Literatura je magická učitelka, věří češtinář a učitel literatury Jiří Podzimek. V jakém věku by člověk nejlépe měl číst literaturu o válce? Který český román považuje Jiří Podzimek za nedoceněný? Může člověk prostřednictvím literatury formovat svou osobnost v dobrého člověka? Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2022. Premiéra 10. 3. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 15 min.).
Lit.: wma – Černý, Tomáš – Výborná, Lucie: V Čechách si ze všeho děláme šoufky. I z toho, co pro někoho může být posvátné, říká češtinář. In web ČRo 1 Radiožurnál, 10. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Říká se, že humor je způsob, jak normalizovat abnormální situaci. O humoru ve válečné literatuře si povídali Lucie Výborná a Tomáš Černý s češtinářem a učitelem literatury Jiřím Podzimkem. Proč vnímá, že je v Čechách složité mluvit o vlastenectví? Může nám literatura pomoct reagovat na to, co se teď děje na Ukrajině?
Naším tématem budiž humor ve válečné literatuře. Když se něco takového řekne, vybaví se většinou Švejk, někomu Hlava XX. Co všechno si můžu přečíst?
Je toho samozřejmě spousta. Když jste použila slovo humor, tak to samozřejmě hraničí se satirou. Satira většinou bývá zaměřena na konflikt se systémem, který kritizuje.
Ale satira z válečných knih se dotýká i společenského rozvrstvení. Dotýká se to rozličných kategorií společenských, včetně důstojníků. Je to vždycky boj s patosem, ale zároveň ten patos potřebujete v nějaké podobě, který by byl opozitum proti nevyhnutelnému shazování celé věci.
Ale mluvit v Čechách o vlastenectví je složité, protože my žádní velcí vlastenci nejsme.
Když bych to doprovodil citací, Škvoreckého Zbabělci začínají scénou odvodu v pivovaru. Jeden z těch maloměstských pásků, když absolvuje podpis, že je branec, říká hlavnímu hrdinovi Dannymu Smiřickému: „A Danny, potom sem přijď, utvoříme vzorný bojový těleso.“
To je zase ukázka toho, jak si ze všeho děláme šoufky, i toho, co pro někoho může být posvátné.
(…)