Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Hovoří režisér Aleš Vrzák.

Natočeno 2023. Premiéra 19. 9. 2023 (ČRo 3 Vltava, 12 min.).

Lit.: Jančíková, Šárka: Pan Theodor Mundstock s Vladimírem Javorským v hlavní roli jako nové vltavské Večerní drama. In web ČRo 3 Vltava, 19. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: V mezní situaci si ve svém vnitřním zoufalství potřebujeme vypracovat systém. A právě se systémem dokáže pan Theodor Mundstock neuvěřitelně nakládat, říká v rozhovoru režisér Aleš Vrzák.

Pan Theodor Mundstock, literární prvotina Ladislava Fukse se v době svého vydání stala doslova událostí. Slovo Událost hlásala i recenze v časopisu Host do domu. Tento týden uplyne 100 let od narození jejího autora (24. 9. 1923) a proto jsme na Vltavě připravili podle prózy také rozhlasovou dramatizaci. Pusťte si malou ochutnávku…

Připravila Kateřina Hejnarová. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Hovoří Terezie Petišková.

Připravilo Brno v roce 2023. Premiéra 16. 9. 2023 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 18 min.).

Lit.: Hejnarová, Kateřina: Nedotýkat se neplatí. Díla sochařky Evy Kmentové zaplnila Dům umění města Brna. In web ČRo Brno, 19. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Do poloviny listopadu vystavuje v Domě umění města Brna sochařka evropského významu Eva Kmentová. Poslechněte si reportáž Kateřiny Hejnarové, v níž hovoří Terezie Petišková.

Od konce srpna probíhá v brněnském Domě umění výstava sochařky Evy Kmentové (1928-1980) – výtvarnice, která patřila k předním autorkám české poválečné scény. Narozena ještě za první republiky, Eva Kmentová se začala prosazovat od počátku 50. let. Sama přitom pocházela z umělecké rodiny: její otec vyučoval řezbářství, zatímco maminka malovala na hedvábí a porcelán.

Kmentová vystudovala pražskou UMPRUM – nejprve šperk a poté sochu v ateliéru Josefa Wagnera. A na škole poznala i svého budoucího muže, sochaře Olbrama Zoubka, s nímž po dlouhou dobu sdílela ateliér a přirozeně tedy i paralely v tvůrčím projevu.

Coby absolventka začínala akademicky realistickými díly, záhy se však realismu začala vzdalovat ve prospěch modernistické tvorby. Koncem 50. let tak vytvořila například monumentální sochu Žena na slunci inspirovanou tvaroslovím Fernanda Légera či Pabla Picassa, která dnes patří k její nejznámější tvorbě a již Dům umění rovněž vystavuje. V 60. letech se propracovala až k abstrakci a současně začala rozvíjet svou charakteristickou metodu otisků či odlitků lidského těla. Část její tvorby tak hraničí s osobitou formou konceptuálního anebo performančního umění. (…)

Připravil Miroslav Kobza.

Natočeno 2023. Premiéra 20. 9. 2023 (ČRo Olomouc, 4 min.).

Lit.: kbz: Rybniční soustava u Černé Vody zdobí krajinu už 400 let. In web ČRo Olomouc, 20. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Krajina mezi Žulovou, Černou Vodou, Kobylou nad Vidnávkou, Velkou Kraší a Vidnavou je neuvěřitelně členitá. Kromě lesů, luk, polí, skalních měst a dalších přírodních lokalit zde lidé navíc postavili soustavu rybníků, která se už stala nedílnou součástí této oblasti. Její panorama patří k tomu pozoruhodnějšímu, co je zde k vidění.

Lesní masív mezi zmíněnými obcemi se nazývá také Bažantnice. Zdejší lesy jsou zvláštní, střídají se smrkové pásy s listnatými až po jakýsi les – neles, který pokrývá nejníže položená místa.

Reliéf zdejší krajiny utvářel ledovec, který tuto oblast pokrýval v době geologicky poměrně nedávné. Jeho stopy jsou zde dodnes znatelné. Jedním z důsledků práce ledovců bylo i vytvoření jakýchsi pánví, které se zaplňovaly vodou a vytvářely tak nevyužitelné mokřady. Ty byly po léta opomíjenou půdou, se kterou se nepočítalo.

V roce 1579 byla nově osazena vesnice Černá Voda a právě v této době se patrně začalo se stavbou rybníků. Přes 450 let starý dub u hráze rybníka U Dubu je toho důkazem. (…)