Připravil Filip Titlbach.
Hovoří reportérka Deníku N Petra Procházková.
Natočeno 2022. Webová premiéra 21. 2. 2022 (Deník N, 14:59 h.; 25 min.).
Lit.: Titlbach, Filip: Kým se obklopil Vladimir Putin. In web Deník N, 21. 2. 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co přesně se v těchto dnech honí hlavou ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, nikdo z nás neví. Něco o jeho mozku a pohybu myšlenek ale přece jen tušíme. A víme také, jakými lidmi se obklopil. (…)
Co říká Tanach, Nový zákon a Korán o Satanovi a jak byl nejčastěji vyobrazován? V jakém vztahu jsou k Satanovi různé příšery a démoni? Co jsou zač a kde se vzali?Připravila Fatima Rahimi.
Natočeno 2022. Premiéra 21. 2. 2022 (ČRo Rádio Wave, 47 min.).
Lit.: Rahimi, Fatima: Satan, boží stvoření: Obraz padlého anděla v abrahámovských náboženstvích. In web ČRo Radio Wave, 21. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Satan jako padlý anděl, který se odmítl klanět člověku. Tento obraz Satana je v Česku dobře známý. Zdaleka se jím však nevyčerpává. V Hergot!u jsme se na líčení Satana v judaismu, křesťanství a islámu ptali religionisty a teologa Ondřeje Havelky.
Informací o Satanovi je podle Havelky nepřeberné množství, některé však nejsou dúvěryhodné. Proto je lepší vyjít ze základních pramenů, v tomto případě ze svatých písem židů, křesťanů a muslimů. Pro židy a křesťany jsou Tanach a Nový zákon výsledkem práce lidských svatopisců, kteří byli inspirováni Bohem. Korán pochází přímo od Boha. „Výpovědní hodnota o Satanovi v těchto textech je tedy značná,“ vysvětluje religionista svůj výběr pramenů.
Satan je v každém svatém písmu abrahámovských náboženství zobrazován jinak. Zatímco v Tanachu se o něm moc nedozvíme, Nový zákon je mnohem konkrétnější. „Nový zákon nám vyjevuje motivaci a určitou časovost,“ říká Havelka a ke Koránu dodává, že je „nejpodrobnější, nejkonkrétnější, tam se nám to krásně uzavírá“.
Společným jmenovatelem pro židy, křesťany a muslimy je obrácení tohoto anděla proti člověku. Jde o boží stvoření, které vzešlo z božích rukou, avšak jeho obraz doznává v průběhu času četných změn. (…)
Připravil David Hamr.
Natočeno 2022. Premiéra 21. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava).
Obsah: 1. díl: Krušnohorský dialekt „Erzgebirgisch”
Lit.: Hamr, David: Jazykové vymírání. Existuje okolo sedmi tisíc jazyků, z nichž více než polovina je ohrožena zánikem. In web ČRo 3 Vltava, 21. únor 2022 (článek + nahrávky k poslechu) – Cit.: 21. únor byl roku 1999 organizací UNESCO určen mezinárodním dnem mateřského jazyka. Datum zvolili na paměť události z 21. února 1952, kdy se v bangladéšské Dháce, tehdy ještě pod pákistánskou správou, konala velká studentská demonstrace požadující zrovnoprávnění bengálštiny s urdštinou. Pákistánské ozbrojené síly protesty krvavě potlačily, což přimělo protestující k založení Bengálského jazykového hnutí. To mělo později významný podíl na vzniku samostatného státu Bangladéš.
Možnost svobodně užívat mateřský jazyk patří nejen mezi základní lidská práva, ale jde také o projev tolerance a vědomí, že v určitém prostoru koexistují pohromadě různé jazykové skupiny a kultury, jimž přiznáváme rovnoprávný status. Na světě existuje kolem 7 tisíc jazyků, z nichž polovina je bezprostředně ohrožena zánikem. Malé jazyky a „jejich” kultury jsou vystaveny vlivu nejen majoritního jazykového okolí, ale v současném globalizovaném světě je činí zranitelnými také celá řada dalších vnějších činitelů, ekonomika, politika, změna životního stylu, prudká urbanizace, nebo například, jak si ukážeme na příběhu dolní lužické srbštiny, bezohledná industrializace manifestovaná povrchovou těžbou hnědého uhlí.
