Host: Libor Šmoldas, jazzový kytarista. Moderuje: Markéta Kaňková. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2022. Premiéra 14. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Host: Libor Šmoldas, jazzový kytarista. Moderuje: Markéta Kaňková. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2022. Premiéra 14. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Host: herec Martin Hofmann. Co dělá když netočí? Co naopak nedělá, když točí? Co právě natočil a kdo se nejčastěji točí kolem něj? A jak do toho zapadá svatý Valentýn? Moderuje Tereza Kostková.
Natočeno 2022. Premiéra 14. 2. 2022 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Cesare Pavese. Úvahy italského spisovatele. Překlad Kateřina Vinšová. Připravil Petr Šmíd. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Igor Bareš.
Natočeno 2022. Premiéra 14. – 18. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.
Obsah: Část první: O poezii. – Část druhá: O utrpení a sebevraždě. – Část třetí: O spisovatelích a jejich řemesle. – Část čtvrtá: O mládí a dospívání. – Část pátá: O divošství a dějinách.
Hostem Hovorů je Jan Staněk z Domova svatého Josefa v Žírci – jediného lůžkového zařízení v České republice určené nemocným s roztroušenou sklerózou. Aktuálně je přitom v Česku kolem 25 tisíc lidí nemocných, v pokročilém stadiu choroby jich je až šest tisíc. Jak v Žírci pomáhají lidem, kteří se už sami nemůžou hýbat a jak se shání peníze na kvalitní péči? Ptá se Tatiana Čabáková.
Natočeno 2022. Premiéra 13. 2. 2022 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Host: Pavel Klusák, hudební publicista. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Tereza Boučková.
Natočeno 2022. Premiéra 13. 2. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.; 58 min.). Repríza 28. 8. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.; 58 min.).
Lit.: rota – Boučková, Tereza: Kdo byl Karel Gott? Jeho příběh je cenný. Jako příběh z Mefista Klause Manna, říká hudební publicista Pavel Klusák. In web ČRo 2 Praha, 13. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Znalost Gottova repertoáru přirovnává k pasivnímu kouření. „Člověk tím načichne, aniž by o to úplně stál,“ glosuje autor knihy Gott: Československý příběh. To, jak vnímáte osobnost Karla Gotta podle něj odráží, jestli dáváte přednost kráse, která se ničeho netýká, nebo máte pocit, že existují důležitější věci. „Jeho písně ze 60. let se ale dají pouštět se ctí,“ dodává Klusák v rozhovoru s Terezou Bočkovou v Nočním Mikrofóru.
„Spoustu Gottova repertoáru člověk znal ne proto, že by si to pouštěl dokola, ale protože do konce 80. let ho byla média opravdu plná,“ popisuje hudební publicista Pavel Klusák. „Snímky z období Kdyby tisíc klarinetů mi přijdou jako něco, co se dá pouštět nejvíc se ctí.“ (…)
V dnešních Příbězích 20. století se bude Adam Drda věnovat osudům známého českého právníka a někdejšího předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy. Narodil se v roce 1959 a začal soudit už v komunistickém režimu – patří k několika málo soudcům, kteří za pozdního totalitarismu osvobodili obžalované disidenty.
Natočeno 2022. Premiéra 13. 2. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 50 min.).
Lit.: Drda, Adam: Čekal jsem, že soudci z padesátých let projeví lítost. Marně. Příběh soudce Josefa Baxy. In web ČRo Plus, 13. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před třemi lety, v lednu 2019, oznámil dlouholetý předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa, že se ho prezident Miloš Zeman pokoušel zmanipulovat: měl mu nabízet místo předsedy Ústavního soudu výměnou za to, že zajistí „správné rozhodnutí“ v určité kauze (podrobnosti najdete například zde.
S podobným svědectvím o počínání Hradu (tj. o pokusech ovlivňovat nezávislost justice) vystoupil tehdy také soudce Ústavního soudu Vojtěch Šimíček. Z případu se z pochopitelných důvodů stala politická aféra, vyzněl nicméně do jisté míry do ztracena, postupně se na něj pozapomnělo.
