Připravili Josef Klíma a Jaroslav Mareš.
Natočeno 2023. Webová premiéra 1. dílu 13. 2. 2023 (Seznam Zprávy, 9:00 h.; 34 min.); 2. dílu 20. 2. 2023 (Seznam Zprávy, 35 min.); 3 dílu 27. 2. 2023 (Seznam Zprávy, 25 min.); 4. dílu 6. 3. 2023 (Seznam Zprávy, 38 min.); 5. dílu 13. 3. 2023 (Seznam Zprávy 7:45 h.; 39 min.); 6. dílu 20. 3. 2023 (Seznam Zprávy, 7:30 h.; 40 min.).
Obsah: 1. Výbuchy za největší tmy. Kdo útočil na sídla KSČ – 2. Záhadné objekty na českém nebi: Utajený střet armády z 80. let – 3. Krvavé nebe nad Vysočinou. Meteorit, nebo nevysvětlitelný úkaz? – 4. Záhadné jevy na Opavsku: Komunisté obvinili malého chlapce – 5. Štěchovický poklad: Jak to bylo ve skutečnosti – 6. Tajný plán, který mohl rozhodnout válku. A klíčovou roli v něm hráli Češi.
Lit.: Holubová, Hana: Skutečné české záhady. Klíma s Marešem odhalují tajemné příběhy v novém podcastu. In web Seznam Zprávy – Sblog, 13. února 2023 (tisková zpráva). – Cit.: Reportéři Josef Klíma a Jaroslav Mareš připravili pro Seznam Zprávy novou minisérii s názvem Skutečné české záhady. Zaměří se na největší tuzemské vyřešené i nevyřešené události.
Podcastová série Skutečné české záhady přivádí zpátky k mikrofonu investigativního reportéra Josefa Klímu ‒ původní hlas true crime podcastu České podsvětí, který od roku 2020 nasbíral přes pět milionů digitálních poslechů.
Vedle něj usedne Jaroslav Mareš, spisovatel, reportér a autor úspěšných pořadu TaJeMné podzemí či Badatelé a webu Badatele.net, který odhaluje historická tajemství a zakázaná a nedostupná místa. Společně s Josefem Klímou a Marcelou Sobotkovou působí na Seznam Zprávách v investigativní rubrice s názvem Tým Josefa Klímy.
Celkem pět dílů Skutečných českých záhad odstartuje v pondělí 13. února epizodou o sérii výbuchů před krajskými a okresními sídly KSČ v 80. letech 20. století. Série se zaměří i na setkání československé armády s UFO a odhalí zákulisí legendy o štěchovickém pokladu.
„S Josefem Klímou a Jaroslavem Marešem se pouštíme na pomezí žánru historie a mystery, který v podcastech patří mezi posluchačsky nejpopulárnější. Mezi oběma reportéry funguje skvělá chemie – Pepa Jardu ve vyprávění usměrňuje jako ten větší skeptik z dvojice, ale je vidět, že příběhy, na kterých jako reportér v 80. a 90. letech sám pracoval, jej stále přitahují. Nevylučuji, že sérii ještě prodloužíme,” říká Radek Kedroň, zástupce šéfredaktora Seznam Zpráv pro audio a investigativu.
„Jsem ráda, že se s Pepou Klímou vracíme k podcastovému formátu. České podsvětí je fenomén, který Seznam Zprávy v audiu ‚nakopl‘ a ukázal, že i podcast může být blockbuster. Jsem zvědavá, jak posluchači přijmou více garážový, povídací formát,“ dodává Hana Němečková, šéfproducentka podcastů Seznam Zpráv.
Na sérii Skutečné české záhady spolupracuje editor Vojtěch Krasnický a sound designer David Kaiser z podcastu 5:59. Podcast vzniká v zázemí investigativního a podcastového týmu Seznam Zpráv, kde v posledním roce vznikly tři investigativní minisérie z cyklu Odkryto: Práskač, Služebná mocných a Gučiho archiv nebo podcastová série Prohnilí Jaroslava Kmenty.
Nejposlouchanějším podcastem z dílny Seznam Zpráv je co do celkového počtu přehrání pořad 5:59 Lenky Kabrhelové. Na Seznam Zprávách loni nasbíral 613 tisíc přehrání na webu a v aplikacích 3,5 milionu stažení. Druhým nejposlouchanějším podcastem je Ptám se já, rozhovory Marie Bastlové s 460 tisíci přehrání audia na webu Seznam Zpráv a 2,7 milionu stažení v aplikacích třetích stran. Třetí je politická talkshow Vlevo dole Lucie Stuchlíkové a Václava Dolejšího – loni měla přes 2 miliony stažení v aplikacích a 530 tisíc poslechů na webu Seznam Zpráv. (…)
Lit.: Klíma, Josef – Mareš, Jaroslav: Po explozích hledali 1400 škodovek. Stopy ukázaly na boj mezi komunisty. In web Seznam Zprávy, 13. 2. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Teroristické útoky na několika místech země, uprostřed nejtemnější noci a tajemná škodovka s několika muži. Novináři Josef Klíma a Jaroslav Mareš v prvním dílu podcastu Skutečné české záhady rozkrývají pozadí útoků na sídla KSČ.
Komunismus se blížil svému konci, ale málokdo to tušil. V polovině 80. let přišla z Moskvy s nástupem Michaila Gorbačova politika drobných ekonomických i společenských reforem, které by pomohly zaostávajícímu východnímu bloku dohonit kapitalistický Západ. Českoslovenští soudruzi se o tyto reformy pokusili také.
A najednou došlo v říjnu 1986 v Českých Budějovicích k teroristickému útoku. Před tamním sídlem Komunistické strany Československa (KSČ) vybuchla nálož. „Byla tam použita průmyslová trhavina. Na místě byli spatřeni dva muži ve věku 35-40 let a také červená Škoda 105 nebo 120, která se po výbuchu rychle vzdalovala z místa činu,“ říká v podcastu Skutečné české záhady novinář Jaroslav Mareš, který prostudoval archivní spisy k případu. (…)
Lit.: Klíma, Josef – Mareš, Jaroslav: Záhadné objekty na českém nebi: Když piloti dostali rozkaz k palbě. In web Seznam Zprávy, 20. 2. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Záhadné objekty, které byly v posledních týdnech sestřeleny nad USA, připomínají situaci, do které se dostali i čeští piloti. Minimálně dvakrát se na radaru objevil neidentifikovatelný objekt, který naše armáda sledovala.
Je horký letní den 12. července 1987, na nebi jen částečná oblačnost a na jižní Moravě u vranovské přehrady se opaluje spousta lidí. Na radaru tehdejší Československé lidové armády se najednou objevuje neznámý objekt, který se velkou rychlostí blíží z Rakouska. Je období studené války, a tak startuje vojenský vrtulník Mil Mi-24, který má zjistit narušitele.
„Vrtulník byl odeslán na pozici, kde ho měl identifikovat a pokud by překročil hranice československého vzdušného prostoru, tak ho měl přinutit k přistání a případně, pokud by neuposlechl, tak ho zlikvidovat,“ říká v podcastu Skutečné české záhady novinář Jaroslav Mareš. Jenomže nastal problém: posádka vrtulníku dlouho nedokázala ten objekt identifikovat. (…)
Lit.: Klíma, Josef – Mareš, Jaroslav: Ohnivá záře i pád kamení. Jak se otevřelo nebe nad Vysočinou. In web Seznam Zprávy, 27. 2. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nevysvětlený úkaz, který se stal nad Vysočinou a dal vzniknout legendám, stále budí zájem vědců i historiků. Na počátku třicetileté války došlo k pádu několika objektů nedaleko dvou vesniček. Byl to meteorit, nebo něco jiného?
Píše se 11. červen 1619. U obce Jimramov na Vysočině se na nebi objevilo cosi jako podivné mračno. A uvnitř mračna prý kolo s nápisem. Na místo se následně vydal i Šebestián Antonín Želechovský, což byl úředník z nedalekého Nového Města na Moravě, který vyzpovídal místní a obšírně zapsal jejich svědectví.
„Tehdy venkované nebyli gramotní, takže pokud tam skutečně byly nějaké litery, tak je bohužel nikdo nepřečetl,“ říká v podcastu Skutečné české záhady novinář Jaroslav Mareš. Dnes už tak nedokážeme říct, jestli šlo skutečné o nějaký nápis, či to vesničanům jen písmena připomínalo.
Každopádně to místní vystrašilo, jak dokládá další svědectví zaznamenané Želechovským: „Jiní pak, kteří na horách byli, na ten obláček patřili, viděli odtud dejm vycházeti. Někteří i k utíkání se měli, bojíce se, aby jich tu ruka rozhněvaného Pána Boha nepostihla.“ (…)
Lit.: anonym: Minuta N – Seznam Zprávy propustily reportéra Josefa Klímu a jeho dva spolupracovníky. In web Deník N, 28. 2. 2023 (krátká zpráva). – Cit.: Seznam Zprávy propustily reportéra Josefa Klímu a jeho dva spolupracovníky. „Ano, je to tak. Byli jsme zrušeni z toho důvodu, že video jim nenaplňuje ekonomické představy, které do toho vkládali. A na psaní článků už mají dost lidí,“ vysvětlil Deníku N Klíma s tím, že všichni tři končí jako externí spolupracovníci ke konci března.
Lit.: Klíma, Josef – Mareš, Jaroslav: Poltergeist na Opavsku. Záhadný jev, který komunisté vyřešili po svém. In web Seznam Zprávy, 6. 3. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na místě byla policie i úředníci. A děly se věci, které nedokázal nikdo spolehlivě vysvětlit. Nábytek se údajně sám pohyboval, vznikly i požáry. K čemu došlo koncem 80. let na Opavsku a jak na to reagoval komunistický režim.
Když chce moderní člověk vysvětlit nějaký úkaz, spoléhá se většinou na vlastní rozum či vědu. Co když se ale stane něco, co nejde vědecky spolehlivě vysvětlit? Například když někdo tvrdí, že mu doma praskají okna a nábytek se pohybuje. Jedni budou hledat logické vysvětlení, druzí třeba věřit v paranormální jev, lomozícího ducha čili poltergeista.
A podobná událost se stala i v prosinci 1985 v Bohučovicích na Opavsku. V domě rodiny Smolkových se začaly samovolně pohybovat a rozbíjet předměty. Smolkovi tak šli na tehdejší národní výbor a stěžovali si, že jim v domě někdo ničí vybavení. „Chtěli to nahlásit jako přestupek proti občanskému soužití,“ připomíná v podcastu Skutečné české záhady novinář Jaroslav Mareš. (…)
Lit.: Klíma, Josef – Mareš, Jaroslav: Roztržka s Američany a akce StB. Kdo se skrývá za štěchovickým pokladem. In web Seznam Zprávy, 13. 3. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tajná akce americké armády, kdy bez vědomí Prahy vyjela skupina vojáků vyzvednout desítky beden z neznámým obsahem do Štěchovic, rozpoutala v roce 1946 diplomatickou roztržku. A další desítky let zaměstnávala úřady i média.
Byl to nekonečný seriál, který počátkem 90. let se zájmem sledovali téměř všichni Češi. Ve Štěchovicích na jih od Prahy se sjížděli zvědavci, amatérští i profesionální hledači a novináři. Na místo je táhly zvěsti o tom, že kdesi tam v kopcích leží zakopaný nacistický poklad nedozírné hodnoty.
Hlavními postavami byl Helmut Gaensel a jeho konkurent Josef Mužík. Jak se nakonec ukázalo, byl to právě prvně jmenovaný, který hrál v celém případu klíčovou roli. (…)
Lit.: Klíma, Josef – Mareš, Jaroslav: Tajný plán, který mohl rozhodnout válku. A klíčovou roli v něm hráli Češi. In web Seznam Zprávy, 20. 3. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zamaskovat se nedá, její stavba navíc nešla před zraky místních obyvatel i cizích agentů nijak ukrýt. Přesto v sobě elektrárna ve Štěchovících nese tajemství. Pro nacisty měla mít klíčový význam v tajném plánu na zvrat ve válce.
Štěchovice. Obec na jih od Prahy, která lákala hledače legendárního nacistického pokladu, který ve skutečnosti nikdy neexistoval. Jak se nedávno přiznal jeho „tvůrce“ a zároveň nejslavnější hledač. Přesto měly Štěchovice pro Němce za druhé světové války zásadní význam.
V katastru obce totiž stojí vodní elektrárna, která se začala stavět ještě před válkou, dokončena byla ale až za protektorátu. Zároveň bylo za války rozhodnuto o stavbě přečerpávací elektrárny v kopci nad přehradou. Strategický význam pro nacistické Německo získaly obě stavby v roce 1943. (..)