Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

18. 4. 2023

Akcent – Nové umělecké předměty na ZŠ? (2023)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 10:18

Budou se žáci na základních školách dál učit jen hudebku a výtvarku, nebo přibudou další předměty jako filmová, taneční a dramatická výchova? O jakých variantách nyní diskutují odborníci? Kdy má být jasno? Připravila Alexandr Saša Michailidis.

Hovoří Jan Prchal a Radek Marušák.

Natočeno 2023. Premiéra 18. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).

Host Apetýtu – Bára Janečková (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:05

Hostem je spisovatelka a blogerka Bára Janečková. Připravila a moderuje Jarka Vykoupilová.

Připravilo Brno v roce 2023. Premiéra 17. 4. 2023 (ČRo Brno, 32 min) v rámci pořadu Apetýt.

Lit.: Vykoupilová, Jaroslava: Vidět svět růžově není vůbec špatné! Blogerka Bára Janečková vás zve do světa Úžasné Báry. In web ČRo Brno, 17. duben 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: „Ráda bych, aby knížku četli lidé, kteří ji pochopí. Moje kniha nechce měnit svět, ale váš pohled na svět.“ Spisovatelka a blogerka Bára Janečková vydává svoji prvotinu – nese název Svět Úžasné Báry.

Vtipné povídky, které znáte i z našeho vysílání, glosují každodenní život, vztahy s blízkými nebo cestovatelské zážitky. Jak jí břitký humor pomáhá v situacích, které radostné nejsou? Jaká náhoda rozhodla o tom, že se z užaslé Báry stala úžasná Bára? (..)

Lopudský sirotek (2023)

Filed under: Povídky — Premek @ 8:58

Matija Lisičar. Povídka. Z knihy chorvatského spisovatele Nemocné svědomí připravil Dominik Mačas. Překlad Jan Doležal. Účinkuje Matyáš Darnady. Režie Šimon Dominik.

Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 21. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.). Repríza 17. 2. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Matija Lisičar: Povídky z nejvýznamnější sbírky chorvatské moderny Nemocné svědomí. In web ČRo 3 Vltava, 17. duben 2023 (článek). – Cit.: Příběhy s opakujícími se motivy lásky a návratu ze sbírky Nemocné svědomí psal Matija Lisičar v letech 1901 až 1910. Většinou se odehrávají autorově rodném Dubrovníku a jeho okolí.  (…)

Chorvatský spisovatel Matija Lisičar (1877-1939) měl pestrý život. Byl absolventem námořnické školy a živil se i jako mořeplavec. Vystudoval práva a působil jako advokát v Sisaku a léta pak jako notář v Záhřebu. Zlákala ho i politika, v roce 1919 byl jmenován hejtmanem Bjelovarsko-križevackého kraje, ale zklamán politickými poměry po sedmi měsících z funkce odstoupil.

Lisičarovy povídky byly napsány už před více než sto lety. I dnes ale dokážou posluchače pohltit svou kresbou povah jednotlivých postav i psychologickými detaily komplikovaných stavů a situací, kterým hrdinové povídek čelí. (…)

Bohémský student práv se vrací ze školy domů do jižní Dalmácie. Za nevázaný život ve Vídni mu rodiče vyměřili trest: v osamělém rybářském domku v zátoce rodného ostrova Lopud se bude během prázdnin věnovat studiu trestního práva. Moře, útes a milostnou legendou opředený nedaleký ostrov ale probouzí zcela jiné předsatvy (!).

Strach (2023)

Filed under: Povídky — Premek @ 8:57

Matija Lisičar. Povídka. Z knihy chorvatského spisovatele Nemocné svědomí připravil Dominik Mačas. Překlad Jan Doležal. Účinkuje Tomáš Drápela. Režie Šimon Dominik.

Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 20. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.). Repríza 18. 2. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Matija Lisičar: Povídky z nejvýznamnější sbírky chorvatské moderny Nemocné svědomí. In web ČRo 3 Vltava, 17. duben 2023 (článek). – Cit.: Příběhy s opakujícími se motivy lásky a návratu ze sbírky Nemocné svědomí psal Matija Lisičar v letech 1901 až 1910. Většinou se odehrávají autorově rodném Dubrovníku a jeho okolí.  (…)

Chorvatský spisovatel Matija Lisičar (1877-1939) měl pestrý život. Byl absolventem námořnické školy a živil se i jako mořeplavec. Vystudoval práva a působil jako advokát v Sisaku a léta pak jako notář v Záhřebu. Zlákala ho i politika, v roce 1919 byl jmenován hejtmanem Bjelovarsko-križevackého kraje, ale zklamán politickými poměry po sedmi měsících z funkce odstoupil.

