Hudebník a novinář Jakub Šponer aktuálně pracuje v České televizi, v minulosti působil také na Radiu Wave nebo na webu ArtZóna. Kromě toho působí ve skupině Market a je jedním z moderátorů populárního pořadu Salad Daze na Radiu 1. Market si v posledních měsících vybírali mírnou pauzu, během které Jakub našel čas na dokončení románu Ekstase. O novém románu, skupině Market a hudbě obecně bude s Jakubem Šponerem hovořit v ArtCafé Michal Pařízek.
V Brně otevřeli Knihovnu Milana Kundery. Co tam uvidíte? Jak náročný byl převoz Kunderových knih a jeho archivu z Paříže? Připravil Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček a redaktor ČRo Martin Balucha.
Lit.: Michailidis, Saša – Buriánková, Lenka: Francouzi nám ji mohou závidět. V Brně vznikla unikátní knihovna Milana Kundery. In web ČRo 3 Vltava, 4. duben 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Saša Michailidis se ptá ředitele Moravské zemské knihovny Tomáše Kubíčka a zpravodaje ČRo ve Francii Martina Baluchy. Brno má od 1. dubna Knihovnu Milana Kundery. Komu má sloužit a co je v ní k vidění? Jak náročné bylo realizovat převoz spisovatelova odkazu z Paříže? Jaké reakce vyvolala myšlenka na brněnskou knihovnu ve Francii?
Připravila Plzeň v roce 2023. Premiéra 4. 4. 2023 (ČRo Plzeň, 10:10 h.; 15 min.).
Lit.: Handl, Petr – Štěpánková, Iva: Za minulého režimu jsem měl touhu emigrovat, říká herec David Matásek. In web ČRo Plzeň, 4. duben 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Většině lidí utkvěl David Matásek v paměti rolí Kendyho z Básníků, kde hrál spolu se svým kamarádem Pavlem Křížem. Ten před rokem 1989 emigroval do Kanady. Touhu utéct měl i David.
David Matásek přiznává, že snil o emigraci za minulého režimu. „Touhu poznávat svět jsme měli všichni. Také jsem o emigraci uvažoval, ale zůstalo to jen ve fázi snů.“ Pád komunistického režimu považuje za nejhezčí dárek, co ve svých 26 letech dostal. (…)
Hovoří zakladatelka a ředitelka Nového Prostoru Dagmar Kocmánková, vedoucí denního centra v Brně Simona Kabourková a prodejci Jiří a Karel
Natočeno 2023. Premiéra 3. 4. 2023 (Rádio Proglas, 20:15 h.; 27 min.) v cyklu Studio Brno.
Lit.: Janošková, Anna: O lidech v červených vestách aneb Co je to Nový Prostor? Pořad v souvislostech. In web Radio Proglas, Mají červené vesty, prodávají časopisy a vídat je můžeme především na frekventovaných ulicích mnoha měst v Česku. To jsou prodejci Nového Prostoru; lidé bez domova nebo v tíživé sociální a finanční situaci, kteří se snaží vracet do chodu většinové společnosti. Nový prostor dává možnost výdělku všem, kteří pracovat chtějí a mohou, ale jinde příležitost nenašli. Pořad poslouchejte v premiéře 3. dubna v 20.15.
Věčný spěch města… a v něm (alespoň v Brně) auta, šaliny, holubi a lidé. Vše je v pohybu… – ale co když do tohoto věčného pohybu společnosti nezapadám?
Pořad, který natočila Anna Janošková, představuje organizaci Nový Prostor, jež nabízí nejen lidem bez domova možnost přivýdělku díky prodeji stejnojmenných časopisů. Prodejci na sobě mají červené vesty a veřejnost je může vídat na frekventovaných ulicích větších (většinou krajských) měst v Česku. Svou příslušnost k organizaci musejí dokázat průkazem, který nosí na krku.
