Od začátku ruské invaze na Ukrajinu přijala Evropská unie už deset sankčních balíčků. Daří se v Česku vyhledávat majetek oligarchů, politiků a prominentů Putinova režimu, na které sankce míří? Co všechno obnáší situace, kdy je jejich majetek takzvaně zmrazen? Nedoplácí na to v důsledku Česká republika? Ekonomická analytička Jana Klímová se na to ve svém pořadu Peníze a vliv ptá šéfa Finančního analytického úřadu Jiřího Hylmara.
Natočeno 2023. Premiéra 21. 3. 2023 (ČRo Plus, 11:10 h.).
Alexej Kelin, bývalý zástupce ruské menšiny v Radě pro národnostní menšiny. Rusko má doslova pod kůží – je potomek donských kozáků a spoluautor Dějin Ruska ve 20. století. Jak reaguje ruská menšina žijící v Česku na mezinárodní zatykač pro Vladimíra Putina? Proč je tato menšina rozdělená? A kdo se chce po skončení ruské agrese vrátit domů? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2023. Premiéra 21. 3. 2023 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: Tachecí, Barbora – lup: Nejde o rusko-ukrajinskou válku, ale o Putinův konflikt. Největším nepřítelem Rusů je jejich prezident, myslí si potomek kozáků Kelin. In web ČRo Plus, 21. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na Západě a hlavně u nás žije mnoho Rusů – a někteří přes agresi na Ukrajině stále podporují ruského prezidenta Vladimira Putina. „Je to produkt sovětské výchovy, který společnost deformuje už 105 let,“ říká Alexej Kelin, potomek donských kozáků a spoluautor Dějin Ruska ve 20. století. Sám se mnoha z těch, co žijí v Česku, ptal, proč – když je podle nich Západ prohnilý a Rusko ideální – tady vůbec žijí. „Nikdy jsem nějakou srozumitelnou logickou odpověď nedostal,“ dodává. (…)
Podle Kelina, který byl dřív zástupce ruské menšiny v Radě vlády pro národnostní menšiny, jde o Rusy, kteří mají deformovaná svědomí i systém hodnot.
Ruské tajné služby si musí vydělat na svůj chleba s máslem a kaviárem.
„Navíc do značné míry ignorují české zdroje informací. Čeština pro ně není světový jazyk, ale ,nemají na to‘, aby žili ve Spojených státech nebo Velké Británii. Tak jsou tady a nějak to snášejí – ale také se stále dívají na ruskojazyčná média,“ popisuje.
„Slyšel jsem od nich výrok, že se dostali do bezpečného přístavu v tichých vodách. Protože postsovětský systém, zejména v 90. letech, to byl systém banditský s častým vydíráním. Tam člověk musel šoupat nohama a s minimálním platem platit na všechny strany úplatky,… a tady byl pro ně klid – tak proč by sem nešli? Zvlášť když banky a další instituce vůbec nebránily převodům zjevně nečistých peněz,“ připomíná Kelin.
Sám ani nevylučuje, že mohou být součástí ruských tajných služeb. „Nevylučoval bych u nich nic. Protože Putin za těch posledních 20 let, a na to mu dal Západ čas, obnovil systém KGB, který je teď velmi silný, a ještě ho zdokonalil. A my je podceňujeme, dělá to i BIS a další instituce,“ myslí si. (…)
Připravil Matěj Skalický. Editace Lucie Korcová. Sound design Damiana Smetanová. Rešerše Miroslav Tomek. Hudba Martin Hůla.
Hovoří rozhlasová redaktorka z domácí redakce Eva Mikulka Šelepová.
