Host: Jan Bendig, zpěvák. Co ho nejvíce zaujalo na nedávné cestě po Spojených státech? Trápí ho ještě causa, která se stala letos na Slavících? A jak se připravuje na svůj zatím největší koncert? Moderuje Adéla Gondíková.
Natočeno 2024. Premiéra 24. 1. 2024 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Podmíněný trest, který v odvolacím řízení dostal muž za dlouhodobé znásilňování nevlastní dcery, vyvolal debatu o přiměřenosti postihu za tento čin. Mnoho lidí volá po zpřísnění trestů pro násilníky. Jsou české zákony příliš benevolentní? Měly by soudy častěji za znásilnění udělovat nepodmíněné tresty? Moderuje Jan Bumba.
Hovoří advokátka Lucie Hrdá a prezident Soudcovské unie Libor Vávra.
Natočeno 2024. Premiéra 24. 1. 2024 (ČRo Plus, 9:34 h.; 25 min.).
Lit.: esta – Bumba, Jan: Znásilnění je v Česku trestáno dostatečně přísně, říká soudce Vávra. Rozsudky jsou často zmírňovány mýty, oponuje advokátka Hrdá. In web ČRo Plus, 24. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Případ dívky, kterou asi dva roky znásilňoval její nevlastní otec, jemuž za to odvolací soud vyměřil jen podmíněný trest, vyvolal silnou reakci. Laická veřejnost se překvapeně ptá, jak je to vůbec možné, ale i odborníci z řad právníků připouštějí, že je načase otevřít diskusi o systému trestání.
„Nemyslím si, že jsou tresty za znásilňování mírné, ale že jsou odůvodňovány velmi často chybně, řadou mýtů, které snižují dopady trestného činu, jak na společnost, tak na oběť, a zároveň snižují nebezpečnost pachatele. To vede k trestům, jaké máme,“ domnívá se advokátka Lucie Hrdá.
Naopak podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry je stanovení trestů nastaveno dobře. „Neexistují žádná relevantní data, která by dokládala, že jsou tresty mírné. Podle akademických výzkumů trestají čeští soudci znásilnění druhými nejpřísnějšími tresty po vraždě. A zároveň Česká republika je jedna z nejvíce trestajících zemí v Evropě,“ konstatuje.
Z hlediska praxe navíc podle něj není možné oddělit jeden druh trestné činnosti a posuzovat jej jinak. Názory na mírnost jsou proto často subjektivní.
„Je otázka, jak je trestáno v rámci nastavené sazby. Například u penetrativního znásilnění ve druhém odstavci je ta sazba dva roky až deset let, to znamená, že pro oběti je to většinově velmi vážný následek, a přesto jsou zde z více než 50 procent ukládány podmínky,“ uvádí Hrdá. (…)
Jak Ústavní soud rozhodne v kauze valorizace důchodů? Co by znamenala varianta, kdyby vyhověl návrhu opozice a zrušil vládní novelu, která loni valorizace zpomalila? Působení prezidentova poradce Petra Koláře na Pražském hradě se od Nového roku změnilo. Jaký vliv měl na prezidenta a jeho tým? Přineseme zjištění našich reportérů z investigativní redakce. Slovenský premiér Fico dnes cestuje do ukrajinského Užhorodu, kde se setká se svým protějškem. Zmíní Fico, že je proti přijetí Ukrajiny do NATO? Moderuje Lukáš Matoška a Daniela Vrbová.
Natočeno 2024. Premiéra 24. 1. 2024 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Mirjana Šišoláková. Rozhlasová dramatizace. Režie Jozef Pražmári.
Účinkují Ivan Letka, Alfréd Swan, Peter Sklár a Darina Vašíčková.
