Brzy uplyne 55 let od počátku sovětské okupace Československa. V dnešních Příbězích 20. století se Adam Drda věnuje především případu Ilji Sušánkové, kterou sovětští vojáci zastřelili 25. srpna 1968 v Bučovicích u Brna – na událost vzpomíná její dcera Naděžda, která byla vraždě přítomna jako dvanáctiletá.
Natočeno 2023. Premiéra 13. 8. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Adalbert Stifter. Lyrické vyznání krajině autorova dětství. Próza rakouského spisovatele, rodáka z Horní Plané na Šumavě. Mladík z horské vesnice se po letech strávených na cestách navrací do svého rodného domu. Pořad připravila Alena Zemančíková. Režie Eva Koutová-Willigová.
Účinkuje Antonín Kaška.
Nastudovala Plzeň v roce 1997. Repríza 13. 8. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Jméno Karel Weinlich slýcháme dodnes v závěrečných titulcích rozhlasových pohádek. Patřilo režisérovi, který se svou tvorbou zásadně zapsal do rozhlasové historie. Síla jeho osobnosti byla však i důležitým faktorem vzniku rozhlasového Občanského fóra v listopadu 1989. Na společné chvíle i nečekané obsazení do pohádky zavzpomíná v Úžasných životech moderátor Radiožurnálu Jan Pokorný. Připravil Jan Herget.
Natočeno 2023. Premiéra 13. 8. 2023 (ČRo 2 Praha, 8:04 h.). Repríza 18. 8. 2023 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.); 5. 5. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).
Připravila Veronika Slaninková.
Hovoří terapeutka a ajurvédská praktikantka Bibiána Orlovská.
Natočeno 2023. Premiéra 10. 8. 2023 (SRo Rádio Regina Východ, 55 min.). K poslechu zde.
Pozn.: Ajurvéda býva označovaná aj ako matka medicíny, pretože má najstarší, najviac komplexný a najlepšie prepracovaný medicínsky systém. Je uznaná aj Svetovou zdravotníckou organizáciou WHO.
Dnešná beseda Veroniky Slaninkovej s hostkou bola o princípoch ajurvédy, ako aj o hľadaní duševnej a telesnej rovnováhy.
Česká republika je malá země, ale co do počtu architektonických i kulturních pokladů se vyrovná těm největším: od r. 1992 bylo na seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsáno 16 tuzemských unikátů a 8 pokladů tzv. nehmotného dědictví. Některé jsou všeobecně známé (Praha, Český Krumlov, Telč) o některých se málo ví i u nás (sokolnictví, starokladrubští koně, foukané vánoční ozdoby). 25 let v UNESCO letos slaví letos např. obec Holašovice, 20 let si připomíná Třebíč a pět let uplynulo od zápisu modrotisku. Co zařazení na prestižní seznam UNESCO přineslo samotným městům a jejich obyvatelům, jak se v nich žije a jak se od zápisu proměnila? Připravila Markéta Ševčíková. Moderuje Jose Kluge.
Natočeno 2023. Premiéra 12. 8. 2023 (ČRo 2 Praha, 17:04 h.). Repríza 23. 12. 2023 (ČRo 2 Praha, 17:04 h.).
