Věra Honusková, právnička, mezinárodní právo PF UK.
Natočeno 2023. Premiéra 26. 1. 2023 (ČRo Plus, 10:34 h.).
25. 1. 2023
Host Dne na Moravě – Irena Loskotová a Encyklopedie dějin Brna (2023)
Víc o encyklopedii i jejím fungování zjistil Miloš Šenkýř.
Hovoří Irena Loskotová.
Připravilo Brno v roce 2023. Premiéra 24. 1. 2023 (ČRo Brno, 17:30 h.; 17 min.).
Lit.: Šenkýř, Miloš: Encyklopedie dějin Brna má zálusk na historii spolků i staré mapy, už teď je největším zdrojem informací o městě. In web ČRo Brno, 24. leden 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: K osmdesáti tisícům hesel v Internetové encyklopedii dějin Brna přibydou další. Jedinečná databáze informací o moravské metropoli se letos zásadně rozroste. Stále však vzniká díky nadšení odborníků v jejich volném čase. Podobný tým se nepodařilo dát dohromady ani městům, která do projektu chtěla dát velké sumy.
Ve vysílání Českého rozhlasu Brno připravované okruhy prozradila vedoucí tvůrčího týmu brněnské encyklopedie Irena Loskotová. Databáze příští rok oslaví dvacet let veřejného fungování a loni se pro ni podařilo získat zásadní podporu města Brna.
Brněnská radnice na encyklopedii bude pravidelně přispívat a zázemí vytvořila v Muzeu města Brna, kde kdysi plán na databázi vznikl. „Díky tomu můžeme naplnit naše přání vytvořit nové sekce encyklopedie,“ říká Loskotová. A těmi by měla být historie brněnských spolků a také úzké propojení s mapami včetně těch historických. „Pokud se vše podaří, bude to ještě letos,“ doplňuje.
Autoři nadále budou pracovat jako dobrovolníci. A stále odmítají, aby projekt oceňovaný desetitisíci návštěvníků byl také nosičem reklamy, která by komplikovala jeho čtení. (…)
Respekt podcast – Odpovědnost za špinavou předvolební kampaň a lži nesou i lidé z marketingu (2023)
Finální debata Respektu Česko hledá prezidenta. Připravil Štěpán Sedláček.
Hovoří šéfredaktor Erik Tabery, ředitelka organizace Konsent Johana Nejedlová, autorka instagramového účtu Jsemvobraze Johana Bázlerová a Martin Voňka, stratég prezidentské kampaně Karla Schwarzenberga. Moderovala Andrea Procházková.
Natočeno 21. 1. 2023 (Kasárna Karlín, Praha). Webová premiéra 25. 1. 2023 (Respekt.cz,
Lit.: Sedláček, Štěpán: Odpovědnost za špinavou předvolební kampaň a lži nesou i lidé z marketingu. In web Respekt.cz, 25. 1. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kde jsou hranice předvolebního marketingu? Jak se prezidentské volby zatím negativně i pozitivně podepsaly na politické kultuře? Proč nepřeceňovat náměstí zaplněná lidmi na podporu Petra Pavla? Jaký úkol čeká budoucího prezidenta nad vykopanými příkopy ve společnosti? I O těchto otázkách se mluvilo ve finální debatě Respektu: Česko hledá prezidenta s šéfredaktorem Erikem Taberym, ředitelkou organizace Konsent Johanou Nejedlovou, autorkou instagramového účtu Jsemvobraze Johanou Bázlerovou a s Martinem Voňkou, stratégem prezidentské kampaně Karla Schwarzenberga. (..)
Vizitka – Petr Šimr (2023)
Host: Petr Šimr, fotograf. Moderuje: Ondřej Cihlář. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2023. Premiéra 26. 1. 2023 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.).
Nejasná váha TV duelů (2023)
Ondřej Konrád. Komentář.
Natočeno 2023. Premiéra 24. 1. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Nejasná váha TV duelů. In web ČRo Plus, 24. leden 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Těžko zpochybňovat, že konečný výsledek obou prvých přímých voleb hlavy státu značně ovlivnily mohutně sledované debaty finalistů na obrazovkách televizí. Skoro určitě tomu tak bylo v roce 2018 a do značné míry i o pět let dříve. Z čehož by se dalo usuzovat, že se to bude opakovat i letos. A dlouho se s tím také napevno počítalo.
Však část voličů soustředěných především na porážku Andreje Babiše, jehož postup do druhého kola se bral předem jako hotová věc, takřka do poslední chvíle rozvažovala, jestli proti němu právě v oněch kruciálních duelech může uspět spíš Danuše Nerudová nebo Petr Pavel. I když to v závěrečném příklonu k Pavlovi hrálo podružnější roli. Ale to je jiná věc. (..)