Natočeno 2003. Repríza 24. – 28. 1. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: anonym: Spomienka na Ivana Letka. In Facebook, 24. 1. 2024 (nekrolog). – Cit.: V nedeľu, 21. januára, nás zastihla smutná správa o úmrtí slovenského herca Ivana Letka. Rodák z Farnej pri Leviciach by 9. decembra tohto roku oslávil už svoje 90. narodeniny. Okrem množstva divadelných, filmových a televíznych úloh a viac než 30-ročnej kariéry pedagóga na VŠMU v Bratislave vytvoril Ivan Letko aj nezabudnuteľné rozhlasové úlohy. Známe sú zábavníky Echorádio s Magdou Pavelekovou či Dôchodcovia na potulkách s Petrom Bzdúchom. Vo vysielaní Rádia Litera sa hlas Ivana Letka ozve aj v týchto dňoch. Vypočuť si môžete dramatizáciu textu Mirjany Šišolákovej s názvom Prechádzky po Bratislave s Pipom. Na hravé a trošku strašidelné spoznávanie nášho hlavného mesta, jeho múzeí i starobylých brán či veží vás spolu s Ivanom Letkom pozývajú Alfréd Swan, Peter Sklár a Darina Vašíčková. Pripomeňte si spolu s Rádiom Litera nezameniteľný hlas Ivana Letka. Česť jeho pamiatke!
Policie vyšetřuje už více než 200 výroků, které se týkají prosincové střelby na FF UK. Nejčastěji policisté řeší schvalování trestného činu nebo nebezpečné vyhrožování. Připravil Matěj Skalický. Editace Lucie Korcová. Sound design Jaroslav Pokorný. Rešerše Miroslav Tomek. Hudba Martin Hůla, Jaroslav Pokorný.
Hovoří Artur Janoušek z investigativní redakce Českého rozhlasu.
Natočeno 2024. Premiéra 24. 1. 2024 (ČRo Plus, 10:10 h.; 24 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Výhrůžek i nenávisti po útoku na FF UK dál přibývá. Policie prověřuje už 219 případů. In web ČRo Plus, 24. leden 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Oslavují střelce jako hrdinu, vysmívají se obětem, popírají, že by k největší masové vraždě v Česku vůbec došlo. Kdo jsou, proč to dělají a co jim za to hrozí? Pátral po tom Artur Janoušek z investigativní redakce Českého rozhlasu. (…)
233. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Hovoří Marie Jirásková, Martin Sekera, Erik Tabery a Petr Fischer.
Natočeno 2024. Webová premiéra 24. 1. 2024 (Přepište dějiny, 69 min. – Gazetisto, 79 min.).
Pozn.: Soustředit se na téma a ne se topit v denních lapáliích, to byl cíl Ferdinanda Peroutky, když před 100 lety zakládal politický týdeník Přítomnost. Jak se mu to povedlo a proč na jeho výkon dnes navazovat, o tom jsme si povídali s historiky Marií Jiráskovou a Martinem Sekerou a šéfredaktorem Respektu Erikem Taberym. V bonusu pak ještě přidáme rozhovor s dnešním šéfredaktorem portálu přítomnost.cz Petrem Fischerem. Sto let Přítomnosti.
Lit.: Groman, Martin – Stehlík, Michal: Polemika a kritický pohled místo pěny dní či fandění jedné straně. Peroutkovu Přítomnost nakonec „nevydýchal“ ani T.G.M. In web Deník N, 24. 1. 2024 (článek). – Cit.: Seriál Přepište dějiny: Málokterému časopisu nebo novinám se stane, že by byly připomínány desítky let po svém zániku. Legendou mezi prvorepublikovými politickými časopisy je bezpochyby revue Přítomnost, která začala vycházet před sto lety, 17. ledna 1924. Proč je stále relevantní a proč se vracet právě k ní, když ani ve své době tak zásadní periodika jako Šaldův zápisník, Var, Čas, Čin, Tvorba, případně i Rudé právo a další podstatné listy se podobného uznání nedočkaly a jejich výkony jsou dnes většinou pro obecné poznání ztraceny? (…)
Když mluvíme o prvorepublikové žurnalistice, koncentruje se obecné povědomí v zásadě na několik tehdejších novinářských, často i spisovatelských es jako Karel Čapek, Karel Poláček, Egon Ervín Kisch, Ferdinand Peroutka, Milena Jesenská a podobně. Většinou se tak ale připomínají autoři spojení s Lidovými novinami nebo právě s Přítomností, přičemž mainstream tehdejší žurnalistiky upadl v zapomnění. Koncentrace na tak kvalitní počiny, jako byla Přítomnost, je ale do značné míry přemalováváním dobové reality, která stav žurnalistiky první republiky poměrně dost vylepšuje.
