Zuzana Říhová. Kompletní audiokniha.
Čte Jana Štvrtecká.
Natočeno 2021. Vydalo Tympanum, leden 2022 (1 CD MP3, EAN 8595693407103; celková délka 9 hod.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Vesnický román, který chcete číst v bezpečí města aneb hororová atmosféra v poetickém vyprávění.
Manželé Bohumil a Bohumila Novotní hledají v Podlesí, malé vesnici v pohraničí, záchranu svého manželství. Chtějí Ladovskou vesnici a dostanou tu Erbenovu. Z Prahy se stěhují se svým mentálně postiženým synem a netuší, co všechno tím spustí. Jedné noci se totiž vracejí do prázdné chalupy – Kluk zmizel. Podivné události vyvrcholí třetí den po chlapcově zmizení, kdy se před jejich chalupou shromáždí všichni vesničané ve slavnostních úborech. Je to hra ve folklorním duchu, nebo jim všem jde o život? (anotace)
Připravili Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší.
Natočeno 2022. Webová premiéra 20. 1. 2022 (Seznam Zprávy, 15:45 h.; 31 min.).
Lit.: Dolejší, Václav – Stuchlíková, Lucie: Vlevo dole: Starostové jako vládní průšviháři. V téhle roli je nikdo nečekal. In web Seznam Zprávy, 20. 1. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jan Farský se na stáži v USA dozvěděl, že už nechce být poslancem. A sporné sponzorské dary poputují z transparentního účtu STAN zpět na firmy na Kypru.
Starostové a nezávislí se pokoušejí o poněkud opožděné zahlazení skandálů, které na ně v posledních týdnech vyplavaly. To vše pod tlakem médií a opozice, která si mne ruce, že jí čerstvá vláda dodává střelivo sama na sebe.
„Je trochu překvapivé, že tuhle roli průšviháře mají právě Starostové, strana, která se prezentovala jako ti čistí, jiné, noví, transparentní. Financování je přece typický problém tradičních politických stran, tam by to člověka tolik nepřekvapilo,“ komentuje to Václav Dolejší. (…)
Připravil Filip Titlbach.
Hovoří Karolína Klinková.
Natočeno 2022. Webová premiéra
Lit.: Titlbach, Filip: Studio N: Proč by nás měla zajímat intelektuální pokora. In web Deník N, 21. 1. 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Způsobů, jak definovat intelektuální pokoru, existuje několik. Nakonec se ale všechny shodnou na následujícím: jde o schopnost přiznat vlastní omylnost. V čem přesně intelektuální pokora spočívá? Jací lidé jí nejčastěji disponují? A proč bychom nad ní vůbec měli přemýšlet? Filip Titlbach mluví s Karolínou Klinkovou. (…)
Bill Gates. Ukázky z knihy vybral pro rozhlas Viktor Bezdíček. Překlad Lenka Lichtenbergová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.
Čte Pavel Hromádka.
Připravilo Brno v roce 2021. Premiéra 1. dílu 22. 1. 2022 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah: 1. Z 51 miliard na nulu. Lidstvo vypouští do atmosféry 51 miliard tun skleníkových plynů ročně a počítačové modely predikují zvýšení globální teploty o čtyři až osm stupňů Celsia do konce století, pokud s tím nic neuděláme. Důsledky oteplení – sílící bouře a sucho – máme před očima již dnes. Nemáme jinou možnost než snížit množství emisí na nulu. –
2. Bude to tvrdé. Fosilní paliva nás provázejí doslova na každém kroku a jejich využívání globálně neustále stoupá. Největší překážkou změny je, že jsou levná. Máme-li nalézt a zavést alternativy, potřebujeme je tedy především zlevnit. Rozdíl v ceně technologií nám pomůže osvětlit nástroj, jemuž Gates říká „zelené příplatky“. Ty nám mohou sloužit i jako vodítko, kam nasměrovat naši pozornost v úsilí o inovace.
3. Potíže s bezuhlíkovou elektřinou. Přechod na bezuhlíkovou elektřinu bude obtížný z více důvodů. Fosilní paliva jsou levná, každá země nemá dostatek obnovitelných zdrojů energie a obnovitelné zdroje jsou nestálé. Ukládání energie bohužel zatím čeká na průlomové inovace. Existují však slibné technologie spjaté s fenoménem, který jsme mezitím z bezpečnostních důvodů téměř odepsali – s jádrem.
4. Jak vyrábíme. Třetina emisí skleníkových plynů pochází z průmyslové výroby. Oxid uhličitý je kupříkladu vedlejším produktem výroby cementu a oceli. Na inovacích se pracuje, ale ať už jde o zachytávání uhlíku, jeho navracení do výrobního procesu nebo o využití zcela jiných postupů, jde o technologie drahé či dosud neozkoušené. Jednou z možností může být kupodivu i ukládání uhlíku do plastů.
