Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Miloš Rejchrt, evangelický farář a bývalý disident. Jako kněz strávil z rozhodnutí komunistů sedmnáct let u parních kotlů. Po roce 1989 už byl jeho hlas slyšet veřejně v celé společnosti. Má dnes pocit, že ruská agrese na Ukrajině mění českou společnost? S jakým napětím sleduje přípravy na volbu českého prezidenta? A myslí si, že víc než tři dekády svobody v Česku stvořily dost kvalitních lídrů? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2022. Premiéra 29. 9. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: Tachecí, Barbora – vkry: Většina těch, co chodí demonstrovat na Václavské náměstí, nemá vůbec žádnou ochotu pro něco trpět. Chtějí jen vyšší komfort, říká farář a disident Rejchrt. In web ČRo Plus, 29. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Putinova síla v Rusku neslábne a stále je spoustu lidí, kteří za ním stojí. „Politik se vždy snaží voličům zalíbit, ale jde o to, jestli chce vítězství dosáhnout za každou cenu a jestli mu opravdu stojí za to být potom oblíbeným vůdcem tupého stáda. Stáda, které nažene tam, kam bude chtít, třeba i do záhuby,“ říká evangelický farář a bývalý disident Miloš Rejchrt, který jako kněz strávil z rozhodnutí komunistů 17 let u parních kotlů.

Putin se u části svého národa těší stále velké oblibě. Sám Rejchrt ale doufal, že po začátku války na Ukrajině a odhalení zvěrstev, která páchá armáda Ruské federace pod Putinovým velením, se Rusové vzbouří. To se ale nestalo. (…)

V Olomouci postupují do druhého kola senátních voleb Milan Brázdil (ANO) a Lumír Kantor (BEZPP za KDU-ČSL).

Natočeno 2022. Premiéra 29. 9. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.).

Jaká je situace na Ukrajině a v Rusku po takzvaných referendech na Ruskem okupovaných územích, ve kterých místní hlasovali o možném připojení k Rusku? Západ i ukrajinská vláda dál trvají na tom, že jsou referenda nelegální a že jejich výsledky nikdy neuznají. Moderuje Martina Mašková.

Hosté: Karel Svoboda, politolog a rusista z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy; Vladimír Baar, politický geograf z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity; Vladimír Balaš, odborník na mezinárodní právo, Katedra mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, poslanec a ministr školství (za STAN).

Natočeno 2022. Premiéra 29. 9. 2022 (ČRo Plus, 8:10 h.; 21 min.).

Lit.:  arych – Mašková, Martina: Politolog Svoboda: Rusové okupaci mohou zneužít k tomu, že budou nutit bojovat jedny Ukrajince proti druhým. In web ČRo Plus, 29. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po referendech na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny požádali jejich proruští zástupci o připojení k Rusku. Z Luhanské lidové republiky a Záporožské a Chersonské oblasti utíkají přes poslední ruská kontrolní stanoviště Ukrajinci, kteří by nyní mohli být nuceni bojovat v ruské armádě. Jak by probíhala mobilizace na anektovaných územích? A jak chce Rusko zorganizovat anexi nových území?

„Dá se očekávat, že připojení území budou vnesena do Státní dumy a posléze do Rady federace s tím, že bude schváleno připojení oblastí k Rusku,“ říká Karel Svoboda, politolog a rusista z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. (…)

Jak správně jablka sbírat a uskladňovat, případně vybrat odrůdy k výsadbě? Sváteční Apetýt připravila Jarka Vykoupilová.

Hovoří terénní pomolog Ondřej Dovala, pekařka Romana Železná, Tomáš Blaha a další.

Připravilo Brno v roce 2022. Premiéra 28. 9. 2022 (ČRo Brno, 49 min.) v rámci pořadu Apetýt.

Lit.: Vykoupilová, Jaroslava: Desítky odrůd jablek, moštování a milá setkání. Apetýt zavítal na Slavnost ovoce v Předklášteří. In web ČRo Brno, 28. 9. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Areál kláštera Porta Coeli v Předklášteří ožil na Den české státnosti Slavností ovoce.

Host: Prof. MUDr. Milena Králíčková, rektorka Karlovy Univerzity. Jak přijala zprávu, že bude historicky první ženou v čele univerzity? Má při všech povinnostech stále ještě čas na medicínu? A jak vnímá postavení žen ve vědě? Moderuje Marie Retková.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 9. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Hostem Hovorů je ředitel ZOO Praha Miroslav Bobek. Nabídne nám pohled do dnes slavnostně otevřeného pavilonu goril. Jde o stylizaci tropického lesa s řadou druhů primátů, včetně talapoina severního, ale také stromového dikobraza – mimochodem populární hádanka z křížovky „na pět“ –  hlodavce ursona. Miroslav Bobek zavzpomíná i na své působení v Českém rozhlase. Moderuje David Šťáhlavský.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 9. 2022 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Jaké to bylo, když se i poklidný Protektorát Čechy a Morava stal místem, kde se za války opravdu bojovalo? O civilistech v bojových situacích hovoří dokumentární pásmo, které připravil Jan Sedmidubský.