Přítomnost na tehdejším mediálním trhu odlišovala ve své době nezvyklá nezávislost, i když i ta by dnes byla relevantní. Časopis, u jehož vzniku stál tehdy devětadvacetiletý novinář Ferdinand Peroutka a prezident T. G. Masaryk coby donátor, však vznikal v prostředí, kde základ nabídky novin a časopisů tvořily stranické deníky, tedy listy vydávané politickými stranami, a především jejich názorové postoje proklamující a hájící. Některé tehdejší masové deníky jako Rudé právo, Právo lidu nebo Svobodné slovo, co se názorové části týče, připomínaly často partajní vývěsky. (…)
Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Matěj Válek,Eduard Freisler. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: archiv reportéra Seznam Zpráv Tomáše Svobody, iDNES.tv, CNN Prima News.
Hovoří reportér Seznam Zpráv Tomáš Svoboda.
Natočeno 2024. Webová premiéra 24. 1. 2024 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 26 min.).
Lit.: Kabrhelová, Lenka: Co soud nevěděl. O případu znásilněné dívky, kvůli němuž se demonstruje. In web Seznam Zprávy, 24. 1. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nevoli ve veřejnosti i mezi odborníky vyvolal rozsudek odvolacího soudu, který změnil trest vězení za znásilňování nevlastní dcery na podmínku. Stovky lidí se dokonce v úterý sešly na demonstraci před budovou Ministerstva spravedlnosti. Co kontroverznímu verdiktu předcházelo? (…)
Velká část veřejnosti i řada odborníků se bouří proti několik dnů starému rozsudku odvolacího senátu Krajského soudu v Brně. Ten změnil na podmínku původně tříletý trest vězení pro muže, který přes dva roky sexuálně zneužíval svou nevlastní dceru. V úterý v podvečer dokonce dav demonstrantů zaplnil ulici před budovou Ministerstva spravedlnosti v centru Prahy.
Cestu případu českou justicí mapuje reportér Seznam Zpráv Tomáš Svoboda. V rozhovoru pro podcast 5:59 uvádí, že odvolací instance sice zatím chystá písemné odůvodnění rozsudku, už teď jsou ale patrné některé důležité okolnosti soudního líčení.
„Velký vykřičník vnímám k prohlášení viny (obžalovaného),“ popisuje novinář s odkazem na fakt, že otčím už před zahájením hlavního líčení přiznal vše, co mu obžaloba kladla za vinu. Jedním z efektů nástroje, se kterým české zákony počítají teprve několik let, je přitom rychlejší soudní řízení nebo menší zátěž pro oběti.(…)
Připravil Zdeněk Truhlář.
Hovoří amatérský jeskyňář Bohuslav Koutecký.
Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 22. 1. 2024 (ČRo Brno, 18 min.).
Lit.: Truhlář, Zdeněk: Kdyby Amatérskou jeskyni objevil Karel Absolon, ztratila by kouzlo nedotčené přírody, myslí si jeskyňář. In web ČRo Brno, 22. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Jeskyňaření je v podstatě taková dětská hra – proniknou tam, kde nikdy nikdo nebyl,“ říká s úsměvem amatérský jeskyňář Bohuslav Koutecký. Ve vysílání Českého rozhlasu Brno připomněl 55 let od objevení Amatérské jeskyně.
