Host: Tereza Černochová, zpěvačka. Moderuje Tereza Kostková. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.
Natočeno 2023. Premiéra 5. 9. 2023 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Pražské opoziční uskupení Praha Sobě žádá rozpuštění krajské buňky TOP 09 a rezignaci Jiřího Pospíšila na post náměstka pro kulturu i europoslance kvůli jeho roli v korupční kauze Dozimetr, na kterou upozornil Deník N. Dokazují nová zjištění Deníku N, odkazující se na neveřejný policejní spis, Pospíšilovo napojení na korupční skupinu? Nebo ne? Debatovat budou poslanec a člen předsednictva pražské TOP 09 Michal Zuna a pražský opoziční zastupitel z uskupení Praha Sobě a bývalý náměstek pro dopravu Adam Scheinherr.
Natočeno 2023. Premiéra 5. 9. 2023 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Host: Aleš Najbrt, grafický designér. Moderuje: Ondřej Cihlář. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2023. Premiéra 5. 9. 2023 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Ukrajinci před pár dny hlásili průlom první ruské obranné linie na jihu Ukrajiny. Jak se odvíjí dál ukrajinská protiofenzíva? Rusko údajně verbuje do války také Kubánce. Jaké zprávy o tom nově přicházejí? Opoziční hnutí ANO chce podat 35 pozměňovacích návrhů k vládnímu konsolidačnímu balíčku. Bude se o něm zřejmě jednat několik dní. Moderují Martina Mašková a Lukáš Matoška.
Natočeno 2023. Premiéra 5. 9. 2023 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Série besed, ve které Radiojournal představil některé profese zastupující jednotlivé vrstvy společnosti.
Natočeno 1938. Premiéra 6. dílu 30. 3. 1938 (18 min.).
Obsah: 6. Stenotypistka.
Pozn.: Vybrané relace se dochovaly v kompletním znění.
Lit.: anonym: Dějiny do uší. 1938 – cyklus Jak my žijeme. In web Můj rozhlas, 9. 5. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mezi lednem a dubnem 1938 odvysílala československá rozhlasová společnost Radiojournal seriál s názvem Jak my žijeme. Jednalo se o cyklus diskuzí se zástupci jednotlivých společenských tříd. Všechny zpovídané osoby byly vybrány náhodně a ve vysílání anonymizovány pod společným příjmením Novák, resp. Nováková. Cílem seriálu bylo narušit zjednodušující stereotypy, které byly s jednotlivými společenskými třídami ve veřejném prostoru spojovány. Poslechněte si rozhovor s třiadvacetiletou stenotypistkou, který byl v rámci tohoto seriálu odvysílán 30. března 1938.
Tomáš Bojda
V sobotu 2. září 2023 ve 20 hodin zemřel básník, esejista, prozaik, dramatik, dlouholetý literární redaktor Českého rozhlasu Rudolf Matys. Zemřel po dlouhé nemoci v nemocnici na Karlově náměstí ve věku 85 let. Měl jsem štěstí se s Rudolfem Matysem v posledních letech jeho života blízce stýkat, tento nekrolog proto píšu v osobním tónu, jako poctu člověku, který mi mnohokrát velice pomohl, dodal mému životu novou dimenzi, jehož jsem ctil, a za jehož přátelství zůstanu trvale vděčný.
Rudolf Matys se narodil 28. května 1938 do rodiny hudebního pedagoga a skladatele Rudolfa Matyse st. Vystudoval Vysokou školu pedagogickou, obor historie a geografie. Po absolutoriu krátce působil jako učitel, poté jako lektor/průvodce Pražské informační služby, následně jako biblioterapeut v psychiatrické léčebně v Bohnicích. To vše se odehrávalo v šedesátých letech, v nichž se Matys cítil nejvíce zakořeněn, která ho formovala, navázal v té době své rozhodující lidské i profesní kontakty. Do posledních let se po tomto období ohlížel nostalgicky, scházela mu ona intelektuální vzájemnost a kritický dialog, typický pro tehdejší dobu. Matysův život byl plný vzácných lidských setkání, kterých si nesmírně považoval a vracel se k nim v myšlenkách. Většina důležitých setkání se pro něj přitom odehrála právě v šedesátých letech. Ti, kteří ho znali, vědí, jak důležitý byl pro něj kontakt s básníkem Vladimírem Holanem, k němuž na Kampu docházel od konce padesátých let. Holanův otisk se v Matysovi uchoval, projevil se také v Matysově poezii; oba básníky spojovalo také tragické onemocnění jejich dcer, o které později přišli.
Od roku 1967 nastoupil jako redaktor Literární redakce Československého rozhlasu, kde setrval až do roku 2002, poté s rozhlasem nadále spolupracoval jako externista. V šedesátých letech se Matys v rozhlase setkává s kolegy, kteří pro něj mnoho znamenali: navazuje přátelství s Violou Fischerovou, Pavlem Šrutem, Václavem Daňkem, Antonínem Brouskem, Jindřichem Pokorným, režiséry Josefem Melčem a Josefem Henkem. Matys jako literární redaktor připravil do vysílání stovky vynikajících literárních pořadů, jeho orientace přitom nebyla úzkoprofilová, naopak obsáhla vlastně celou oblast poezie, a to jak tematicky, tak z hlediska tvarového – od jednoduchých recitací po náročná komponovaná pásma. Vrcholem Matysovy básnické esejistiky budiž jeho oceňovaný cyklus Semper viva, v němž představil a nenapodobitelným, erudovaným komentářem opatřil díla nejvýznamnějších českých básníků v průsečíku staletí. Sám psal i rozhlasové hry (jeho Klíč byl nedávno opět reprízován), na vlastní tvorbu si ale nepotrpěl, zásluhy na kvalitě vždy přičítal práci kolegů. Tato pokora a plachost ostatně tvořila ústřední povahový rys Rudolfa Matyse, takto jsem jej poznal a takto si jej ponesu v paměti. (more…)
Připravila Jarka Vykoupilová.
