Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

31. 5. 2023

Přepište dějiny – Měnová reforma aneb když dělníci vyrazili do ulic (2023)

Filed under: Podcast — Premek @ 8:34

Nebouřila se jen Plzeň. 166. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 2023. Webová premiéra 31. 5. 2023 (Přepište dějiny, 43 min.; Gazetisto, 55 min.).

Pozn.: Před 70 lety, 1. června 1953, začala v Československu měnová reforma. Peníze se měnily i v poměru 50:1 a přestože režim hlásal, že tím sahá na peníze buržoazie a šmelinářů, dotklo se to masivně i dělníků. A ti začali bouřit. Nejen v Plzni, ale i v Bohumíně, Vimperku či Praze. Revoltovali ale proti režimu, jak se to často vykládá? Měnová reforma 1953 jako téma pro nový díl. (anotace)

30. 5. 2023

Studio N – Sedm podmínek míru podle Vladimira Putina (2023)

Filed under: Podcast — Premek @ 21:06

Připravil Vít Svoboda.

Hovoří zahraniční reportérka Deníku N Petra Procházková.

Natočeno 2023. Webová premiéra

Studio N: Sedm podmínek míru podle Vladimira Putina. In web Deník N, 30. 5. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Moskva oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk, vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev už Moskvě odpověděl svými podmínkami. Jde Putinovi opravdu o mír? A jak by měla Ukrajina zareagovat? (…)

Nová expozice Tichá hrdinství (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:59

Institut Paměti národa v Brně otevřel expozici příběhů 20. století. Reportáž připravil Tomáš Kremr.

Hovoří dramaturg Štěpán Alexandr a ředitel jihomoravské pobočky Paměti národa David Butula.

Připravilo Brno v roce 2023. Premiéra 30. 5. 2023 (ČRo Brno, 3 min.) v cyklu Zprávy z jižní Moravy .

Lit.: Kremr, Tomáš: Žádné muzeum s vitrínami. Nová expozice Paměti národa v Brně vás vtáhne do dějin 20. století. In web ČRo Brno, 30. květen 2023  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na Staré radnici v centru Brna je k vidění nová interaktivní výstava o historii 20. století. Za vznikem moderní expozice Paměti národa stojí organizace Post Bellum. Autoři výstavu popisují jako expozici o 20. století vyprávěnou pomocí technologií 21. století.

Jsou to čtyři místnosti v prostorách Staré radnice, kde jsou zdi natřené úplně na černo, okna jsou zaslepená, některé dveře taky, uvnitř panuje přítmí a komorně svítí jenom tři desítky různých stanovišť a pak rámy dveří. Stanoviště vypadají různě: jedno je jako velký kruh na zemi, kolem kterého jsou rozmístěné dvě řady lavic, jako by lidé seděli u táboráku a dívají se na videoprojekci na podlahu. Další stanoviště jsou dotykové obrazovky, kukátka, 180stupňové promítací plochy nebo kabinky, ve kterých se pomocí laserů promítá obraz do divadelního kouře. (…)

Balanc – Vztahy vysoce citlivých (2023)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 20:54

Co je vysoká citlivost a jak se projevuje? Jak prožívají vysoce citliví lidé vztahy a co když jsou oba partneři velmi senzitivní? Jak o sebe dobře pečovat? Připravil Petr Bouška.

Hovoří Alena Wehle.

Natočeno 2023. Premiéra 30. 5. 2023 (ČRo Rádio Wave, 25 min.).

Lit.: Bouška, Petr: Vztahy vysoce citlivých. Jdou do hloubky, ale mohou mít tendenci k uzavřenosti. In web ČRo Radio Wave, 30. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Spousta lidí ke mně přichází s otázkou, zda patří také mezi vysoce citlivé,“ řekla v Balancu terapeutka a zážitková pedagožka Alena Wehle, která nedávno o vysoké citlivosti a své zkušenosti s ní vydala knihu. Pro mnoho lidí je prý úlevné zjistit, že jsou vysoce citliví. Že nejsou jiní, divní, nemocní. Jak se ale jejich charakterové rysy projevují ve vztazích?

