Eliška Mádrová. Absolventský dokument Elišky Mádrové (MUNI) o odcházení jejího dědečka. S autorkou a dramaturgyní Brit Jensen debatuje Jan Hanák.
Natočeno 2023. Premiéra 3. 4. 2023 (Rádio Proglas, 22:00 h. – rozhovor s autorkou) a 2. 10. 2023 (Rádio Proglas, 22:00 h.; 42 min. – rozhovor s dramaturgyní + upravená verze dokumentu).
Ocenění: Cena Arnošta Heinricha za rok 2023 za vynikající bakalářsku práci. 3. místo na Prix Bohemia Radio 2024 v sekci Dokument.
Lit.: Najman, Petr: Dokument Pět fází smutku. Pořad v souvislostech. In web Radio Proglas, Co si počít s umíráním? Tedy s umíráním někoho blízkého? Jak reagovat? Jak s umírajícím komunikovat? Jak pracovat se smutkem? Prý je smutek bolestí duše, příznakem něčeho hlubšího, skryté příčiny. Nedává smysl léčit pouze příznaky?
„Je důležité naučit se číst smutek. Všichni víme, co je smutek. Víme však, jak ho číst? Víme, jak pochopit, co to pro mě znamená, ten dnešní smutek? V dnešní době je smutek většinou vnímán negativně, jako zlo, kterému je třeba za každou cenu uniknout, a přitom může být nepostradatelným životním probuzením, které nás vybízí k objevování bohatších a plodnějších krajin, které pomíjivost a únik neumožňují. Svatý Tomáš definuje smutek jako bolest duše: podobně jako nervy těla probouzí naši pozornost k možnému nebezpečí nebo k opomíjenému dobru. Proto je nepostradatelný pro naše zdraví, chrání nás, abychom neublížili sobě ani ostatním. Bylo by mnohem vážnější a nebezpečnější tento pocit nevnímat a jít dál. Smutek někdy funguje jako semafor: Stůj, stůj! Tady je červená. Zastav!“ (papež František, pastorace.cz) (…)
Lit.. Hanák, Jan: Dokument Pět fází smutku s Brit Jensen. In web Radio Proglas, 2. října 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit: Absolventský dokument Elišky Mádrové (MUNI) o odcházení jejího dědečka a debata s dramaturgyní Brit Jensen.
Co si počít s umíráním? Tedy s umíráním někoho blízkého? Jak reagovat? Jak s umírajícím komunikovat? Jak pracovat se smutkem? Prý je smutek bolestí duše, příznakem něčeho hlubšího, skryté příčiny. Nedává smysl léčit pouze příznaky.
Kam se posunul dokument, jehož první verzi a rozhovor s autorkou jsme již vysílali, poté, co se ho ujala dramaturgyně Brit Jensen?
Podle celkem zaužívaného „pravidla pěti prstů“ dokumentaristy Ivana Studeného dokázala autorka být součástí příběhu, ukázat, co vidí, konfrontovat, hledat emoce i dbát na čistý zvuk. Zejména je třeba toto ocenit vzhledem k jejímu osobnímu angažmá v příběhu. Zdálo by se, že točit něco tak osobního je jednodušší, už proto, že je autor uvnitř příběhu, ovšem u dobrých dokumentů opak bývá pravdou. (…)
Lit.: Hanák, Jan: Mám radost, i když je to i smutné. In Facebook, 14. 10. 2024 (status). – Cit.: Dnes začíná v Olomouci festival Prix Bohemia Radio a na něm ve finálové šestce dokument Pět fází smutku mé studentky Eliška Mádrová. Autorský snímek vznikl jako bakalářský projekt v rámci studia na Mediální studia a žurnalistika na FSS pro cílové médium podcast GenZ. Eliška se v něm vyrovnává s odcházením dědečka.
Co si počít s umíráním? Tedy s umíráním někoho blízkého? Jak reagovat? Jak s umírajícím komunikovat? Jak pracovat se smutkem? (…)
Dodám jeden úryvek, k němuž mě Eliška inspirovala. Papež František před časem psal, že smutek je bolestí duše, příznakem něčeho hlubšího, skryté příčiny. Nedává smysl léčit pouze příznaky. „Je důležité naučit se číst smutek. Všichni víme, co je smutek. Víme však, jak ho číst? Víme, jak pochopit, co to pro mě znamená, ten dnešní smutek? V dnešní době je smutek většinou vnímán negativně, jako zlo, kterému je třeba za každou cenu uniknout, a přitom může být nepostradatelným životním probuzením, které nás vybízí k objevování bohatších a plodnějších krajin, které pomíjivost a únik neumožňují. Svatý Tomáš definuje smutek jako bolest duše: podobně jako nervy těla probouzí naši pozornost k možnému nebezpečí nebo k opomíjenému dobru. Proto je nepostradatelný pro naše zdraví, chrání nás, abychom neublížili sobě ani ostatním. Bylo by mnohem vážnější a nebezpečnější tento pocit nevnímat a jít dál. Smutek někdy funguje jako semafor: Stůj, stůj! Tady je červená. Zastav!“
Eliščin snímek v roce 2023 získal Cenu Arnošta Heinricha za vynikající bakalářsku práci, udělovanou Syndikátem novinářů ČR ve spolupráci s Masarykovou univerzitou.
Lit.: Hanák, Jan: Mám opravdu velikou radost. In Faceebook, 18. 10. 2024 (status). – Cit.: Skončil jubilejní čtyřicátý ročník festivalu Prix Bohemia Radio a má studentka na Mediální studia a žurnalistika na FSS a autorka v podcastu GenZ Eliška Mádrová získala třetí cenu za dokument Pět fází smutku. Srdce mi plesá:) Vzhledem k tomu, co si Eliška s tímto svým dílem už dřív musela vyslechnout, jsem o to radši. Kéž jí to dá energii tvořit dál, protože štěstí na situace a respondenty může mít kdokoliv, ale talent audiodokumentaristy tyto situace a respondenty rozpoznat a autenticky zachytit, to už jen tak někdo nemá a byla by škoda to zahazovat.
Což mě inspiruje k úvahám, že je třeba velmi poděkovat velkorysosti Českého rozhlasu, že pořádá a financuje takový festival, i když díla z jeho produkce na něm pomalu mizí. Letos v kategorii dokument dominovala díla řady Exteriéry HateFree Culture a díky Eliščinu dokumentu i podcast GenZ Masarykova univerzita. Hodně dobrých dokumentaristů dnes plachtí v nezávislém prostoru a dost těžko hledá producenta a vůbec prostor pro smysluplnou dokumentární tvorbu, kterou by se třeba i trochu uživil. Důvodem je samozřejmě především to, že přirozený producent, kterým je médium veřejné služby, v posledních letech razantně snížil výrobu dokumentu. Takže je v té mé úvaze i přání, kéž by Český rozhlas šel nad rámec pár, byť krásných ocenění, a opět začal dávat větší prostor pro talentovanou dokumentární tvorbu, neboť dokument je schopen autenticity jako nic jiného v mediální tvorbě, což je zásadní třeba i tehdy, pokud stále platí ambice oslovovat publikum ve stále více uzavřených emotivně rozjitřených sociálních bublinách, kde jen argumenty zpravidla nestačí. Talentovaní audiodokumentaristé jsou a zjevně se z našich škol rodí i další. Stačí jim jen dát prostor a na příštích Prix Bohemia Radio se může Český rozhlas opět stát leaderem audiodokumentu, což je poloha, kterou by myslím zastávat měl.