Hovoří šéfkuchař Jan Rimpler a jeho žena Kateřina Rimplerová.
Připravilo Brno v roce 2023. Premiéra 28. 8. 2023 (ČRo Brno, 34 min.) v rámci pořadu Apetýt.
Lit.: Vykoupilová, Jaroslava: Proč je vaření trendy? Máme dostupné suroviny a lidé chtějí zážitek, myslí si kuchaři a manželé Rimplerovi. In web ČRo Brno, 28. srpen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Šéfkuchař Jan Rimpler a jeho žena Kateřina díky vaření projeli svět. Dvojice spolu brzy oslaví společné čtvrtstoletí – zvládli i náročná stěhování za prací a nyní se naplno věnují kurzům ve škole vaření. „Udělat si dobý vývar nebo omáčku, to je naprostý základ,“ zdůrazňuje Jan Rimpler. Jak vzpomínají na éru, kdy se plavili a vařili na říčních lodích po Evropě? Co nejexotičtějšího ochutnali? A na který rodinný recept jsou náležitě pyšní? (..)
Karel Hvížďala. Komentář.
Natočeno 2014. Premiéra 15. 11. 2014 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Češi jsou nejlepší. In web ČRo Plus, 15. listopad 2014 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jsme na tom s naší hrdostí lépe než Italové. Tato pro nás velmi pozitivní zpráva proběhla médii, aniž jsme si jí příliš všimli. Připomenu, o co šlo: Italové nedávno vydali encyklopedii, v níž se lze dočíst, že lidstvo do těchto dnů žilo v hluboké temnotě a nevědělo, kdo skutečně vynalezl psací stroj, telefon, žárovku, fax nebo helikoptéru. Samozřejmě podle této třicetidílné příručky všechny převratné vynálezy jsou připisovány Italům. Kompas podle encyklopedie jenom vylepšili.
My, starší, jsme už něco podobného zažili. Já jsem třeba z domova věděl, že žárovku vynalezl Američan Thomas Alva Edison na konci předminulého století ve své laboratoři, kde jako první objevil i uhlíkový mikrofon, kinematograf, kameru a já nevím, co ještě. S tímto poznatkem jsem ale dlouho nevydržel.
Školství se u nás na začátku padesátých let XX. století ujal reformátor Zdeněk Nejedlý a starý kantor, když nejdříve vyměnil ve třídě obrazy Masaryka a Beneše za Stalina a Gottwalda, nám s neskrývaným překvapením sděloval, že žárovka byla původně vymyšlena na druhé straně zeměkoule v laboratoři nadaného mladého ruského mužíka (sic!) Pavla Nikolajeviče Jabločkova, který vždy v noci po práci, vyvinul ve svém domečku o dobrých pár let dříve tzv. elektrickou svíčku, a tím se stal skutečným vynálezcem žárovky. (…)
Snažíme se dělat včelařství nově. Včely léčíme v termosolárním úlu, prozrazují manželé Kölblovi z včelařství Domovina. Připravil Vladimír Kroc.
Natočeno 2023. Premiéra 2. 9. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 29 min.).
Lit.: Opa – Kroc, Vladimír: Včela je důležitější než med. I když jí pomáhá čmelák, pořád je nejdůležitějším opylovačem, říkají včelaři z Domoviny. In web ČRo 1 Radiožurnál, 2. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Včelařství Domovina na Vysočině provozují manželé Alena a Josef Kölblovi. Původně začínali s osmi úly, dnes jich mají na dvě stě. Kudy vedla cesta ke společnému koníčku? Jak jde práce skloubit s péčí o tři děti? Jaké nové metody včelaření používají? A proč úplně chybí lesní med? (…)
Zlatí retrívři jsou fantastické, chytré a přátelské plemeno. Stejně jako jejich páníčci, smějí se spoluautoři nové knihy pro děti Veronika Souralová a Dan Materna. Připravil Vladimír Kroc.
Natočeno 2023. Premiéra 3. 9. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 30 min.).
Lit.: Opa – Kroc, Vladimír: Na vysněnou fotku jelena jsem čekal 12 let. Fotit štěňata je oproti tomu hračka, říká k nové knížce o retrívrech Dan Materna. In web ČRo 1 Radiožurnál, 3. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Fotografku Veroniku Souralovou a fotografa Dana Maternu nespojuje pouze jejich povolání a soutěž Czech Press Photo, ale také láska ke psům. O životě zlatých retrívrů právě vydávají v pořadí již čtvrtou knížku. Jak vznikl nápad společně fotit a psát knihy o retrívrech? Kde se u nich vzala náklonnost k tomuto plemeni? A dokážou retrívři léčit? (…)
Powered by WordPress