Přehlížet nespravedlnost jí nikdy nebylo vlastní, stejně tak nikdy nepovažovala obětování se pro rodinu jako jediný smysl ženského života. O ženské nerovnosti a postavení žen v Česku dokonce napsala knihu. Angažuje se ale i v odborovém hnutí. Co všechno přivedlo právničku Šárku Homfray na tuto pracovní cestu? Čím vším si prošla, než pochopila, že místo zájmu jednoho klienta chce pomáhat něčemu, co má širší společenský význam?
Natočeno 2023. Premiéra 7. 2. 2023 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).
Hostem je Lucie Tungul, odbornice na Turecko z Univerzity Palackého v Olomouci. Zemětřesení v Turecku a Sýrii má zničující dopady mimo jiné proto, že mnohé oběti žily v zastaralých domech špatně odolávajících otřesům. Může turecké vedení včetně prezidenta Erdogana očekávat kritiku kvůli laxnímu zajištění bezpečnosti obyvatelstva před zemětřesením? Může mít neštěstí, které si vyžádalo tisíce mrtvých, vážné politické dopady? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2023. Premiéra 7. 2. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
V Praze usazený kolektiv Heartnoize v letošním roce oslaví 10 let svého fungování. Během tohoto období dospěli od undergroundových akcí k respektovaným mezioborovým koncertům, site-specific eventům nebo kurátorství celých festivalů. Jejich přístup k programu v sobě spojuje neotřelou specializaci v rámci bookingu i pionýrské představování vysoce současných trendů. V rozhovoru členové kolektivu zavzpomínají na své začátky, proberou aktuální trendy v bookingu a promotérství a odhalí své další plány. V pořadu zazní ukázky z tvorby umělců spojených s kolektivem. Připravil Michal Pařízek.
Natočeno 2023. Premiéra 7. 2. 2023 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Chatbot ChatGPT dokáže podle slovního zadání psát počítačové programy, poezii nebo obchodní korespondenci. Nahradí umělá inteligence spisovatele, básníky či novináře? Připravil Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Josef Šlerka a Karel Piorecký.
Natočeno 2023. Premiéra 7. 2. 2023 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.; 26 min.).
Lit.: Michailidis, Saša – Buriánková, Lenka: Konec novinářů, spisovatelů a básníků. Nahradí umělá inteligence některé profese? In web ČRo 3 Vltava, 7. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Saša Michailidis se ptá sémiotika, mediálního analytika a vedoucího oboru Studia nových médií na Filozofické fakultě UK Josefa Šlerky a Karla Pioreckého z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR. Chatbot ChatGPT dokáže podle slovního zadání psát počítačové programy, poezii nebo obchodní korespondenci. Nahradí umělá inteligence spisovatele, básníky či novináře? Bude možné nechat si vygenerovat třeba absolventskou práci? A čekají nás v budoucnu personalizované knihy? (…)
Diskusní pořad, dnes na téma: Vlci v Česku. Host: ing. Petr Stýblo, ředitel Kanceláře Českého svazu ochránců přírody. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2023. Premiéra 7. 2. 2023 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Hostem je Ondřej Kokorský, herec a moderátor Cyril ze seriálu Dobré ráno, Brno!. Herec Ondřej Kokorský působí v divadle Husa na provázku a podle svých vlastních slov je celoroční cyklista a kutil. Proč se člověk napřed vyučí truhlářem a pak jde na JAMU? Co zajímavého se při natáčení dověděl od skutečných členů štábu brněnského Dobrého rána? A k jakým rolím člověka předurčuje divadelní charakteristika „herecký sympaťák“? Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2023. Premiéra 7. 2. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Lit.: ula – Výborná, Lucie: Situace z parodie Dobré ráno, Brno! jsou často skutečné, jen zvětšené, usmívá se herec Ondřej Kokorský. In web ČRo 1 Radiožurnál, 7. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Představitele moderátora Cyrila v seriálu Jana Prušinovského z prostředí brněnské televize lze vidět i v představeních divadel Feste nebo Husa na provázku. S režisérem nespolupracoval poprvé, objevil se také v jeho dramatu Chyby. V jakých situacích seriál odkazuje k parodii? A co Ondřeje Kokorského baví na herectví? (..)
Lydie Romanská. Četba na pokračování. Připravila Lydie Romanská. Dramaturgie Eva Lenartová. Zvukový mistr Zdeněk Prchlík. Režie Tomáš Soldán.
Čte Petra Kocmanová.
Nastudovala Ostrava v roce 2022. Premiéra 1. dílu 30. 10. 2022 (ČRo Ostrava, 15:30 h.); 13. dílu 5. 2. 2023 (ČRo Ostrava, 15:30 h.) v cyklu Rozhlasové listování. Repríza 1. dílu 22. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).