Natočeno 2005. Repríza 28. 9. 2022 (ČRo Plus, 21:05 h.; 50 min.) v cyklu Dokument Plus.

Lit.: Sedmidubský, Jan: Když americká letadla bombardovala Prahu, byl jsem v továrně. Ta ale neměla žádný kryt, popisuje pamětník. In web ČRo Plus, 28. září 2022 (článek). – Cit.: Válečné operace se v letech protektorátu českým zemím spíš vyhýbaly. Jaké to bylo, když se i civilisté nakonec ocitli v bojových situacích? V roce 1945 americká letadla bombardovala Prahu a zasáhla Nové Město a Vinohrady včetně budovy Českého rozhlasu. „Měli jsme s přelety letadel už jistou zkušenost,“ popisuje jeden z pamětníků.

Tehdy pracoval v továrně v Malešicích. „Tam ale nebyly žádné kryty, jen nám Josef Vosecký říkal, že nařizuje pohotovost na přípravu evakuace továrny.“

„Továrna stála tenkrát na širých polích. Tam, kde je dnes sídliště v Malešicích. A my to nebrali tak docela vážně.“ Až pak, když zažil nálet na Pardubice.

„Já jsem byl na mostě přes Želivku a letadlo letělo nad ním a já jen na to letadlo hloupě koukal. Pak jsem si teprve uvědomil, co se mohlo stát. Kdyby jim třeba nějaká ta puma zbyla, tak to mohlo špatně dopadnout – od té doby jsem už byl opatrnější,“ dodává. (…)

Jaká je kvalita života ve větších městech v Česku? Přispíváme tím, jak si vybíráme své zastupitele k inovacím a udržitelnosti? Kde by se mohly radnice v tomto směru inspirovat? Debatují architektka Yvette Vašourková, ředitelka Česko Digital Eva Pavlíková a analytička společnost STEM Sarah Komasová. Moderuje Martina Mašková.

Hosté: Yvette Vašourková, architektka; Eva Pavlíková, ředitelka neziskové organizace Česko.Digital; Sarah Komasová, analytička ústavu empirických výzkumů STEM.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 9. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 53 min.).

Lit.: Vkry – Mašková, Martina: Investice do betonu se nám daří, do technologií a lidí ale už moc ne, říká inovátorka Pavlíková. In web ČRo Plus, 29. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hlasy jsou sečteny, komunální volby skončily a strany začaly vytvářet nové koalice ve městech i obcích. Jaká je kvalita života lidí ve velkých českých městech? „To hodnocení jsme se snažili do velké míry pojmout komplexně a vyhnout se žebříčku, kde se žije nejlépe a kde nejhůře. Naopak jsme chtěli vydefinovat konkrétní dimenze,“ říká Sarah Komasová, analytička ústavu empirických výzkumů STEM.

Do stupně kvality života, jak uvádí Sarah Komasová, může vstupovat mnoho faktorů. STEM ve svém výzkumu obce rozdělil do několika skupin, kde záleželo na dostupnosti a historické a geografické zátěži.

„Může jít o to, zda lidé z obce odcházejí nebo zda se třeba obec nachází v místě, kde bylo nějaké velké industriální sídlo. Záleží dokonce i na tom, jestli se jedná o obec, která se nachází v pásu bývalých Sudet. To jsou stále všechno faktory, které se výrazně promítají do kvality života,“ míní Komasová.

Každý ale úroveň žití ve svém městě může hodnotit jinak. Záleží na osobních preferencích, a proto se Komasová zdráhá vypovědět, zdali je nějaké město lepší než jiné.

„V Praze se určitě žije draze a v nějakých aspektech dobře. Já se chci ale vyhnout tomu, říkat, co je špatně a co dobře, protože pokud je pro někoho hlavním kritériem kvality života například čistota životního prostředí, zeleň nebo například velice osobní a úzké sousedské vztahy, tak pak tím vrcholem nemusí být Praha,“ říká. (…)

Připravil Martin Dorazín.

Natočeno 2022. Premiéra 29. 9. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 3 min.) v cyklu Zápisník zahraničních zpravodajů.

Lit.: aka – Dorazín, Martin: „Izjum, město opravdových emocí“, před válkou hloubku reklamního sloganu nemohl nikdo ani tušit. In web ČRo 1 Radiožurnál, 29. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Východoukrajinské město Izjum bylo před válkou oblíbenou zastávkou těch, kdo Charkovskou oblastí projížděli. Vyvýšená poloha ale lákala také ruské okupanty, kteří si v Izjumu na jaře zřídili svou vojenskou základnu. Teď už je Izjum zase pod ukrajinskou vlajkou. Život se tam ale vrací jen pomalu.

Izjum, město opravdových emocí, tak zněl před válkou reklamní slogan tohoto kdysi krásného města. Doteď jsou tyto nápisy vidět, teď jsou to ale emoce jiného rázu. (..)