V pětidílném seriálu představíme nejen „malé“ evropské jazyky a dialekty (horní a dolní lužickou srbštinu, téměř zmizelý pokrušnohorský dialekt němčiny, románský jazyk španělsko portugalského pomezí – jazyk A Fala) ale také otázky a problémy s rozvojem a ochranou malých jazyků související: bilingvismus, vícejazyčné školství, jazyková politika, demografické a populační změny, náboženství, média… (..)
Připravil a moderuje Petr Honzejk.
Hovoří Josef Káninský.
Natočeno 2022. Webová premiéra 21. 2. 2022 (HN.cz, 11 min.).
Lit.: Honzejk, Petr: Medailový propadák v Pekingu. Český sport je nemocný, říká expert. In web Hospodářské noviny, 21. 2. 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Skončily zimní olympijské hry, které pořádala totalitní komunistická Čína. A pro Česko po sportovní stránce nic moc. Pokusíme se zjistit, proč nejpočetnější výprava v historii dosáhla pouze na dvě medaile, což je druhý nejhorší výsledek za dobu existence samostatného Česka. Co je s českým sportem špatně? Zeptáme se sportovního experta Josefa Káninského.
V našem podcastu držíme krátký formát, právě tak na cestu do práce nebo k rychlé kávě, když jste na home officu. A budeme rádi, když si nás každé ráno najdete na webových stránkách HN nebo ve svých oblíbených podcastových aplikacích. (…)
Profil nejužitečnějšího, nejkomplexnějšího a nejvěrnějšího člena Orchestru Gustava Broma. Jeho nástroji byly trubka, melofon, originální čtyřkorpusový hybrid zvaný po svém tvůrci hnilofon, harfa, dále komponoval, aranžoval, zpíval, vedl znamenitou vokální skupinu, vyučoval a psal poezii ve svém jazyce. Řada jeho skladeb vybočuje formátem i závažností z běžné produkce a jeho rozsáhlé a rozmanité dílo korunuje velkolepá „Missa Jazz“. Hudba je do pořadu čerpána především z fonotéky Českého rozhlasu Brno. Připravil Jan Dalecký.
Natočeno 2022. Premiéra 22. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 21:15 h.).
Lit.: Dalecký, Jan: Jaromír Hnilička. Profil nejužitečnějšího, nejkomplexnějšího a nejvěrnějšího člena Orchestru Gustava Broma. In web ČRo 3 Vltava, 22. únor 2022 (článek). – Cit.: Jeho nástroji byly trubka, melofon, originální čtyřkorpusový hybrid zvaný po svém tvůrci hnilofon, harfa, dále komponoval, aranžoval, zpíval, vedl znamenitou vokální skupinu, vyučoval a psal poezii ve svém jazyce. Řada jeho skladeb vybočuje formátem i závažností z běžné produkce a jeho rozsáhlé a rozmanité dílo korunuje velkolepá „Missa Jazz“. Akademii k nedožitým devadesátinám Jaromíra Hniličky připravil Jan Dalecký.
Na samém konci roku 1955 nastoupil do Orchestru Gustava Broma nový hráč – trumpetista Jaromír Hnilička. Nebylo mu ještě ani 24 let, studoval na brněnské konzervatoři a kdyby mu tehdy někdo řekl, že už si nebude muset hledat žádné další angažmá, měl by jej asi za blázna. Jenže přesně to se mu přihodilo. Bezmála 40 let strávil pod vedením zakladatele souboru a po jeho skonu pokračoval i v „posmrtném“ bandu, řízeném Vladem Valovičem, až přesáhl půl století pod jménem Gustav Brom.
Už z konzervatoře v Bratislavě, kde se 11. února 1932 narodil českým rodičům, si přivezl základní dovednost hry na harfu, přičemž hlavním nástrojem mu byla trubka, střídaná dle potřeby melofonem, čtvrttónovou trubkou a originálním čtyřkorpusovým hybridem zvaným hnilofon. Brzy po nástupu se rychle zdokonaloval ve skladatelském řemesle, stal se autorem více než dvou set kompozic, z nichž celá řada překračuje stopáž 10 minut a jeho dílo pak korunují Missa Jazz z roku 1969 a Brněnská svita, hodinová práce pro velký orchestr a sbor, kterou napsal ke svým osmdesátinám. Byl velmi pohotovým aranžérem, jeho partitur jsou stovky. Zpíval sólově i ve sboru, který dovedl ke značné dokonalosti. Tradičnímu jazzu holdovala jeho skupina Hniličkovo dixielandoví sirotci a jeho ještě privátnějším potěšením bylo Trio komorního jazzu. Naposledy s ním vystupoval v červenci 2016, jako čtyřiaosmdesátiletý. (…)
Hostem Hovorů je chemik Oldřich Hudeček. Co bude lidstvo dělat až dojde ropa? Nad tím si lámou hlavu vědci už mnoho let. A řešení se zatím nerýsuje. O výzkumech, chemických procesech, ale i o tom, jestli mají Češi šanci zase získat Nobelovu cenu s ním bude mluvit Naděžda Hávová.
Natočeno 2022. Premiéra 21. 2. 2022 (ČRo Plus, 22:05 h.; 29 min.).
Lit.: lup – Hávová, Naděžda: Pro lidstvo je ropa klíčová. Co s tím budeme dělat, zajímá i mě samotného, míní chemik Hudeček. In web ČRo Plus, 21. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Také by mě zajímalo, co bude lidstvo dělat, až dojde ropa. Myslím, že se toho ale už nedožiji,“ uvažuje chemik a popularizátor vědy Oldřich Hudeček z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. „Rozhodně teď nad tím přemýšlí mnoho vědeckých skupin po celém světě. My samozřejmě nechceme, aby ropa někdy brzy došla, takže se vědci snaží hledat i další zdroje energií. Vrací se k přírodním udržitelným materiálům, protože ropa se jednoho dne opravdu vyčerpá,“ dodává. (more…)
Kdo byli muži, kteří v roce 1946 zajistili porážku komunistů ve volbách na Slovensku? Jozef Lettrich a Ján Ursíny – architekti Demokratické strany na Slovensku. Připravil Jan Sedmidubský.
Hovoří publicista Pavel Hlavatý.
Natočeno 2010. Premiéra (?) 31. 5. 2010 (ČRo, 12:10 h.; 50 min.). Repríza 21. 2. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.). K poslechu zde.
Host: Hana Talpová, zpěvačka a herečka. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Jan Smetana.
Natočeno 2022. Premiéra 21. 2. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Petr Král. Nezaměnitelný básnický svět někdejšího surrealisty zrozený ve francouzském exilu. Rozhlasový výbor z poezie českého básníka, esejisty a překladatele z osmdesátých let minulého století. Připravila Wanda Heinrichová. Hudební spolupráce Jan Trojan. Režie Lukáš Hlavica.
Účinkují Ondřej Brousek, Lukáš Hlavica a Wanda Heinrichová.
Natočeno 2022. Premiéra 21. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 53 min.) v cyklu Souzvuk. Repríza 31. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 53 min.) v cyklu Souzvuk.
Hostem je ministryně obrany Jana Černochová (za ODS). Přestože světoví státníci stále hledají diplomatické řešení rusko-ukrajinské krize, vojenský konflikt není vyloučen. Jak se na případnou ruskou invazi na Ukrajinu připravuje česká armáda? Chystá Česká republika další zásilky vojenského materiálu na pomoc ukrajinským ozbrojeným silám? Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2022. Premiéra 21. 2. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Powered by WordPress