Příběhy 20. století jsou tentokrát věnovány právě Josefu Baxovi. Sešli jsme se sice před časem k rozhovoru z jiných důvodů, než byl konflikt s hlavou státu, ale otázka, týkající se té věci dost dobře nemohla nepadnout. „Jediný případ, kdy jsem sám požádal o přijetí (u prezidenta), byl ten, kdy se blížil konec mého funkčního období,“ říká Josef Baxa, který předsedal Nejvyššímu správnímu soudu v letech 2003-2018: „Tehdy jsem mu napsal dopis, ve kterém jsem vysvětlil, jakou bude mít za půl roku kompetenci, a protože za soud personálně odpovídám a všichni soudci, kteří tam působí, prošli „mýma rukama“, nabídl jsem mu, že se s ním o (své znalosti) podělím, aby mohl svou pravomoc vykonat. (…)
Vodní elektrárny vyrobí v Česku jen asi 4,5 procenta elektrické energie. Jak se s tímto čistým zdrojem počítá do budoucna v rámci energetického mixu? Využívá stát veškerý možný potenciál vodní energie? A komu a proč mohou vodní elektrárny vadit? Připravil Vít Pohanka.
Natočeno 2022. Premiéra 13. 2. 2022 (ČRo Plus, 17:34 h.).
Vít Slíva. Z nové sbírky čte básník, který je nositelem ceny Magnesia Litera, Ceny Nadace ČLF a Ceny města Brna za literaturu. Básně vybrala Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Nastudovalo Brno v roce 2022. Premiéra 13. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie.
Lit.: Blažejovská, Alena: Vít Slíva: Bóje. Z nové sbírky čte nositel ceny Magnesia Litera. In web ČRo 3 Vltava, 13. únor 2022 (článek). – Cit.: Verše věnované bójím přednese sám autor v režii Radima Nejedlého. (…)
Svou patnáctou sbírku vydal „bard z Boudy“, jak jej označuje nakladatelská anonce, překvapivě v pražském Odeonu. Jako by rodák z Hradce nad Moravicí (nar. 1951), známý jako básnická a pedagogická autorita tzv. královopolského autorského okruhu a publikující dosud v brněnských nakladatelstvích (Blok, Host, Petrov a Weles), chtěl konečně přesáhnout regionalitu – ať už severomoravskou, či jihomoravskou. Ale vždyť ji dávno přesáhnul! Nejenže se stal v roce 2021 nositelem Ceny města Brna, ale za sbírku Bubnování na sudy získal už v roce 2003 cenu Magnesia Litera i Cenu Nadace Českého literárního fondu. Loňský sedmdesátník nepotřebuje nikomu nic dokazovat. Důvodem psaní a vydání nové sbírky je to, že Krása drásá / a vzrůstá. / Nemůže ustat. / Zalknutá ústa?
Když jsem připravovala výběr z nové sbírky pro rozhlasový pořad, musela jsem si ujasnit, zda název Bóje máme chápat v jednotném, nebo v množném čísle. „Věděl jsem, že s tím bude potíž jako s Erbenovými Svatebními košilemi,“ napsal mi básník. „Číslo je snad naznačeno v poslední básni: Moje! / – Můj! / Bóje! / – Pluj… Ona je ta bóje…“ Namítla jsem, že přesto není jasné, jestli Bóje v názvu knížky nezahrnují více bójí – jak by mohly naznačovat básně věnované dětem (dcerce Markétě, synu Lukášovi, synu Vojtěchovi), hradecké Boudě a Boudařům? „To mě nenapadlo? Nešikovný titul! Asi už zůstane navždycky dvojznačný? Plurál je ale logičtější? Budu zastávat plurál,“ rozhodl se nakonec Vít Slíva.
Režisérka s nezaměnitelným rukopisem a jedna z nejvýraznějších osobností tzv. československé nové vlny – to je filmařka Věra Chytilová. Na FAMU studovala na začátku 60. let společně s Jiřím Menzlem nebo Jurajem Jakubiskem. Upozornila na sebe experimentálním snímky Sedmikrásky nebo třeba Faunovo velmi pozdní odpoledne. Na její autorské metody, nekompromisní přístup k tvorbě vzpomíná herec Miroslav Donutil. Připravil Jakub Horáček.
Natočeno 2022. Premiéra 13. 2. 2022 (ČRo 2 Praha, 8:04 h.).
Hostem Studia Leonardo je genetik Milan Macek. Podle něj byly genetické změny, které způsobují některá vzácná onemocnění, v minulosti výhodné pro přežití lidského rodu. Studium lidských genů přináší mnoho zajímavých dat, ale to, co skutečně vypovídají o lidském zdraví, je nutné brát s opatrností. Moderuje Martin Srb.
Natočeno 2022. Premiéra 12. 2. 2022 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Powered by WordPress