Lisičarovy povídky byly napsány už před více než sto lety. I dnes ale dokážou posluchače pohltit svou kresbou povah jednotlivých postav i psychologickými detaily komplikovaných stavů a situací, kterým hrdinové povídek čelí. (…)

Do Dubrovníku se po létech strávených v cizině vrací dobrodruh a světoběžník Rado. V Peru se živil jako lovec indiánů a po nálezu diamantů pohádkově zbohatl. Pro Radova někdejšího spolužáka z gymnázia a kamaráda ale jeho návrat nevěstí nic dobrého. (…)

Potrhlý Stojan (2023)

Filed under: Povídky — Premek @ 8:57

Matija Lisičar. Povídka. Z knihy chorvatského spisovatele Nemocné svědomí připravil Dominik Mačas. Překlad Jan Doležal. Účinkuje Apolena Veldová. Režie Šimon Dominik.

Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 19. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h). Repríza 19. 2. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Matija Lisičar: Povídky z nejvýznamnější sbírky chorvatské moderny Nemocné svědomí. In web ČRo 3 Vltava, 17. duben 2023 (článek). – Cit.: Příběhy s opakujícími se motivy lásky a návratu ze sbírky Nemocné svědomí psal Matija Lisičar v letech 1901 až 1910. Většinou se odehrávají autorově rodném Dubrovníku a jeho okolí.  (…)

Chorvatský spisovatel Matija Lisičar (1877-1939) měl pestrý život. Byl absolventem námořnické školy a živil se i jako mořeplavec. Vystudoval práva a působil jako advokát v Sisaku a léta pak jako notář v Záhřebu. Zlákala ho i politika, v roce 1919 byl jmenován hejtmanem Bjelovarsko-križevackého kraje, ale zklamán politickými poměry po sedmi měsících z funkce odstoupil.

Lisičarovy povídky byly napsány už před více než sto lety. I dnes ale dokážou posluchače pohltit svou kresbou povah jednotlivých postav i psychologickými detaily komplikovaných stavů a situací, kterým hrdinové povídek čelí. (…)

Malý Woldemar zemřel a jeho rodiče se snaží vyrovnat s jeho odchodem. Matka oplakává svého jedináčka a ve vzpomínkách se vrací do mládí, kdy si svůj budoucí život představovala zcela jinak. (…)

Zničený talent (2023)

Filed under: Povídky — Premek @ 8:55

Matija Lisičar. Povídka. Starý námořník vypráví o svém synovi, který byl obdařen velkým malířským talentem. Ten se ale na malé vsi plné pověrčivých lidí nakonec stává jeho prokletím? Z knihy chorvatského spisovatele Nemocné svědomí připravil Dominik Mačas. Překlad Jan Doležal. Účinkuje Tomáš Drápela. Režie Šimon Dominik.

Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 18. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.). Repríza 20. 2. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Matija Lisičar: Povídky z nejvýznamnější sbírky chorvatské moderny Nemocné svědomí. In web ČRo 3 Vltava, 17. duben 2023 (článek). – Cit.: Příběhy s opakujícími se motivy lásky a návratu ze sbírky Nemocné svědomí psal Matija Lisičar v letech 1901 až 1910. Většinou se odehrávají autorově rodném Dubrovníku a jeho okolí.  (…)

Chorvatský spisovatel Matija Lisičar (1877-1939) měl pestrý život. Byl absolventem námořnické školy a živil se i jako mořeplavec. Vystudoval práva a působil jako advokát v Sisaku a léta pak jako notář v Záhřebu. Zlákala ho i politika, v roce 1919 byl jmenován hejtmanem Bjelovarsko-križevackého kraje, ale zklamán politickými poměry po sedmi měsících z funkce odstoupil.