Obsah: 1. díl: Kletba podle Justiny: Šaty jako pro královnu (2. díl: Kletba podle Justiny: Mládí na koni (3. díl: Kletba podle Justiny: Nevěstin dar (4. díl: Kletba podle Justiny: Přespočetná družička (5. díl: Kletba podle Justiny: Čert na zdi (6. díl: Kletba podle Justiny: Dráždit tygra (7. díl: Kletba podle Justiny: Dívka z plakátu (8. díl: Kletba podle Justiny: Zatančíme si? (9. díl: Kletba podle Justiny: Poslouchat Kroměříž (10. díl: Kletba podle Justiny: Jak voní Leontýnka (11. díl: Kletba podle Justiny: Naplň se osude (28:30) – 12. díl: Kletba podle Justiny: Budujeme Slezsko (13. díl: Kletba podle Justiny: Odpočívej v pokoji (27:49).
Lit.: Lenartová, Eva: Lydie Romanská: Kletba podle Justiny, románová sága ze starého Svinova. In web ČRo Ostrava, 30. leden 2023 (článek). – Cit.: Dnes je Svinov jednou z ostravských čtvrtí, ale až do roku 1957 byl samostatným městem. A právě tam se odehrává děj románu Kletba podle Justiny. Lydie Romanská vypráví skutečný příběh dvou domů a jejich obyvatel, úspěšné rodiny řezníků, která je stižena kletbou, jež pronásleduje hlavně její mužskou část. (…)
Autorka sleduje své hrdiny, jak v bouřlivých dobách dvacátého století prožívají své dětství a mládí a jak dospívají. Vypráví o jejich rodičích a později o jejich dětech, které zavede až na počátek nového století. Dramatické malé soukromé dějiny se odehrávají na pozadí těch velkých, neméně dramatických. Vždyť se přes ně převalí válečná vřava i komunismus, dění ve městě se tak proplétá s často tragickými osudy členů rodu. A především mužům se opakovaně zjevuje tajemná dívka v bílém – jako memento prokletí a také jako předzvěst blížící se něčí smrti…
Boleslav Navrátil. Četba na pokračování. Připravila Eva Lenartová. Zvukový mistr Aleš Huber. Režie Tomáš Soldán.
Čte Ondřej Brett.
Nastudovala Ostrava v roce 2023. Premiéra 1. dílu 5. 2. 2023 (ČRo Ostrava, 15:30 h.; 23 min.) v cyklu Rozhlasové listování. Repríza 1. dílu 27. 8. 2023 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha; 12. 8. 2024 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah: 1. Jednonohý lupič z haldy (3. Vykradené vagóny (4. Smrt pašeráka tabáku (5. Zmizení povozníka Strachvice, část první (26. Zmizení povozníka Strachvice, část druhá (7. Fajermonka z jámy Hubert (8. Zbytečná špionážní aféra (9. Politika a krásné lazebnice, část první (10. Politika a krásné lazebnice, část druhá (25:28).
Lit.: Lenartová, Eva: Boleslav Navrátil: Do Ostravy za trest. Skutečné kriminální případy z císařské Ostravy. In web ČRo Ostrava, 6. únor 2023 (článek). – Cit.: Všechno začalo docela jednoduše. Publicista a spisovatel Boleslav Navrátil chodil do archivů a v dobových novinách hledal zprávy o vraždách, loupežích a podvodech z časů Rakouska-Uherska. O zločinech se totiž psalo vždycky, zločin je nesmrtelný a za každého režimu, počasí i nálady vyvolává přirozený zájem. Nejzajímavější kriminální případy pak jako novinář nabízel čtenáři Moravskoslezského deníku. (…)
Systematické studium rozmanité činnosti tehdejší ostravské galerky vedlo ke zjištění, že od roku 1900 se i v Ostravě hlásila ke slovu moderní kriminalistika. Ostatně město, do něhož za výdělkem proudily davy mužů z různých končin Evropy, nemajetných a bez vzdělání, přirozeně aspirovalo na hlavní město zločinu. Z třiceti tisíc obyvatel bylo deset procent analfabetů. Ostrava proslula rozšířením alkoholismu, počtem prostitutek i množstvím legálně držených zbraní.