„Karel Absolon byl znamenitý vědec, ale kdyby ve 30. letech Amatérskou jeskyni objevil, tak by z toho udělal turistickou atrakci. Jeskyně by ztratila kouzlo té nedotčené přírody, kterou dnes má,“ myslí si Koutecký.
Šťastný podcast o zbraních a obstrukcích. Účinkují Jindřich Šídlo, scenárista Konstantin Sulimenko, producent Ondřej Lasák a docentka Instagramu Tereza Povolná.
Natočeno 2024. Webová premiéra 22. 1. 2024 (Seznam Zprávy, 21:01 h.; 46 min.).
Lit.: anonym: Šťastný podcast: Psychotesty pro myslivce a Okamuru? Zbraně pošukům nepatří. In web Seznam Zprávy, 22. 1. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak jsme říkali v aktuálním díle Šťastného pondělí, Česko je – ač si to možná neuvědomujeme – ráj pro majitele zbraní. Říkají to dokonce i mezinárodní žebříčky, podle kterých jsme pro držení střelných zbraní druhou nejlepší zemí hned po USA.
„A to je potřeba dodat, že tato analýza je z roku 2014. Od té doby se naše zákony nejen že nezpřísnily, ale dali jsme si článek o právu na držení zbraní dokonce do ústavního pořádku, čímž jsme si ústavu, respektive listinu, touhle hovadinou úplně zaplevelili,“ připomíná Jindřich Šídlo.
A zatímco v některých věcech je být světově na druhém místě hned za Spojenými státy určitě dobrá věc, někdy je takové umístění na pováženou. A tak si dnešní Šťastný podcast pokládá otázku: jak by se podle nás a našich ideálů dala zbraňová legislativa upravit tak, abychom se v tomto nešťastném žebříčku propadli o něco níž? (…)
Jana Vašatová se vydává do Salcburku, aby tam zmapovala převážně uvádění děl Bohuslavem Martinů.
Natočeno 2024. Premiéra 27. a 28. 1. 2024 (ČRo D-dur, 8:00 – 12:00 h.) v cyklu Víkendové dopoledne na D-dur.
Lit.: Vašatová, Jana: Za Martinů (a samozřejmě i za Mozartem) do Salcburku. In web ČRo D-dur, 22. leden 2024 (článek). – Cit.: (…) Už od počátku 50. let se totiž Martinů díla objevovala celkem pravidelně na programu Salzburger Festspiele – první sem dovezl Rafael Kubelík Dvojkoncert pro smyčce, klavír a tympány. To bylo v roce 1950. O šest let později tu opět Rafael Kubelík uvedl ve světové premiéře Fresky Piera della Francesca. Hráli Vídeňští filharmonikové, kteří jsou od počátků s festivalem spojení – a uslyšíme autentický záznam provedení.
Další světová premiéra patřila Martinů Nonetu – ten se vracel na festival celkem pravidelně v podání zahraničních ansámblů. V roce 1959 přijelo ale do Salcburku do sálu Mozartea Nonet premiérově zahrát České noneto, a byl to slavný koncert. I v dalších letech se díla Bohuslava Martinů objevovala průběžně na festivalovém programu. V roce 1964 tu zaznělo Concertino pro klavírní trio a smyčcový orchestr. Hrály Festivalové smyčce z Lucernu s dirigentem Rudolfem Baumgartnerem. Na programu festivalu se objevil několikrát i Sextet pro smyčce, zazněly tu Martinů Serenády, Madrigaly a řada komorních skladeb. Později také Polní mše a 6. symfonie.
Rovněž na operu se čekalo dost dlouho – teprve roku 1991 tu došlo ke koncertnímu provedení Julietty s Lucií Popp v titulní roli, Vídeňský orchestr ORF dirigoval Pinchas Steinberg. A v létě 2023 objevil Salcburk Martinů Řecké pašije. (more…)
Powered by WordPress