Připravila Marie Bastlová.
Hostem Ptám se já byla europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).
Natočeno 2024. Webová premiéra 9. 1. 2024 (Seznam Zprávy, 11:06 h.; 37 min.).
Lit.: Bastlová, Marie: Stanjura nahrává návratu Babiše, to mu neodpustím, říká pirátka. In web Seznam Zprávy, 9. 1. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Piráti si v sobotu zvolí nové vedení. Post šéfa strany obhajuje Ivan Bartoš, proti němu kandiduje europoslankyně Markéta Gregorová, patřící mezi levicové křídlo a kritiky pirátské účasti ve vládě. Jak jinak by chtěla stranu vést?
(…) Celostátní Pirátské fórum si v Brně o víkendu zvolí nové předsednictvo. Dosavadní šéf strany Ivan Bartoš, který vede Piráty s přestávkou už téměř 15 let, chce o křeslo předsedy usilovat i tentokrát. (…)
Připravila Marie Bastlová.
Hostem Ptám se já byla advokátka Lucie Hrdá.
Natočeno 2024. Webová premiéra 10. 1. 2024 (Seznam Zprávy, 15:00 h.; 34 min.).
Lit.: Bastlová, Marie: Pro oběti je už možná pozdě, říká advokátka k soudu s Cimickým. In web Seznam Zprávy, 10. 1. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Obžaloba viní známého psychiatra Jana Cimického ze čtyř znásilnění a 35 případů vydírání, ke kterým mělo dojít mezi lety 1979 a 2019. Mění tato kauza a soud s Dominikem Ferim pohled na znásilnění a jejich oběti?
Hostem Ptám se já byla advokátka Lucie Hrdá, která se specializuje na rodinné právo a sexualizované a domácí násilí a u soudu s Janem Cimickým zastupuje oběti.
Jana Cimického obvinilo ze sexuálního obtěžování nebo přímo napadení několik jeho pacientek. Obžaloba ho viní ze čtyř znásilnění a 35 případů vydírání, ke kterým mělo dojít mezi lety 1979 a 2019. Státní zástupkyně pro něj navrhuje tříleté vězení, známému psychiatrovi přitom hrozí maximálně pětileté vězení. (…)
Připravila Marie Bastlová.
Hostem Ptám se já je ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Natočeno 2024. Webová premiéra 11. 1. 2024 (Seznam Zprávy, 11:30 h.; 42 min.).
Lit.: Bastlová, Marie: Možná už se chystají klanět hrobu Husáka, říká Kupka k výrokům Schillerové. In web Seznam Zprávy, 11. 1. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ministr dopravy Martin Kupka kritizuje výrok místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové, že se nechceme připravovat na válku a chceme žít v míru. „Nevím, jestli jsem slyšel hloupější populismus a banalitu,“ říká Kupka. (…)
Na českých dálnicích a silnicích se letos očekává stavební boom. Jen dálniční síť by se měla rozrůst o rekordních 118 kilometrů. Největší část přibude na písecké D4, jihočeské D3 a jihomoravské D55. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na to bude mít podle šéfa rezortu dopravy více než 79 miliard korun.
Na konci roku bylo podle Ministerstva dopravy zároveň rozestavěných přes 189 kilometrů dálnic. Podle ministra Kupky tak máme šanci dohnat vlak, který nám ve výstavbě dálnic už dlouho ujíždí. „Polsko nám v dálnicích hodně uteklo,“ přiznal Kupka. „Nebudeme stavět tak rychle jako Polsko, ale zlepšíme se,“ slíbil. (…)
Machovi vyrobí tři tuny medu ročně. Reportáž připravila Veronika Krátká.
Hovoří Alena Machová a Pavel Mach.
Natočeno 2024. Premiéra 10. 1. 2024 (ČRo Plzeň, 6 min.).
Lit.: abk – Krátká, Veronika: Rodina z Losiné včelaří po celé republice, úly má i na nejvyšší budově v Praze. In web ČRo Plzeň, 10. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Machovi z Losiné u Plzně včelaří už několik generací. Členové rodiny se starají o téměř 200 včelstev, někdy na velmi neobvyklých místech po celé republice. Jak se včelám daří, sledují pomocí kamer.