Natočeno 2023. Premiéra 21. 3. 2023 (ČRo Plus, 10:10 h.; 20 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Málo místa na gymnáziích. Žáci se radši přihlásili jinam, zjistila reportérka. In web ČRo Plus, 21. březen 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Málo míst, moc žáků. Někde se prostě na vytouženou střední dostanou deváťáci jen stěží. Měl se stát na silné ročníky připravit? A jak s tím souvisí nápad prodloužit povinnou docházku až na 12 let? (…)
Čeští zákonodárci by měli podle ministerstva spravedlnosti do konce roku přijmout zákon o ochraně tzv. whistleblowerů, kvůli kterému čelí Česká republika žalobě ze strany Evropské komise. Proč se zatím – ani po ročním odkladu – nepodařilo zakotvit ochranu oznamovatelů protiprávního jednání do naší legislativy? A zajistí ve sněmovně projednávaný vládní návrh dostatečnou ochranu whistleblowerů, když se nevztahuje na anonymní podněty? Pozvání do diskuse přijali ředitel Transparency International Ondřej Kopečný a poslanec ODS z ústavně-právního výboru a dorostenecký vicemistr Evropy v orientačním běhu Karel Haas.
Natočeno 2023. Premiéra 21. 3. 2023 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Host: Tomáš Kratochvíl, dokumentarista. Moderuje: Ondřej Cihlář. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2023. Premiéra 21. 3. 2023 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.; 59 min.).
Lit.: Slívová, Hana – Cihlář, Ondřej: Fascinuje mě ten nepoměr mezi pověstí a realitou, říká o natáčení mezi Romy dokumentarista Tomáš Kratochvíl. In web ČRo 3 Vltava, 21. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Proč je důležité, aby z České televize nezmizel společensko-kritický dokument? Protože dokáže daleko rychleji vyvolat debatu o důležitých tématech, jako je například chudoba. Myslí si to alespoň dokumentarista Tomáš Kratochvíl, který se dlouhodobě věnuje tématům spojeným s ekologií a romskou problematikou. Na letošním festivalu Jeden svět má premiéru jeho film Pongo Calling. I o něm mluvil ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem.
Vyrůstal na Vysočině a vysokou školu studoval v Praze. Než se spřátelil s herci z DAMU, kteří v létě hráli ve vyloučených lokalitách s koněm a maringotkou Shakespearova Othella, žádné Romy osobně neznal. Damácký projekt ho zaujal a záhy ho napadlo, že by z toho mohl vzniknout zajímavý dokument. (..)
Energetická skupina ČEZ zveřejnila hospodářské výsledky za loňský rok. Její zisk meziročně stoupl osminásobně. Vládního a opozičního poslance se zeptáme, co na výsledky říkají a jestli by si stát měl sáhnout na celou dividendu, kterou v ČEZu má. Prezident Petr Pavel zamíří do Německa. Jde o třetí zemi, kterou po nástupu do funkce navštíví. Zaměříme se na to, jak se za Pavla budou vyvíjet česko-německé vztahy. A v této hodině se taky dozvíte, jak velkým problémem jsou v Česku kyberútoky namířené na klienty bank. Moderuje Martina Mašková.
Natočeno 2023. Premiéra 21. 3. 2023 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Ruský prezident Vladimir Putin čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu. Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Barbora Sochorová, Matěj Válek. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Český rozhlas Plus, Český rozhlas Radiožurnál, Český rozhlas Sever, ČT24, ČT24 – Horizont ČT24, CNN Prima NEWS, YouTube – Associated Press, YT – CNN, YT – tagesschau, YT – Azteca Noticias, YT – LCI, YT – The National, YT – UN Human Rights Council.
Hovoří profesorka mezinárodního práva Veronika Bílková.
Natočeno 2023. Webová premiéra 21. 3. 2023 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 31 min).
Lit.: Kabrhelová, Lenka: Expertka: Obvinit Putina z únosů dětí je jistější. In web Seznam Zprávy, 21. 3. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vydání zatykače na Vladimira Putina kvůli podezření z válečných zločinů vybudilo ruskou reakci. Moskva na oplátku zahájila stíhání soudců Mezinárodního trestního soudu v Haagu, do jehož hledáčku se Putin a jeho zmocněnkyně pro práva dětí dostali. Co bude po vydání zatykače na ruského prezidenta následovat? A s jakými kartami haagský soud zřejmě hraje? (…)
Bezprecedentní. Takové hodnocení často zaznívá od chvíle, kdy Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu v pátek vydal mezinárodní zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovou-Bělovou. Soud jej zdůvodnil únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Bylo to poprvé, kdy jakýkoliv soud vydal zatykač na lídra jednoho z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN.
