Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Uprchlíci z Ukrajiny, kteří budou mít takzvané vízum ke strpění, by už brzy mohli v Česku pracovat bez pracovního povolení. Zapojit by se mohli i do rekvalifikací. Počítá s tím návrh zákona s opatřeními kvůli ruské invazi na Ukrajinu, který na svém webu zveřejnila vláda. Kolik volných pracovních míst pro uprchlíky je? Jak pružně reaguje státní správa? Moderuje Jan Burda.

Hovoří Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce; Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazů průmyslu a dopravy; Pavel Polák, zpravodaj Deníku N v Německu; Daniel Prokop, sociolog, zakladatel výzkumné společnosti PAQ Research.

Natočeno 2022. Premiéra 9. 3. 2022 (ČRo Plus, 16:34 h.; 26 min.).

Lit.: Burda, Jan: Sociolog Prokop: Rodiny z Ukrajiny by se měly nejprve usadit, pak hledat kvalifikovanou práci. In web ČRo Plus, 9. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.:  Z Ukrajiny do Česka přicházejí převážně ženy a děti. To ale zároveň představuje bariéru pro jejich zapojení na trhu práce, upozorňuje sociolog Daniel Prokop z PAQ Research: „Budou to minimálně průměrně vzdělané ženy. Mají děti, to znamená, že zřejmě nebudou mít čas na plnohodnotné úvazky. A navíc budou mít problém prokázat svoji kvalifikaci a budou mít problémy s jazykem. To všechno je bude vytlačovat do šedé zóny, do nízko kvalifikovaných pozic.“

Ukrajinci v Česku dosud pracovali převážně na nízko kvalifikovaných pozicích. „Jenže příchod průměrně kvalifikovaných žen bude znamenat, že se to pravděpodobně změní. A to znamená, že i my musíme změnit přístup k integraci na trhu práce,“ míní Prokop.

Podle něj není možné vytvářet na Ukrajinky tlak, aby se okamžitě zapojily do pracovního procesu. „Potřebují zajistit péči o děti. Rodiny by se nejprve měly usadit a potom hledat práci v rámci svých kvalifikací,“ doporučuje sociolog.

Mezi hlavní bariéry, s nimiž se lidé budou potýkat, patří ta jazyková a kvalifikační. „Je potřeba posílit systém nostrifikací diplomů. A zavést nějaký systém toho typu, jaký měli v Německu a Dánsku, kde uprchlíci mohli prokazovat svoji kvalifikaci v praxi tím, že tu práci zkrátka uměli.“ (…)

Jakou roli v dalším vyjednávání mezi Ukrajinou a Ruskem hrají a budou hrát Izrael, Čína, Německo a Francie a také Turecko, kde se má odehrát dnešní další kolo jednání.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 3. 2022 (ČRo Plus, 16:34 h.).

Loni poznamenal udílení filmových cen Český lev covid, letos byl slavnostní večer ve znamení podpory Ukrajincům. Jak organizátoři program pozměnili? Nakolik kvalitních, zajímavých filmů se za poslední rok v tuzemsku natočilo? Je oceněný film nutně ten nejlepší? Saša Michailidis se v pořadu Akcent zeptá dvou filmových publicistek.

Hovoří Jindřiška Bláhová z Týdeníku Respekt a Kristina Roháčková ze serveru iROZHLAS.cz.

Natočeno 2022. Premiéra 7. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.; 25 min.).

Lit.: Michailidis, Alexandr – Buriánková, Lenka: Český lev musel mít politický podtext, kvůli Ukrajině se tomu letos nedalo vyhnout, říká filmová publicistka. In web ČRo 3 Vltava, 7. březen 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Filmy nevznikají ve vakuu, mají se vyjadřovat k současnému dění, mají reagovat. A předávání cen je platformou pro sdělování názorů. I o tom mluvili se Sašou Michailidisem filmové publicistky Jindřiška Bláhová z časopisu Respekt a Kristina Roháčková ze serveru iROZHLAS.cz. „Kategorie v rámci vyhlašování cen Český lev nabobtnaly, pro diváky začíná být film nepřehledný. Máme talentované mladé tvůrce, silná je generace animátorů,“ zaznělo v diskusi. (…)

Český ministr kultury už přislíbil pomoc ukrajinským umělcům, kteří by museli kvůli válce s Ruskem opustit svou zemi. Co může nabídnout např. České centrum Kyjev, jehož ředitelka Radka Rubilina se vrátila do Prahy? Jak reagují na aktuální dění ukrajinští umělci usazení v Česku, např. tanečník, choreograf Jurij Kolva? V pořadu Akcent se právě těchto dvou hostů zeptá Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.; 28 min.).

Lit.: Michailidis, Alexandr – Buriánková, Lenka: Z Ukrajiny by se měla vyvážet umělecká díla, říká šéfka Českého centra Kyjev Radka Rubilina. In web ČRo 3 Vltava, 8. březen 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Obávám se, že Rusko chce systematicky ničit svébytnou ukrajinskou kulturu, řekla v pořadu Akcent Radka Rubilina, ředitelka Českého centra Kyjev. Odmítá ale cenzurovat ruské umělce, což naopak schvaluje baletní tanečník, choreograf a režisér Jurij Kolva. Oba se shodli na tom, že ukrajinští umělci v Česku splývají s davem, protože se dokážou rychle adaptovat na tuzemské prostředí, a proto ani nevíme, kolik jich tu žije. Kvůli válce je teď v Česku začínáme více vnímat. (…)

Artwashing, neboli financování umění ze soukromých peněz, jejichž původ je nejasný. Moderuje Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.

Diskutují Anežka Bartlová z Artalk a Tomáš Klička z Art Antiques.

Natočeno 2022. Premiéra 9. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.; 26 min.).

Lit.: Michailidis, Saša – Buriánková, Lenka: Etika v umění je kvůli penězům ze soukromých zdrojů velkým tématem, říká šéfredaktorka Artalku. In web ČRo 3 Vltava, 9. březen 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Někteří řekněme problematičtí mecenáši mají byznys, který škodí životnímu prostředí a tím pádem se v současnosti více sleduje, odkud peníze na umění plynou, vysvětluje v debatě o artwashingu Anežka Bartlová, která vede časopis Artalk. A šéfredaktor časopisu Art Antiques Tomáš Klička dodává, že neví o žádné velké výstavní instituci v Česku, která by zavedla kvůli artwashingu etický kodex. (…)

Financují evropské platby za ruský plyn válku na Ukrajině? Urychlí to náš přechod k zelené ekonomice? O válce na Ukrajině debatují hosté Petra Dudka.

Hovoří  Danuše Nerudová, ekonomka, bývalá rektora Mendelovy univerzity; Jaroslav Bašta, SPD, poslanec, bývalý diplomat; Miroslava Němcová, ODS, senátorka a Martin Novák, novinář, Aktuálně.cz.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 3. 2022 (ČRo Plus, 54 min.).

Lit.: Skácel, Ondřej – Dudek, Petr: Ekonomka Nerudová: Rusko je na hranici bankrotu. Může se stát druhou KLDR s bídou a hladomorem. In web ČRo Plus, 10. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Chování Ruska a zejména Vladimira Putina nasvědčuje tomu, že celá invaze na Ukrajinu byla plánována minimálně rok dopředu, soudí ekonomka Danuše Nerudová: „Z toho velmi nízkého zadlužení Ruska a z té naprosto astronomické výšky devizových rezerv je jasně patrné, že ten konflikt připravovali více jak rok. Těch 650 miliard dolarů je tak vysoká částka, že to skutečně nealokujete v devizových rezervách za pár měsíců.“

Slova ekonomky Nerudové potvrzuje další host Souvislostí, reportér serveru Aktuálně.cz Martin Novák: „Putin a jeho okolí je posedlé Ukrajinou. V jejich vidění světa musí být Ukrajina proruská, poslušná Moskvě, nebo nemá právo na existenci. Putin doma vybičoval tu nenávist vůči Ukrajině, vůči takzvaným ukrajinským nacistům. S tím, jaké má ego, bude teď velice obtížné přimět ho k zastavení bojů.“ (…)

Literatura je magická učitelka, věří češtinář a učitel literatury Jiří Podzimek.  V jakém věku by člověk nejlépe měl číst literaturu o válce? Který český román považuje Jiří Podzimek za nedoceněný? Může člověk prostřednictvím literatury formovat svou osobnost v dobrého člověka? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 3. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 15 min.).

Lit.: wma – Černý, Tomáš – Výborná, Lucie: V Čechách si ze všeho děláme šoufky. I z toho, co pro někoho může být posvátné, říká češtinář. In web ČRo 1 Radiožurnál, 10. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Říká se, že humor je způsob, jak normalizovat abnormální situaci. O humoru ve válečné literatuře si povídali Lucie Výborná a Tomáš Černý s češtinářem a učitelem literatury Jiřím Podzimkem. Proč vnímá, že je v Čechách složité mluvit o vlastenectví? Může nám literatura pomoct reagovat na to, co se teď děje na Ukrajině?

Naším tématem budiž humor ve válečné literatuře. Když se něco takového řekne, vybaví se většinou Švejk, někomu Hlava XX. Co všechno si můžu přečíst?

Je toho samozřejmě spousta. Když jste použila slovo humor, tak to samozřejmě hraničí se satirou. Satira většinou bývá zaměřena na konflikt se systémem, který kritizuje. (more…)

Evropská komise představila plán, jak se kvůli ruské invazi na Ukrajině postupně do roku 2030 odstřihnout od ruského plynu. Do konce letošního roku mají unijní státy snížit odběr z ruských plynovodů o dvě třetiny. Jak obtížné bude během pár měsíců nahradit ruský plyn? Obešli bychom se i bez ruské ropy jako třeba Británie a Spojené státy? A pohřbila válka na Ukrajině Green Deal? Připravila Karolína Koubová.

Debatují členové výboru pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu občanský demokrat Evžen Tošenovský a pirát Mikuláš Peksa.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 3. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.; 24 min.).

Lit.: oci – Koubová, Karolína: Na Green Deal teď není čas. Využijme obnovitelné i uhelné zdroje, navrhuje Tošenovský z ODS. In web ČRo Plus, 10. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.:  Zvládla by EU okamžité odstřižení od od dodávek ruského plyn a ropy? V Pro a proti diskutují europoslanci Mikuláš Peksa (Piráti) a Evžen Tošenovský (ODS).

„Jak se začne oteplovat, spotřeba plynu se významně sníží. A budeme-li se celé léto systematicky snažit, tak jsme schopni pomocí zkapalněného plynu LNG ruské dodávky nahradit. Věřím, že to zvládneme,“ předpokládá Peksa.

„V této chvíli bojujeme jen o čas. Musíme ale také dát jasně najevo, že nechceme být vydíráni, proto je třeba hledat veškeré zdroje, abychom vykryli ten případný výpadek právě v tom krátkém časovém okamžiku,“ dodává občanský demokrat. (…)