Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Herečka Jana Švandová hostem Alex Mynářové.

Natočeno 2023. Premiéra 27. 11. 2023 (ČRo Region, 27 min.).

Lit.: djo – Mynářová, Alexandra: Jana Švandová: StarDance vás ovlivní na celý život. To je vzpomínka, která se nevymaže. In web ČRo Brno, 27. listopad 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jana Švandová má na kontě stovky rolí, ať už v divadle, filmu či seriálu. Natáčela i v zahraničí a je označována za jednu z našich nejkrásnějších hereček. Původně přitom chtěla být archeoložkou. „Ovlivnila mě knížka Egypťan Sinuhet a měla jsem jako puberťačka takovou představu, že objevím Údolí králů nebo dalšího Tutanchamona. Ale zkoušky jsem neudělala. Musel to být osud, protože dnes už vím, co obnáší takový obor vystudovat.“

Nastoupila tedy do Ústavu geodesie a kartografie v Pardubicích a rýsovala mapy. „Museli to po mně stejně předělávat, nešlo mi to a nebavilo mě to.“ Pardubické divadlo vypisovalo konkurs na kompars. „Hledali dívky, co umí tancovat a dělaly by křoví hlavní představitelce. A oni mě přijali. Chodila se na nás dívat Věra Galatíková, která mi přišla nabídnout, jestli nechci zkusit divadlo, že mě připraví na JAMU. A opravdu jsem ty zkoušky udělala.“ (…)

Hostem je Marian Jurečka, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí z KDU-ČSL. Kromě škol se do dnešní stávky zapojují také odboráři, kteří protestují proti vysokým cenám energií, nesouhlasí s vládním konsolidačním balíčkem a záměry vlády v oblasti důchodů. Proč se ministři nesnaží před veřejnosti obhájit a vysvětlit své záměry? Mohla by například důchodová refroma vypadat jinak, než navrhla vláda? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2023. Premiéra 27. 11. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Monika Kompaníková je spisovatelka, absolventka grafiky a malby na vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Za román Pátá loď, který vyšel i česky, získala nejvýznamnější literární cenu na Slovensku Anasoft Literu. „Vidím teď výrazný ženský hlas v literatuře, malbě i divadle. Ve všech uměleckých žánrech cítím, jako by ženy rozkvetly a měly víc prostoru,“ říká. Proč si myslí, že slovenská společnost je traumatizovaná a obává se, že bude veřejnost víc a víc pasivní? Jaký význam mají v literatuře lidské příběhy o každodennosti ve srovnání s tématy, které hýbou světem? Moderuje Petr Vizina.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 11. 2023 (ČRo Plus, 22:05 h.; 23 min.).

Lit.: lup – Vizina, Petr: Slováci jsou dezorientovaní a frustrovaní. Fico zpochybňuje základy státu, aby pak přišel jako zachránce, varuje spisovatelka Kompaníková. In web ČRo Plus, 28. listopad 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Slovensko je jen pár týdnů po volbách a vítězství Smer-SD Roberta Fica, a už nastaly změny v policii a některá média mají zákaz vstupu na slovenský Úřad vlády. „Celkově vnímám Fica jako nějakého autokrata z feudálních dob, který si usurpoval moc pro sebe a který si myslí, že si může dělat, co chce,“ kritizuje slovenská spisovatelka Monika Kompaníková.

V Denníku N, který svými aktivitami zasahuje i do Česka, má na starosti jeho knižní vydavatelství dodává: „Snad si myslí, že Úřad vlády je jeho dača (chata) nebo palác, kde si může kdykoli a před kýmkoli zavřít dveře. Ale my přece stále žijeme v demokracii a v Evropské unii. A Fico toto nemůže udělat ani z pozice předsedy vlády, kterého vnímám jako zaměstnance občanů. On nemůže kdykoli zavřít dveře ani novinářům, ani občanům.“

Denník N, denník SME, portál Aktuality.sk a televizi Markíza totiž Fico označil za nepřátelské ke straně Směr-SD. Doslova uvedl: „Jejich novináři budou nevítanými hosty na Úřadu vlády.“

Spisovatelka, která za román Pátá loď získala nejvýznamnější literární cenu na Slovensku Anasoft Litera, se ale domnívá, že to Ficovi dlouho nevydrží, protože média potřebuje, bez nich by prý nebyl nikdo.  (…)

Host: Pavel Brycz, spisovatel. Čím nejcennějším ho vybavila studia dramaturgie na pražské DAMU? Jak vzpomíná na časy, kdy se živil jako reklamní textař? A existuje zaručený recept na úspěšný příběh pro dětského čtenáře? Moderuje Vasil Fridrich.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 11. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Šlechta je v našich představách synonymem bohatství. Leckdy to ale nebyla pravda. Některé šlechtické rody zchudly tak, že nedokázaly pokrýt ani základní životní potřeby svých členů. Možností, jak se z chudoby vymanit, nebylo mnoho, zvláště pro ženy. Šťastnější dámy mohly využít různé nadace a ústavy šlechtičen. Jeden z nejvýznamnějších založila v polovině 18. století sama císařovna Marie Terezie na Pražském hradě. A právě jeho fungování se podrobně věnuje knih Chudé aristokratky?, kterou napsala Michaela Žáková. Připravila Milena Štráfeldová.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 11. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.). Repríza 22. 7. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.).

Lit.: Štráfeldová, Milena: Chudé aristokratky a kam s nimi? Spásou jim kromě manželství a kláštera byly ústavy šlechtičen. In web ČRo Plus, 28. listopad 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vdát se či jít do kláštera. To nebyla jediná cesta, po které se mohly v minulých staletích vydat ženy ze zchudlých šlechtických rodů. Ještě tu byly třeba ústavy šlechtičen. Jak fungoval jeden z nejvýznamnějších, který v polovině 18. století založila sama Marie Terezie na Pražském hradě, tomu se podrobně věnuje kniha Michaely Žákové Chudé aristokratky? V Ex libris ji představí a složitým přijímacím procesem i pohodlným životem šťastných obyvatelek provede Milena Štráfeldová.

Jak zaopatřit ženské členky zchudlých šlechtických rodů? Pokud nebyl po ruce bohatý ženich, který by nehleděl na věno, moc možností nezbývalo. Jednou z nich byl ústav šlechtičen. Požadavky na uchazečky o přijetí byly však natolik přísné, že absolvovat úspěšně přijímací řízení bylo téměř na úrovni zázraku.

„Povzbuzena tolika milostmi, které Vaše Veličenstvo ráčilo již dříve udělit, se odvažuji co nejponíženěji požádat o propůjčení některé z uvolněných nadačních prebend v Ústavu šlechtičen v Praze na Hradčanech své dceři Luise.“

Tuto zdvořilou žádost napsala roku 1884 císaři Františku Josefu I. hraběnka Strassoldo-Grafenberg. Šlo o jednu z mnoha suplik, které císař dostával od šlechtických rodin, jež se v dlouhém 19. století dostaly do existenčních potíží. (…)