Připravila Jana Opočenská (1), Pavla Kuchtová (2), Andrea Brtníková (3, 9), Vlasta Gajdošíková (4), Tomáš Kremr (5), Radek Duchoň (6), Lenka Kratochvílová (7), František Kuča (8), Michal Sladký (10), Jan Beneš (11), Veronika Žeravová (13), Jitka Englová a další.
Natočeno 2022. Premiéra 11. – 24. 7. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.) v cyklu Seriál Radiožurnálu.
Obsah: 1. Byly odsouzeny k zániku, nakonec však internované řeholnice Bílou Vodu zachránily, tvrdí starosta (4 min.) – 2. Vždycky se tady střílelo, pašovalo, odehrávaly se tady dějiny, líčí autor románu Návrat Krále Šumavy – 3. „Zase jsme v té ďůře.“ Na sto procent trefené fárání, komentují horníci román Pestré vrstvy Ivana Landsmanna – 4. Většina návštěvníků je slušných, do knihy si vyberu jen ty 3 % debilů, směje se kastelán a autor románu Poslední aristokratka – 5. Cestuji s bedekrem z Rakouska-Uherska, stejně jako Winterberg, prozrazuje Jaroslav Rudiš – 6. Po štěchovickém pokladu pátrají dobrodruzi i seriozní badatelé. A v románu i spisovatel Jarchovský – 7. „Půda si pamatuje nevinnou krev.“ Román Kyselé třešně popisuje masakr německých obyvatel na Slovensku – 8. Za jednoho nacistu deset polských občanů. Román Životice Karin Lednické vypráví o pomstě na Těšínsku – 9. Neustálé střety, ale také nádhera poválečné fotbalové euforie. S Lojzkem Lapáčkem ve Slezské Ostravě – 10. Slovácko sa nesúdí napsal talentovaný holič. O dění u soudu se dozvídal z první ruky – 11. „V socialismu jsme furt, až po krk.“ Hrdinové Vytěženého kraje hledají na Mostecku kulisy reálného socialismu – 12. Za dámskou společností do Českých Budějovic! Ale slušně, kurtizány z Café Groll se urážet nenechaly – 13. Hlahol Kopanic ze Želar ustal. Pospolitost podle místních vytlačily závory a soukromé pozemky – 14. Prvorepubliková smetánka, gestapo i soudruzi. Plzeňský Continental paní Eugenie lákal bez rozdílu..
Lit.: and: Česko mezi řádky II. In web ČRo 1 Radiožurnál, 12. červenec 2022 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.: Následujících čtrnáct dní vás v Ranním Radiožurnálu po roce opět zavedeme na místa, která znáte z děl českých spisovatelů. V druhé sérii reportážních výprav za kulisami oblíbených povídek a románů vám naši reportéři zblízka ukážou skryté kouty Česka, které inspirovaly třeba Jaroslava Rudiše, Evžena Bočka nebo Kateřinu Tučkovou. Nalaďte si Radiožurnál každý den vždy v 8:50 a vydejte se s námi na netradiční cestu za literaturou.
Lit.: prh – Opočenská, Jana: Byly odsouzeny k zániku, nakonec však internované řeholnice Bílou Vodu zachránily, tvrdí starosta. In web ČRo 1 Radiožurnál, 11. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bílá Voda je název zapadlé obce na Jesenicku a zároveň poslední knihy spisovatelky Kateřiny Tučkové, autorky oceňovaných próz Žítkovské bohyně nebo Vyhnání Gerty Schnirch. Ve svém nejnovějším románu otevírá čtyřicetiletá spisovatelka téma násilné internace řádových sester v 50. letech. Právě do kláštera v Bílé Vodě totiž tehdy komunistický režim nuceně vystěhoval řeholnice z celé republiky.
Společně s nezávislým starostou Miroslavem Kociánem procházíme Bílou Vodou, malou obcí na hranicích s Polskem, kam vede z české strany v podstatě jediná příjezdová cesta. Zastavujeme se před barokním klášterem, ve kterém se odehrává velká část děje románu Bílá Voda. (…)
Lit.: agf – Kuchtová, Pavla: Vždycky se tady střílelo, pašovalo, odehrávaly se tady dějiny, popisuje autor románu Návrat Krále Šumavy. In web ČRo 1 Radiožurnál, 12. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hasil chodil přes Údolí smrti nebo přes Radvanovický vrch. Nebo se chodilo směrem na Mlaka nebo až přes Nové údolí. On tady opravdu znal každý kámen, přibližuje cesty převaděče spisovatel Žák. (..)
Podle románu Návrat Krále Šumavy jihočeského spisovatele Davida Jana Žáka už vznikla rozhlasová četba na pokračování, divadelní hra, komiks, ve střižně je i televizní minisérie. Na místa, kde v čase nastupující komunistické diktatury chodil legendární převaděč Josef Hasil, se vydala reportérka Pavla Kuchtová.
Venku je počasí, že by psa nevyhnal. Je mlha, hustě prší, není vidět na víc než dvacet kroků před sebe, ale je to to správné šumavské počasí. Se spisovatelem Davidem Janem Žákem se vydáváme do míst, kudy převáděl přes hranice slavný převaděč „Král Šumavy“ Josef Hasil.
„To, jak tady dnes jdeme, to je přesně ono – mlha, déšť, sychravo, takové to podivno… Tady se vždycky střílelo, pašovalo, tady se odehrávaly dějiny. I ty malé, lidské. Člověk si tady hned představí toho Hasila, Krále Šumavy, jak převádí skupinu matek s malými dětmi nebo kněze…“ (…)
Lit.: agf – Brtníková, Andrea: „Zase jsme v té ďůře.“ Na sto procent trefené fárání, komentují horníci román Pestré vrstvy Ivana Landsmanna. In web ČRo 1 Radiožurnál, 13. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tabák se zabalí do papíru, člověk si to sebere, nalije do toho ruma, nasype kokos, udělá se z toho taková šmoulina, a místo cigaret, které nemůžeme používat, to žvýkáme, popisuje havíř náhražky cigaret.
Autor románu Pestré vrstvy Ivan Landsmann dlouhé roky pracoval jako horník v podzemí na Karvinsku. Originálním způsobem představil hornický slang a popsal také nelehký život i vzdor havířů pozdního socialismu. Dají se dnes pestré vrstvy ve štolách vidět? A jak je na tom dnes hornický slang?
Chceme-li se vydat po stopách Pestrých vrstev, nelze to udělat jinak než v dole, proto sjíždíme do cvičné štoly v hornickém muzeu. „Tak pojďte, můžeme jet,“ zve do důlního výtahu průvodce Václav Šebek. (…)
Lit.: prh – Gajdošíková, Vlasta: Většina návštěvníků je slušných, do knihy si vyberu jen ty 3 % debilů, směje se kastelán a autor románu Poslední aristokratka. In web ČRo 1 Radiožurnál, 14. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Předlohou knihy Poslední aristokratka byl zámek v Miloticích. Natáčel se tam i stejnojmenný film.
Jihomoravský zámek Milotice sice není výslovně dějištěm žádného soudobého románu, přesto do seriálu Česko mezi řádky patří. Je totiž spojený s knihou Poslední aristokratka. Jednak proto, že autorem humoristické série o rodině Kostkových ze zámku Kostka je milotický kastelán Evžen Boček, a také proto, že památka, kterou spravuje, byla jednou z těch, kde se natáčel stejnojmenný film.
„Když se na Milotice podíváte, tak je to taková čtyřkřídlá budova. Při pohledu shora připomíná kostku,“ osvětluje původ jména románového zámku Kostka autor knihy a kastelán v Miloticích Evžen Boček. (…)
Lit.: agf – Kremr, Tomáš: Cestuji s bedekrem z Rakouska-Uherska, stejně jako Winterberg, prozrazuje Jaroslav Rudiš. In web ČRo 1 Radiožurnál, 15. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Winterberg třeba bydlí v brněnském Grand hotelu naproti hlavnímu nádraží, protože je doporučený hned jako první hotel v tom bedekru, vysvětluje Jaroslav Rudiš roli průvodce v románu.
V dalším díle seriálu prohlédneme město Brno očima postav románu Winterbergova poslední cesta Jaroslava Rudiše. Jeho postavy do Brna přicestovaly vlakem s tištěným průvodcem po Rakousko-Uhersku z roku 1913. Bedekr je skutečný, autor se jím při psaní knihy sám řídil. Která místa v Brně získala své místo v románu? Poslechněte si další díl seriálu.
Jedno z prvních míst v Brně, které stařík Winterberg podle bedekru hledá, je Německý dům.
„Ale nenašel ho, a ani ho najít nemohl, protože na konci války vyhnali z Brna Němce a jejich Německý dům vyhodili do vzduchu, jak mu vysvětlila jedna dáma,“ předčítá Jaroslav Rudiš pasáž ze své knihy. (…)
Lit.: prh – Duchoň, Radek: Po štěchovickém pokladu pátrají dobrodruzi i seriozní badatelé. A v románu i spisovatel Jarchovský. In web ČRo 1 Radiožurnál, 16. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po štěchovickém pokladu pátrali dobrodruzi i seriozní badatelé. A v románu i spisovatel Jarchovský.
Štěchovický poklad by měl ukrývat jak zlato, tak i tajné dokumenty o německých zbraních a další cennosti. Už desítky let po něm pátrají na pravém břehu Vltavy nedaleko Prahy dobrodruzi i seriózní badatelé. Na poklad se zaměřil i spisovatel Zdeněk Jarchovský v románu Štěchovická stěna. A tak místo nedaleko Hradišťka zaujalo i nás v seriálu Česko mezi řádky.
Nejznámějším místem, kde hledači poklad hledají, je štola kousek pod Hradišťkem. Teď kolem vede naučná stezka. Míst, kde by údajně měly bedny se zlatem a dokumenty být, je víc. Bývalý starosta Hradišťka Antonín Braný vzpomíná, že štěchovická horečka začala už před sametovou revolucí. (…)
Lit.: prh – Kratochvílová, Lenka: „Půda si pamatuje nevinnou krev.“ Román Kyselé třešně popisuje masakr německých obyvatel na Slovensku. In web ČRo 1 Radiožurnál, 17. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Půda si pamatuje nevinou krev.“ Román Kyselé třešně popisuje masakr německých obyvatel na Slovensku.
Jsou třešně na kopci Švédské šance u Přerova opravdu kyselé? Nebo je to jen lež rodičů, kteří tak chtěli zabránit svým dětem, aby si trhali ovoce v aleji, kde bylo v červnu 1945 bestiálně zavražděno 267 nevinných lidí? Desítky let se o masakru, jehož obětí byli němečtí obyvatelé Slovenska, převážně ženy a děti, nesmělo mluvit. Přerovská spisovatelka Lenka Chalupová události popisuje ve svém románu Kyselé třešně. (…)
Lit.: agf – Kuča, František: Za jednoho nacistu deset polských občanů. Román Životice Karin Lednické vypráví o pomstě na Těšínsku. In web ČRo 1 Radiožurnál, 18. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Místní partyzáni tady číhali a chtěli přepadnout gestapáky, kteří jeli do Životic. Tady v té hospodě se to postřílelo, pomlelo, vypráví pamětník Ladislav Chrobeček.
Další díl seriálu nás zavede do okolí Havířova za vzpomínkami na tragédii z druhé světové války. 6. srpna roku 1944 nacisté v Životicích popravili 36 nevinných lidí. Byla to pomsta za předchozí útok partyzánů na příslušníky gestapa. Tyto události popsala Karin Lednická ve své knize Životice. Oběti dosud připomínají kamenné pomníky v Životicích i okolí.
„Tady je jeden z pomníků, který zřejmě nikomu nevadil, není na ničím pozemku, tak přežil,“ komentuje Ladislav Chrobeček ze sousedního Těrlicka. Na kraji lesíka mezi Horní Suchou a Životicemi můžeme najít několik takových pomníků. Nahradily původní březové kříže, které tady postavili lidé hned po válce. (…)
Lit.: vma – Brtníková, Andrea: Neustálé střety, ale také nádhera poválečné fotbalové euforie. S Lojzkem Lapáčkem ve Slezské Ostravě. In web ČRo 1 Radiožurnál, 19. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Putování za literárními hrdiny nás v seriálu Česko mezi řádky teď zavede do Slezské Ostravy. Právě tato část města je přímo v názvu románu exilového spisovatele a ostravského rodáka Oty Filipa. Jeho kniha Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy ukazuje bez příkras soužití Čechů, Poláků, Němců a Židů v polovině 20. století. A to vše v kulisách legendárního fotbalového klubu, původně SK Slezská, dnes Baníku Ostrava.
Pár metrů od slezskoostravské radnice je široká a velmi rušná komunikace. Když člověk hojně zapojí fantazii, odstraní asfalt, tak tady bylo hřiště dnešního Baníku, tehdy SK Slezská. (…)
Lit.: agf – Sladký, Michal: Slovácko sa nesúdí napsal talentovaný holič. O dění u soudu se dozvídal z první ruky. In web ČRo 1 Radiožurnál, 20. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Celou tu dobu mluvil po našem, i když byl 53 let Brňákem, vzpomíná na spisovatele Zdeňka Galušku předsedkyně Spolku Galuškovo Slovácko. Poslechněte si reportáž.
Moravské Slovácko – vinohrady, sklípky a poetická příroda. Právě do tohoto prostředí je zasazen děj knih Zdeňka Galušky Slovácko sa súdí a nesúdí. Stařeček Pagáč v nich vypráví veselé i smutné příhody, jaké život přináší. Poslechněte si další díl seriálu.
Jen několik kroků od renesančního zámku v Uherském Ostrohu stojí dům č. p. 32. V jeho přístavku, který tvoří roh v ulici Kostelní a kde už dnes nic není, měl své holičství Zdeněk Galuška. Právě tady sbíral náměty pro své povídky. (…)
Lit.: vma – Beneš, Jan: „V socialismu jsme furt, až po krk.“ Hrdinové Vytěženého kraje hledají na Mostecku kulisy reálného socialismu. In web ČRo 1 Radiožurnál, 21. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu)
Mostecko, tamní povrchové uhelné lomy a podzimní tísnivá krajina Krušnohoří s převalujícími se mlhami… Atmosféru známe ze seriálů Rapl nebo Pustina. Ve stejné době vznikal i román Vytěženej kraj autorky Veroniky Bendové. V seriálu Česko mezi řádky teď půjdeme ve stopách hlavních hrdinů – skautů hledajících na Mostecku zajímavé filmové lokace připomínající období normalizace.
S Veronikou Bendovou stojíme na náměstí v Litvínově, kde se odehrává začátek knihy Vytěženej kraj. Dvojice skautů, hledající filmové lokace, se jede ubytovat do hotelu, který měl být oprýskaný, zanedbaný. (…)
Lit.: jkh – Žeravová, Veronika: Hlahol Kopanic ze Želar ustal. Pospolitost podle místních vytlačily závory a soukromé pozemky. In web ČRo 1 Radiožurnál, 23. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Předlohou pro fiktivní zapadlou horskou obec Želary jsou ve skutečnosti Moravské Kopanice v Bílých Karpatech. Spisovatelka Květa Legátová v novele Jozova Hanule popisuje Starý Hrozenkov a okolní vesnice, kde po válce učila ve škole. V seriálu Česku mezi řádky ale zjistíme, že o zapomenuté vesnice už dávno nejde.
Uprostřed Starého Hrozenkova stojí kostel narození Panny Marie, je tu i hospoda a obchod. Klikatá cesta, kterou v knize Květa Legátová popisuje, se ale výrazně změnila. Dnes je tu hlavní silnice na Slovensko, kterou denně projedou stovky aut a kamionů. Směrem k hranici je i pila, která v obci stále funguje už několik desítek let.
„Tam se zpracovávala dřevo, které se tam vozilo z lesa. Ještě prozatím funguje, byť už ne v takovém rozsahu, jak to bývalo,“ popisuje Jan Rapant, folklorista a bývalý ředitel školy, se kterým sedím na zahradě rodinného domu ve Starém Hrozenkově.
Když spisovatelka Květa Legátová, vlastním jménem Věra Hofmanová, v obci učila ve škole, Jan Rapant chodil do první třídy. Hofmanová učila jeho sestru. „Opravdu paní učitelka na úrovni, přísná na děcka. Ale že by si na někoho zasedla nebo škodila, to ne,“ vzpomíná. (…)
Lit.: vma – Kubát, Petr: Za dámskou společností do Českých Budějovic! Ale slušně, kurtizány z Café Groll se urážet nenechaly. In web ČRo 1 Radiožurnál, 22. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V dalším dílu seriálu Česko mezi řádky se podíváme za prvorepublikovými kurtizánami v Českých Budějovicích. Do prostředí tehdejších nevěstinců umístil svou novelu Café Groll spisovatel Jan Štifter. Název má podle skutečného vyhlášeného podniku poblíž tehdejších kasáren u nádraží.
„Chodili tam v podstatě všichni naši pradědové a jejich tátové. Tehdy ještě platila dvojí morálka, že muž má přicházet do manželství s nějakou zkušeností, zatímco žena má zůstat pannou,“ vysvětluje spisovatel Jan Štifter. (…)
Lit.: opa – Englová, Jitka: Prvorepubliková smetánka, gestapo i soudruzi. Plzeňský Continental paní Eugenie lákal k návštěvě bez rozdílu. In web ČRo 1 Radiožurnál, 24. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prvorepublikový luxus i tančírna v době socialismu. To vše je spojené s plzeňským hotelem Continental. Zajít na víno nebo kávu do Contíku, jak hotelu v Plzni říkají, patřilo k dobrému tónu napříč dobou i režimy. Při jeho vzestupu hrála významnou roli hoteliérka Eugenie Ledecká. Právě o této ženě a jednom z nejstarších hotelů ve městě je román Eugenie spisovatelky Jany Poncarové a také další díl seriálu Radiožurnálu Česko mezi řádky.
„Chodím sem už takových 74 let. Už jako dítě jsem sem chodila na obědy nebo za dědečkem, který tady hrával karty nebo šachy,“ vzpomíná pamětnice starých časů paní Zíbarová. „Moje maminka se znala dokonce s paní Ledeckou. Popisovala ji jako prvorepublikovou dámu, ozdobenou krásnými šperky, která měla úroveň.“ (…)