Ostravská kriminálka se rozvíjet musela. Zavedla kartotéku zločinců, konaly se odborné soudní pitvy, zločinci byli fotografování, ke slovu přišla daktyloskopie, zkoumala se zranění po střelných zbraních, srovnávaly projektily dle drážkování i ráže. Objevují se první vědecké forenzní postupy. V Moravské Ostravě si dokonce pořídili policejního psa. Jmenoval se Fix a jeho prvním úspěšným případem bylo vypátrání zloděje, který ukradl drahé břitvy Solingen a vzácné belgické brousky v holičství na Nádražní třídě. (…)
Hlavní postava, tedy převelený opavský strážník, se jmenuje Marek Bartoš. Jeho jméno i jména jeho kolegů jsou smyšlená, ale jejich nadřízeným Boleslav Navrátil nechal jména skutečná, a dokonce i většina zločinců vystupujících v jednotlivých příbězích má autentická jména. Pro znalce Ostravy bude navíc zajímavé dohledat hospody a ulice, po kterých se policajti a raubíři pohybují, město budou mít jako na dlani.
Z rozsáhlého rukopisu vybrala a pro rozhlas upravila dramaturgyně Eva Lenartová deset kapitol, které uslyšíme v podání Ondřeje Bretta. (…)
Eva Lehečková, děkanka Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. Studenti humanitních a sociálně vědních oborů si možná budou muset počkat na státnice a diplomy. Jejich učitelé totiž zvažují stávku kvůli nízkým platům. Proč se platy docentů či profesorů liší třeba o desítky tisíc podle toho, na jaké fakultě učí? Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2023. Premiéra 7. 2. 2023 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).
Lit.: ert (= Erhart, Michael) – Bumba, Jan: V humanitních oborech nestačí jen papír a tužka. Mzdy vyučujících jsou nedůstojné, míní děkanka FF UK. In web ČRo Plus, 7. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zatímco učitelům na základních a středních školách má zákon garantovat nadprůměrný příjem, vysokoškolští pedagogové z humanitních oborů nyní kvůli nízkým platům zvažují stávku. „Už je to pod hranicí důstojné mzdy, za níž lze ve městech, kde se otevírají vysoké školy, přežít,“ upozorňuje Eva Lehečková, děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Ohodnocení učitelů na humanitních fakultách je nižší než průměrná mzda v odpovídajícím kraji i průměrná mzda učitelů v regionálním školství. Zatímco například průměrná hrubá mzda v Praze činí přes 48 tisíc korun, na pražské Filozofické fakultě jsou prý až stovky vyučujících s hrubou mzdou ve výši 32 400 korun.
„Když zohledníte inflaci, tak v Praze se za tuto mzdu nedá přežít. Při dnešních cenách to mnohdy nestačí ani na nájem. Ta situace je pro pedagogy skutečně frustrující a je nutné řešení na politické úrovni,“ zdůrazňuje. (..)
Elektřina a plyn zlevňují. Jejich dodavatelé v Česku lákají nové zákazníky na ceny pod vládním stropem. Vyplatí se teď zafixovat cenu na dva, tři roky dopředu? Kdy propad narazí na pomyslné dno? A pomohlo by českým zákazníkům, kdyby stát plně ovládl firmu ČEZ? Také na to se Jana Klímová ptá premiérova energetického poradce a experta společnosti EY Blahoslava Němečka.
Natočeno 2023. Premiéra 7. 2. 2023 (ČRo Plus, 11:10 h.). Repríza 12. 2. 2023 (ČRo Plus, 16:34 h.; 25 min.).
Lit.: Viktora, Antonín – Klímová, Jana: Nabídka pod cenovým stropem? U plynu bych ji zvážil, u elektřiny počkal, radí energetický expert. In web ČRo Plus, 7. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Elektřina a plyn zlevňují. Pokles cen na burzách se začíná propisovat i do ceníků, které se týkají českých domácností. Například společnost E.ON oznámila, že svým zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou bude dodávat elektřinu o šest procent a plyn o osm procent levněji, než je vládou určený strop. Největší dodavatel plynu v Česku, společnost Innogy, snížil od února ceny klientům se smlouvami na neurčito také o osm procent.
Už během ledna se na českém trhu začaly objevovat první nabídky pro nové zákazníky. Cenu pod vládním stropem si mohou zajistit až o deset procent nižší, ale pokud uzavřou smlouvu s fixní cenou na jeden až tři roky. Vyplatí se to?
„U plynu má smysl začít o tom přemýšlet, u elektřiny bych možná ještě chviličku počkal,“ říká energetický poradce premiéra Petra Fialy a odborník ze společnosti EY Blahoslav Němeček. Zatímco ceny plynu se od vládního stropu vzdálily výrazněji, ceny elektřiny podle něj mohou ještě klesat.
„Budeme ale muset chviličku počkat. U elektřiny teď může mít smysl nanejvýš dvanáctiměsíční zafixování nižší ceny a počkat, co se bude dít dál,“ uvádí Němeček v pořadu Peníze a vliv. (..)
Powered by WordPress