„Do rodiny včelaře jsem se narodila, včelařil už můj pradědeček,“ říká paní Alena Machová, která pochází z Němčic u Kdyně. S láskou vzpomíná na dětství, kdy byl každý den u snídaně připravený chleba s máslem a medem – a pokud nebyl k snídani, byl zabalený v ubrousku na svačinu do školy. Když se v roce 1980 vdala, její manžel Pavel této činnosti propadl. Brzy se pokusil o výrobu vlastních úlů a postupně rodinný chov rozšiřoval. (..)
Moderuje Markéta Vozková.
Hovoří filozof Petr Prášek.
Natočeno 2024. Premiéra 10. 1. 2024 (ČRo Plus, 22:05 h.; 24 min.).
Lit.: Vozková, Markéta: Příroda je pro nás už jen to, co vidíme v televizi nebo na počítači, myslí si filozof Prášek. In web ČRo Plus, 10. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Role ekologie jako autority je v celospolečenské debatě minimalizována. Politici doporučením ekologů nenaslouchají – proto vidím prostor pro ekologickou filozofii,“ říká filozof a ekofenomenolog Petr Prášek z Oddělení současné kontinentální filozofie Filozofického ústavu Akademie věd.
„Vedle objektivních dat a predikcí je i dimenze subjektivní – toho, jak jednotlivci přistupují k ekologickým datům, na základě čeho si tvoří hodnoty,“ vysvětluje. A dodává, že jsme se podle něj vzdálili přírodě, protože často i bezprostřední okolí vnímáme abstraktně. „Příroda je pro nás to, co vidíme v televizi nebo na obrazovce počítače,“ dodává.
Jak pomáhá na krizi vztahu prostředí a člověka reagovat ekofenomenologie? Má příroda tvář a lze jí naslouchat? (…)
Psychoterapeutka Petra Winnette ve své terapeutické praxi pracuje s dětmi, které vyrůstají v pěstounských nebo adoptivních rodinách a zažily v úvodu života takové trauma, jako je opuštění rodiči. Je zapojená do dlouholetého neurovědeckého výzkumu na elitní Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Zkoumá, jak ovlivní novorozené dítě, když ho stát na první měsíce jeho života umístí do kojeneckého ústavu, kde nemá svého primárního pečovatele, s kterým by vytvářel jedinečnou citovou vazbu. Hledá odpovědi na to, jak nepřítomnost matky nebo pěstounky ovlivní jeho mozek a pozdější chování. Tento výzkum na dětech ve věku šest až osm let může realizovat pouze v České republice, protože vyspělé západní evropské státy ani USA nemají kojenecké ústavy. Moderuje Tatiana Čabáková.
Natočeno 2024. Premiéra 11. 1. 2024 (ČRo Plus, 22:05 h.; 24 min.). Repríza 1. 4. 2024 (ČRo Plus, 14:10 h.).
Lit.: Čabáková, Tatiana – lup: Kojenecké ústavy dětem prokazatelně škodí. U nás je ale stále máme, připomíná psychoterapeutka Winnette. In web ČRo Plus, 11. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ředitelka Institutu rodinné péče Natama a psychoterapeutka Petra Winnette se už léta snaží o zrušení kojeneckých ústavů v Česku. Zákon by už tady byl, jeho účinnost je ale odložena až do února 2025. „Většina zahraničních vyspělých států už ukončila činnost kojeneckých ústavů,“ říká s tím, že tam tato diskuse probíhala už v 70. a 80. letech minulého století.
„V Česku ale stále jsou, a to právě proto, že není spojení mezi tím, abychom jako stát nevytvářeli systémy, které dětem prokazatelně škodí, a ještě je i financovali nebo rozvíjeli.“ (…)
Připravil Zdeněk Truhlář.
Hovoří ředitelka Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Hana Albrechtová.
Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 11. 1. 2024 (ČRo Brno, 17:30 h.; 16 min.).
Lit.: Truhlář, Zdeněk: Pokud voláte záchranku, svoje potíže nezveličujte, ani nebagatelizujte, apeluje ředitelka jihomoravských záchranářů. In web ČRo Brno, 11. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jihomoravští záchranáři mají od prosince 2023 k dispozici moderní základnu v Mikulově. Přináší kvalitnější zázemí pro záchranáře a díky přesunu z centra na okraj města se zlepšily i dojezdové časy sanitek. Další modernizované základny budou letos otevřeny v Kyjově a ve Veselí nad Moravou.
