Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

23. 8. 2023

Král Ubu (2023)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 15:09

Alfred Jarry. Přeložil Prokop Voskovec. Rozhlasová úprava a režie Vít Vencl. Hudba Miroslav Tóth. Dramaturgie Martin Velišek.

Osoby a obsazení: Otec Ubu (Ondřej Vetchý), Matka Ubu (Tatiana Wilhelmová Dyková), Král Václav (Viktor Preiss), Královna Rosamunda (Daniela Kolářová), Hromoslav (Václav Vašák), Kapitán Obruba (Luboš Veselý), Generál Renský (Marek Lambora), Car Alexej (Jan Vlasák), Stanislav Leszczynski (Jaromír Meduna), Sloup (Jiří Maryško), Tyčka (Filip Kaňkovský), Sedlák (Zdeněk Velen), Hlasatelka (Naděžda Hávová) a další.

Natočeno v roce 2023. Premiéra 9. 9. 2023 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.; 55 min) v cyklu Sobotní drama. Repríza 13. 9. 2025 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

Trailer

Lit.: Velíšek, Martin: Alfred Jarry: Král Ubu. Ondřej Vetchý a Tatiana Dyková jako obludný královský pár ze slavné frašky. In web ČRo 3 Vltava, 9. září 2023 (článek). – Cit.:  Je 10. prosince 1896. V pařížském divadle Théâtre de l’Œuvre se toho večera zjeví na jevišti postava, která pro příští vývoj světového divadla bude stejně důležitá jako Ibsenova Nora nebo Rostandův Cyrano. Zvedla se opona a na scéně, na které pracovali Bonnard, Vuillard a Lautrec, pronesl svou první kletbu otec Ubu.  (…)

Přísně vzato, první verzi hry napsal Alfred Jarry už jako student na gymnáziu v Rennes. Jejím cílem bylo především zesměšnit učitele fyziky Hébérta (vyslovovaného ébé neboli ubu). Každopádně pro skandální pařížskou premiéru hru výrazně přepracoval.

Jarry se k postavě krále Ubu několikrát vrátil. Vznikl tak ubuovský cyklus obsahující hry Ubu králem, Ubu spoutaný, Ubu na homoli a Ubu paroháčem. Otec Ubu je postava těžko definovatelná, podobně jako náš Švejk. Vznikla z bohapusté psiny. Nelze ji redukovat na parodii Macbetha či jiné vznešené tragédie, není to jen satira. Náhled se mění i časem. Přestože hra bývá označována za předchůdkyni absurdních dramat, po skutcích, které přinesla například druhá světová válka, ztrácí Ubuova pověstná díra na absurditě. Právě ona nejednoznačnost umožňuje čtenářům a hlavně inscenátorům stále nové a nové výklady.

Českou premiéru zažil král Ubu v roce 1928 v překladu Jiřího Voskovce v Osvobozeném divadle v režii Jindřicha Honzla. Otce Ubu hrál Jan Werich, matku Ubu Světla Svozilová a kapitána Obrubu Jiří Voskovec. Patrně nejslavnější českým uvedením je inscenace Jana Grossmana s Janem Libíčkem v titulní roli v Divadle na zábradlí z roku 1964.

Jarry je jedním z autorů, jejichž život a dílo se neoddělitelně prolínají. Jeho život byl podobně bouřlivý jako skutky a mysl jeho hrdinů a traduje se o něm řada anekdot. V roce 1897 vyčerpal veškeré své dědictví (především za vydávání časopisu Ymagie), ale stačil si pořídit loď L’As, která vešla do literatury v knize o doktoru Faustrollovi. Po dobu asi šesti měsíců Jarry bydlel u svého přítele malíře Henriho Rousseaua, kterého pomohl pro svět objevit. Posléze se dlouhodoběji usadil na ulici Cassette v Paříži. K životu podle svých slov potřeboval jen kolo, revolver a absint. Žil v nájemním bytě s tak nízkým stropem, že měl vlasy ustavičně bílé od vápenné barvy. Zemřel v nemocnici de la Charité 1. listopadu 1907 ve věku 34 let. Jeho posledním přáním bylo párátko.

Lit.: Jedličková, Magdaléna: Adaptace známých děl, historie i inscenace pro děti. Jak si vedla letošní selekce kategorie Drama? In web ČRo Prix Bohemia Radio, 17. říjen 2024 (článek). – Cit.: Ve středu měli návštěvníci možnost poslechnout si pětici finálových inscenací v kategorii Drama. Co nám letošní selekce říká o současné rozhlasové fikční tvorbě?

