Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravil Ondřej Havlíček.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 2. 2022 (Rádio Proglas, 13:05 h.).

Lit.: Otradovcová, Jaroslava: Sexuální vykořisťování se netýká jen žen. Pro muže to však je tabuizované téma, říká analytička. Pořad v souvislostech. In web Radio Proglas, 8. 2. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Katolická církev dnes prožívá Mezinárodní den modliteb za oběti obchodování s lidmi, kdy je člověk různými způsoby využívaný k majetkovému prospěchu pachatele. Analytička a vedoucí projektu Security outlines Veronika Čáslavová na Proglasu upozornila, že se tato problematika netýká jen dalekého zahraničí, ale i Evropy a také České republiky. V pořadu 13+ byla hostem Ondřeje Havlíčka.

Sexuální vykořisťování, obchod s lidskými orgány a tkáněmi, nelegální adopce a nucené práce – to jsou formy obchodu s lidmi, ke kterému dochází i na našem území. „Také Češi, případně Češky a české děti mohou být obchodovány nejenom do zahraničí, ale i v rámci území naší republiky. Obchodování s lidmi není něco, co by se týkalo jenom těch z vyloučených lokalit nebo chudých, ale může to potkat skutečně kohokoliv. Společným jmenovatelem je, že lidé hledají lepší budoucnost a nechají se obalamutit,“ upozornila Čáslavová a doplnila, že „i když se může zdát, že ta čísla nejsou vysoká, u nás se jedná řádově o odhalené desítky obětí ročně, jde o lidské životy. Je také otázkou, zda dochází k odhalení všech zločinů, které se dějí.“

Práci policie a neziskových organizací expertka považuje za stěžejní, oceňuje metodiku, která vznikla, ale také zdůrazňuje potřebu neustálého proškolování. „Zároveň se domnívám, že by mělo docházet k užší spolupráci mezi jednotlivými neziskovými organizacemi (La Strada, charitní projekt Magdala, aj.), které mají naprosto nezastupitelnou úlohu v řešení tohoto problému. Zaměřují se na širokou oblast problému, ženy i muže, jak na oblast sexuálního, tak pracovního vykořisťování. Vytvářejí obětem bezpečné prostředí, protože ty mají z nejrůznějších důvodů z policie strach,“ poznamenala Veronika Čáslavová a zdůraznila nutnost vzdělávání společnosti, které začíná v rodině a mělo by pokračovat ve školách.

Co ještě může udělat stát k tomu, aby došlo posunu? Jakou roli hraje legislativní ukotvení prostituce? Jsou obětmi více ženy nebo muži? (…)

Připravila Jarka Eliášová.

Hovoří herečka Drahomíra Hofmanová.

Připravilo Brno v roce 2022. Premiéra 27. 1. 2022 (ČRo Brno, 28 min.) v rámci pořadu Apetýt.

Lit.: Eliášová, Jaroslava: S tatínkem se nádherně mlčelo, vzpomíná na svého otce herečka Drahomíra Hofmanová. In web ČRo Brno, 27. leden 2022  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Drahomíra Hofmanová, veselá vdova v legendárním snímku Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci, ale také představitelka dalších postav – na divadelních prknech i ve filmu.

Miluje rodné Valašsko, kam se stále ráda vrací. „Jednou v létě jsme takhle s tatínkem seděli venku, před námi krásné panorama Javorníků a on mi najednou povídá: ‚Cérko, dívaj sa, jak se ty hory každů chvílu měňá, to nevidíš nikde jinde, jen tady. To je tak dramatické.’ A já jsem si pak uvědomila, až už tu nebyl, jakou pravdu měl. Je to boží kraj,“ vzpomíná a mezi řečí dodává, jak se s tatínkem kromě jiného taky krásně mlčelo.

Drahomíra Hofmanová se narodila ve Zlíně, vyrůstala na Soláni v umělecky založené rodině. Její otec, známý akademický malíř, si přál, aby šly dcery v jeho šlépějích. I proto studovala sochařinu v Uherském Hradišti, kde jí herectví doporučila profesorka češtiny. „Jseš jak za groš kudla – já jsem tehdy vážila ani ne 50 kg na mou výšku – tím se neuživíš, to mají chlapi co dělat, aby je sochařina uživila. Zkus to raději na JAMU. Tak jsem to zkusila a ono to vyšlo,“ vypráví Hofmanová.

Po studiích strávila několik krásných sezon v Ostravě, na kterou nedá dopustit a následně řadu úspěšných let na jevišti Mahenova divadla v Brně.

O své roli ve filmu Všichni dobří rodáci režiséra Vojtěcha Jasného Drahomíra Hofmanová říká: „Byl to pro mě tenkrát veliký šok!“ Původně totiž měla hrát malou roli Emči, sestry řezníka Raboni. „Pozvali mě na Barandov, abych se přišla ukázat. A já jsem viděla, jak Jarda Kučera s Vojtou Jasným po sobě pořád koukají a něco si špitají… a najednou, když jsem odsud odjížděla, mi řekli, že budu dělat veselou vdovu.“  (…)

Připravila Magdaléna Rejžková.

Hovoří Barbara Šabachová, Tereza Janišová a další.

Natočeno 2022. Premiéra 7. – 11. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava).

Obsah: 1. díl: Zakladatelka Komunitního centra Kampa Barbara Šabachová (5:28) – 2. díl: Malostranské trhy pro místní i pro turisty (4:33) – 3. díl: Prodejce cédéček z pražských Hradčan (5:41) – 4. díl: Radosti a strasti divadla Rubín (5:49) – 5. díl: Tereza Janišová o dětství a domově na Malé Straně (6:17).

Lit.: Rejžková, Magdaléna: Není mrtvá, jen zraněná. Proměny turistické Malé Strany v dobách pandemie. In web ČRo 3 Vltava, 7. únor 2022 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Dá se ještě žít v centru velkoměsta? A jak ho proměnila současná pandemie? To se dozvíme od obyvatel pražské Malé Strany, kteří bojují za to, aby centrum Prahy bylo přitažlivé nejen pro turisty, ale i pro místní. V budování komunity a sousedských vztahů jim paradoxně nahrála i současná situace. O své čtvrti říkají, že není mrtvá, ale jen zraněná. Poslechněte si seriál o tom, kdo ji zraňuje a kdo naopak léčí.  (…)

Host: David Webr, fotograf. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Ondřej Kepka.

Natočeno 2022. Premiéra 9. 2. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Bývalý francouzský premiér Pierre Mendez France patří dnes ke zcela zapomenutým osobnostem evropské politické scény. Dokumentární pásmo připravil publicista Jan Sedmidubský.

Natočeno 200?. Repríza 9. 2. 2022 (ČRo Plus, 21:05 – 22:00 h.).