„Mívají méně vztahů, opravdu málo. Ale je v nich hluboké pochopení.“ Vysoce citliví mají tendenci se uzavírat před okolním světem. Když jsou ve vztahu, orientují se právě jen na jednoho člověka. Někdy je jim v tom dobře, někdy oběma. Mají hluboké a velmi silné vztahy. Rizikem je, že toho na vztah položí hodně a ten to neunese. Když pak skončí, zjistí, že zanedbávali přátelské i jiné vazby. Nemají se s kým vídat, o koho opřít nebo se jen jít projít. Když jsou ve vztahu vysoce citliví oba, nabízí to cestu do klubového intenzivního prožívání, ale také nástrahy. (…)

5:59 – Skryté ruské majetky v Česku. Zamezí jim sankce? (2023)

Filed under: Podcast — Premek @ 15:58

Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Matěj Válek, Dominika Kubištová. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Český rozhlas Radiožurnál, ČT24, CNN Prima News – Partie Terezie Tománkové, Vláda České republiky, European Commission, YouTube – AP Archive.

Hovoří reportér Seznam Zpráv Tomáš Pergler.

Natočeno 2023. Webová premiéra 30. 5. 2023 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 20 min.).

Lit.: Kabrhelová, Lenka: Ostrá hra Maďarska v EU. Našlo spojence, se kterým zabrzdilo nové sankce proti Rusku. In web Seznam Zprávy, 30. 5. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Evropská unie se zatím nedokáže shodnout na novém – už jedenáctém – balíku sankcí proti Rusku. Proti jsou tradičně Maďarsko, ale i Řecko. Sankce by měly především zabránit obcházení stávajících restrikcí, ve hře jsou ale i opatření proti příbuzným ruských elit a lidem, kteří těží z války na Ukrajině. Jak důležité nové sankce mohou být? (…)

Evropská unie projednává jedenáctý sankční balíček, který má obsahovat hlavně opatření proti obcházení už přijatých opatření. Brusel chce například zamezit prodeji technologií, které je možné využít ve vojenství, přes třetí země. Shoda sedmadvacítky ale stále nepřichází.

Jednání blokují zejména Maďarsko a Řecko. Ukrajina totiž na svůj seznam „sponzorů války“ zařadila některé maďarské a řecké firmy, mimo jiné třeba i největší maďarskou banku OTP Bank. A obě země podle zákulisních informací podmiňují schválení dalších sankcí vyškrtnutím těchto společností ze seznamu. „Ta debata zamrzla,“ shrnuje v podcastu 5:59 reportér Seznam Zpráv Tomáš Pergler, který minulý týden zjišťoval podrobnosti přímo v Bruselu. (..)

Vinohradská 12 – Proč žijeme sami (2023)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 15:48

PřipravilMatěj Skalický. Editace Kristýna Vašíčková. Rešerše Alžběta Jurčová. Sound design Damiana Smetanová. Hudba Martin Hůla.

Hovoří Jan Honza Vojtko.

Natočeno 2023. Premiéra 30. 5. 2023 (ČRo Plus, 10:10 h.; 22 min.).

Lit.: Skalický, Matěj: Vojtko: Člověk má být ve vztahu, když se cítí připravený, a ne sám. In web ČRo Plus, 30. květen 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Samota. Někteří ji vyhledávají, jiní se s ní musí vypořádat, i když nechtějí. Mladí, staří. V Česku je lidí žijících o samotě čím dál víc. Proč žijí Češi sami? O čem to vypovídá? To je celá řada otázek, na které ve Vinohradské 12 hledá odpovědi psychoterapeut Jan Vojtko. (…)

 

Nástrahy zubařského křesla (2023)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:21

Agatha Christie. Kompletní audiokniha. Překlad Jan Čermák. Režie Michal Bureš.

Čte Lukáš Hlavica.

Natočeno 2023. Vydal OneHotBook 16. 5. 2023 (1 CD MP3, katalogové č. AK569; EAN 8594169485690; celková délka nahrávky 7 hodin 59 minut). Ukázka k poslechu zde.