Hosty pořadu jsou postupně zakladatelka a ředitelka Nového Prostoru Dagmar Kocmánková, vedoucí denního centra v Brně Simona Kabourková, a také prodejci Jiří a Karel, kteří redaktorce dovolili zapnout mikrofon. Mnoho prodejců ale nahrávání vlídně odmítlo, podle tvrzení autorky pořadu se báli zneužití či podvodu. (…)
Natočeno 2023. Premiéra 3. 4. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Hrstková, Julie: Julie Hrstková: Děti jsou malí dospělí, ne mimozemšťani, co vyžadují speciální zacházení. In web ČRo Plus, 3. duben 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Někteří rodiče by měli zvážit návštěvu restaurace, napadlo mě po přečtení reakcí na sedmero pravidel pro chování dětí, které zveřejnilo jedno bistro v Praze, jež se netají tím, že by bylo raději, kdyby tam děti vůbec nechodily. Přímo zakázat návštěvu dětí nemůže, šlo by o diskriminaci ve smyslu zákona o ochraně spotřebitele, která podléhá nemalé pokutě.
Bistro, respektive jeho majitelé, mohli zvolit jiný typ slovníku při psaní pravidel. Spíš než jednoznačné odsouzení si ale celá situace zaslouží hlubší rozbor.
Na pomoc si můžeme vzít zahraniční praxi. Většina zemí anglosaského světa a některé další země výslovně zakazují vstup dětem do restaurací, které mají licenci na prodej alkoholu. Leckdy se zákaz vztahuje na děti do jednadvaceti let, tedy do věku, kdy v Česku děti, respektive mladí dospělí, nejen mohutně popíjejí, ale některé už mají i zkušenosti s pobytem na záchytce.
V zahraničí ovšem toto omezení nikomu divné nepřijde. Naopak považují za normální, že je potřeba chránit obyvatele před požíváním toxických látek co nejdéle to jde. Tato zkušenost je pro Česko, zemi, která pravidelně vede žebříčky spotřeby alkoholu a kde se pivo považuje za tekutý chléb, nepřenositelná. Navíc by v Česku restaurace, která by neměla v nabídce alkohol, vůbec nepřežila. (..)
Natočeno 2023. Premiéra 4. 4. 2023 (SRo Rádio Devín, 8:35 h.; 27 min.) v cyklu Ranné ladenie.
Lit.: anonym: Zuzana Piussi predstavuje svoj celovečerný hraný debut Zošalieť. In web SRo Rádio Devín, 4. 4. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už od štvrtka si budete môcť vo svojom kine pozrieť film Zuzany Piusii Zošalieť. Svetovú premiéru mal na festivale v Tallinne, slovenskú na nedávnom Febiofeste a cez príbeh o tom, že susedov si nevyberáme, ukazuje na hneď niekoľko medziľudských i spoločenských problémov. Zošalieť je po dokumentárnych filmoch venovaných justícii a ďalším politicko spoločenským témam hraným debutom Zuzany Piussi. S režisérkou sa v rannom vysielaní porozprávala Mariana Jaremková (…).
Eliška Mádrová. Absolventský dokument Elišky Mádrové (MUNI) o odcházení jejího dědečka. S autorkou a dramaturgyní Brit Jensen debatuje Jan Hanák.
Natočeno 2023. Premiéra 3. 4. 2023 (Rádio Proglas, 22:00 h. – rozhovor s autorkou) a 2. 10. 2023 (Rádio Proglas, 22:00 h.; 42 min. – rozhovor s dramaturgyní + upravená verze dokumentu).
Ocenění: Cena Arnošta Heinricha za rok 2023 za vynikající bakalářsku práci. 3. místo na Prix Bohemia Radio 2024 v sekci Dokument.
Lit.: Najman, Petr: Dokument Pět fází smutku. Pořad v souvislostech. In web Radio Proglas, Co si počít s umíráním? Tedy s umíráním někoho blízkého? Jak reagovat? Jak s umírajícím komunikovat? Jak pracovat se smutkem? Prý je smutek bolestí duše, příznakem něčeho hlubšího, skryté příčiny. Nedává smysl léčit pouze příznaky?