Lisičarovy povídky byly napsány už před více než sto lety. I dnes ale dokážou posluchače pohltit svou kresbou povah jednotlivých postav i psychologickými detaily komplikovaných stavů a situací, kterým hrdinové povídek čelí. (…)

Starý námořník Marko, který vozí zájemce loďkou po řece Rijece, vypráví o svém synovi. Ivan byl obdařen velkým malířským talentem. Ten se ale na malé vsi plné pověrčivých lidí nakonec stává jeho prokletím. (…)

Interview Plus – Jan Beroun (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 8:52

Jan Beroun, ředitel Vojenského zpravodajství. Na pomoc bránící se Ukrajině posílá Česká republika munici, zbraně i humanitární pomoc. Podílí se na pomoci i vojenská zpravodajská služba? Změnila ruská invaze styl práce vojenského zpravodajství? Moderuje Jana Magdoňová.

Natočeno 2023. Premiéra 18. 4. 2023 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Peníze a vliv – Jiří Schwarz a Michal Jelínek (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 8:52

Vláda plánuje úpravy sazeb spotřební daně nebo DPH. Pomohlo by jejich zvýšení k uzdravení státních rozpočtů? Jaké zásadnější změny v daňovém systému by přinesly dlouhodobé řešení pro vyrovnání každoročních stamiliardových schodků? Jana Klímová o tom v pořadu Peníze a vliv mluví s ekonomem Jiřím Schwarzem a daňovým expertem Michalem Jelínkem.

Natočeno 2023. Premiéra 18. 4. 2023 (ČRo Plus, 11:10 h.).

Osobnost Plus – Jan Kofroň (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 8:50

Jan Kofroň, politický geograf, Katedra politologie Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Faktory ovlivňující vojenskou efektivitu, predikce a teorie mezinárodních vztahů jsou jeho hlavní témata, jimž se profesně věnuje. Jak by se lišila geopolitická mapa světa v případě výhry a prohry Ukrajiny? Je na obou stranách fronty vidět, že se chystají očekávané jarní ofenzívy? A jak vypadá ukrajinská odezva na ruskou informační a dezinformační válku? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2023. Premiéra 18. 4. 2023 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Šťastný podcast – Dnes autonomista, pozítří separatista. Moravané se bouří (2023)

Filed under: Podcast — Premek @ 8:48

Kdo jiný by se hodil na pozici moravského prezidenta než brněnský patriot Pavel Blažek? Připravili Jindřich Šídlo, Konstantin Sulimenko, Tereza Povolná a Ondřej Lasák.

Natočeno 2023. Webová premiéra 17. 4. 2023 (Seznam Zprávy, 19:30 h.; 40 min.).

Lit.: anonym: Šťastný podcast: Morava se radikalizuje. Separatisté jsou už i ve vládě. In web Seznam Zprávy, 17. 4. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak bude vypadat další postup moravského separatismu? A jak dostat Mladé lidovce do 21. století? Na to odpoví Šťastný podcast ve složení Jindřich Šídlo, Konstantin Sulimenko, Tereza Povolná a Ondřej Lasák.

V Poslanecké sněmovně leží návrh na zřízení hranic Čech a Moravy. Symbolické gesto? Ale kdeže. Když se podíváte na skoro stejný vývoj z 90. let, dojde vám, že to nemůže být nic jiného než první krok k Českomoravské federaci a následně i ke dvěma samostatným státům.

„Všichni víme, k čemu vedl podobný vývoj na Slovensku v 90. letech. Jasně, rejpalové by řekli, že už jsme tenkrát byli federace, ale i na Slovensku to vznikalo nenápadně. Když tam vznikla Slovenská národní strana, tak jsme si ničeho nevšímali, přece kdo by se v roce 1990 hlásil ke Slovenskému štátu. Mimochodem, ve stejném roce získalo 10 % i Hnutí pro samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko,“ vzpomíná Jindřich Šídlo na divoké devadesátky.

Je třeba připomenout, že návrh na zavedení hranice mezi Moravou a Čechami podepsalo 79 poslanců a pět ministrů, většinou těch z Moravy. Díky tomu můžeme mít celkem adekvátní představu, jak bude vypadat první moravská vláda národní jednoty.

„Já bych to viděl následovně: předseda vlády Fiala, ministr zdravotnictví a vicepremiér Válek, ministryně financí Schillerová, ministr zemědělství Jurečka, práce a sociální věci budou Juchelky, na ministerstvo vnitra půjde Čunek a na spravedlnost Pavel Blažek,“ navrhuje Šídlo. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress