Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Hostem je Daniel Hůle, vedoucí dluhového a kariérního poradenství Člověka v tísni, který za toto své působení získal Cenu Františka Kriegla. Jak pomáhá Člověk v tísni našim lidem? Jak moc agresivní jsou někdy vůči dlužníkům vymahači a exekutoři? A v čem hlavně potřebuje zaměstnanec neziskovky pevnou půdu pod nohama, aby se jim mohl postavit? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2022. Premiéra 13. 4. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Ukrajinci nacházejí po Buče v posledních dnech u Kyjeva další masové hroby s mrtvými civilisty. Budou pachatelé válečných zločinů z Buči, Buzova a mnoha dalších míst, kudy prošli ruští vojáci, potrestáni? Nebo se vyšetření zvěrstev na Ukrajině a rozsudku nad pachateli nejspíš nikdy nedočkáme? A skončí před soudem i prezident Vladimir Putin? Připravila Karolína Koubová.

Debatují americký novinář a někdejší politický ředitel mise OSN v Kosovu Jolyon Naegele a odborník na mezinárodní právo z Masarykovy univerzity v Brně Ĺubomír Majerčík.

Natočeno 2022. Premiéra 13. 4. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.; 26 min.).

Lit.: oci – Koubová, Karolína: Moskva soudům Putina nevydá, dokud se nezmění režim. I tak to bude trvat, varuje novinář Naegele. In web ČRo Plus, 13. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak reálné je potrestání viníků válečných zločinů na Ukrajině spáchaných Ruskem? Diskutují právník Lubomír Majerčík a novinář Jolyon Naegele.

„Zvlášť když Rusko není partnerem nebo členem Mezinárodního trestního soudu, respektive svůj podpis při jeho založení později odvolalo,“ dodává Naegele, který je také novinářem. (…)

Lukáš Macek, politolog z dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií. Současný francouzský prezident Emmanuel Macron i jeho vyzyvatelka, nacionalistická politička Marine Le Penová se od chvíle, kdy byly oznámeny výsledky prvního kola voleb, snaží dostat na svou stranu voliče, kteří podporovali jiné kandidáty. Proč se očekává těsný souboj s nejistým výsledkem?

Natočeno 2022. Premiéra 13. 4. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Vladimír Špidla, ředitel Masarykovy demokratické akademie, bývalý premiér a eurokomisař za ČSSD. Byl předsedou vlády za stranu, která loni totálně propadla v parlamentních volbách. A ve vrcholové politice působil v Česku v době, kdy v Rusku začal prezidentovat Vladimir Putin. Přišlo mu v době, kdy byl premiérem, Putinovo chování jako důvod ke zvýšené ostražitosti? Kdo za posilování ruského vlivu a pozic v Česku v posledních letech nese největší zodpovědnost? A má nějaký recept, jak by se z ČSSD dala udělat opět silná strana? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2022. Premiéra 13. 4. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.; 27 min.).

Lit.: kbr – Tachecí, Barbora: Rusko je v tento okamžik nepřítel. Ovšem to neznamená, že na věčné časy, míní Špidla. In web ČRo Plus, 13. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Byl předsedou vlády za stranu, která loni totálně propadla v parlamentních volbách. Ve vrcholové politice působil Vladimír Špidla v době, kdy v Rusku začal prezidentovat Vladimir Putin. „V tento okamžik je Rusko jasná imperiální mocnost, která zahájila agresi.  Je velmi podobné carskému Rusku a rozhodně je minimálně protivník a v tento okamžik i nepřítel. Ovšem to neznamená, že na věčné časy,“ naznačuje ředitel Masarykovy demokratické akademie svůj současný postoj k Rusku.

Postup dnešní české vlády směrem k Ukrajině hodnotí Špidla kladně. „Postupoval bych v principu podobně. Ta událost je tak katastrofická a tak zásadní, že překonává celou řadu váhání a snahu o nějaký odstín. Vláda reaguje odpovídajícím způsobem,“ říká bývalý premiér a eurokomisař za ČSSD. (…)