Pozn.: Našich 30 let v UNESCO: Selské baroko, židovské ghetto, loutky i sokolnictví. Letos je to přesně 30 let, kdy do Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu UNESCO vstoupila Česká republika. Samotné UNESCO bylo založeno už v roce 1945 v Londýně, dnes sídlí v Paříži a má 194 členských a 11 přidružených států. Česká republika je sice malá země, ale co do počtu architektonických i kulturních pokladů se vyrovná těm největším: od r. 1992 bylo na seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsáno 16 tuzemských unikátů a 8 pokladů tzv. nehmotného dědictví. Některé jsou všeobecně známé, jako např. Praha, Český Krumlov, západočeský lázeňský trojúhelník nebo Telč, o některých zapsaných pokladech se málo ví i u nás. Víte např., kdy se na seznam UNESCO dostalo sokolnictví, tanec verbuňk, starokladrubští koně nebo foukané skleněné vánoční ozdoby z Podkrkonoší? Přesně 25 let v UNESCO letos slaví např. jihočeské Holašovice, které jsou díky tzv. selskému baroku jedinou tuzemskou obcí, která je na prestižní seznam zapsána; rovných 20 let v UNESCO UNESCO si připomíná Třebíč, která má dokonce trojitý zápis a pět let uplynulo uplynulo od zápisu tradiční výroby modrotisku. Co zařazení na prestižní seznam UNESCO přineslo samotným městům a jejich obyvatelům, jak se v nich žije a jak se od zápisu proměnila? A proč jsou někteří umělečtí řemeslníci ochotni pracovat jako jejich prapředkové za starých časů? Expedici povedou ředitel Mu Expedicí povedou ředitel Muzea Vysočiny v Třebíči Michal Zábrš, někdejší třebíčský městský architekt Lubor Herzán, starosta Holašovic Jan Jílek a provozovatelé nejstarších modrotiskových dílen na našem území: otec a syn Jiří Danzingerovi z Olešnice na Moravě a Gabriela Bartošková z Jochovy modrotiskové dílny ve Strážnici. (anotace)
Řemeslo jsem se učil na ulici, popisuje šperkař Jakub Diego Lovacký. Připravil Vladimír Kroc.
Repríza 12. 8. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 28 min.).
Lit.: prh – Kroc, Vladimír: Šperky designuji i podle svých snů, o amuletech nepochybuji, vypráví šperkař žijící v Mexiku. In web ČRo 1 Radiožurnál, 12. srpen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Slyší na jméno Diego, narodil se v Karlových Varech, ale už skoro 23 let žije v Mexiku. Vyrábí šperky a věří v sílu amuletu. „Vůbec o tom nepochybuji, je to stará věc, je to můj úhel pohledu na život,“ říká Jakub Diego Lovacký, který vyrábí šperky ze zlata, stříbra, ale také slonoviny z mamuta nebo drahokamů. Jak funguje technika ztraceného vosku? (…)
Tobogan, do kterého jsme pozvali osobnosti, které zažily netradiční léto.
Účinkují Kristian Kodet, Štefan Margita a Milena Steinmasslová.
Natočeno 2018. Premiéra 15. 9. 2018. Repríza 12. 8. 2023 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Na Slovensku zadrželi bývalého policejního prezidenta. Z čeho je podezřelý a co to udělá s jeho kandidátkou za sociální demokracii pro zářijové parlamentní volby? Polský prezident podepsal zákon, který navyšuje rodičovský příplatek na každé dítě o 300 zlotých, tedy asi o 1500 korun. Od kdy to začne platit? Jak v budoucnu uzavřít pracovní smlouvu? Třeba i pár větami v e-mailu. Počítá s tím chystaná novela zákoníku práce. Jak by to mělo fungovat? Kdy by mohl začít federální soud s americkým exprezidentem Trumpem ohledně jeho snahy zvrátit výsledky voleb z roku 2020. Dáváte si pozor na to, co sdílíte na internetu? tak to patříte mezi většinu. Z nedávného průzkumu pro bezpečnostní společnost ESET totiž vyplynulo, že Češi jsou v tomto ohledu obezřetní. Zkazil vám dovolenou zpožděný let nebo problémy v hotelu? Na co máte v takovém případě ze zákona právo, najdete nově i v mobilu v aplikaci Evropského spotřebitelského centra. Moderuje Renata Kropáčková.
Natočeno 2023. Premiéra 12. 8. 2023 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Podcast Pod svícnem mapuje prostřednictvím rozhovorů příběhy obětí domácího násilí. Vzniká pod hlavičkou stejnojmenné nezávislé iniciativy, kterou v roce 2022 založily Michaela Studená a Barbora Urbanová s cílem edukace společnosti a změny legislativy v oblasti domácího násilí. Kromě příběhů samotných obětí se podcast věnuje i rozhovorům s odborníky.
Natočeno 2023- 2025 (Novinky.cz).