„Přelomový, historický krok,“ podtrhuje ojedinělost situace také profesorka mezinárodního práva Veronika Bílková. Expertka, která působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a je také analytičkou Centra mezinárodního práva Ústavu mezinárodních vztahů, ale v rozhovoru pro podcast 5:59 upozorňuje i na jiný pozoruhodný moment. Soud totiž jednal na své poměry nezvykle rychle. (…)
Připravil Petr Vizina.
Hovoří profesor Tomáš Halík a režisér Miroslav Bambušek.
Natočeno 2023. Premiéra 18. 3. 2023 (Rádio Proglas, 16:55 h.; 45 min.).
Lit.: Najman, Petr: Nad Zvěřinou se nezavřela voda. Pořad v souvislostech. In web Radio Proglas, Sto deset let od narození teologa, historika umění a dlouholetého vězně Josefa Zvěřiny oslovuje jeho myšlení a životní postoje další generace. Hosty pořadu jsou profesor Tomáš Halík a režisér Miroslav Bambušek. Představiteli podzemní církve věnoval scénické představení, uvádí divadelní hru Zvěřinec a chystá celovečerní film. (…)
Ivan Štern. Komentář.
Natočeno 2023. Premiéra 20. 3. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Štern, Ivan: Ivan Štern: Kterak se Estonci v posledních volbách opět pochlapili. In web ČRo Plus, 20. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Není nejmenšího sporu, že politické ovzduší v Estonsku obsahuje i živnou půdu pro ustrašenectví, mnichovanství a podbízivý populismus. Jde přece o zemi, která je první na ráně, pokud se ruská agrese rozhodne táhnout dál na západ. O zemi, která jako mnohé ostatní evropské národy strádá pod vysokými cenami energie a inflací. O zemi, jejíž obtížná hospodářská situace je vydávaná demagogy jako trest za sankce vůči Rusku.
A v neposlední řadě o zemi, kde Putinova pátá kolona straší Estonce nedozírnými následky, budou-li následovat politiku premiérky Kaji Kallas. Politiku liberální, prozápadní a ostře protiruskou.
Politické ovzduší takto vyvolávané hraje přirozeně víc do not ustrašencům a defétistům. Nejinak je tomu ale i jinde v Evropě. U nás, v sousedním Německu, ve Španělsku a podobně. Mnichovanství anebo dokonce skrytá podpora Putina se potměšile všude tam skrývají za rádoby ušlechtilé úsilí o mír.
Nedávné estonské parlamentní volby měly podle toho dopadnout. Nedopadly. Zvítězila Kaja Kallas a její Reformní strana. Získala ze sto jedna mandátů celých 37. Ač se na druhém místě umístila strana Ekre aneb pravicově populistická konzervativní lidová strana, přesto ji Kaja Kallas předeběhla nejméně o dvě koňské délky. (…)
Petr Fischer. Komentář.
Natočeno 2023. Premiéra 20. 3. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Fischer, Petr: Petr Fischer: V4 překvapivě spojuje „hodnotová politika“. In web ČRo Plus, 20. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nový český prezident Petr Pavel projevoval svou nelásku vůči Visegrádské čtyřce už před svým vstupem do úřadu. Na své první cestě do zahraničí, na Slovensku, ji vyjádřil naplno, když označil za pochybné, aby V4 fungovala jako politický vehikl, když jsou v ní tak problematické země jako Maďarsko, které nadbíhá Putinovi a zneužívá unijní pravidla.
Během své návštěvy Polska už Pavel o Visegrádu nemluvil vůbec. S Polskem jsou ty nejlepší vztahy, které dnes stojí na společné pomoci Ukrajině, i bez Visegrádu. Jak si to všechno vysvětlit? (…)
Powered by WordPress