosince na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy připravil o život 14 lidí a další necelé tři desítky zranil a sám poté spáchal sebevraždu, byl legálním držitelem zbrojního průkazu a měl vlastnit osm zbraní typu B. „Když uvede důvod pro povolení a ten může být třeba sportovní, kulturní, zájmová činnost, (…) tak nás žádný právní předpis neopravňuje k tomu, zkoumat, proč to vlastně chce,“ vysvětlil Prchal, jak je možné, že mladý student mohl mít tolik zbraní. (…)
Denně kolem stovek domů v Brně chodí lidé, ale zřejmě netuší, komu dřív patřily. Původní majitelé byli často Židé, kterým je sebrali nacisté. Příběhy původních obyvatel či vlastníků známých brněnských budov teď vypráví nová výstava. Reportáž připravil Tomáš Kremr.
Hovoří autorka výstavy Táňa Klementová.
Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 5. 1. 2024 (ČRo Brno, 3 min.).
Lit.: Kremr, Tomáš: Ztracené příběhy domů. Výstava v židovském muzeu vypráví o brněnských budovách i jejich původních majitelích. In web ČRo Brno, 5. 1. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na velkoplošné mapě Brna je vyznačených 715 tmavě modrých teček. Každá z nich ukazuje na dům, který v době druhé světové války patřil židovským majitelům. A nacisté jim je zabavili. Mapa je součástí nové výstavy prozatímního Moravského židovského muzea Malý Mehrin v Brně. Ta zároveň vypráví osudy majitelů osmi konkrétních domů, kolem kterých lidé dodnes chodí.
„Domy kupoval, můžeme taky použít slovo arizoval, Vystěhovalecký fond pro Čechy a Moravu. Což byl nacistický úřad, který nucenou koupí v Brně získal přes 700 domů. Ale dá se říct, že je vlastně ukradl. Na každý ten dům existuje kupní smlouva s odhadnutou cenou, která se zaplatila, nicméně v tu dobu už nemohli mít židovští majitelé přístup ke svým účtům v bance,“ vysvětluje autorka výstavy Táňa Klementová. (…)