Alfred Jarry. Přeložil Prokop Voskovec. Rozhlasová úprava a režie Vít Vencl. Hudba Miroslav Tóth. Dramaturgie Martin Velišek.
Osoby a obsazení: Otec Ubu (Ondřej Vetchý), Matka Ubu (Tatiana Wilhelmová Dyková), Král Václav (Viktor Preiss), Královna Rosamunda (Daniela Kolářová), Hromoslav (Václav Vašák), Kapitán Obruba (Luboš Veselý), Generál Renský (Marek Lambora), Car Alexej (Jan Vlasák), Stanislav Leszczynski (Jaromír Meduna), Sloup (Jiří Maryško), Tyčka (Filip Kaňkovský), Sedlák (Zdeněk Velen), Hlasatelka (Naděžda Hávová) a další.
Natočeno v roce 2023. Premiéra 9. 9. 2023 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.; 55 min) v cyklu Sobotní drama. Repríza 13. 9. 2025 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.
Lit.: Velíšek, Martin: Alfred Jarry: Král Ubu. Ondřej Vetchý a Tatiana Dyková jako obludný královský pár ze slavné frašky. In web ČRo 3 Vltava, 9. září 2023 (článek). – Cit.: Je 10. prosince 1896. V pařížském divadle Théâtre de l’Œuvre se toho večera zjeví na jevišti postava, která pro příští vývoj světového divadla bude stejně důležitá jako Ibsenova Nora nebo Rostandův Cyrano. Zvedla se opona a na scéně, na které pracovali Bonnard, Vuillard a Lautrec, pronesl svou první kletbu otec Ubu. (…)
Přísně vzato, první verzi hry napsal Alfred Jarry už jako student na gymnáziu v Rennes. Jejím cílem bylo především zesměšnit učitele fyziky Hébérta (vyslovovaného ébé neboli ubu). Každopádně pro skandální pařížskou premiéru hru výrazně přepracoval.
Jarry se k postavě krále Ubu několikrát vrátil. Vznikl tak ubuovský cyklus obsahující hry Ubu králem, Ubu spoutaný, Ubu na homoli a Ubu paroháčem. Otec Ubu je postava těžko definovatelná, podobně jako náš Švejk. Vznikla z bohapusté psiny. Nelze ji redukovat na parodii Macbetha či jiné vznešené tragédie, není to jen satira. Náhled se mění i časem. Přestože hra bývá označována za předchůdkyni absurdních dramat, po skutcích, které přinesla například druhá světová válka, ztrácí Ubuova pověstná díra na absurditě. Právě ona nejednoznačnost umožňuje čtenářům a hlavně inscenátorům stále nové a nové výklady.
Českou premiéru zažil král Ubu v roce 1928 v překladu Jiřího Voskovce v Osvobozeném divadle v režii Jindřicha Honzla. Otce Ubu hrál Jan Werich, matku Ubu Světla Svozilová a kapitána Obrubu Jiří Voskovec. Patrně nejslavnější českým uvedením je inscenace Jana Grossmana s Janem Libíčkem v titulní roli v Divadle na zábradlí z roku 1964.
Jarry je jedním z autorů, jejichž život a dílo se neoddělitelně prolínají. Jeho život byl podobně bouřlivý jako skutky a mysl jeho hrdinů a traduje se o něm řada anekdot. V roce 1897 vyčerpal veškeré své dědictví (především za vydávání časopisu Ymagie), ale stačil si pořídit loď L’As, která vešla do literatury v knize o doktoru Faustrollovi. Po dobu asi šesti měsíců Jarry bydlel u svého přítele malíře Henriho Rousseaua, kterého pomohl pro svět objevit. Posléze se dlouhodoběji usadil na ulici Cassette v Paříži. K životu podle svých slov potřeboval jen kolo, revolver a absint. Žil v nájemním bytě s tak nízkým stropem, že měl vlasy ustavičně bílé od vápenné barvy. Zemřel v nemocnici de la Charité 1. listopadu 1907 ve věku 34 let. Jeho posledním přáním bylo párátko.
Lit.: Jedličková, Magdaléna: Adaptace známých děl, historie i inscenace pro děti. Jak si vedla letošní selekce kategorie Drama? In web ČRo Prix Bohemia Radio, 17. říjen 2024 (článek). – Cit.: Ve středu měli návštěvníci možnost poslechnout si pětici finálových inscenací v kategorii Drama. Co nám letošní selekce říká o současné rozhlasové fikční tvorbě?
Poslechový den kategorie Drama jsem osobně zažila už poněkolikáté, letos ale poprvé jako členka studentské poroty. Se dvěma kolegyněmi jsme měly možnost poslechnout si rozhlasová díla předem a prodiskutovat, která by si zasloužila vítězství. Názory jsme měly různé, ale jedna věc se ukázala velmi rychle – ani jedna z letošních her nás příliš nezaujala. To neznamená, že bychom je považovaly za nekvalitní – spíše nepřinášejí nic nového a nečekaného. (…)
Nedá se popřít, že Král Ubu, inscenace o násilnickém tyranovi, je v současném kontextu invaze na Ukrajinu a vzestupu krajně pravicových stran stále aktuální. Jak poznamenala porota na místě, skutečnost absurdní drama z 19. století dohnala. Inscenaci porota popsala jako hravou zvukovou poezii, kde hudba i zvuk kopírují bláznovství postav. Člověk si u ní neodpočine, stejně jako si neodpočinou lidé pod vládou krále Ubu. (…)