Souvislosti Plus – Co vlastně může změnit prezident? (2023)
Co vlastně může změnit prezident? A to nejen ten český, ale prezidenti v sousedních zemích? A jak pozorně tamní politici a obyvatelé sledují českou volbu nové hlavy státu? V Souvislostech Plus se bude ptát Petr Dudek.
Hosté: Michal Vašečka, slovenský sociolog; Silja Schultheisová, Česko-německý fond budoucnosti; Petr Holub, redakor serveru Seznam Zprávy; Gyorgy Varga, diplomat a bohemista žijící v Budapešti.
Natočeno 2023. Premiéra 25. 1. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.; 53 min.).
Lit.: vkry – Dudek, Petr: Petiční archy na úřadech a pragmatické politické strany. Jak si volí prezidenta naši sousedi? In web ČRo Plus, 26. leden 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česká politická scéna spolu s tou mediální už několik týdnů žije především volbou nové hlavy státu. Přestože pravomoci prezidenta České republiky jsou relativně omezené, jeho symbolický význam je velký. Jak jsou na tom prezidenti a prezidentky v sousedních zemích? Dostává se jim podobné vážnosti jako českému prezidentovi? A jak se na probíhající boj o Pražský hrad dívají média a politici těchto zemí?
Pravomoci prezidenta nebo prezidentky České a Slovenské republiky si jsou v důsledku své společné historie značně podobné, stejně jako politické diskuse ohledně tohoto tématu. (…)
„Obě země si volí svého prezidenta nebo prezidentku přímou volbou. Slovensko začalo už v roce 1999, tedy o něco dříve než Česko. A stejně jako v Česku se i na Slovensku vedly debaty o tom, jestli by přímo volený prezident neměl mít větší pravomoci, protože tradice ve smyslu prezidenta voleného parlamentem byla záměrně nastavená právě pro procedurální možnosti, které prezidenti za první ČSR měli,“ říká slovenský sociolog Michal Vašečka. (…)
Dvacet minut Radiožurnálu – Klára Šimáčková Laurenčíková (2023)
Hostem je vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Dezinformace pracují s lidským strachem a předsudky, upozorňuje. Které skupiny obyvatel jsou nejohroženější v době prezidentské kampaně, kterou provází nebývalé množství polopravd a zmanipulovaných tvrzení? Proč někteří lidé podléhají dezinformacím snadněji než jiní? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2023. Premiéra 25. 1. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Slovenské století (2022?)
Pavel Kosatík. Jak prožil 20. století národ nám ze všech nejbližší? Kompletní audiokniha. Režie Natália Deáková.
Čte Petr Lněnička.
Natočeno 2022 (?). Vydal OneHotBook 23. 1. 2023 (2 CD MP3, katalogové č. AK513; EAN 8594169485133; celková délka nahrávky 14 hodin 20 minut). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: S rokem 2022 se pojí jedno trochu smutné výročí – 30 let uplynuvších od zániku společného státu Čechů a Slováků. O důvod víc, abychom se pokusili našim sousedům lépe porozumět a připomněli si, jakými cestami se ubíraly moderní dějiny obou našich národů. Ideálního průvodce představuje v tomto ohledu kniha Slovenské století, v níž Pavel Kosatík srozumitelně, čtivě, a přitom zasvěceně líčí vývoj slovenské společnosti v letech 1918-1998. Přestože Slováci začínali z mnohem horší startovní pozice než Češi, na konci 20. století jsme jim už mohli leccos závidět. Klíčem k jejich historii se pro autora stala řada výrazných osobností, v jejichž osudech se odráží proměna slovenské společnosti i česko-slovenských vztahů, počínaje upozaďovaným Štefánikem a svrženým Mečiarem konče. (anotace)
Lit.: Tarnovský, Marek: Sto let slovenské emancipace. In web Naposlech.cz, 17. 4. 2023 (recenze). – Cit.: Málokterý současný autor historiografické literatury se těší tak příznivému přijetí u odborné veřejnosti i u čtenářů jako historik a publicista Pavel Kosatík. Málokterý takový autor zároveň dokázal zaujmout audioknižní vydavatele v takové míře jako on. K dispozici je asi deset titulů, které přinášejí mluvené zpracování těch nejdůležitějších Kosatíkových počinů.
Byť je každá audiokniha věnována jinému tématu či jiné osobnosti, mají něco společného. Emil běžec, Jan Masaryk. Pravdivý příběh, České okamžiky či Osm žen z Hradu nabízejí přístupný, přesto nebanální styl i neotřelý, mnohdy překvapivý úhel pohledu. To vše jako výsledek poctivé práce s prameny a nesporné autorovy erudice. A vykazují ještě jednu potěšující vlastnost: obrovské štěstí na skvělé interprety, mezi nimiž nechybějí opravdu velká jména českého éteru jako Lukáš Hlavica, Ivan Trojan, Jiří Plachý nebo Jan Šťastný.