Lit.: Pánková, Magdaléna: Křičela jsem bolestí a v hlavě utíkala do pohádek. Kristýna popisuje, co jí léta denně prováděl otčím a za co dostal jen podmínku. In web Novinky.cz, 13. 8. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Otčím si šest let vynucoval nejrůznější formy pohlavního styku na své nezletilé nevlastní dceři. Kristýnu zneužíval prakticky denně od jejích 12 let. Případ, na který upozornily Novinky ve spolupráci s iniciativou Pod svícnem, skončil pro dnes devětapadesátiletého muže pouhou podmínkou. Dnes 23letá Kristýna našla odvahu o svém příběhu mluvit, zejména z toho důvodu, aby dodala kuráž i ostatním obětem sexuálního násilí.
Kristýna svého otčíma poznala poprvé v sedmi letech, když se začal stýkat s její matkou. Poté dospělí partneři vzájemný vztah utnuli, ovšem vrátili se k sobě znovu, když bylo Kristýně 11 let. Nastěhovali se do společné domácnosti.
Vše začalo postupně. Nejdřív se Kristýny dotýkal, když vedle něj seděla na gauči, po čase zašel ale mnohem dál. „Byla jsem u něj v posteli na čtyřech, zaváděl mi tam prsty. Tvrdil, že je to normální. Dělo se to stále častěji. V jednu chvíli jsem pochopila, že už to nejsou jenom prsty,“ vzpomíná Kristýna rozpačitě na první pohlavní styk s otčímem, který ji zneužil, když jí bylo teprve 12 let.
Kristýna už v té době věděla, že by se takto nevlastní otec chovat neměl. Prosila ho, aby to nedělal. On tvrdil, že je to normální, protože se přeci „mají rádi“. Za prováděné aktivity Kristýně vyplácel drobný finanční obnos nebo jí zprostředkovával výhody. „Dovoloval mi jít na počítač, mohla jsem koukat na film nebo jít s kamarádkami ven. Dával mi za to také odměny, vozil mě do školy, za orgasmus mi dával desetikorunu,“ vypráví.
Ve dvou případech dal Kristýně antikoncepční pilulky. Jinak jeho praktiky vypadaly velmi podobně. „Vždy to končilo análním sexem, aby se udělal. Byla to hrozná bolest. U konce jsem nejvíc brečela, řvala jsem, ať to nedělá. On mi říkal, že to vydržím. Když si na to vzpomenu, i teď mi je špatně,“ svěřuje se Kristýna. (…)
Každodenní dávka neuvěřitelných zajímavostí ze světa lidí, zvířat, rostlin i věcí. Připravila Eva Sinkovičová.
Natočeno 2023. Webová premiéra 2. 6. 2023 (ČRo Rádio Junior). K poslechu zde.
Lit.: Sinkovičová, Eva: Nejbláznivější svatební tradice: Kde vykrmují nevěsty, kde je polévají špínou a kde se nesmí smát? In web ČRo Radio Junior, 22. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co se děje na tukových farmách v Mauritánii a k čemu v Německu při svatbách používají pilu? (…)
Svatby odnepaměti provázejí různé zvyky. U nás někdy dávají ženichovi na nohu kouli, novomanželé se při hostině krmí jednou lžící, rozbíjí se talíř a tak podobně. Jaké zvyky se ale dodržují ve světě?
Třeba ve Francouzské Polynésii si po obřadu rodinní příslušníci nevěsty lehnou do řady obličejem k zemi a ženich po nich vejde jako po lidském koberci až do domu. V Německu se společná souhra novomanželů testuje při řezání dřeva velkou pilou. V Kongu je zase svatební obřad tak vážná věc, že se při něm lidé nesmí usmívat.
Pokud se chce v Mauritánii dívka dobře vdát a stát se nevěstou, pošlou ji na takzvanou tukovou farmu, kde ji doslova cpou jídlem, aby ztloustla. To se totiž tamním mužům líbí. Podle staré skotské tradice zase musí dívka před svatbou projít očerněním, během kterého ji polévají směsí různých nevábných věcí. (…)
Powered by WordPress