5. Jak pěstujeme plodiny a chováme dobytek.
6. Jak funguje doprava. Rovněž doprava čeká na průlomové inovace, zejména v oblasti alternativních pohonných hmot využitelných tam, kde není možná elektromobilita. Pro leteckou, námořní a kamionovou dopravu elektřina vhodná není, baterie jako pohon nikdy nebudou tak efektivní jako benzin a biopaliva bohužel nejsou bezuhlíková.
7. Jak se přizpůsobit teplejšímu klimatu. Investice do čistých technologií musejí doprovázet adaptační programy zaměřené zvláště na oblasti, které jsou klimatickou změnou postižené nejvíce. Příklady úspěšných programů jsou k dispozici už dnes: nové, odolnější odrůdy kukuřice, rýže odolávající záplavám nebo výsadba mangrovů, které zmírňují přívalové deště a brání zaplavování mořského pobřeží.
8. Proč je vládní politika tak důležitá, vysvětluje miliardář Bill Gates v osmé kapitole své knihy. Zákony na ochranu ovzduší jsou příkladem úspěšné vládní politiky, bez níž se neobejdeme ani dnes. Výzkum a vývoj, rozšíření nových technologií, a tedy i jejich zlevňování, kompenzace negativních dopadů těchto technologií na společnost, nic z toho se neobejde bez vládního angažmá. Příkladem může být využití nových slibných postupů v jaderné energetice nebo vývoj nových biopaliv.
9. Plán, jak se dostat na nulu“. Gatesův rámcový plán boje s klimatickou změnou počítá se stanovením cíle ? nulových emisí, vytvářením norem a trhů a s výzkumem. Zahrnuje však nespočet dalších rovin, otázek k řešení a konkrétních kroků včetně jedné z nejzásadnějších ? financování. Cílem by mělo být především snižování „zelených příplatků“. Jinak se toto úsilí nikdy nestane globálním.
10. Co může udělat každý z nás. Podle Gatese má každý z nás politický a ekonomický potenciál, který může využít. Jako voliči tlačit na politiky nebo se ucházet o politické angažmá, jako spotřebitelé vysílat poptávkou signál trhům, že pro čisté technologie existují kupci. Dokonce pandemie covidu-19 představuje podle autora paradoxně šanci, neboť ukázala, že spolupráce na globální úrovni je možná.
Lit.: Bezdíček, Viktor: Bill Gates: Jak zabránit klimatické katastrofě. Co máme podle miliardáře udělat s plasty a Afrikou? In web ČRo Plus, 23. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bill Gates je technologický optimista a jeho kniha Jak zabránit klimatické katastrofě je příručkou, návodem, jak úkol prakticky zvládnout. Ačkoliv nároky jsou jen těžko představitelné: srazit ročně vypouštěných 51 miliard tun emisí skleníkových plynů na nulu. Gates ale není teoretik a jeho recepty jsou zcela konkrétní. A mnohdy v nich překvapí.
(…) Gates třeba smete rozšířenou představu, že si v energetice vystačíme s obnovitelnými zdroji. A čtenáři před oči opět postaví – jádro.
Vyčíslí, že mezi hlavními zdroji emisí předčí dopravu kromě energetiky výroba cementu a oceli spolu se zemědělstvím.
Rehabilituje jedno z největších zel moderní doby – plasty – a prohlásí ho za možnou součást řešení.
Naléhá, abychom zapomněli na pomoc Africe s redukcí emisí a soustředili se zde na adaptační programy, neboť celý kontinent se na problému podílí pouhými dvěma procenty, ačkoli už dnes patří k hlavním obětem klimatické změny.
Gates nevysvětluje jen technickou stránku věci. K potřebným procesům by nedošlo bez motivace, politických a ekonomických stimulů.
Gates nevysvětluje jen výzkum, technologie a jejich zavádění, tedy technickou stránku věci. K potřebným procesům by nedošlo bez motivace, již musejí poskytnout politické a ekonomické stimuly, bez nových norem a trhů jako prostoru pro realizaci.
Na první pohled je to problematika poměrně spletitá, jakkoli vysvětlovaná velmi přístupně a na bázi pochopitelných příkladů. Asi i proto si Gates v knize jednu „teoretickou“ abstrakci přece jen vytváří: koncept „zeleného příplatku“, který vyjadřuje rozdíl mezi levnou „špinavou“ technologií a zatím většinou drahou technologií „čistou“.
Naším cílem, říká Gates, je co nejvíce zlevňovat tento příplatek. Jedině to totiž „čisté“ technologie zpřístupní chudším zemím a umožní jejich globální využití. (..)
Připravila Marcela Kopecká.
Natočeno 2022. Premiéra 20. 1. 2022 (Rádio Proglas, 9:00 h.).
Lit.: Najman, Petr: Michal Horáček: Ze setkání při prezidentské kampani čerpám dodnes. Pořad v souvislostech. In web Radio Proglas, Novinář, básník, spisovatel, esejista, textař a podnikatel Michal Horáček byl hostem Dopoledne s Proglasem.
Vedení prezidentské kampaně náš host zpětně hodnotí jako naivní, spíše jako umělecké dílo než politickou kampaň (…).
Jakub Kohák. Podcast.
Natočeno 2020-2021. Webová premiéra 1. dílu 4. 2. 2020 (Seznam Podcasty, 2 min.). K poslechu zde.
Audiodokument o životě s ADHD připravil Jiří Pasz. Režie Jiří Pasz a Adam Voneš. Dramaturgie a sound design Adam Voneš.
Hovoří psychiatr Jan Čermák a psycholog Radek Ptáček.
Natočeno 2021. Webová premiéra 20. 11. 2021 (Hate Free, 41 min.) v cyklu Exteriéry. Repríza 9. 4. 2022 (ČRo Plus, 14:34 h.).
Lit.: anonym: Hodný, zlý a neklidný. Audiodokument o životě s ADHD. In web Hate Free, 20. 11. 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Roztržitost. Zapomnětlivost. Nepozornost. Co byste dělali, kdyby váš život definoval neklid? Donedávna se předpokládalo, že ADHD, porucha pozornosti s hyperaktivitou, vymizí s příchodem dospělosti. Tedy že existuje pouze u dětí. Jenže toto atypické neurologické nastavení přetrvá asi u 60 % dětí po celý jejich život.
Má ADHD jen negativní projevy, nebo může člověku nabídnout i pozitiva? Co o této neurovývojové poruše víme a jak se k ní staví současná medicína? Jirka, Lída a Anna žijí s ADHD celý život. Jejich vyprávění doplňují psychiatr Jan Čermák a psycholog Radek Ptáček.
Audiodokument z nejluxusnějšího vlaku světa připravil Lukáš Houdek. Režie Lukáš Houdek. Dramaturgie a sound design Adam Voneš. České znění Adam Voneš a Zuzana Rejchová.
Natočeno 2021. Webová premiéra 19. 12. 2021 (Hate Free, 41 min.) v cyklu Exteriéry.
Lit.: anonym: Tenhle vlak už není jen pro bílé. Audiodokument z nejluxusnějšího vlaku světa. In web Hate Free, 19. 12. 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Leštěným dřevem vykládané kajuty, koupelny se zlatými kohoutky, luxusní restaurace prostřená stříbrem a kříšťálem, tým komorníků i načesané dámy ve večerních róbách. To vše je Blue train, nejluxusnější vlak světa, který v různých obdobách jezdí po trase z jihoafrické Pretorie do Kapského města už století.
Vlak má však podobně, jako sama Jihoafrická republika, temnou historii. Až do roku 1994 jím totiž směli cestovat, a pracovat v něm, jen běloši. Jak cesta touto světovou legendou vypadá dnes? Jaké je složení hostů a jak sami cestující historii vlaku i jeho proměny vnímají? (…)
Hostem je Martin Ludvík, viceprezident Agrární komory a předseda Ovocnářské unie. Proč nejsou zástupci velkých zemědělských podniků spokojeni s úpravami dotací, které ohlásil nový ministr zemědělství Zdeněk Nekula z KDU-ČSL? Jak by se úpravy dotkly českých ovocnářů a jak by se projevily v nabídce českých obchodů? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2022. Premiéra 21. 1. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
David Stulík, analytik bezpečnostního centra Evropské hodnoty a bývalý diplomat. Ruský prezident Vladimir Putin požaduje po Západu, aby slíbil, že se Severoatlantická aliance nepřiblíží k ruským hranicím. Politici zemí NATO jsou přesvědčeni, že si Rusové nemohou takto diktovat podmínky. Dosáhne Moskva paradoxně semknutí Aliance a posílení jejích jednotek? Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2022. Premiéra 21. 1. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).
Lit.: ert (= Erhart, Michael) – Bumba, Jan: Rusko hraje vabank. Je čas obrátit role a uvalit preventivní sankce, navrhuje analytik Stulík. In web ČRo Plus, 21. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rusko se rozhodlo demonstrovat světu svou vojenskou sílu. Vedle shromažďování vojsk u hranic s Ukrajinou oznámilo velké cvičení s běloruskou armádou a také námořní manévry s Čínou a Íránem v Indickém oceánu. „Rusko se rozhodlo hrát trošku vabank a zvyšuje sázky a tlak na Západ, tedy Evropskou unii i NATO,“ hodnotí analytik a bývalý diplomat David Stulík z Bezpečnostního centra Evropské hodnoty.
Ruský prezident Vladimir Putin podle něj vůči Severoatlantické alianci vznáší absolutně nepřijatelné a nerealistické požadavky, jako je například stažení aliančních sil z Rumunska a Bulharska nebo návrat do situace v roce 1997, tedy do doby před rozšířením o postkomunistické země včetně Česka. (…)
Powered by WordPress