„Je důležité naučit se číst smutek. Všichni víme, co je smutek. Víme však, jak ho číst? Víme, jak pochopit, co to pro mě znamená, ten dnešní smutek? V dnešní době je smutek většinou vnímán negativně, jako zlo, kterému je třeba za každou cenu uniknout, a přitom může být nepostradatelným životním probuzením, které nás vybízí k objevování bohatších a plodnějších krajin, které pomíjivost a únik neumožňují. Svatý Tomáš definuje smutek jako bolest duše: podobně jako nervy těla probouzí naši pozornost k možnému nebezpečí nebo k opomíjenému dobru. Proto je nepostradatelný pro naše zdraví, chrání nás, abychom neublížili sobě ani ostatním. Bylo by mnohem vážnější a nebezpečnější tento pocit nevnímat a jít dál. Smutek někdy funguje jako semafor: Stůj, stůj! Tady je červená. Zastav!“ (papež František, pastorace.cz) (…)
Lit.. Hanák, Jan: Dokument Pět fází smutku s Brit Jensen. In web Radio Proglas, 2. října 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit: Absolventský dokument Elišky Mádrové (MUNI) o odcházení jejího dědečka a debata s dramaturgyní Brit Jensen.
Co si počít s umíráním? Tedy s umíráním někoho blízkého? Jak reagovat? Jak s umírajícím komunikovat? Jak pracovat se smutkem? Prý je smutek bolestí duše, příznakem něčeho hlubšího, skryté příčiny. Nedává smysl léčit pouze příznaky.
Kam se posunul dokument, jehož první verzi a rozhovor s autorkou jsme již vysílali, poté, co se ho ujala dramaturgyně Brit Jensen?
Podle celkem zaužívaného „pravidla pěti prstů“ dokumentaristy Ivana Studeného dokázala autorka být součástí příběhu, ukázat, co vidí, konfrontovat, hledat emoce i dbát na čistý zvuk. Zejména je třeba toto ocenit vzhledem k jejímu osobnímu angažmá v příběhu. Zdálo by se, že točit něco tak osobního je jednodušší, už proto, že je autor uvnitř příběhu, ovšem u dobrých dokumentů opak bývá pravdou. (…)
Lit.: Hanák, Jan: Mám radost, i když je to i smutné. In Facebook, 14. 10. 2024 (status). – Cit.: Dnes začíná v Olomouci festival Prix Bohemia Radio a na něm ve finálové šestce dokument Pět fází smutku mé studentky Eliška Mádrová. Autorský snímek vznikl jako bakalářský projekt v rámci studia na Mediální studia a žurnalistika na FSS pro cílové médium podcast GenZ. Eliška se v něm vyrovnává s odcházením dědečka.
Co si počít s umíráním? Tedy s umíráním někoho blízkého? Jak reagovat? Jak s umírajícím komunikovat? Jak pracovat se smutkem? (…)
Dodám jeden úryvek, k němuž mě Eliška inspirovala. Papež František před časem psal, že smutek je bolestí duše, příznakem něčeho hlubšího, skryté příčiny. Nedává smysl léčit pouze příznaky. „Je důležité naučit se číst smutek. Všichni víme, co je smutek. Víme však, jak ho číst? Víme, jak pochopit, co to pro mě znamená, ten dnešní smutek? V dnešní době je smutek většinou vnímán negativně, jako zlo, kterému je třeba za každou cenu uniknout, a přitom může být nepostradatelným životním probuzením, které nás vybízí k objevování bohatších a plodnějších krajin, které pomíjivost a únik neumožňují. Svatý Tomáš definuje smutek jako bolest duše: podobně jako nervy těla probouzí naši pozornost k možnému nebezpečí nebo k opomíjenému dobru. Proto je nepostradatelný pro naše zdraví, chrání nás, abychom neublížili sobě ani ostatním. Bylo by mnohem vážnější a nebezpečnější tento pocit nevnímat a jít dál. Smutek někdy funguje jako semafor: Stůj, stůj! Tady je červená. Zastav!“ Eliščin snímek v roce 2023 získal Cenu Arnošta Heinricha za vynikající bakalářsku práci, udělovanou Syndikátem novinářů ČR ve spolupráci s Masarykovou univerzitou.
Lit.: Hanák, Jan: Mám opravdu velikou radost. In Faceebook, 18. 10. 2024 (status). – Cit.: Skončil jubilejní čtyřicátý ročník festivalu Prix Bohemia Radio a má studentka na Mediální studia a žurnalistika na FSS a autorka v podcastu GenZ Eliška Mádrová získala třetí cenu za dokument Pět fází smutku. Srdce mi plesá:) Vzhledem k tomu, co si Eliška s tímto svým dílem už dřív musela vyslechnout, jsem o to radši. Kéž jí to dá energii tvořit dál, protože štěstí na situace a respondenty může mít kdokoliv, ale talent audiodokumentaristy tyto situace a respondenty rozpoznat a autenticky zachytit, to už jen tak někdo nemá a byla by škoda to zahazovat.