Poslechový den kategorie Drama jsem osobně zažila už poněkolikáté, letos ale poprvé jako členka studentské poroty. Se dvěma kolegyněmi jsme měly možnost poslechnout si rozhlasová díla předem a prodiskutovat, která by si zasloužila vítězství. Názory jsme měly různé, ale jedna věc se ukázala velmi rychle – ani jedna z letošních her nás příliš nezaujala. To neznamená, že bychom je považovaly za nekvalitní – spíše nepřinášejí nic nového a nečekaného. (…)

Nedá se popřít, že Král Ubu, inscenace o násilnickém tyranovi, je v současném kontextu invaze na Ukrajinu a vzestupu krajně pravicových stran stále aktuální. Jak poznamenala porota na místě, skutečnost absurdní drama z 19. století dohnala. Inscenaci porota popsala jako hravou zvukovou poezii, kde hudba i zvuk kopírují bláznovství postav. Člověk si u ní neodpočine, stejně jako si neodpočinou lidé pod vládou krále Ubu. (…)

Osobnost Plus – Pavel Hnát (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:07

Pavel Hnát, ekonom a prorektor VŠE. Specializuje se na globalizaci, inovaci a ekonomický růst. Jak se podle něj dostat z takzvané pasti střední třídy, do které se podle analýzy Hospodářské komory dostalo Česko coby nekonkurenceschopné? Má současná česká vláda jen smůlu v tom, co se v průběhu jejího vládnutí děje, nebo k tomu přidává neschopnost rychle a správně reagovat? A jak ke stavu české ekonomiky přispívá ČNB? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2023. Premiéra 23. 8. 2023 (ČRo Plus, 10:34 h.; 27 min.).

Lit.: lup – Tachecí, Barbora: Všichni bychom měli začít opravdu tvrdě makat, ale jinak, nabádá prorektor Hnát. In web ČRo Plus, 23. srpen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česká ekonomika nutně potřebuje strukturální změny, tvrdí ekonom a prorektor VŠE Pavel Hnát. Už léta se tady také omílá, že se musíme z montovny změnit na ekonomiku s přidanou hodnotou. „Všichni bychom měli začít opravdu tvrdě makat, jinak makat. To je ten problém, včetně vzdělanosti naší populace,“ říká.  (…)

„Pokud hovoříme o skutečné transformaci, bude se muset změnit náš pracovní trh. Je tady obrovský podíl středoškolsky vzdělaných lidí, kteří tyto pozice prostě zastávají – oni na nich samozřejmě tvrdě pracují, osobně mám obrovskou úctu ke každému, kdo tvrdě pracuje,“ zdůrazňuje.

„Ale pokud se chceme posunout do ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou, a o tom je i alarmující zpráva Hospodářské komory, nejde to pouze se středoškolsky vzdělanou populací,“ dodává ekonom Hnát. (….)

5:59 – Manipulace a lži. Svědectví z nitra korejské sekty v Česku (2023)

Filed under: Podcast — Premek @ 15:04

Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Matěj Válek, Dominika Kubištová. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: archiv reportérky Seznam Zpráv Kristiny Cirokové.

Hovoří investigativní reportérka Seznam Zpráv a autorka pořadu Terén Kristina Ciroková.

Natočeno 2023. Webová premiéra 23. 8. 2023 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 26 min.).

Lit.: Kabrhelová, Lenka: Když se „sklízí ovoce“. Reportérka přibližuje svědectví z nitra sekty. In web Seznam Zprávy,  23. 8. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Manipulativní techniky, nejasné financování a netransparentnost – tak popisují fungování náboženského hnutí Sinčchondži v Česku jeho bývalí členové. Spolek přitom před dvěma lety slíbil změny. Poměry v jeho nitru přibližuje reportérka Seznam Zpráv, která svědectví natočila. (..)

Náboženské hnutí Sinčchondži působí v Česku už řadu let. Teprve v roce 2021 se ale zaregistrovalo jako nezisková organizace a prohlásilo, že bude transparentní. Pátrání Seznam Zpráv však ukázalo, že spolek svůj příslib nenaplnil zcela.

Mimo jiné tomu nasvědčují sesbírané výpovědi trojice bývalých členek Sinčchondži a rovněž názory odborníků. „Podle religionisty Zdeňka Vojtíška, který se zabývá studiem nových náboženských hnutí, tkví nebezpečí v tom, že se Sinčchondži chová velmi konspirativně při oslovování potenciálních členů, používá lži nebo různě mlží o tom, co je zač,“ popisuje investigativní reportérka Seznam Zpráv a autorka pořadu Terén Kristina Ciroková.

