Host: Dana Hábová – překladatelka a tlumočnice. Co musí umět překladatel, aby se z něj stal dobrý simultánní tlumočník? Kdo se tlumočí dobře a s kým jsou naopak problémy? Co dokáže tuhle něžnou dámu rozčílit a učinit jí drsnou? A prozradí nám, co dělají její ratolesti a manžel? Moderuje Aleš Cibulka. Pořad není vysílán živě.
Petr Drbohlav, regionální ředitel pro Východní partnerství a Balkán organizace Člověk v tísni. Byl na Ukrajině od začátku ruské agrese na třech misích. A od lidí, kteří přišli do center pro uprchlíky, slyšel hrůzné příběhy. Když mu lidé své strašné zážitky z války vypráví, co s ním nejvíc zatřáslo? Jak si Ukrajinci vysvětlují, že se ruští vojáci chovají k civilistům tak agresivně? A jaká humanitární pomoc je teď nejvíce potřeba? Moderuje Barbora Tachecí.
Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestiovyč přiznal, že válka se půl roku od jejího začátku ocitla ve strategickém patu. Jak se do vývoje konfliktu promítají ekonomické sankce uvalené Západem na Rusko? Mají pravdu vědci z Yale university, že sankce jsou efektivní a destruují ruskou ekonomiku? Nebo má pravdu maďarský premiér Viktor Orbán, že ruskou agresi nelze ekonomickými sankcemi zastavit? Debatovat budou politolog Západočeské univerzity v Plzni a bývalý diplomat Petr Drulák a analytik Asociace pro mezinárodní otázky, odborník na Rusko a Ukrajinu Pavel Havlíček. Moderuje Karolína Koubová.
Lit.: oci – Koubová, Karolína: Takto prohrát válku Rusko nedonutíme, kritizuje sankce a vojenskou podporou Ukrajiny politolog Drulák. In web ČRo Plus, 22. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jsou sankce proti Rusku účinné, jak tvrdí nová ekonomická studie z americké Yale University? Analytik Pavel Havlíček věří, že byť sankce dopadají i na Západ, mají smysl zásadní. Politolog Petr Drulák je přesvědčený, že sankce k ukončení války na Ukrajině Rusko nedonutí. „Ekonomická studie z Yale je analyticky naprosto bezcenná, není to vědecký výzkum, ale jen ukázka propagandy,“ tvrdí.
Politolog Západočeské univerzity v Plzni a bývalý diplomat Petr Drulák také tvrdí, že sankce nejsou účinné. „Jejich cílem bylo změnit chování Ruska, donutit ho stáhnout se z Ukrajiny. Sankce nesporně poškozují ruskou ekonomiku, ale i tu západní.“ (…)
Armády Spojených států a Jižní Koreje dnes zahájí jedno z největších společných cvičení v posledních letech. Obě armády organizují společné cvičení poprvé od roku 2018 – tehdy jejich pokračování odmítla administrativa exprezidenta Donalda Trumpa. Jeho nástupce v Bílém domě Joe Biden se i v naváznosti na aktivitu Severní Koreje v posledních měsících snaží posílit vliv Spojených států ve východní Asii. Moderuje Martin Matějka.
Hosté: Zdeněk Novák, redaktor zahraniční redakce Českého rozhlasu; Michal Kolmaš, vedoucí katedry asijských studií Metropolitní univerzity Praha; Milan Slezák, zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu; Alice Rezková, analytička výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky.
Lit.: Matějka, Martin: USA a Jižní Korea pořádají velké cvičení. Je to reakce na Severokorejce, popisuje analytik. In web ČRo Plus, 22. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spojené státy a Jižní Korea zahájily společné vojenské cvičení nazvané Ulchi Freedom Shield. Podle jihokorejského serveru Korea Times má mít dvě fáze: Příprava na případný útok na Jižní Koreu a v té druhé jde o čtyřdenní cvičení civilní obrany. Trénovat se mají reakce na různé záškodnické akce, jako je umístění náloží v jaderných elektrárnách, útoky na továrny, bankovní systém a civilní infrastrutu, teroristické nebo dronové útoky na letiště a podobně. (…)
Natočeno 2022. Premiéra 21. 8. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Kdo je bezpečnostní hrozbou? In web ČRo Plus, 21. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Koalice Spolu, kterou tvoří ODS, TOP 09 a KDU, nedávno oblepila celou zemi předvolebními billboardy, které mají občany varovat před Andrejem Babišem. Koalice tvrdí, že Babiš představuje bezpečnostní hrozbu a je agentem Vladimira Putina. Další billboardy zobrazují Babiše jako toho, kdo společnost rozděluje.
Nejen mezi Babišovými příznivci vyvolala kampaň na sociálních sítích bouřlivé reakce, pochopitelně většinou negativní. Kritici mimo jiné namítají, že je kampaň k Babišovi nespravedlivá. (…)
Některé billboardy třeba viní Babiše z toho, že neřešil naši energetickou nezávislost. Pravdou je, že energetickou závislost na Rusku neřešily ani předchozí vlády, ve kterých zastávala ODS klíčovou pozici.
Andrej Babiš určitě nepatřil k rozhodným odpůrcům Putina, k ostřejší reakci za výbuchy ve Vrběticích se jako premiér odhodlal až ve chvíli, kdy hrozilo zveřejnění účasti ruských tajných služeb. Nicméně politika jeho vlády nevybočovala z našeho prozápadního směřování, i když byla podobně jako v případě všech předchozích vlád doprovázena tradičním protievropským kverulantstvím, kompenzovaným proamerickou rétorikou. (…)
Lit.: Skalický, Matěj: Svetrem proti Putinovi? Spotřeba tepla se dá srazit až o půlku, vyhlíží do příštích let expert. In web ČRo Plus, 22. srpen 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Svetrem proti Putinovi. Nadsázka, nebo konec vyhřátých obýváků v zimě? Bude vůbec čím topit? A co dělá vláda pro to, aby Česko už nebylo zcela závislé na ruském plynu? Téma pro energetického experta Asociace pro mezinárodní otázky Oldřicha Sklenáře. (…)
Natočeno srpen 2022. Vydalo AudioStory v roce 2022 (v přípravě).
Pozn.: V novele Pokrývač se Miloň Čepelka ohlíží do dob husákovské normalizace, kdy si lidé s uměleckými ambicemi v tzv. šedé zóně namlouvali, že přes všechny strachy a úhybné manévry mají své životy pod kontrolou. Příběh s podtitulem Obrazy ze života ing. Řezníčka, vyprávěný s ironickým nadhledem, je autorovým holdem češtině, slovně i stylisticky tak rozmanité.
„Jaké bylo žití ing. Řezníčka a lidí okolo něj v čase českého rádobysocialismu? Vzrušující? Zoufalé? Odporné? Nemravné, věrné, zrádné, ubohé, scestné, plodné, jalové, šťastné, nadějné, beznadějné, poučné, veselé, smutné, prázdné, pestré? Má smysl to zkoumat? Má. Ale ať odpovíme jakkoli, od pravdy budeme daleko. Kéž se vám přesto dobře poslouchá! Miloň Čepelka.“ (anotace)
Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Barbora Sochorová, Dominika Kubištová. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: podcastová série Ve stínu: Nejlepší přítel, archiv Jiřího Kubíka.
Hovoří režisér Braňo Pažitka a šéfredaktor Seznam Zpráv Jiří Kubík. Ze záznamu Tomáš.
Lit.: Kabrhelová, Lenka: Když nejlepší kamarád ublíží. Jiří Kubík o unikátní investigativní sérii. In web Seznam Zprávy, 22. 8. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Více než deset let starý případ pohlavního zneužívání žáka učitelem ožil v šestidílné investigativní rekonstrukci Seznam Zpráv. Aktéři příběhu se dodnes potýkají s následky. Odsouzený učitel dál svou vinu popírá, někdejší žák trvá na své výpovědi, které dal za pravdu víckrát i soud. Jak jako společnost k sexuálním deliktům přistupujeme? (..)
Případ, který se na západě Čech odehrál před více než deseti lety. „Zlobivý“ mladík s těžkou minulostí potkal učitele a zároveň vedoucího turistického oddílu. A postupně v něm našel ještě víc: nejlepšího kamaráda. Podle soudu ale učitel Matěj důvěru využil ve svůj prospěch a tehdy čtrnáctiletého chlapce Tomáše sexuálně zneužíval.
K aktérům kauzy se vrátil šéfredaktor Seznam Zpráv Jiří Kubík s režisérem Braňo Pažitkou. „Nabízí se nám díky tomu takový plastický obrázek o celém tématu a troufám si říct, že v tom se to vymyká všem případům, o kterých jsme mohli dosud slyšet,“ popisuje Kubík. (…)
Obsah: 1. díl: Vltava: plovárna pod Libeňským mostem, Podhoří, Troja, Sedlec (2. díl: Jinonice: Prokopské údolí, Staré Dejvice, Hrdlořezy (3. díl: Koupaliště Na Rakařce v Dolní Šárce, Plivátko, Vysočany, Grado Čelákovice, Břve – Hostivice (4. díl: Biotop Lhotka, Motol, Džbán, Petynka (5. díl: Stírka, Hloubětín, Šeberák, Hostivařská přehrada (
Lit.: Pilát, Tomáš: Koupaliště na pražských potocích, rybnících a přehradách. U některých nenajdeme ani jejich zbořeniště, jiná žijí dodnes. In web ČRo 3 Vltava, 22. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nejen Vltava skýtala Pražanům možnost smočení v horkých dnech. Koupaliště a plovárny rostly i na jejích přítocích, potocích, rybnících a přehradních nádržích. Bývalo jich požehnaně, a mnohá slouží svému účelu i dnes. Některá z nich se ani příliš nezměnila. Pokud se na ně vydáte, ocitnete se tak trochu ve starých časech. Ve spojení s přívětivým sluncem a osvěžující vodou to budou příjemné výlety.
Autor Tomáš Pilát se znalcem architektury, průvodcem a milovníkem plováren Josefem Vomáčkou se ve druhé sérii věnované zaniklým i stále fungujícím pražským plovárnám tentokrát vypravili především na zmíněné potoky. V jednom dílu zůstali ještě na Vltavě, a navštívili Libeň, Vysočany, Podhoří, Troju a Sedlec.
Od šesté části se toulali Prahou křížem krážem, a připomněli si například koupaliště v Prokopském údolí, Čelákovicích, Dejvicích, u Spořilova, v Tiché Šárce nebo na Karlově. Tady už se jejich zbytky hledají těžko. Stále si ale můžete zaplavat například na Lhotce, u Veselíka v Divoké Šárce, v motolském rybníku, na koupališti Džbán ve Vokovicích, na Petynce, na Stírce nebo na Šeberáku. A samozřejmě i na největším pražském přírodním koupališti na Hostivařské přehradě. Některá z nich ovšem měla nebo pořád mají namále. Developeři by rádi stavěli na místě proslulého lhoteckého koupaliště a taky na rozhraní Šárky a Vokovic – na plochách koupaliště Džbán. Nahnuté to svého času bylo i s Šeberákem. (…)