V centru zájmu Pavla Kosatíka jsou především československé dějiny 20. století, které často nenásilně vztahuje k české současnosti. Jeho Slovenské století tak soustředěním se na slovenský aspekt společných dějin představuje výjimku, a to z mnoha důvodů nesmírně podnětnou. Především takový fokus do značné míry nutí publikum k přehodnocování významu dějinných událostí, které důvěrně zná, protože mu autor významně změní úhel pohledu. Tam, kde mohl stát mnohdy až nesnesitelně lehký a chce se říct přirozený odsudek, může u publika vzniknout nové, nezaujaté pochopení.
Velmi zřetelné je to třeba u událostí Pražského jara, které se z českého hlediska jeví jako zápas o demokratizaci systému a liberalizaci společnosti, ze slovenského pak především jako snaha o dosažení nové úrovně národní emancipace, která byla v posledku vyjádřena federalizací Československa. Zde vidíme důvod, proč se po Moskvou řízeném vpádu vojsk Varšavské smlouvy Češi cítili zcela poraženi, zatímco Slováci o poznání méně. Dalším takovým bodem je jistě rozdělení federace v roce 1992, které má mnohý z posluchačů v živé paměti, ale také dávno „znepřítomnělá“ postava Milana Rastislava Štefánika, kterou českýma očima možná nevnímáme jako tak důležitou, jak by si zasloužila.
Lze bez nadsázky říci, že zkoumání slovenského úhlu pohledu v jistém zajetí české optiky vytváří zajímavé napětí, které Slovenskému století dodává občas až thrillerový nádech. Ale také nastoluje otázku po české vině za slovenské dějiny. Ta se v textu objevuje s postupujícími roky chronologického vyprávění čím dál explicitněji, a také se přirozeně stává čím dál nepříjemnější. Ne vždy jsme „svým Slovákům“ rozuměli a bohužel ne vždy jsme jim rozumět chtěli.
U autora Kosatíkových kvalit patrně nelze srovnávat jednotlivé knihy mezi sebou a vyzdvihovat jednu proti druhé. Nelze tedy ani tvrdit, že by Slovenské století bylo knihou nejlepší, přesto patří k těm nejzajímavějším. Vedle výše uvedeného tomu u čtenáře, který sáhne k poslechu, výrazně pomáhá i příspěvek špičkového vydavatelství OneHotBook, které se ujalo vydání audioverze textu původně publikovaného v pražském Torstu. Režie se ujala bratislavská rodačka Natálie Deáková, která stojí za několika výjimečnými počiny, třeba za populárním Dámským gambitem nebo za jedním z vrcholů audioknih pro mládež, Mojenkou Olgy Stehlíkové. Zkoncipovala klasickou audioknihu založenou na síle textu, nenásilném projevu a nenápadné předělové hudbě na konci kapitol. (…)
Na stole je téma – Jakub Železný jako spisovatel (2023)
Připravil Mikuláš Vochozka.
Hovoří Jakub Železný.
Natočeno 2023. Premiéra 24. 1. 2023 (Rádio Proglas, 9:00 h.). Repríza 25. 1. 2023 (Rádio Proglas, 0:05 h.).
Lit.: Vochozka, Mikuláš: Na stole je téma – Jakub Železný jako spisovatel. In web Radio Proglas, 25. 1. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jakub Železný je známý především jako moderátor a novinář, ale do povědomí Čechů se pomalu dostává i jako spisovatel. Jeho poslední kniha, která vyšla koncem minulého roku, oslovila velký počet čtenářů. Jak se Jakub Železný dostal k psaní beletrie a k napsání Kinského zahrady, která je převážně o ženách? (…)
Na stole je téma – Nastoleny volby. Prezidentské (2023)
Připravil Jan Hanák a Pavel Smolek.
Hovoří Dominik Duka, Jan Motal, Jan Špilar a Děpold Czernin.
Natočeno 2023. Premiéra 25. 1. 2023 (Rádio Proglas, 9:00 h.; 56 min.).
Lit.: Hanák, Jan: Nastoleny volby. Prezidentské. Pořad v souvislostech. In web Radio Proglas, 25. 1. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Za pár dní bude zvolen nový prezident České republiky a bude to buď Petr Pavel, nebo Andrej Babiš. Koho volit? Přičemž i nevolit je volba. Jak se v tom všem vyznat? Ptáme se čtyř katolíků z různých poloh církevního spektra: vysokoškolského pedagoga Jana Motala, kardinála Dominika Duky, jáhna a kadeřníka Jana Špilara, hraběte Děpolda Czernina.
Co si počít s komunistickou minulostí obou kandidátů? Co si počít s jejich nesoulady s morálním učením církve? Co si počít s ateismem jednoho a jarmarečním žonglováním s Jezulátkem druhého? A co si vůbec počít s demokratickými volbami, když hledat a nalézt dokonalého kandidáta je – zdá se – čirá utopie? (…) Jako bonus nabízíme celý rozhovor s kardinálem Dominikem Dukou.