Což mě inspiruje k úvahám, že je třeba velmi poděkovat velkorysosti Českého rozhlasu, že pořádá a financuje takový festival, i když díla z jeho produkce na něm pomalu mizí. Letos v kategorii dokument dominovala díla řady Exteriéry HateFree Culture a díky Eliščinu dokumentu i podcast GenZ Masarykova univerzita. Hodně dobrých dokumentaristů dnes plachtí v nezávislém prostoru a dost těžko hledá producenta a vůbec prostor pro smysluplnou dokumentární tvorbu, kterou by se třeba i trochu uživil. Důvodem je samozřejmě především to, že přirozený producent, kterým je médium veřejné služby, v posledních letech razantně snížil výrobu dokumentu. Takže je v té mé úvaze i přání, kéž by Český rozhlas šel nad rámec pár, byť krásných ocenění, a opět začal dávat větší prostor pro talentovanou dokumentární tvorbu, neboť dokument je schopen autenticity jako nic jiného v mediální tvorbě, což je zásadní třeba i tehdy, pokud stále platí ambice oslovovat publikum ve stále více uzavřených emotivně rozjitřených sociálních bublinách, kde jen argumenty zpravidla nestačí. Talentovaní audiodokumentaristé jsou a zjevně se z našich škol rodí i další. Stačí jim jen dát prostor a na příštích Prix Bohemia Radio se může Český rozhlas opět stát leaderem audiodokumentu, což je poloha, kterou by myslím zastávat měl.
Hosty jsou Ivana a Milan Hrdličkovi, manželé, podnikatelé. Někdo stráví celý život v jedné profesi. Manželé a podnikatelé Ivana a Milan Hrdličkovi se však rozhodli, že vezmou profesionální život do svých rukou. A nebylo jim dvacet. Jaké to je začít před šedesátkou znovu? A do čeho se pustili? Moderuje Lucie Výborná.
Tereza Matějčková, filozofka. Vyučující humanitních oborů tvrdí, že jsou připraveni stupňovat protesty proti nízkým platům na vysokých školách. Premiér Petr Fiala říká, že navýšení dotací ze státního rozpočtu by samo o sobě nic nevyřešilo. Jsou peníze hlavní problém, nebo je věc složitější? Hostem je Tereza Matějčková, která se rozhodla ukončit akademickou kariéru o odejít z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Připravil Jan Bumba.
Natočeno 2023. Premiéra 4. 4. 2023 (ČRo Plus, 11:34 h.) v cyklu 10 pod 40.
Lit.: arych – Bumba, Jan: Filozofové se i kvůli grantům uzavírají čím dál víc do sebe. Měli by přitom působit na myšlení druhých, myslí si Matějčková. In web ČRo Plus, 4. duben 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nízké platy akademiků v humanitních oborech se staly před několika týdny tématem veřejné debaty. Akademičtí pracovníci jsou připraveni dál protestovat a upozorňovat na své nízké příjmy. Poukazují mimo jiné na zarážející rozdíl v odměňování mezi jednotlivými fakultami, které přitom spadají pod stejnou univerzitu. V této atmosféře opouští Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy i filozofka a pedagožka Tereza Matějčková.
„Byla jsem na Filozofické fakultě sedm let a to, že někdo po sedmi letech opustí své pracoviště, je to nejnormálnější, co se může stát. Takže bych vlastně nechtěla svůj odchod nijak dramatizovat. Na druhou stranu chápu, že padl do období, které dramatické je,“ vysvětluje Matějčková.
Přiznává, že dlouhou dobu svoji identitu spojovala s Filozofickou fakultou, kterou si oblíbila. „Vklad do mého života stran Filozofické fakulty je skutečně nezměrný a doufám, že jsem jí taky něco vrátila.“ (…)
Stát rozděluje miliardy korun na dotacích, ze kterých je ale často vidět jen malý užitek. Dá se rozbujelý systém dotací nějak zkrotit? A proč úřady práce nestíhají vyplácet sociální dávky? Ekonomická analytička Jana Klímová se na to v pořadu Peníze a vliv ptá prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miroslava Kaly.