Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jaroslav Šimov, novinář a historik, Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Narodil se v Bělorusku, vystudoval v Moskvě a už skoro čtvrt století žije v Česku. V pražském sídle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda pracuje na postu zástupce ředitele ruského vysílání. Jak fungují jejich novináři a spolupracovníci přímo v Rusku? Jak silný a neprůstřelný je mýtus o velké vlastenecké válce a o Rusku bojujícím proti nacistům? A co říká na utahující se šrouby současného ruského režimu? Moderuje Lucie Vopálenská.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 4. 2023 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: Vopálenská, Lucie – arych: Ruský režim funguje jako pyramida, která je špičkou dolů. Není tím pádem moc stabilní, míní historik Šimov. In web ČRo Plus, 28. duben 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podle historika a novináře Jaroslava Šimova je Kreml čím dál izolovanější od okolního světa. K tomu přispěla i pandemie, během níž se Vladimir Putin skrýval v něčem, čemu se říká bunkr. Jakým způsobem a za jak dlouho se v Kremlu bude předávat moc? A jak je v Rusku silný mýtus „falšování dějin“?

„Všichni jsme lidé a každý tady má odměřenou nějakou dobu. A Putinovi je 70 let. Samozřejmě existují různé fámy o jeho stavu. Moc jim nevěřím, protože on nevypadá, že by trpěl nějakou vážnou nemocí. Pokud dáme stranou jeho psychický stav a budeme se na něj dívat z čistě fyzického hlediska, na sedmdesátiletého člověka nevypadá vůbec špatně,“ komentuje Šimov, který se narodil v Bělorusku, vystudoval v Moskvě a už skoro čtvrtstoletí žije v Česku, kde působí jako zástupce ředitele ruského vysílání Rádia Svobodná Evropa.

K Putinově čím dál větší odtrženosti od jeho okolí podle Šimova přispěla především pandemie, během níž se Putin údajně skrýval a byl zcela izolován.

„Bál se o vlastní zdraví a podepsalo se to na něm. A samozřejmě teď je těžké posuzovat, co se mu honí hlavou. Ruský režim je ale řízen takovým způsobem, že v podstatě funguje jako pyramida, která je špičkou dolů místo toho, aby byla špičkou nahoru. A tato pyramida není tím pádem moc stabilní.“

Šimov si myslí, že z hlediska fyzického zdraví musí za nějakou dobu dojít i na Vladimira Putina, přestože se v současnosti zdá být zdravý. I proto se přiklání k názoru, že změna ve vedení Kremlu nastane v důsledku Putinova stáří, a ne politickou výměnou ještě předtím, než přestane být současný prezident schopný vládnout. (…)

Host: Petr Tláskal, pediatr a Předseda společnosti pro výživu a vedoucí lékař odd. léčebné výživy ve FN Motol. Proč se o výživě snadněji bavíme než její správnost realizujeme? Jak často se může hřesit a co to vlastně znamená? Kde končí poslouchání potřeb těla a začíná alibismus Moderuje Tereza Kostková.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 4. 2023 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Prezident Petr Pavel vrátil do veřejné debaty téma snížení volebního práva na 16 let jako mají v sousedním Rakousku. Prospěli by 16letí s volebním právem rozvoji společnosti a její schopnosti čelit hrozbám jako je oteplování klimatu? Nebo šestnáctiletý člověk ještě není dostatečně vyzrálý na to, aby spolurozhodoval o budoucnosti země? Pozvání do debaty přijali předsedkyně Mladého pirátstva Kateřina Stojanová a první místopředseda Mladých konzervativců Jan Hroudný. Moderuje Lukáš Matoška.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 4. 2023 (ČRo Plus, 9:34 h.; 24 min.).

Lit.: Matoška, Lukáš – oci: 16letí mohou založit rodinu, mít řidičák a trestní odpovědnost. Nechme je volit, míní pirátka Stojanová. Výsledky zapojení jsou nepředvídatelné, argumentuje Hroudný z ODS. In web ČRo Plus, 28. duben 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mělo by Česko následovat příklad Rakouska a přiznat volební právo 16letým? Předsedkyně Mladého Pirátstva Kateřina Stojanová (Piráti) je přesvědčena, že by se to přinejmenším mělo zkusit pro určitý typ voleb. První místopředseda Mladých Konzervativců Jan Hroudný (ODS) snížení věku pro volební právo považuje za téma k diskuzi, ale současnou hranici 18 let vnímá jako přiměřenou.

„Velký benefit mladé generace je přístup k celé řadě informací díky moderním technologiím, často i větší než má generace jejich rodičů nebo prarodičů,“ uvádí politička v pořadu Pro a proti.

Občanský demokrat souhlasí, že mladí mají možnost získat dostatek informací. „Ale berme v potaz i výsledky českého školství, které nejsou nijak oslnivé. Čeští studenti vykazují setrvale špatné znalosti v různých oborech. Situace u gymnázií je trochu odlišná, ale ta představuje v českém školství spíš výjimku než reprezentativní vzorek.“

Pokud by se ke snížení věku přistoupilo, bylo by třeba upravit také vzdělávání, uznává Stojanová. „Otázka vzdělání je relevantní vzhledem ke školním osnovám, ale to, jaké má člověk dosažené vzdělání, je vedlejší faktor.“

„V České republice je problém malého zapojení mladých lidí v mládežnických politických organizacích, které mají v nejlepším případě stovky členů. V Rakousku, kde lidé volí od 16 let, jsou to desetitisíce. I tyto organizace vzdělávají mladé lidi v oblasti politiky,“ připomíná Hroudný. (…)

Papež František jede do Budapešti. Čeká maďarskou vládu kritika? Česko tento týden podalo první poptávky do projektu Evropské komise na společné nákupy plynu. Budeme se ptát, jak to přispěje k tomu, aby zásobníky před zimou byly plné. Už dnes zveřejní některé střední školy výsledky přijímacích zkoušek. Kde si na ně ještě budou muset počkat? Moderuje Lukáš Matoška a Pavlína Nečásková.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 4. 2023 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Jak využít plevel ve výuce na umělecké a textilní škole? Třeba na barvení látek pro budoucí šaty na módní přehlídku. Připravil Tomáš Kremr.

Hovoří ředitelka Nadace Veronica Helena Továrková, Čechoameričanka Sonya Darrow, vedoucí odboru Ekotextil design Světlana Ruggiero-Kulíšková.

Připravilo Brno v roce 2023. Premiéra 27. 4. 2023 (ČRo Brno, 2 min.) v cyklu Zprávy z jižní Moravy.

Lit.: Kremr, Tomáš: Plevel pomůže ekologické módě. Z borytu z brněnských Hádů se stane textilní barvivo. In web ČRo Brno, 27. duben 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kvete sice žlutě, ale barví modře. Boryt barvířský na jaře zapleveluje některé chráněné lokality a škodí ostatním rostlinám. Ten vytrhávali dobrovolníci a středoškoláci u brněnského lomu Hády. Studenti oboru Ekotextil design totiž listy využijí k jejich starému a zapomenutému účelu – k barvení látek. Spolupracují na tom s ekologickou Nadací Veronica a spolkem Rezekvítek.

„Boryt je vyšší šedozelená rostlina, která kvete žlutě. Musíme ji najít a natrhat ještě než rozkvete, dokud má silný pigment. Jakmile rozkvete, pigment se oslabí,“ vysvětluje ředitelka nadace Helena Továrková, zatímco na planině u Hádů vytrhává stonek s listy. Dlouhé kořeny borytu škodí ostatním rostlinám, zjednodušeně řečeno jim vysávají vodu a tím je vytlačují. (… )