Co se s mikulovskou základnou nemění, je přeshraniční spolupráce s Rakouskem, která funguje už osm let. „Rádi bychom měli dohodnutou podobnou přeshraniční spolupráci i se Slovenskem, tam ale zatím nejsou uzavřeny příslušné smlouvy,“ říká ředitelka Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Hana Albrechtová.
V loňském roce byla otevřena zcela nová základna v Miroslavi, která vyřešila problém s horší dostupností rychlé záchranné služby v této oblasti Znojemska. Lepší by mohla být v budoucnu i situace na Olešnicku: „Tam jsme v jednání se starostou Kunštátu o zřízení nové základny,“ připomněla Albrechtová další kroky. I přesto se podle ní také v tomto regionu daří dojezdové časy dodržovat. Ty jsou dokonce lepší než například v Německu. (…)
Připravila Jarka Vykoupilová.
Hovoří Jiří Březina, autor knih Nalezení, Mizení či Promlčení.
Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 10. 1. 2024 (ČRo Brno, 26 min.) v rámci pořadu Apetýt.
Lit.: Vykoupilová, Jaroslava: Detektivka je zábava, ta dobrá v sobě má archetyp boje dobra se zlem, říká spisovatel Jiří Březina. In web ČRo Brno, 10. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spisovatel Jiří Březina je dvojnásobný držitel Ceny Jiřího Marka za nejlepší detektivní román. Vedle detektivek napsal i knihu pro děti a na jaře mu vyjde novela Labuť a lovec. Říká, že se mu dobře píše ve vlaku. „Má to své kouzlo a drží to člověka v nějakém rytmu.“ Březina tvrdí, že detektivka je zábava. „Nemá smysl v tom hledat něco víc. Myslím si, že dobrá detektivka v sobě má archetyp boje dobra se zlem – jak to máme zažité z pohádek.“ (…)
Nový rok přivál na Vltavu řadu novinek. Jednou z nich je podcastový psychothriller Mizení, který nám do studia přišli představit dramaturgyně Klára Fleyberková Vičíková a scénárista Matěj Samec. Připravila Marcela Navrátilová.
Natočeno 2024. Premiéra 11. 1. 2024 (ČRo 3 Vltava, 10 min).
Lit.: nav: Všechno, co je tak trochu tajemné a tísnivé, se dobře poslouchá. A Mizení to splňuje úplně dokonale, říká dramaturgyně. In web ČRo 3 Vltava, 11. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Šedými pražskými ulicemi zmítá chlad. Někde uprostřed nich se ztratil čtrnáctiletý chlapec. Ve výslechové místnosti právě sedí podezřelý muž. Co ho s tím klukem pojí? Ví, kde ho najít? A najde se vůbec ještě živý? To je děj pětidílného vltavského podcastu Mizení, který můžete ode dneška poslouchat.
Příběh se odehrává v prostředí pražských Holešovic a v okolí Vltavy. Proč Mizení? „To je těžká otázka. Název je něco, co dost často vzniká v průběhu a vzhledem k tomu, že jsme s Matějem na tom textu pracovali velmi organicky a Matěj ho psal postupně během toho, jak jsme se scházeli, tak jsme ani jeden nevěděli, jak to celé dopadne,“ říká dramaturgyně Klára Vičíková a autor Matěj Samec dodává: „Jde o to, že někdo zmizel a že je velká chuť ho najít, protože je mladý a života mladého by byla škoda. Ale možná se přijde na to, že je to mizení nějaká organická záležitost, která je nám všem přirozená, že se tak nějak děje, že to není nic až tak kriminálního… uvidíme.“ (…)
V roce 2002 vydalo nakladatelství Academia knížku Rogera Scrutona Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře. Jde o inspirativní sbírku esejů, které předkládají teorii moderní kultury a obhajobu kultury v její vyšší a kritičtější podobě. Kniha je plná přesných a břitkých formulací i suchého britského humoru. Pro pořad Politická literatura ji přečetl, zajímavé ukázky vybral a okomentoval publicista Milan Hanuš.
Natočeno 2003. Repríza 11. 1. 2024 (ČRo Plus, 21:10 – 22:00 h.) v cyklu Dokument Plus.
Powered by WordPress