Série: Hercule Poirot

Pozn.: „Málokterý muž je hrdinou sám před sebou při návštěvě zubního lékaře.“ Hercule Poirot si byl této skutečnosti velmi intenzivně vědom. Ale také měl smysl pro systém a pořádek, který mu velel dvakrát ročně podstoupit preventivní prohlídku. Proto se i tentokrát dostavil do ulice Královny Charlotty, kde měl svou ordinaci pan Morley, prvotřídní londýnský zubař. Samotná návštěva lékaře nakonec neproběhla oproti očekávání nijak dramaticky. Slavný detektiv si navíc při odchodu podal dveře s Alistairem Bluntem, jedním z nejbohatších a nejmocnějších lidí v Anglii. Ano, i takoví musí o svůj chrup pečovat. Poirot měl výbornou náladu – na půl roku má zase klid. Před třetí hodinou ho ovšem zkontaktoval inspektor Japp ze Scotland Yardu s informací, že se pan Morley zastřelil… Ale jaký k tomu měl důvod? To je všem včetně propagátora šedých buněk mozkových záhadou!

Jeden z románů, v nichž Agatha Christie použila své oblíbené říkanky. V tomto případě dokonce tvoří jednotlivé rýmy nadpisy kapitol.

Bella Figura (2023)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 14:46

Yasmina Reza. Rozhlasová hra. Přeložil Michal Lázňovský. Dramaturgie Klára Novotná. Režie Lukáš Hlavica.

Účinkují Petra Bučková, Jiří Dvořák, Andrea Elsnerová, Kamil Halbich a Libuše Švormová.

Natočeno 2023. Premiéra 25. 6. 2023 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 53 min.) v cyklu Hra na neděli. Repríza 3. 11. 2024 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 53 min.) v cyklu Hra na neděli.

Lit.: anonym: Yasmina Reza: Bella Figura. Hořká komedie o pošetilé touze mít styl. In web ČRo 2 Praha, 25. červen 2023 (článek).  – Cit.: Jsou krásní, šarmantní, úspěšní a dobře situovaní. Nebo se tak alespoň na první pohled jeví. Boris, jeho milenka, přítelkyně jeho ženy se svým partnerem a jeho matkou. Záhy je ale jasné, že v životech téhle nesourodé pětice je toho poměrně dost nakřivo. (…)

I když se navzdory hroutícím se vztahům, životním vizím i vlastní důstojnosti a sebevědomí stále pokoušejí o zdání dokonalosti, oslava, kde se všichni neplánovaně sejdou, dostává tragikomický rozměr.

Yasmina Reza podobně jako v jiných svých hrách pracuje s výborně vystavěnými situacemi, přesně mířeným slovním jednáním, ironií, humorem a značně nelítostným pojmenováním charakterových nedostatků svých postav.

Hovory Plus – Kateřina Čapková (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:27

Historička z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Kateřina Čapková založila Pražské fórum pro romské dějiny a vede tým pro inkluzivní dějiny. Co si myslí o tom, že většina je často v pokušení ty méně početné přehlížet? A jak může inkluzivní studium dějin českých zemí nabourat naše škatulky? Ptal se Petr Vizina.

Natočeno 2023. Premiéra 30. 5. 2023 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Média v postmoderním světě – Historie rozhlasového vysílání v letech druhé světové války (2003)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:25

„Haló, haló, zde vysílací stanice ve Kbelích u Prahy…“, ozvalo se 18. května 1923 ve 20:15 z éteru a začal tak rozhlasový věk v Československu. Země se díky tomu stala po Británii druhou v Evropě, která měla vlastní pravidelné rozhlasové vysílání. Hlavní zásluhu na tom měli Eduard Svoboda a Miloš Čtrnáctý, kteří spolu se společností Radioslavia založili rozhlasovou společnost Radiojournal. Počet přijímačů rychle rostl, v roce 1937 jich byl zaregistrován milion. Historii rozhlasového vysílání v letech druhé světové války připomene druhý dílu pořadu Média v postmoderním světě, který připravila Alice Aronová.

Natočeno v roce 2003. Repríza 30. 5. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress