Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

13. 7. 2022

Téma dne – Pracující uprchlíci v České republice (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:17

Pražské Kongresové centrum prošlo první zatěžkávací zkouškou půlročního českého předsednictví v Radě Evropské unie. Přivítalo ministry vnitra ze 27 členských zemí a také z Ukrajiny, Moldavska, Švýcarska nebo Norska. Moderuje Martina Mašková.

Hosty jsou Pavel Novák, reportér Českého rozhlasu; Andrea Krchová, ředitelka konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty; Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže na ministerstvu školství; Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Natočeno 2022. Premiéra 12. 7. 2022 (ČRo Plus, 8:10 h.; 21 min.).

Lit.: Mašková, Martina: Ukrajinky často hledají flexibilní zaměstnání. Potřebují kombinovat práci a péči o rodinu, uvádí šéf svazu průmyslu Prouza. In web ČRo Plus, 12. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od začátku války na Ukrajině emigrovalo do zemí Evropské unie více než šest a půl milionu uprchlíků. Česko, Polsko a Estonsko nesou největší zátěž pomoci v přepočtu na obyvatele. Jen k nám přišlo od konce února více než 150 tisíc dětí ve věku šest až patnáct let, dvě třetiny z nich zatím nenastoupily do škol. Jakým způsobem je možné uprchlíkům pomoci uplatnit se na trhu práce a integrovat se do společnosti? Jak se na potřeby ukrajinských dětí připravuje školství?

Dlouhodobé zaměstnání si u nás hledá 80 procent příchozích z Ukrajiny. Uplatnění najdou zejména ve zdravotnictví a sociálních službách, které na práci migrantů spoléhají dlouhodobě. Dalším sektorem je cestovní ruch, kde se jedná především o pomocné práce.

„To jsou práce, které se dají dělat na kratší úvazky. Dají se tam plánovat směny a často vidíme, že se třeba domluví tři Ukrajinky – dvě chodí pracovat, třetí se stará o děti. Velký požadavek řady Ukrajinek je flexibilita, aby mohly kombinovat práci a péči o rodinu,“ uvádí Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Jedním ze zásadních problémů je jazyková bariéra. Přestože téměř 60 procent příchozích má vysokoškolské vzdělání, pracují většinou ve výrobě. Lidí s vysokoškolským vzděláním je však na českém trhu práce nedostatek.

„Řada nadnárodních firem ani nepotřebuje češtinu, spíše potřebují dobrou angličtinu, a to je věc, kterou jim dokáže řada Ukrajinek nabídnout, protože mají vzdělání a zároveň zkušenost, pracovaly v bankách, v marketingových agenturách a podobně. To je velmi jednoduše přenositelná znalost,“ dodává Prouza. (…)

Host Apetýtu – Jakub Machala (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:11

Připravila Lucie Hostačná.

Hostem Apetýtu je Jakub Machala.

Připravilo Brno v roce 2022. Premiéra 12. 7. 2022 (ČRo Brno, 28 min.) v rámci pořadu Apetýt.

Lit.: Hostačná, Lucie: Základem romantické komedie musí být dobrý scénář, říká brněnský režisér Machala. In web ČRo Brno, 12. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jakub Machala patří mezi režiséry s širokým polem působnosti, natáčí reklamy, točí filmy, dětské pořady a věnuje se i divadlu. Vyrůstal v Brně v blízkosti kina Art a u filmů zůstal. „Kino pro mě znamenalo strašně moc, protože jsem tam získal lásku ke kinematografii a audiovizuálním dílům obecně.“

V mládí ale víc inklinoval ke sportu. „Do 15 let jsem chtěl být olympijský vítěz – a bylo jedno v čem. Pak jsem si zranil koleno a začal jsem chodit do dramatického kroužku, což se mi stalo, jak se tak říká, osudným.“

Nedávno dokončil film Láska hory přenáší, kde hrají Anna Fialová s Markem Lamborou. A co musí být v romantické komedii, aby držela pohromadě? „Dobrý scénář,“ tvrdí Machala.

Do každého filmu vkládá jeho autor velký kus sebe. Co z Jakuba Machaly je v jeho nejnovějším počinu? „Úplně všechno, si myslím. V každé postavě je něco a ten film je jako jít se mnou na pivo. Docela zábavný,“ říká s úsměvem scenárista a režisér. (…)

5:59 – Co bude, až plyn nebude (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 9:59

Bude obnoven provoz plynovodu Nord Stream 1? Připravila Lenka Kabrhelová.

Hovoří ekonomická analytička a zástupkyně šéfredaktora Hospodářských novin Jana Klímová.

Natočeno 2022. Webová premiéra 13. 7. 2022 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 28 min.).

Lit.: Kabrhelová, Lenka: Česko bez ruského plynu? Co nás čeká a jak se připravit. In web Seznam Zprávy, 13. 7. 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Pravidelná údržba plynovodu Nord Stream 1 letos v Evropě vyvolává mimořádnou pozornost. V řadě států včetně Česka panují obavy, jestli – nebo v jaké míře – potrubím po odstávce znovu začne proudit plyn od ruského Gazpromu. Co se bude dít, pokud Moskva v době vyhrocených vztahů s Evropou využije situace? Je Česko na možný nedostatek plynu připravené? (…)

Odstávka hlavní trasy pro přepravu ruského plynu do EU začala v pondělí 11. července. Když je v provozu, přivádí Nord Stream 1 surovinu po dně Baltského moře až ke břehům Německa. Nejen tam teď ale politici, odborníci i veřejnost řeší, co se stane po deseti dnech plánované údržby.

Aktuální otázka je to i v tuzemsku. „Ta situace – nejenom s plynem, ale s energiemi vůbec – je pro Česko skutečně kritická, jsme jednou z nejprůmyslovějších ekonomik v Evropské unii,“ zdůrazňuje ekonomická analytička a zástupkyně šéfredaktora Hospodářských novin Jana Klímová. (…)

Bourání – Bratislava (2022)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 9:57

Co je na Bratislavě pro architekty zajímavé a proč jí mají rádi? Kde můžete potkat ducha Bratislavy? Připravila Kateřina Vránková.

Hovoří architekti Michal Janák a Martin Jančok.

Natočeno 2022. Premiéra 7. 7. 2022 (ČRo Rádio Wave, 38 min.).

Lit.: Vránková, Kateřina: Nadšenci na Slovensku pracují za instituce. I za cenu sebezničení. In web ČRo Radio Wave, 7. červenec 2022  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vyjeli jsme tentokrát do Bratislavy na průzkum tamní architektonické scény. Architekti Martin Jančok a Michal Janák ze studia Plural mluví nejen o tom, co mají na Bratislavě rádi, ale i o svých experimentálních vilách.

Michal Janák vyrostl v bratislavské Petržalce, největším sídlišti tehdejšího Československa. Martin Jančok v Bratislavě též dlouho žije a oba tohle město zkoumají a interpretují. Bratislava je rozlohou velká jako Vídeň, ale žije tu jen třetina obyvatel. Michal Janák tento stav definuje jako „souostroví jednotlivých částí.“ „Někde na sebe narážejí, někde mají rozestupy, někde se prolínají,“ doplňuje Martin Jančok.

Společně jsme mluvili také o experimentální vile Bórik, která se nachází na okraji Žiliny a její návrh pochází právě od ateliéru Plural. Dále jsme v našem povídání rozebrali i budovu Nové synagogy v Žilině od německého architekta Petera Behrense. Jedná se málo známou stavbu, kterou tento slavný architekt postavil před válkou. Po letech nezájmu ji začala opravovat skupina dobrovolníků a samotnou rekonstrukci navrhoval právě architekt Martin Jančok. Dnes slouží jako kulturní centrum a galerie současného umění. (…)

Přepište dějiny – V létě do muzea: Fügnerův pes a Máchova lebka (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 9:54

Kam jezdí historici na dovolenou? Do muzea! Připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 2022. Webová premiéra 13. 7. 2022 (Přepište dějiny, 15 min.). Rozšířená verze na Gazetisto.

Lit.: anonym:  V létě do muzea: Fügnerův pes a Máchova lebka. In web Přepište dějiny, 13. 7. 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Někdo v létě jede do hor, někdo k moři, Přepište dějiny si vyrazily do muzea. První z našich prázdninových procházek zamíří do expozice dějin, konkrétně části 19. století v Národním muzeu a průvodcem bude historik Martin Sekera. Proč si zakladatel Sokola nechal vycpat svého psa, jak vypadala lebka Karla Hynka Máchy a co všechno můžete potkat na stole hojnosti vědeckého poznání mapujícím vědecké poznání od konce 16. století? A pokud by vám krátká procházka nestačila, na portálu Gazetisto najdete její o hodně delší verzi.

Použité zvuky: Návrat géniů – rekonstrukce Národního muzea (ČT 2021, režie: Jiří Střecha), Dvanáct století v jedné expozici. Národní muzeum probírá Dějiny v kočáře i na bojišti (ČT, 10. 3. 2022), Mozek velikána i tajemné bedny. Národní muzeum slaví 200 let, ve sbírkách má světové unikáty (ČT, 14. 4. 2018), Youtube kanál Národního muzea.

Výlety – Holašovice (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:52

Připravil Zdeněk Zajíček.

Holašovicemi provedli starosta Jankova Jan Jílek a kovář David Charvátek.

Připravilo Brno v roce 2022. Premiéra 13. 7. 2022 (ČRo Brno, 4 min.).

Lit.: Zajíček, Zdeněk: Jihočeská vesnička Holašovice je zapsaná na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. In web ČRo Brno, 13. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vesnice Holašovice leží asi 16 kilometrů západně od Českých Budějovic. Na Seznam UNESCO byl v prosinci 1998 zapsán téměř zcela dochovaný středověký systém obytných domů a sýpek, tedy celkem 23 památkově chráněných usedlostí se 120 budovami známými především stavebním stylem zvaným Selské baroko.

V 16. století vylidnila Holašovice morová epidemie a místo českých obyvatel tu začala žít většina Němců. Po druhé světové válce ale museli Němci odejít. Pak se Holašovice staly už ryze českou vesnicí. Vzhledem k tomu, že stála vždycky tak trochu stranou oficiálního zájmu o nějaký výrazný architektonický rozvoj, povedlo se tady, podobně jako v Českém Krumlově, zachovat původní ráz obce. A díky tomu se dostala do světového povědomí. (..)

Blízká setkání – Igor Orozovič (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:40

Host: herec, hudebník Igor Orozovič. Proč trávil dětství s Evou Holubovu a s Ivou Janžurovou? Kolik jazyků a hudebních nástrojů vlastně ovládá? Čemu neodolá a sebere to u popelnice? A proč tak úzkostně střeží svoje soukromí? Moderuje Aleš Cibulka. Pořad není vysílán živě.

Natočeno 2022. Premiéra 12. 7. 2022 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.; 28 min.).

Lit.: eh – Cibulka, Aleš: Igor Orozovič snídal nahý v lese. „Nechci se ukazovat, ale miluju propojení s přírodou,“ vysvětluje herec a muzikant. In web ČRo 2 Praha, 12. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Prozradím na sebe jednu hodně soukromou věc, skoro až bulvární. Kdyby něco, tak to z rozhovoru vystřihněte,“ nabádá Igor Orozovič v Blízkých setkáních moderátora Aleše Cibulku. Jaký je to pocit být hrdinou roku? Čím teď žije nejvíc? Cestuje rád? Váží si umělecké svobody? Má rád příběhy v písních? Chce se v nich vracet do erotiky? Je dobré si uvědomit, proč dělá tolik věcí?  Poslechněte si v audiu.

„Ale ono je to hodně bulvární,“ ještě chvíli váhá umělec. „Ale to je jedno, já to chci i propagovat. Teď jsem si udělal výlet do Tribeče a v lese jsem byl sám. Snídal jsem a byl jsem nahý. A to mi přijde nádherná věc. Člověk má pocit, že na nuda plážích jsou samí exhibicionisti, ale já miluju to propojení s přírodou. A v tomto případě to není o tom, že by se člověk chtěl někde ukazovat,“ vysvětluje herec a muzikant. (…)

Jak zní Eben, když se do něj bouchne (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 9:15

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 13. 7. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jak zní Eben, když se do něj bouchne. In web IRozhlas, 13. 7. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Marek Eben si asi nepotrpí na vyvolávání skandálů, ale přece se mu podařilo jeden pěkný vyvolat slovy o tom, že vstali noví svazáci. Na celé záležitosti možná není tolik pozoruhodný obsah sporu, ale jeho rozsah a forma. Vlastně něco vypovídá o době, ve které žijeme.

Známý moderátor na karlovarském festivalu při uvedení restaurované kopie filmu Žert zmínil, že dnes se nehlídá vedoucí úloha strany, ale politická korektnost. A tu si prý vzali na starost noví svazáci, kteří nemají o nic více smyslu pro humor než jejich předchůdci z 50. let.

Eben jistě mohl poznamenat o slavném filmu řadu jiných myšlenek nebo se aspoň přesněji vyjádřit, ale vcelku přece jde o zanedbatelnou událost. Publikum v sále ho odměnilo potleskem, internetová veřejnost zas pomyslným hvízdáním. Teprve tato druhá, negativní reakce udělala z Ebenova výroku událost. (more…)

Vyšším daním se nevyhneme, inspiraci hledejme na západ od nás (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 9:07

Lukáš Jelínek. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 12. 7. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Jelínek, Lukáš: Lukáš Jelínek: Vyšším daním se nevyhneme, inspiraci hledejme na západ od nás. In web ČRo Plus, 12. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Nesměle, ale přece se u nás rozbíhá debata o daních. Doposud se politici soustředili na výdajovou stránku rozpočtu. Pravicová koalice si vytkla za cíl snížení dluhů a konsolidaci veřejných financí, takže se škrtalo, šetřilo, zmrazovalo. Jenže to nebude stačit.

Konec války na Ukrajině je v nedohlednu, uprchlíků může přibývat, energetická krize ještě nekulminovala a inflace dál šplhá nad patnáct procent. A přestože se Fialův kabinet zaklíná, že lidem hodlá pomáhat jen cílenými, nikoli plošnými opatřeními, ve skutečnosti už připravuje pětitisícovku pro každé dítě i speciální energetický tarif pro domácnosti. (…)

12. 7. 2022

Seriál Radiožurnálu – Česko mezi řádky II 1/14 (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:57

Připravila Jana Opočenská (1), Pavla Kuchtová (2), Andrea Brtníková (3, 9), Vlasta Gajdošíková (4), Tomáš Kremr (5), Radek Duchoň (6), Lenka Kratochvílová (7), František Kuča (8), Michal Sladký (10), Jan Beneš (11), Veronika Žeravová (13), Jitka Englová a další.

Natočeno 2022. Premiéra 11. – 24. 7. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.) v cyklu Seriál Radiožurnálu.

Obsah: 1. Byly odsouzeny k zániku, nakonec však internované řeholnice Bílou Vodu zachránily, tvrdí starosta (4 min.) – 2. Vždycky se tady střílelo, pašovalo, odehrávaly se tady dějiny, líčí autor románu Návrat Krále Šumavy – 3. „Zase jsme v té ďůře.“ Na sto procent trefené fárání, komentují horníci román Pestré vrstvy Ivana Landsmanna – 4. Většina návštěvníků je slušných, do knihy si vyberu jen ty 3 % debilů, směje se kastelán a autor románu Poslední aristokratka –  5. Cestuji s bedekrem z Rakouska-Uherska, stejně jako Winterberg, prozrazuje Jaroslav Rudiš – 6. Po štěchovickém pokladu pátrají dobrodruzi i seriozní badatelé. A v románu i spisovatel Jarchovský – 7. „Půda si pamatuje nevinnou krev.“ Román Kyselé třešně popisuje masakr německých obyvatel na Slovensku – 8. Za jednoho nacistu deset polských občanů. Román Životice Karin Lednické vypráví o pomstě na Těšínsku – 9. Neustálé střety, ale také nádhera poválečné fotbalové euforie. S Lojzkem Lapáčkem ve Slezské Ostravě – 10. Slovácko sa nesúdí napsal talentovaný holič. O dění u soudu se dozvídal z první ruky – 11. „V socialismu jsme furt, až po krk.“ Hrdinové Vytěženého kraje hledají na Mostecku kulisy reálného socialismu – 12. Za dámskou společností do Českých Budějovic! Ale slušně, kurtizány z Café Groll se urážet nenechaly – 13. Hlahol Kopanic ze Želar ustal. Pospolitost podle místních vytlačily závory a soukromé pozemky – 14. Prvorepubliková smetánka, gestapo i soudruzi. Plzeňský Continental paní Eugenie lákal bez rozdílu..

Lit.: and: Česko mezi řádky II. In web ČRo 1 Radiožurnál, 12. červenec 2022 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.: Následujících čtrnáct dní vás v Ranním Radiožurnálu po roce opět zavedeme na místa, která znáte z děl českých spisovatelů. V druhé sérii reportážních výprav za kulisami oblíbených povídek a románů vám naši reportéři zblízka ukážou skryté kouty Česka, které inspirovaly třeba Jaroslava Rudiše, Evžena Bočka nebo Kateřinu Tučkovou. Nalaďte si Radiožurnál každý den vždy v 8:50 a vydejte se s námi na netradiční cestu za literaturou.

Lit.: prh – Opočenská, Jana: Byly odsouzeny k zániku, nakonec však internované řeholnice Bílou Vodu zachránily, tvrdí starosta. In web ČRo 1 Radiožurnál, 11. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bílá Voda je název zapadlé obce na Jesenicku a zároveň poslední knihy spisovatelky Kateřiny Tučkové, autorky oceňovaných próz Žítkovské bohyně nebo Vyhnání Gerty Schnirch. Ve svém nejnovějším románu otevírá čtyřicetiletá spisovatelka téma násilné internace řádových sester v 50. letech. Právě do kláštera v Bílé Vodě totiž tehdy komunistický režim nuceně vystěhoval řeholnice z celé republiky.

Společně s nezávislým starostou Miroslavem Kociánem procházíme Bílou Vodou, malou obcí na hranicích s Polskem, kam vede z české strany v podstatě jediná příjezdová cesta. Zastavujeme se před barokním klášterem, ve kterém se odehrává velká část děje románu Bílá Voda. (…) (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress