Hostem Hovorů je Tomáš Bojar, režisér a scénárista. Jeho nejnovější film, celovečerní dokument Good Old Czechs, v těchto dnech právě přichází do kin. Film s exkluzivními a zatím nezveřejněnými záběry líčí osudy pilotů RAF Františka Fajtla a Filipa Jánského. Čím podle režiséra může snímek oslovit současnou mladou generaci a co mu dělalo při přípravě na natáčení radost, na to se zeptá Eva Hůlková.
Natočeno 2022. Premiéra 18. 9. 2022 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Prostřednictvím příběhu kněze Vojtěcha Šímy se autor Mikuláš Kroupa věnuje v Příbězích 20. století tématu normalizace v církvi.
Natočeno 2022. Premiéra 18. 9. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Michael Cunningham. Četba na pokračování z románu amerického romanopisce a scenáristy, v němž autor mistrovským způsobem vyjádřil poctu ikoně literárního modernismu, anglické spisovatelce Virginii Woolfové. Překlad Miroslav Jindra. Připravil Jan Němec. Režie Radim Nejedlý.
Účinkuje Petra Bučková.
Natočeno 2022. Premiéra 1. dílu 18. 9. 2022 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.), 14. dílu 1. 10. 2022 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).
Lit.: Němec, Jan: Hodiny. Premiérová četba slavného románu Michaela Cunninghama v podání Petry Bučkové. In web ČRo 3 Vltava, 18. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tři silné ženy ve třech různých dobách a zemích, tři příběhy propojené motivem květin a především románem Paní Dallowayová. Poslechněte si vltavskou Četbu na pokračování z díla amerického romanopisce a scenáristy, v němž autor mistrovským způsobem vyjádřil poctu ikoně literárního modernismu, anglické spisovatelce Virginii Woolfové. (…)
Na podzim roku 2019 jsme spolu během Festivalu spisovatelů snídali v jednom pražském hotelu. O den dřív americký romanopisec Michael Cunnigham absolvoval v zaplněném kině Světozor komentovanou projekci filmu Hodiny. Mluvil na ní mimo jiné o tom, že když žena opustí rodinu s malým dítětem, je to jedno z posledních tabu, které stále platí. Právě to udělá Laura Brownová, jedna ze tří hlavních hrdinek Cunninghamova zfilmovaného románu.
Michael Cunnigham si u snídaně dolil kávu a připomněl, že paní Brownová má ještě jiný rozměr: jmenuje se tak i postava z klíčového eseje Virginie Woolfové, v níž anglická modernistka hovoří o své poetice. Paní Brownová je obyčejná žena v kupé vlaku, již autorka potká na cestě z Londýna do Richmondu. Co musíme udělat, jak musíme psát, abychom tuto obyčejnou ženu zachytili? A zůstane obyčejná, když se na ni jednou podíváme pořádně? Ptá se Woolfová.
Stejné otázky živí i Cunninghamův nejslavnější román Hodiny (1998, česky 2004). Ostatně Virginia Woolfová je v něm jednou ze tří hlavních postav. Tou další je zmíněná Laura Brownová, americká hospodyňka, která se po druhé světové válce provdá ze válečného veterána a začne žít na předměstí Los Angeles šťastným rodinným životem k nesnesení. A třetí do party je Clarissa Vaughanová, newyorská intelektuálka na sklonku 20. století, která se stará o svého přítele básníka nemocného AIDS. (…)
Není to určené k jídlu, ale konzumuje se to. Je to návyková látka, ale prodejce na to nemůže upozornit. Je to kratom! Prášek z listů tropického stromu. Děti a mladiství ho znají mnohem lépe než dospělí a není pro ně žádný problém si ho opatřit. Nikdo přitom neporušuje české zákony. Kratom v nich totiž neexistuje. Jak tento problém vyřešit? Zakázat ho nebo podrobit regulaci? Jak moc nebezpečná látka to vlastně je a může přinášet i nějaké benefity? Otázky pro adiktologa, toxikologa i státní orgány. Pořad připravila Šárka Fenyková.
Natočeno 2022. Premiéra 18. 9. 2022 (ČRo Plus, 17:34 h.).
Řecký ostrov Lesbos bývá první zastávkou migrantů, kteří chtějí začít nový život v Evropě. Tamní situaci mapuje rozhlasový dokument, který připravil Michal Pavlásek.
Natočeno 2022. Premiéra 18. 9. 2022 (ČRo Plus, 14:34 h.).
Hostem je Ondřej Kašpárek, programový ředitel festivalu Maker Faire Prague. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2022. Premiéra 18. 9. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Držitelka světového rekordu, zlatá olympionička a mnohonásobná mistryně republiky – Dana Zátopková. Atletice zasvětila celý svůj život i díky manželství s Emilem Zátopkem. 19. září 2022 uplyne přesně 100 let od jejího narození. V Úžasných životech na ni proto zavzpomíná její následovnice, trojnásobná olympijská medailistka Barbora Špotáková. Připravil Marek Mojžíšek.
Natočeno 2022. Premiéra 18. 9. 2022 (ČRo 2 Praha, 8:04 h.).
Hosté: Monika a Libor Websterovi, partnerští a vztahoví koučové. Jaké hry ve vztazích hrajeme? Dá se dobré partnerství natrénovat? A dokáží se vztahoví koučové držet svých profesionálních zásad ve vlastím soukromí? Moderuje Jana Rychterová.
Natočeno 2022. Premiéra 17. 9. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Které jsou klíčové okamžiky moderních ukrajinských dějin? Odpovědi na otázky o zemi, o které se v poslední době tolik hovoří, nabízí dokumentární pásmo, které připravil Pavel Hlavatý.
Natočeno 2022. Premiéra 17. 9. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 52 min.).
Lit.: Hlavatý, Pavel: Ukrajina aneb Trhliny mezi soukromou a veřejnou pamětí. In web ČRo Plus, 17. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kde lze hledat kořeny ukrajinské státnosti a kdy a jak se začala utvářet moderní Ukrajina? Jakým způsobem se její dějiny proťaly s našimi? A které události novodobé ukrajinské historie patřily k těm nejdůležitějším? V pořadu jsou – alespoň stručně – zmíněna důležitá fakta ze starší ukrajinské historie.
Pozornost je pak věnována pokusům o vyhlášení ukrajinské samostatnosti na konci první světové války a v průběhu následné občanské války na ruském území – některé paralely s dnešní situací jsou velmi pozoruhodné.
Obsáhlé pasáže pak představují vznik a působení protikomunistické ukrajinské emigrace v nově vzniklém Československu i její přínosy pro naši meziválečnou republiku.
Jednou z hlavních událostí novodobých ukrajinských dějin byly hladomory, ke kterým docházelo v době sovětizace Ukrajiny.
Neméně důležitá je pak reflexe těchto tragických událostí, ke které v období existence totalitního Sovětského svazu docházelo prakticky výlučně mimo veřejný prostor – s výjimkou lidí v exilu. (…)
Příběh Klause Fuchse, fyzika německého původu, který za druhé světové války a těsně po ní pracoval v tajném atomovém výzkumu Velké Británie a Spojených států. Informace z tohoto výzkumu předával Sovětskému svazu a velmi významně tak urychlil vývoj jeho jaderných zbraní. Připravil Pavel Hlavatý.
Natočeno 2022. Premiéra 17. 9. 2022 (ČRo Plus, 16:33 h.; 26 min.).
Lit.: Hlavatý, Pavel: Nejdůležitější atomový špion jménem Klaus Fuchs. In web ČRo Plus, 17. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Německý komunista Klaus Fuchs uprchl v roce 1933 před nacistickým režimem do Velké Británie. Následně se podílel na britském i americkém atomovém výzkumu a jako sovětský špion předával do Moskvy důležité informace. Výrazně tím urychlil sovětský jaderný výzkum a jeho role byla daleko významnější než role výrazně známějších sovětských špionů manželů Rosenbergových.
Klaus Fuchs se narodil v roce 1911 a pocházel z levicového prostředí. Po útěku z Německa vystudoval ve Velké Británii a z exilových 30. let pocházejí i svědectví o jeho výrazně prosovětské orientaci.
Na počátku války byl sice internován, ale už v roce 1941 byl shledán natolik důvěryhodným, že se mohl podílet na britském atomovém výzkumu.
Fuchs, který měl fenomenální paměť, byl zpočátku v ruském zpravodajském prostředí poněkud podceňován, kvalita jím dodávaných informací ale tento přístup změnila.
Podílel se nejprve na britském atomovém výzkumu, následně na americkém, včetně pobytu v Las Alamos. (..)
Powered by WordPress