V současnosti má hnutí v Česku podle odhadů zhruba 200 členů, celosvětově se k němu ale hlásí na 300 tisíc lidí. Jeho následovníci se věnují zejména získávání nových členů, čemuž interně říkají „sklízení ovoce“. Právě tento nábor naplňuje většinu jejich dní. Členové hnutí tak často přijdou o kontakty s rodinou, přáteli i o dosavadní zaměstnání.

„Z výpovědí těch žen i jiných bývalých členů je zřejmé, že být členem Sinčchondži může být pro jednotlivce dost nebezpečné a především to může mít dopad na jejich psychiku,“ popisuje Ciroková. (…)

Vinohradská 12 – Válka policajtů na Slovensku (2023)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 14:59

Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Sound design Zuzana Marková. Rešerše Ondřej Franta. Hudba Martin Hůla.

Hovoří Ladislav Novák, zpravodaj Českého rozhlasu na Slovensku.

Natočeno 2023. Premiéra 23. 8. 2023 (ČRo Plus, 10:10 h.; 21 min.).

Lit.: Skalický, Matěj: Pro koho dělali „tajní“? Válka policajtů dramatizuje předvolební boj na Slovensku. In web ČRo Plus, 23. srpen 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Válka policajtů na Slovensku. Nepřehledná, složitá, závažná. Vinohradská 12 se ji pokusí rozplést. Je to temný příběh z nejvyšších pater tajné služby SIS a Národního bezpečnostního úřadu, který teď v srpnu vyvrcholil takzvanou Akcí Rozuzlení. (…)

 

Blízká setkání – Marie Rottrová (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:43

Host: zpěvačka Marie Rottrová. Moderuje Martin Hrdinka. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.

Natočeno 2023. Premiéra 23. 8. 2023 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Ranní Plus – Konsolidační balíček ve finále, požár v Řecku, legislativa ohledně rozvodů (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:38

Vyjednávání o vládním konsolidačním balíčku jdou ve finále. Podaří se je dokončit tento týden? V Řecku kvůli požáru nařídili evakuaci obyvatel na předměstí Atén. Jaká je tam teď situace? Ministerstvo spravedlnosti chce modernizovat legislativu týkající se rozvody. Co by se mělo změnit a proč? Moderuje Lukáš Matoška a Pavlína Nečásková.

Natočeno 2023. Premiéra 23. 8. 2023 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Studio N – Proč vyhodili kněze Petráčka (2023)

Filed under: Podcast — Premek @ 14:36

Připravil Vít Svoboda.

Hovoří reportér Deníku N Prokop Vodrážka.

Natočeno 2023. Webová premiéra

Lit.: Svoboda, Vít: Studio N: Proč vyhodili kněze Petráčka. In web Deník N, 22. 8. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Katolická teologická fakulta propustila kněze a církevního historika Tomáše Petráčka. Ten otevřeně podporoval manželství stejnopohlavních párů a kritizoval ultrakonzervativní Alianci pro rodinu. Kněz Petráček za tím vidí tlaky zevnitř církve, podle děkana fakulty jde jen o úspory. (….)

22. 8. 2023

Hovory Plus – Michal Škoda (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:30

Ředitel Galerie současného umění a architektury v Českých Budějovicích Michal Škoda je kritický k projektu Evropské hlavní město kultury. Jihočeská metropole získala tento titul pro rok 2028. „Byl bych rád, kdyby se prostředky v rámci Evropského hlavního města kultury věnovaly do projektů, které už fungují. Mám strach, že část peněz přijde vniveč,“ říká. Moderuje Petr Vizina.

Natočeno 2023. Premiéra 22. 8. 2023 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Zrcadlo – Karolína Presová (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:22

Založila neziskovou organizaci Replug Me, která se věnuje vlivu technologií na náš každodenní život. V neziskových workshopech učí, jak k nim mít udržitelný vztah. Proč z dobře rozjetého projektu odešla? Jak prožívala ve svém mladém věku úspěch? A stydí se ještě za to, že je holka z vinohradu?

Natočeno 2023. Premiéra 22. 8. 2023 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Dvacet minut Radiožurnálu – Petr Šabata (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:21

Hostem je Petr Šabata, odborník na slovenskou politiku a šéfredaktor deníku Právo. Do slovenských předčasných voleb zbývá několik týdnů a politické hry a spekulace nabírají na obrátkách. Proč ztratil šéf slovenské tajné služby SIS důvěru prezidentky i premiéra? Kdo na současných sporech o nezávislost bezpečnostních složek na Slovensku politicky vydělává? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2023. Premiéra 22. 8. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress