Hovoří spisovatelka a publicstka Klára Vlasáková, spisovatelka a překladatelka Tereza Semotamová, literární kritik a editor webu ČT Art Josef Chuchma a Jonáš Zbořil, básník a editor kulturní rubriky Seznam Zpráv.
Lit.: Řičicová, Hana: Očekáváme od Magnesie Litery zázraky, ale pořád je to jen soutěž. In web Respekt.cz, 7. 4. 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podcast: Spisovatelky a literární kritici o významu knižních cen, které se udílejí už tuto neděli.
Už v neděli nás čeká další ročník vyhlášení literárních cen Magnesia Litera. Kategorie prózy je tentokrát pestřejší, než jsme byli v minulých letech zvyklí. Jak ale chápat tuto rozmanitou skladbu? Jsou nominace letos konečně transparentnější? V jaké kondici je česká literatura? Dá se to hodnotit podle loni vydaných knih, nebo se to odvíjí hlavně stavu od prostředí a podmínek, ve kterých české autorky a spisovatelé píší? (…)
Připravil ČRo Pardubice v roce 2021. Premiéra 1. dílu 7. 11. 2021 (ČRo Pardubice, 18:04 h.; 23 min.) v cyklu Na nedělní vlně z Pardubic.
Obsah: 1. Telegrafia byla pýchou první republiky – 2. Stávka v Telegrafii měla své oběti – 3. Tesla jako technika slaboproudá
Lit.: Kuchtová, Šárka: Telegrafia matka Tesly. In web ČRo Pardubice, 26. září 2021 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Byl to jeden z největších podniků v Pardubicích. Prošly jím tisíce zaměstnanců, někteří zde získali vzdělání, jiní praxi, ale mnozí zde strávili celý svůj profesní život. Dodnes se „tesláci“ schází v přízemí své budovy, která už ovšem nese název nového majitele.
(..) Předchůdkyní Tesly byla firma Telegrafia. Nevznikla v Pardubicích, ale v Roztokách u Prahy. Byla to akciová společnost, ve které většinu kapitálu vlastnil stát, a vznikla už v roce 1919 z iniciativy ministerstva pošt a telegrafů.
Za německé okupace dostala nuceného správce a výroba se během války přeorientovala na vojenskou. Po osvobození spadla do první vlny znárodnění a od 1.ledna z ní byl národní podnik s novým názvem – Tesla.
Tesla fungovala až do roku 1991, kdy zkrachovala a část byla prodána společnosti Foxconn. Tesla definitivně zanikla 18. 3. 2011. (…)
Rozluštěte s námi záhady Pardubického kraje. Připravila Šárka Rusnáková.
Připravil ČRo Pardubice v roce 2021. Premiéra 1. dílu 3. 10. 2021 (ČRo Pardubice, 18:04 h.; 27min.) v cyklu Na nedělní vlně z Pardubic.
Obsah: 1. Případ mrtvého na Králicku – 2. Bájní nezranitelní fextové – 3. Tajemná podzemí – 4. Nová pátrání po stopách Opatovického kláštera – 5. Tajemství Havlíčkovy podobenky.
Lit.: Rusnáková, Šárka: Záhady Pardubického kraje. In web ČRo Pardubice, 31. říjen 2021 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.: Případ mrtvého na Králicku z poloviny 19. století. Bájní fextové a proč jich je tolik právě na Východě Čech? Existuje tajná chodba z Pardubic na Kunětickou horu? Co ukázalo nové pátrání pod zemí Opatovického kláštera a mají ve Vysokém Mýtě skutečně podobenku Karla Havlíčka Borovského?
(…) V novém cyklu Na nedělní vlně Pardubic budeme rozkrývat několik záhad a tajemství Pardubického kraje. Budeme pátrat po pachateli hrůzného činu u novostavby lichkovského dvora na Králicku z roku 1845.
Za fexty, bájnými nepřemožitelnými siláky, které je těžké zabít a po smrti se jejich tělo nerozkládá, se vypravíme tam, kde údajně fextové žili. A budeme zjišťovat, proč se pověstí o nich vyskytuje právě tolik v Pardubickém kraji a jeho okolí, dokonce se jim říká ochránci východních Čech.
Připravil ČRo Pardubice v roce 2021. Premiéra 1. dílu 7. 11. 2021 (ČRo Pardubice, 18:04 h.; 23 min.) v cyklu Na nedělní vlně z Pardubic.
Obsah: 1. Útěk do Rixdorfu – 2. Katolíci vykopali prvního pohřbeného helvéta – 3. Hartwig byl tatíčkem pro všechny své sirotky – 4. Němečtí evangelíci z Čenkovic nakonec přece odešli.
Lit.: Kuchtová, Šárka: Příběhy z Čermné. In web ČRo Pardubice, 11. prosinec 2021 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.: Naše vyprávění bude o prostých lidech z vesnic pod Orlickými horami, o jejich víře, pro kterou byli ochotni zříci se domova, rodiny i světské slávy světa.
(…) Čtyřdílný seriál provede posluchače obdobím od první poloviny 18. století do současnosti. V prvním díle doprovodíme uprchlíky z Čermné do české vesnice pod Berlínem, v druhém prožijeme s Čermáky změny po tolerančním patentu. V třetím vzdáme hold českobratrskému kazateli Vilému Hartwigovi a jeho rodinnému sirotčinci. A v posledním díle připomene smutný fakt, že nacionalismus pod Orlickými horami vítězil dlouho před odsunem německých bratrů ve víře.
Připravil ČRo Pardubice v roce 2022. Premiéra 1. dílu 27. 3. 2022 (ČRo Pardubice, 18:04 h.; 25 min.), 7. dílu 18. 4. 2022 (ČRo Pardubice, 18:04 h.; 25 min.) v cyklu Na nedělní vlně z Pardubic. Repríza 2. dílu 14. 5. 2022 (ČRo Plus, 14:33 h.).
Obsah: 1. Otmar Riedl a operace Benjamin – 2. Operace Anthropoid – 3. Operace Silver A a Silver B – 4. Operace Antimony – 5. Operace Barium a Calcium – 6. Operace Wolfram – 7. Operace Platinum – Pewter.
Lit.: Kuchtová, Šárka: Padákoví andělé. In web ČRo Pardubice, 27. březen 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Snesli se z nebe a přinesli naději. Sedmidílný dokumentárně-dramatický seriál připomene příběhy československých parašutistů vyslaných londýnskou exilovou vládou během druhé světové války. (…)
Vojenské velení československé armády na Západě vyslalo do Protektorátu Čechy a Morava téměř stovku mladých mužů v jedenatřiceti výsadcích s různými úkoly. Jejich osudy pak byly různé, jisté je, že se více než polovina těchto odvážných mužů konce války nedožila. (…)
Natočeno 2022. Premiéra 7. 4. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Zdražování a energetická krize trápí Česko. Úřady práce hlásí přetížení, klientů potravinových bank přibývá. In web ČRo Plus, 7. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář adresoval premiéru Petr Fialovi (ODS) dopis, v němž varuje před katastrofálním přetížením úřadů práce. V dopise vysvětluje, že v posledních týdnech nemají úředníci a úřednice čas prakticky na nic jiného než je vyřizování agendy pro nově příchozí válečné uprchlíky.
Jenže čeští potřební nikam nezmizeli, naopak jich přibývá důsledkem dopadů covidové krize a také masivní inflace, která zdražuje především základní životní potřeby od potravin přes bydlení.
To potvrzují i čísla z potravinových bank – jejich klientů totiž přibývá. Jak uvedly Seznam Zprávy, celých 30 procent lidí, kteří vyhledali potravinovou pomoc, byli v bance poprvé. (…)
Natočeno 2022. Premiéra 7. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Perknerová, Kateřina: Kateřina Perknerová: Strany ve stínu války. In web ČRo Plus, 7. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vyhráli, ale netušili. Tak lze popsat aktuální situaci, v níž se ocitli koaliční předsedové. Když si šéfové pěti do té doby opozičních stran během sobotního povolebního večera plácli, jejich budoucnost byla zalitá sluncem. Andrej Babiš (ANO) musel jít od kormidla a Petr Fiala (ODS) mohl s úsměvem počítat 108 křesel, do nichž zasednou vládní poslanci.
Věděl, že covidový marasmus neskončil a inflace nabírá na tempu. Nemohl ovšem tušit, že ruský prezident Vladimir Putin se za půl roku stane válečným zločincem, který bude mít na rukou krev stovek civilistů včetně dětí.
Česká krizová legislativa přitom počítá s příchodem maximálně 20 tisíc uprchlíků. Nikoliv s 300 tisíci lidí, kteří k nám dorazili za pouhých sedm týdnů z Ukrajiny. Je to naprostá novota, protože i během balkánských válek v 90. letech minulého století přišlo do Česka zhruba šest tisíc osob. A jak známo, v době migrantské vlny před sedmi lety k nám nepronikl ani jediný syrský sirotek, neboť tomu Andrej Babiš a Jan Hamáček (ČSSD) srdnatě zabránili. (..)
Jsme asfaltéři, ale místo klasického asfaltu nás baví PVC se zvukovým záznamem. Chcete se dozvědět více o nových deskách, raritních nahrávkách, chcete začít sbírat desky? Poslechněte si nás. Jsme tři – Zlatěna, Pavel a Karel a hudební branži jsme se pohybovali dlouhé roky. Desky pro nás nejsou trendem, ale dlouholetou zábavou.
Natočeno 2020 – 2022. Webová premiéra 1. dílu září 2020 (Spotify, 38 min.). K poslechu zde.
Hovoří Robert Huneš – ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích (1), Helena Machulová – vedoucí Oddělení celoživotního vzdělávání Teologické fakulty Jihočeské univerzity České Budějovice (2), Miroslav Špecián – právník a hospicový dobrovolník (3), Václav Malina, Šárka Pechková.
Obsah: 1. S Robertem Hunešem – 2. S Helenou Machulovou – 3. S Miroslavem Špeciánem
Lit.: Rozkovcová, Radka: Hospic – dobrá tečka za životem. Pořad v souvislostech. In web Radio Proglas, „Slovo hospic pochází z latinského termínu hospitium, což se dá přeložit asi jako ‚přátelské přijetí‘. V tomto smyslu dost blízkým slovem pravému významu je ‚hostinec‘. Když lidé ve středověku konali pouť z Čech nebo z Bavor do Svaté země, v cestě jim stály Alpy. Někdo onemocněl hlady, někdo úrazem. V těch horách byli mniši, kteří se o tyto nemocné starali – oni je přátelsky vítali a opečovávali je, případně smrtelně nemocné dochovávali,“ vysvětluje Robert Huneš, ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích.
O myšlence a historii hospicového hnutí, o hospicích kamenných i domácích, o síti hospiců v České republice a o jejich potřebách hovoří Robert Huneš s Václavem Malinou, který pořad autorsky připravil a moderuje.
„Hospicům chybí pochopení toho, čím ve skutečnosti jsou. Hospic je v dnešním legislativním slova smyslu zdravotnické zařízení, které poskytuje jako nedílnou složku sociální péči. Bolest, zvracení, dušnost – to umíme zaléčit, to je věc zdravotnická. Ale samotu, výčitky svědomí nebo vztahovou bolest… když jsou rozkmotřené rodiny i před člověkem na smrtelné posteli – to je sociální péče, kterou logicky zdravotnictví hradit nebude. My jsme objektivně a věcně zdravotní sociální zařízení, ale český právní řád tento termín nezná. My jsme na pomezí.“ (Robert Huneš)
Pořad převzalo Radio Proglas z projektu Hospic – dobrá tečka za životem. (…)
Lit.: Rozkovcová, Radka: Hospic – dobrá tečka za životem (S Helenou Machulovou…). In web Radio Proglas, 11. 4. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Lidé, pokud měli někdy v životě nějakou náboženskou zkušenost – chodili do kostela nebo v dětství navštěvovali náboženství – se k ní v závěru života mohou vracet a vrací.
Ročníky narození, které tady umírají, to jsou třicátá, čtyřicátá léta, a tedy hojně lidé, kteří nějakou předchozí zkušenost ve svém životě měli, byť by třeba potom celý život do kostela nechodili, věřící nebyli. Ale jak čas bude plynout a do hospiců se budou dostávat ročníky mladší, tak to budou lidé, kteří v této míře žádnou předchozí náboženskou zkušenost mít nebudou. Projevy spirituality u nich budou zřejmě jiné. A na to je potřeba se už dnes připravovat, protože to neznamená, že tito lidé duchovní rozměr svého života nemají. Oni ho mají a budou ho projevovat nějak jinak,“ uvažuje Helena Machulová.
Vedoucí Oddělení celoživotního vzdělávání Teologické fakulty Jihočeské univerzity České Budějovice Helena Machulová stojí za projektem Spirituální rozměr člověka v kontextu pomáhajících profesí. Projekt propojuje teoretickou rovinu s praktickou aplikací a je realizován ve spojitosti s Hospicem Jana N. Neumanna v Prachaticích, kam fakulta mimo jiné vysílá své studenty na praxe.
Helena Machulová říká: „Je potřeba naučit se vnímat a opečovávat jiným způsobem duchovní potřeby lidí, kteří se nevztahují k náboženství. Ona to bude výzva pro pracovníky hospiců, ale třeba i pro kněze, kteří budou přicházet a budou muset reagovat na něco jiného, než jsou zvyklí. Tohle je výstup, který je důležitý pro to, abychom uměli se spiritualitou pracovat třeba jinak než dosud.“
Lit.: Rozkovcová, Radka: Hospic – dobrá tečka za životem (S Miroslavem Špeciánem…). In web Radio Proglas, Medicína dokáže přinášet čím dál víc zákroků, které posouvají hranice stavů, dříve neslučitelných se životem. Zároveň platí, že o všech těchto výkonech je potřeba rozhodnout. Často ale probíhají v situaci, kdy pacient už rozhodnutí není schopen,“ říká právník Miroslav Špecián k tématu „dříve vyslovené přání“.
Právě tento nástroj, kdy pacient předem vysloví, jak a v jaké situaci si přeje, aby s ním bylo zacházeno, se v České republice v praxi používá přes dvacet let, a to v souvislosti s přijetím Úmluvy o lidských právech a biomedicíně. Konkrétní zákonem vymezenou podobu má od roku 2012, kdy nabyl účinnosti Zákon o zdravotních službách.
Miroslav Špecián je zároveň hospicový dobrovolník. Rozhovor právě o „dříve vysloveném přání“ s ním připravil a moderuje Václav Malina. Kdo takové přání může vyslovit a za jakých okolností? Kdo dohlédne na to, aby bylo splněno? Dá se „dříve vyslovené přání“ po čase změnit?
Hostem Hovorů je Blanka Dvořáková – zakladatelka a dlouholetá ředitelka Nadačního fondu Slunce pro všechny. Fond byl před dvaceti lety založen pro podporu dětí a dospělých se speciálními potřebami. Podporuje ho řada známých osobností a institucí, včetně Divadla Járy Cimrmana. Moderuje Vlastimil Ježek.
